Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
|
dodozv napsal v č. 3387: To muselo být nesmírně obtížné - dvě divise, a ty jsi udělal chybu."No dobre, urobil som chybu, veľmi zle som to porátal a zle čítal, iba moja chyba."  |
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 3097:
"početne bola nem. pešia divízia silnejšia ako ruská. ""
ja_62 napsal v č. 3379: Takže stále žádná odpověď. Ani se moc nedivím...."Platí to - byť jen teoreticky - v případě všech pěších divisí obou stran? (Původně č.3099, a č.3134 a 3167, a 3175 a 3206 a 3225 a 3235 a 3271 a 3317 a 3319, ale zatím ( od prosince 2006) nezodpovězeno)" |
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 3387: To jsem se taky nesnažil, jen jsem se ti snažil naznačit, že by se v případě oslabení německé vojenské přítomnosti v západní Evropě celkově oslabilo německé postavení tam.
"Lenže ti absolutne nehrozí, aby si ma presvedčil o ochote a schopnostiach Britov, uskutočniť rozsiahlu výsadkovú operáciu proti kontintálnej Európe v 1941."
dodozv napsal v č. 3387: Já nejsem lékař, takže nemohu vědět co tím myslíš - a pravděpodobně ani v tom případě bych to nevěděl - leda kdybych byl telepatem..... "A k tým Rusom, ak je pre teba merítkom stav 6 000 až 8 000 vojakov(nie hneď na začiatku vojny), s tým nič neurobím. " |
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 3388:
"Ale určite, mojim zámerom bolo hovoriť v prvom rade o možnostiach, čo ak spätne pozrieš, nepoprieš(aj keď tak o..dz.ý ch...k ako ty ). Len sa pekne, pre teba neuveriteľná vec, pozri ako to začalo!"
dodozv napsal v č. 3284: No pokud získáš sdostatek shodně s tebou duševně disponovaných jedinců, můžeš jim tak nepochybně svůj názor takto presentovat. Pokud jde o to, kde to všechno začalo, to si, podobně jako tvé jiné slinty, docela dobře pamatuju - šlo o to, zda bylo Japonsko schjopné zvýšit svou vojesnkou přítomnost na sovětských hranicích v období června 1941 a před ním, což docela dobře bylo protože i v prosinci 1941 mu na domácích ostrovech zbylo dost divisí schopných vojenské soustředění na sovětských hranicích alespoň předstírat. S bisarním tvrzením, že by je tam Japonsko nebylo schopné zásobovat jsi přišel ty. Na druhou stranu pro ty příčetné zůstavá platným, že jsi výslovně napsal, že posílení japonských vojsk v Mandžusku a Číně by nebylo možné kvůli těžkostem se zásobováním "cez more".
"Isto, je celkom iné zásobovať jednotky na mater. ostrovoch a jednotky "hneď za rohom", ale cez more. " |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3380: Ale určite, mojim zámerom bolo hovoriť v prvom rade o možnostiach, čo ak spätne pozrieš, nepoprieš(aj keď tak o..dz.ý ch...k ako ty ). Len sa pekne, pre teba neuveriteľná vec, pozri ako to začalo! "Dozvím se od tebe něco k tomu, proč by Japonci kteří v Mandžusku dlouhodobě budovali materiální základnu pro útok na SSSR, měli problémy zásobovat jednotky tam umístěné" |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3386: No dobre, urobil som chybu, veľmi zle som to porátal a zle čítal, iba moja chyba. Lenže ti absolutne nehrozí, aby si ma presvedčil o ochote a schopnostiach Britov, uskutočniť rozsiahlu výsadkovú operáciu proti kontintálnej Európe v 1941. A že možnosť akéhosi protivšenemeckého povstania, tak to si nechaj. A k tým Rusom, ak je pre teba merítkom stav 6 000 až 8 000 vojakov(nie hneď na začiatku vojny), s tým nič neurobím. Skutočne je krásne sledovať Vaše "dedukcie" o úžasnej sile S.Z., čo nie je až taká hlúposť, no treba si uvedomiť, že tie formácie boli zle členené a postavené. "Ono to asi ani moc nešlo - já se ptal, dodozv těkal od jednoho nápadu s operacemi záporného počtu jednotek k druhému - apod." |
|
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 3385: Ono to asi ani moc nešlo - já se ptal, dodozv těkal od jednoho nápadu s operacemi záporného počtu jednotek k druhému - apod."Vaši debatu jsem nějak pozorně nesledoval"  |
|
|
|
|
