Moje oblíbená střelná zbraň
|
|
---|---|
Algernon napsal v č. 639: To nevím, ale bylo jich asi hafo, jiskření mělo vyvolat až "posledních pár set".
"Kolik nábojů bylo v tom pásu? "
Algernon napsal v č. 639: Nezasek, M60 byla spolehlivá zbraň, jen nevychytali tu výměnu hlavně a její uchycení.
"A ani se jim nezasek? "
Algernon napsal v č. 639: Já si pamatuju 6 palců, ale je možný, že se mi ta číslice v hlavě přetočila . A zbytek hlavně je chrómovanej.
"Mimochodem, nemá on M-60 v zadní části vývrtu hlavně, posledních 9 palců před nábojovou komorou, stellitovou vložku?" Možná jsem měl upřesnit, hlaveň měla bejt rudá, ale blížící se už do běla.
Gryzlov napsal v č. 642: Vy mě asi všichni chcete šokovat - že by v knize "Nejslavnější kulomety a samopaly" bylo pár drobnjech nepřesností? "Pro vaší informaci: teplota oceli při bílé barvě je v rozsahu 1250 až 1350 stupňů Celsia. Už čistě z mechanických vlastností oceli, by se při této teplotě hlaveň sama ohýbala vlivem vlastní hmotnosti ... " |
|
|
|
Gryzlov: děkuji | |
|
|
No tak hlaveň u pušky s nábojem stejné kvality jako u kulometu (30-06, 308W) se zahřeje už po 4 výstřelech v průběhu tří minut tak, že na ní nelze udžet ruku. U klasické pušky dochází pak k většímu rozptylu a nepřesnosti střelby. Materiál hlavně u kulometu je sice uzpůsoben na vyšší teploty než u pušky ale po nepřetržité palbě je hlaveň která není chlazená vodou (maxim a spol) tak žhavá, že se mění charakteristiky střelby, hlaveň se rychle opotřebovává a hlavně hrozí její deformace a roztržení. To, že se MG v noci rožhavil do ruda bylo docela běžné, především v situaci, kdy obsluha nemohla hlaveň vyměnit. Většinou se musela hlaveň pak vyhodit neboť nebyla pak přesná, občas se prostě hlaveň roztrhla, pokud se to dělalo často. Proto se musela měnit. Je to prostě kompromis jak udržet váhu zbraně v nějakých mezích. U těžkých kulometů se používalo buďto chlazení a nebo byla hlaveň tak masivní a byla nastřelena na určitou provozní teplotu, že se měnit nemusela. Například z podobných důvodů jsou hlavně tanků obaleny izolační vrstvou, která zamezí rychlému chladnutí materiálu a změnám v přesnosti střelby. Co se týče nějakého rožhavení do běla, no možná při nějakém testu, v praxi by běžná zbraň už neměla fungovat, neboť by docházelo k samovznícení munice. |
|
|
|
bubu napsal v č. 643: Zvýšená odolnost proti otěru, čímž se zvýší životnost hlavně. Je to velmi trvdý, ale zároveň křehký materiál. "Jaké to má vlastnosti? google mi vyhodil jen, že to je rychlořezný materiál a že to je slitina chromu, kobaltu,...." |
|
|
|
Tohle jsem našel o MG34 na netu:
Außerdem hatten die Konstrukteure die Voraussetzungen geschaffen, um heiß geschossene Läufe schnell wechseln zu können. Dazu musste der Schütze nur den Verschluss zurückziehen, eine Sperrklinke lösen und das Gehäuse um 120° schwenken. Danach konnte man den heißen Lauf mit einem Spezialwerkzeug nach hinten aus dem Laufmantel ziehen und einen Ersatzlauf einführen. Wurde dann das Gehäuse in Richtung Lauf zurückgeschwenkt, war das MG 34 wieder einsatzbereit.
