Stíhače tanků, samohybná děla…
|
|
---|---|
Jen tak z čirý snahy oživit téma zkouším kdo se k tomu vyjádří. Taky po tom úspěchu co sem sklidil s ARL-40 v Miss pancíř. Samozřejmě to vím. Jen na to nikdo už týden neodpověděl? Že by to bylo tak snadný? Nebo tak složitý? |
|
|
|
Moby napsal v č. 1199: To bude ono , zvláště když hodně napovídá adresa obrázku "Nebo tak složitý?" |
|
|
|
No jak pro koho, a znám lidi co by hóóóódně zaváhali... | |
|
|
www.chars-francais.net/archives/lorraine_47mm.htm www.lemaire.happyhost.org/char/complet/773.html Čili německý bastl. |
|
|
|
Ale jednou už to tu padlo, tak je to stíhač francouzskej. Kromě Pejčocha a jeho Obrněný techniky 2, kde se tvrdí, že je to stíhač německej.
Streso napsal v č. 1204: Nee, Francouz jako poleno. "Čili německý bastl." |
|
|
|
A French idea to install a 47mm antitank gun could not be realized, but it was be taken over and implemented by the Germans.
Moby napsal v č. 1207: To jo, ale dali to dohromady až Němci "Nee, Francouz jako poleno." |
|
|
|
Le montage du canon de 47mm sur le tracteur Lorraine est une de ces réalisations, mais réalisée trop tardivement pour pouvoir encore être déployée utilement. Les allemands, auxquels on a longtemps attribué la paternité de cet engin, en développeront le concept avec leur efficacité coutumière…
|
|
|
|
Streso napsal v č. 1209: A já se těšil, že napálím Dzina nebo Yamata. "To jo, ale dali to dohromady až němci " |
|
|
|
Moby napsal v č. 1211: A přitom se stačí kouknout na link té fotky "A já se těšil, že napálím Dzina nebo Yamata." |
|
|
|
Streso napsal v č. 1212: Někomu to nepomuže, tam se totiž řiká, že Loraine Anti Char byla realizovaná moc pozdě na to aby byla užitečně rozmístěná, a dlouho se myslelo, že to vozidlo vymysleli a postavili Němci. "přitom se stačí kouknout na link té fotky " |
|
|
|
Moby napsal v č. 1214: .../lorraine_47mm/lorraine_47mm_2.jpg - o toto mu slo :) "Někomu to nepomuže," |
|
|
|
Nevěděl by někdo, z kterého podnikového nebo jiného archivu pochází moje výrobní výkresy Pzj 38t, které mají číselný kód výkresu 1MSA 2990 Bl.1 - 36? IMHO by to mohla být Praha - odtud kdysi dokumentace přišla... | |
|
|
Moby napsal v č. 1192: Je na podvozku Crusader a má jako výzbroj sedmnáctiliberní kanon (cca 77mm) a kulomet ráže .303. Max. rychlost 51 km/h. "Ale sou tam jen fotky, text je nějakou skandinávštinou" |
|
|
|
Krojc napsal v č. 1217: No, nebyl ten podvozek přece jenom od Challengeru. I když i ten měl Crusadeří podvozek jako základ. "Je na podvozku Crusader a má jako výzbroj sedmnáctiliberní kanon (cca 77mm) a kulomet ráže .303. Max. rychlost 51 km/h." |
|
|
|
Krojc napsal v č. 1217: Sorry, 76,2 mm. 77 mm dělo bylo u tanku Comet, a i ten měl vývrt jako sedmnáctiliberka, jen se liší označením, protože má překonstruovanou komoru a tudíž se chtěly vyhnout možnosti záměny munice. "má jako výzbroj sedmnáctiliberní kanon (cca 77mm) " |
|
|
|
Chtěl bych se zeptat zda - a případně jaký druh dělostřeleckého zaměřovače - používaly Shermany vyzbrojené 105 mm houfnicí (zařazované do Assault Gun Platoons amerických obrněných praporů a praporů obrněné pěchoty)? Ze služebního předpisu FM 17-76 je jasné, že to bylo možné, jsou zdokumentovány případy kdy tak byly Shermany 105 nasazeny, dokonce nejméně jeden, kdy si tankový prapor v poli ze svých prostředků schopných nepřímé palby (četa útočných děl, Shermany 105 z velitelských sekcí jednotlivých rot, praporní četa samohybných minometů M21) sestavil dočasnou podpůrnou baterii, ale zajímalo by mě jakým dělostřeleckým zaměřovačem Shermany 105 disponovaly, nebo jak byla palba řízena. |
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1220: Tj. mně je jasné že při použití nepřímého zaměřování palby (úlohou těchto čet bylo podporovat útočící jednotky přímou i nepřímou palbou) hrál při zaměřování nějakou roli dělostřelecký kvadrant, ale netuším jakého typu a jak byl v Shermanu 105 instalovaný. (Případně v Shermanech obecně, nepřímé zaměřování palby bylo snad někdy využíváno i v bojích Itálii, a snad i jinde, celými jednotkami, jako doplnění dělostřelecké palby) "ale zajímalo by mě jakým dělostřeleckým zaměřovačem Shermany 105 disponovaly, nebo jak byla palba řízena." |
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1221: Artillery Quadrant M9, byl instalovanej vlevo od závěru děla, a byla to dost šikovná mašinka.