ja_62: (3384) Jistě, jen jsem upozornil, že základ tvrzení o silnějších německých divizí oproti sovětským je pravdiví. Ikdyž ho pravděpodobně vztahuje jen obecně bez konkrétnější představy. P.S. Vaši debatu jsem nějak pozorně nesledoval, takže už zase mlčím a nezasahuji. Jako bych nic nenapsal. :o) |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 3383: Nu, a já jsem si všimnul jak na tom byly některé německé divise, poměrně rozumně z větší části ponechané v červnu 1941 na Západě (až na pár) a tudíž - jak jsme v prosinci hezky s dodozvem prodiskutovávali jeho tehdejší myšlenku, že Němci měli tyto divise stáhnout ze západní Evropy a posílit jimi operaci Barbarossa, snažil jsem se ho pohnout k zamyšlení nad tím, co by taková "divise" mohla v podmínkách blitzkriegu zvrátit. "Ovšem dodovz by měl pravdu v tom, že reálná síla jednotlivých sovětských střeleckých divizí byla (až na počáteční válečné obdoví) prakticky neustále menší, než reálná síla odpovídajících německých svazků." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3382: Starší organizační schéma si jednotky zachovávaly až do své reorganizace. :o) Ovšem dodovz by měl pravdu v tom, že reálná síla jednotlivých sovětských střeleckých divizí byla (až na počáteční válečné období) prakticky neustále menší, než reálná síla odpovídajících německých svazků. Co se týká tabulkové, tak detailní přehled o německé organizaci nemám, abych to mohl posoudit. "Pokud vím, tak v roce 1941 si ještě část sovětských střeleckých divisí zachovávala starší organisační schéma" |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 3381: Pokud vím, tak v roce 1941 si ještě část sovětských střeleckých divisí zachovávala starší organisační schéma, ale mně jde hlavně o ten údaj na straně Německa, a nerad bych dodozvi poskytl indicie kde má hledat. "Sověti měli více typů střeleckých divizí? Nebo máš na mysli jen organizační proměny v průběhu VVV?" |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3379: Sověti měli více typů střeleckých divizí? Nebo máš na mysli jen organizační proměny v průběhu VVV? "Možná by mi stačilo vědět jaký typ německé pěší divise srovnáváš s jakým typem sovětské pěší divise." |
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 3284:
"Asi tak. Isto, je celkom iné zásobovať jednotky na mater. ostrovoch a jednotky "hneď za rohom", ale cez more."
ja_62 napsal v č. 3290: Dozvím se od tebe něco k tomu, proč by Japonci kteří v Mandžusku dlouhodobě budovali materiální základnu pro útok na SSSR, měli problémy zásobovat jednotky tam umístěné "cez more" - nebo mi jako obvykle neodpovíš? "dodozv, víš ty co? Já ti to věřím. Nepochybuji o tom, že ty bys tak učinil - nejprve bys obsadil a podmanil na suroviny a produkci potravin bohaté oblasti na asijském kontinentu, bezohledně je vykořisťoval, včetně tamní laciné pracovní síly, využíval faktu, že např. Šanghaj a okolí byla nejrozvinutější průmyslovou oblastí Číny, vybudoval těžký a zbrojní průmysl v Mandžusku, ale jednotky umístěné na asijské pevnině bys patrně vším zásoboval "cez more" . Kdyby byli Japonci úplní idioti, možná by to tak udělali také. Navíc ty jednotky by tam nebojovaly, nýbrž pouze předstíraly soustředění, což není zas tak náročné na zásobování. Totéž u paliva, nemluvě o tom, že většina z divisí zbylých v Japonsku byla při případné dopravě závislá na hipotrakci, takže i nějaké to "palivo" by na kontinentu získala. U tebe to není nedostatkem informací, to bude spíše duševní defekt - to že Japonci využívali ekonomický potenciál okupovaných území Číny je informace která snad musela i do Zvolenu proniknout někdy brzy po roce 1945." |
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 3097: "početne bola nem. pešia divízia silnejšia ako ruská. "
Platí to - byť jen teoreticky - v případě všech pěších divisí obou stran? (Původně č.3099, a č.3134 a 3167, a 3175 a 3206 a 3225 a 3235 a 3271 a 3317 a 3319, ale zatím ( od prosince 2006) nezodpovězeno) Přičemž bych podotknul, že osoba i zcela podprůměrné inteligence, kteréžto kategorie dodozv evidentně ani zdaleka nedosahuje, by už ze samého faktu položené otázky vytušila, že odpověď nebude tak zcela kladná.
Možná by mi stačilo vědět jaký typ německé pěší divise srovnáváš s jakým typem sovětské pěší divise. Zkus se zejména podívat jak na tom byly některé německé pěší "divise" ponechané v západní Evropě.
dodozv, přirozeně můžeš psát jenom o věcech o kterých něco víš, ale v tom případě nechápu, co tě vedlo k cca 85% z příspěvků jimiž jsi tu zaplevelil fórum.