Podle laického překladu musel střelec otevřít závěr, uvolnit pojistku a otočit pouzdro hlavně o 120°. Pak se dalo "speciálním nástrojem" vyjmout samotnou rozžhavenou hlaveň a nahradit jí hlavní novou. Někdo mě myslím říkal že se používal (jako "speciální nástroj") nějaký typ kleští. |
|
|
|
Moby napsal v č. 620: No, podle mých údajů (ze zdroje který se opakovaně ukázal dostatečným, ale ne bezchybným, přičemž víc se na něj spoléhám u britské a americké armády) se to mělo s přídělem munice ke kulometu pěšího družstva Wehrmachtu přibližně takto:"A kolik třeba fasovalo jedno družstvo patron při použití MG 42 na dvojnožce - jako LK?" střelec: 50 nábojů (Gurttrommel) jeho pomocník - nabíječ: 500 (4 x 50 (Gurttrommel) a 300 nábojů v pásech po 50 nesených v plechové bedně) nosič munice: 600 - dvě bedny po 300 nábojích. tj. kulometná skupina celkem: 1150 nábojů. Věc má následující háčky: a)dotyčný pramen nerozlišuje mezi družstvem vybaveným MG 34 a MG 42, s tím, že to bylo stejné (minimálně si ale dokážu představit, že nosnost vojáků nějak nezvýšili, a dané množství střeliva mi už tak připadá na horní mezi) b)tak jako tak platí tento údaj nejvýš někdy do konce roku 1943, kdy německé pěší družstvo přichází o nosiče munice k LK, a jeho náklad měl být rozdělen mezi zbylé členy družstva - po jednotlivých pásech. c)na fotografiích je nejčastěji vidět i MG 42 na dvojnožce jako zásobovaný pásem. |
|
|
|
Algernon napsal v č. 639: Jaké to má vlastnosti? google mi vyhodil jen, že to je rychlořezný materiál a že to je slitina chromu, kobaltu,.... "stellitovou vložku" |
|
|
|
guano napsal v č. 631: "Pokud si vzpominam, tak v te souprave k MG 42 byly i azbestove rukavice. Muze to nekdo potvrdit ?" Tuto informaci mám také. Nezávislost zdroje ale nemohu vyvrátit a ani potvrdit.
Algernon napsal v č. 639: Myslím že ano. Tuším že profesor Popelínský se o tom zmiňuje ve své knize."Mimochodem, nemá on M-60 v zadní části vývrtu hlavně, posledních 9 palců před nábojovou komorou, stellitovou vložku?"
Moby napsal v č. 636: Vážně? To by mě potom zajímalo, z jaké oceli mají hlaveň. Uvažoval někdo, jakou teplotu by hlaveň měla, pokud by byla rožhavená do bíla? A co se při takové teplotě děje?"No, Američani testovali M60 nepřetržitou střelbou celýho pásu a na konci testu byla hlaveň bílá a sršely z ní jiskry." Pro vaší informaci: teplota oceli při bílé barvě je v rozsahu 1250 až 1350 stupňů Celsia. Už čistě z mechanických vlastností oceli, by se při této teplotě hlaveň sama ohýbala vlivem vlastní hmotnosti ... spíše by to bylo těsto ... vlivem střelby by těžko této teploty bylo dosaženo, protože by se dříve halveň roztrhla už v nižších teplotách, protože by došlo k poklesu pevnosti. |
|
|
|
Jo, Moby má pravdu, už jsem o tom několikrát kdysi četl a to jak na inernetu tak i v literatuře. Zajímavé byli ty fotky
Streso napsal v č. 640: " Zajímavé by to bylo s trhavou nebo zápalnou munici" |
|
|
|
Moby napsal v č. 636: A jakou pak použili munici ?? Zajímavé by to bylo s trhavou nebo zápalnou munici "No, Američani testovali M60 nepřetržitou střelbou celýho pásu a na konci testu byla hlaveň bílá a sršely z ní jiskry. " |
|
|
|
guano napsal v č. 631: Opět analogie k ČSR - LK i TK měly mít v příslušenství azbestové rukavice (jestli je skutečně všechny kusy měly nemohu potvrdit) "Pokud si vzpominam, tak v te souprave k MG 42 byly i azbestove rukavice. Muze to nekdo potvrdit ?" |
|
|
|
Algernon napsal v č. 626: No, Američani testovali M60 nepřetržitou střelbou celýho pásu a na konci testu byla hlaveň bílá a sršely z ní jiskry."Mimochodem, ta hlaveň se mu jako do ruda rozžhavená jevila v noci, a nebo ve dne?"