"hrál při zaměřování nějakou roli dělostřelecký kvadrant, ale netuším jakého typu a jak byl v Shermanu 105 instalovaný."
ja_62 napsal v č. 1221: A měly ho mám pocit všecky Shermany.
" (Případně v Shermanech obecně, "
ja_62 napsal v č. 1221: No, jo, ale aby zvýšili dostřel, museli Shermany navážet na nasypaný rampy, aby tím zvýšily elevaci.
"jako doplnění dělostřelecké palby" A k nastavení odměru to už bylo trochu různý - u běžnýho Shermanu M19 Azimuth Indicator, u 105 M18 původně určene pro samohybný děla. Lišily se jinak kalibrovanejma stupnicema, jinak podobný. (A taky 105 Sherman neměl narozdíl od běžnejch stabilizaci) |
|
|
|
Děkuju za informaci. | |
|
|
Cafte, trochu by som xcel tuna rozvirit debatu o americkej koncepcii stihacov tankov. Zda sa vam realna? Narazam hlavne na to, ze mali strielat za jazdy. Pokial viem, stabilizator hlavne v druhej svetovej neexistoval, alebo ano? | |
|
|
Larry napsal v č. 1224: Nejsem odborník v této věci, ale mám nejasnou představu, že hydraulická stabilizace hlavně (tedy nikoli věže) už existovala - právě v Americe. Každopádně v tehdejších možnostech techniky to bylo. "Pokial viem, stabilizator hlavne v druhej svetovej neexistoval, alebo ano?" |
|
|
|
no fajn, ako to bolo s presnostou strelby za jazdy? | |
|
|
Larry: M4 Sherman měl stabilizátor náměru firmy Westinghouse, která jej dodávala už i pro typ M3 Lee. Stabilizace umožňovala palbu za jízdy rychlostí do 8 mil za hodinu a byla úhlově omezena - tzn. že ve velmi zvlněném terénu musel střelec kanón zablokovat, aby nedocházelo ke zbytečným rázům do koncových dorazů a tím ničení nejen uložení kanónu, ale také poměrně lehce poškoditelného stabilizátoru. Přesnost palby za jízdy s udaným rychlostním omezením byla srovnatelná s palbou stejného vozidla za klidu (palba z krátkých zastávek nebo z pevného palpostu). Konkrétně šlo o pravděpodobnost zásahu první ranou na 1 000 yardů cca 1:2 (50%). | |
|
|
Když už jsme u toho, měl ještě někdo něco podobného? Myslím tedy hlavně fricky? | |
|
|
Na základě T-34/85 vznikla v období 1944-45 v Závodě č. 112 pokusná čtyřkusová série se stabilizátorem STP-S53 "Taran". Ačkoli zkoušky dopadly dobře a přesnost palby při pomalé jízdě nebyla horší než přesnost v klidu, bylo zařízení pro sovětský průmysl tak technologicky náročné, že v sériích nemohlo být vyráběno. | |
|
|
Hm, 8 mil za hodinu mi nepride nejako moc, predsa len, pri stihacoch sa planovalo, ze budu rychlejsie ako tanky, cize taktika hit and run. Resp. run/hit/run ;) | |
|
|
Larry napsal v č. 1230: "Hm, 8 mil za hodinu mi nepride nejako moc" Skoro 13 km/h v terénu... Pokrok bych viděl už v tom, že stačilo pro střelbu zpomalit, a ne zastavovat a čekat až se vozidlo přestane houpat na odpružení. Mnohem lepší než nic |
|
|
|
To Tom: Hej, urcite to bolo lepsie, ale koncepcii americkych planovacov to asi nevyhovovalo...na druhej strane, 13 km/hod urcite stacilo na nemecke "obludy" Jagdtiger, Jagdpanther a pod. :) Ozaj, ked sme pri tom Jagdpantherovi, ASU 85 sa mu az podozrivo podoba. | |
|
|
Larry napsal v č. 1232: Pokud myslíš SU-85, tak ta byla zavedena do výzbroje v srpnu 1943, zatímco Jagdpanther až v červnu 1944. Takže spíš by se dalo říct, že se JgPanther podezřele podobá SU-85. "Ozaj, ked sme pri tom Jagdpantherovi, ASU 85 sa mu az podozrivo podoba" A pokud opravdu myslíš ASU-85, tak ta spíš navazuje na domácí SU-85 (i když je tu samozřejmě velký rozdíl v proporcích - výsadková ASU-85 je skoro poloviční) |
|
|
|
Larry napsal v č. 1224:
"o americkej koncepcii stihacov tankov. "
Larry napsal v č. 1224: A tato informace pochází odkud? "Narazam hlavne na to, ze mali strielat za jazdy. " |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Stíhače tanků, samohybná děla…