Takže dozvím se to, nebo se to jaksi už tradičně nedodozvím? |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 3371: Jedinou možnost vidím v použití výpočtu pravděpodobnosti výskytu daného nepevně jistého jevu pomocí Crossovy iterační metody výpočtu staticky neurčitých pruhových soustav, ale to se ručně dělat nedá - jen jsem si vzpomněl na disertačku, kterou jsem dělal (tedy překlad) pro jednoho bývalého kolegu, nyní rakeťáka. Ale to je asi na víc než na matfyz"Problém je totiž v tom, že tyto vlivy jsou pokaždé jiné, že se je nepovede nějakou aproximací „vysmažit“. "  . Ani já tomu úplně nehovím, čili
Algernon napsal v č. 3377: Jak jinak? Pokud za zásah nepovažujeme jakoukoliv díru v zemi a následky otřesu při explozi"myšlenka „co odhoz pumy, to zásah“ je zcestná..? :o))" . |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 3367: Nepochybně, je tu déle, takže i tvé zneužívání pravomocí musí nutně znát déle"Opýtaj sa algernona ohľadne zneužívania právomocí...v tom je expert..." .Mně byl - netvrdím nutně, že tebou - smazán i příspěvek kde vychvaluji tvou moudrost a chápavost, s níž po několikerém přečtení stejně nejsi schopen pochopit text oné smlouvy . |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 3371:
"to, že „byli schopni“ zasáhnout terč o průměru 30 metrů, přece neznamená, že jej zasáhli pokaždé, ne?"
Murray Williamson, Strategie pro porážku, Luftwaffe 1933-1945 Možná jsem mimo já, ale vidím rozdíl mezi „schopností zasáhnout“ a „pokaždé zasáhnout“. Pod tím druhým si představuju, že co odhoz pumy, to zásah, pod tím prvním, že se tomu tak stane ve většině případů (ne náhodně a ne vždy). Nicméně to už je slovíčkaření, kdo ví, jestli to není už blbě přeloženo, takže bych to nechal plavat.
Zkušení piloti byli schopni zasáhnout terč o průměru 30 m.
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 3370: tvojich príspevkov som mazal viacero - tie, ktoré porušili pravidlá fóra... "Podle Logu jsi jen smazal Ty…" |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 3349: No, s tímhle bude totiž trochu problém. Gaussova křivka zhruba platí v případě, kdy o zkoumaném jevu nevíme vůbec nic (resp. nevíme nic o vlivech, které by mohly měření nějak rušit), a vlastně proto je v přírodě tak častá. Dejme si příklad (doufám, že pochopitelný i pro nematfyzáky "Ak niekto tvrdí, že skúsený piloti boli schopný trafiť cieľ o priemere 30m, tak by bolo prinajmenšom podivné ak by sa trafili zrovna na tých 15m od zameriavacého bodu. Ak teda napr. 10x zasiahnem cieľ o tomto priemere, tak časť zásahov bude podstatne bližšie ako tých 15m od stredu cieľa...stačí takto Jakube?" ):Mějme zobrazení g(x) = x2+y2 (grafem je kružnice ) a uvažujme množinu takových dvojic (x,y), že g(x) <= 225 (tedy kruh o poloměru 15; teď neřeším jednotku, tu je možno posléze libovolně dodefinovat). Když nyní vybereme zcela libovolnou dvojici (x,y), aby splňovala výše zmíněné podmínky, tak nyní by (při dostatečném počtu náhodných výběrů) měl být jakýmsi grafem opět kruh v určité „výšce“ (jedním z požadavků na náhodné generátory je, aby pravděpodobnost výběru kteréhokoliv čísla byla stejná jako u všech ostatních; to, že lidé jsou špatné generátory a vybírají něco uprostřed intervalu — což už zase zavání „chybou a přírodou“ — je věc jiná). To ovšem platí pouze v případě, že by to „do pracek“ dostal počítačový algoritmus náhodného výběru.V přírodě bych pak očekával, že bude fungovat jakási „3D Gaussova křivka“ (tedy jakýsi oblý komolý jehlan, nebo „po matfyzácku“ Gaussova křivka dvou proměnných ), tedy že častěji se náhodně kamínkem trefíme někam doprostřed než na kraj, JENOMŽE...Tohle všechno platí pro dosti ideální případy, kdy o jevu nevíme nic bližšího (a nic bližšího pravděpodobně ani zjistit nejde). V našem případě se ovšem do hry vkládají mnohé další vlivy — jedná se o přesnost zaměřovače (i když to je do velké míry filozofický pojem), vítr, rychlost stroje, osádku a mnohé další (pomíjím ty „drsnější“ jako je vzdušná opozice, flak či neúspěšná identifikace cíle), které už s průměrným výsledkem docela zahýbají. Problém je totiž v tom, že tyto vlivy jsou pokaždé jiné, že se je nepovede nějakou aproximací „vysmažit“. Proto si myslím, že ani v ideálních podmínkách (předpokládám, že daný výrok platí za cvičných podmínek někde na střelnici) by „grafem“ zásahů nebyla „3D Gaussova křivka“. I čistě statisticky přece nemohli nalítat tolik letů, aby se odstranily chyby měření... Poznámka pod čarou: to, že „byli schopni“ zasáhnout terč o průměru 30 metrů, přece neznamená, že jej zasáhli pokaždé, ne? |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 3365: Já už se s tebou mimo fórum nemám o čem bavit. Zneužití funkce moderátora který se zbavuje sobě nepohodlných příspěvků pod záminkou jejich neslušnosti - a v první podobě ještě neslušný nebyl - je doopravdy hnus, který bych ani od tebe ještě včera nečekal. "poprosím cez SZ alebo online okno aby sme to tu zbytočne nezahlcovali príspevkami mimo tému, OK?" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.