guano napsal v č. 631: Tak to bych u něj nemoh sloužit, já ztratím několik párů za zimu - a v tomhle případě by to mělo dost fatální důsledky . Ty vojáci ale asi byli silně motivovaný je někde nevytrousit, co? "MG 42 byly i azbestove rukavice. " |
|
|
|
Algernon napsal v č. 626:
"…tzn. že když neměla rukojeť, tzn. buď do hadru (ideálně suchého ), nebo holou rukou? Mimochodem, ta hlaveň se mu jako do ruda rozžhavená jevila v noci, a nebo ve dne? :o))"
Moby napsal v č. 629: Nebojte, odpověď se dozvíme. Připravuju s Glynwedem článek o kulometčíkovi 21. LFD, takže až s ním budu zeptám se. "Celá a nechali ji jen tak někde ležet? Mě by zajímalo jak a za co ji brali do ruky. Leda - v Rusku bejvaj zimy, mohli se od ní zahřát ." |
|
|
|
guano napsal v č. 631: Něco jsem našel an netu www.armyzdar.cz/images/products/produkt_2006... , jsou to rukavice k MG42 a nevypadají jako z azbestu... "okud si vzpominam, tak v te souprave k MG 42 byly i azbestove rukavice." |
|
|
|
Pokud si vzpominam, tak v te souprave k MG 42 byly i azbestove rukavice. Muze to nekdo potvrdit ? | |
|
|
fusilier napsal v č. 625: Celá a nechali ji jen tak někde ležet? Mě by zajímalo jak a za co ji brali do ruky. Leda - v Rusku bejvaj zimy, mohli se od ní zahřát . "a hlaveň vyskočila z lůžka. " |
|
|
|
Moby napsal v č. 624: Pokud vím, tak u kulometu MG3, nástupce MG42, se hlaveň mění už po 150 ranách souvislé palby... "K tomu MG 42 - po kolika ranách se aspoň měla vyměnit hlaveň - čet sem různě, po 250 nebo 300" |
|
|
|
Moby napsal v č. 624: No co si pamatuju (bohužel jen z jednoho zdroje, takže není 100%) k těžkému kulometu vz.37, tak ten měl vydržet 300 ran v souvislé palbě, poté bylo nutno měnit hlaveň. Vzhledem k větší masivnosti hlavně u Tk vz.37, bych čekal u MG 42 menší trvanlivost... a zvláště při té zatraceně rychlé kadenci. "K tomu MG 42 - po kolika ranách se aspoň měla vyměnit hlaveň - čet sem různě, po 250 nebo 300 - a jak to dělali, když tam nemá rukojeť? Teda vím jak, ale za co ji držely?" |
|
|
|
Moby napsal v č. 624: Ptal jsem se opravdového kulometčíka, ostatně jeho vzpomínky tu doufám do vánoc budou, mno pokud si dobře pamatuju, tak když se mu hlaveň rozpálila do červena (po kolika kusech si z hlavy nepamatuju), tak otočil páčkou, doufám že víš kterou myslím a hlaveň vyskočila z lůžka. Pomocník pak nasadil novou. Většinou měli dvě náhradní hlavně. "K tomu MG 42 - po kolika ranách se aspoň měla vyměnit hlaveň - čet sem různě, po 250 nebo 300 - a jak to dělali, když tam nemá rukojeť? Teda vím jak, ale za co ji držely?" |
|
|
|
K tomu MG 42 - po kolika ranách se aspoň měla vyměnit hlaveň - čet sem různě, po 250 nebo 300 - a jak to dělali, když tam nemá rukojeť? Teda vím jak, ale za co ji drželi? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Výzbroj a vybavení
- > Moje oblíbená střelná zbraň