Zahraničněpolitická situace ČSR před Mnichovem
|
|
|
|---|---|
|
ja_62 napsal v č. 154: Polská politika, poněkud krátozrace, si ve 30. letech přála oslabení ČSR a až jeho likvidaci s tím, že České země by v nějaké podobě připadlo Německu, ze Slovenska by vznikl jakýsi nárazníkový stát a Podkarpanda by připadla Maďarsku. S tím, že Polsko by na tom územně též profitovalo a získalo touženou společnou hranici s Maďarskem."Ovšem tím méně je pochopitelné proč se podíleli na odkrytí jižní hranice Polska německému útoku (protože likvidace Československa k tomu přímo vedla), čímž si situaci pro ten případ poněkud ztížili. " Tato myšlénka se pak tak nějak realisovala od Mnichova k březnu. |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 164: Československo bylo ostrůvkem demokracie minimálně ve střední Evropě, to není fráze, to je fakt. Pojetí demokracie tehdy a dnes se ale liší a je tak potřeba na to nahlížet tehdejšími měřítky."jan22 napsal v č. 158: "Ja se mohu jen divit, jak "ostrov demokracie" mohl tak uzce spolupracovat s rudou totalitou. " Možná proto, že tady se věřilo, (netvrdím, že s tím souhlasím) že SSSR je něco lepšího, než ve skutečnosti byl.Zkus se kouknout na historii či vývoj slavjanofilství a potom ti to tak divný nepřijde" Že se obecně u nás o SSSR soudilo něco lepšího, než ta hrůza ve skutečnosti byla je také fakt. To ale nebyl žádný důvod k uzavření smlouvy se SSSR. Ten správný důvod nám ale jistě sdělí jan22. |
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 159: Pokud je mi taktéž známo, tak existovali určité snahy rozšířit malou dohodu právě o Polsko.Ty jednání alre pokud vím zkrachovali....a domnívám se, že iniciativa o rozšíření vzešla ze strany Malé Dohody a nikoli Polska. Takže tvrdit, že se ČSR nesnažila je přinejmenším nepřesné. "Ale zpět k thematu. Vztahy s Polskem byly v meziválečném období tradičně špatné. To ano. Ale pokusy o jejich zlepšení z československé strany existovaly. Jenže pro vztahy československo-polské se staly určující vztahy německo-polské. Polsko nemělo zájem po zlepšení vztahů s ČSR, naopak, vyvíjelo proti ČSR politiku více či méně agresivní. Politika Polska vůči ČSR byla nepřátelská ve shodě s německem. Polsko dále využívalo i vnitřní problémy ČSR a snažilo se je rozdmýchávat. " |
|
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 158: Možná proto, že tady se věřilo, (netvrdím, že s tím souhlasím) že SSSR je něco lepšího, než ve skutečnosti byl.Zkus se kouknout na historii či vývoj slavjanofilství a potom ti to tak divný nepřijde. "Ja se mohu jen divit, jak "ostrov demokracie" mohl tak uzce spolupracovat s rudou totalitou. " |
|
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 157: To nechci ani v nejmenším tvrdit, pouze podotýkám, že k němu měl trochu blíže. "Polsku od 1926 vladl autoritarni rezim, ale fasismus to nebyl." |
|
|
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 161: proč sem motáš toto? Já jsem ti přeci napsal, ze Českoslovenští představitelé se snažili o zlepšení vztahů s Polskem, ale to o ně nemělo valného zájmu. To platí o 30. letech i o jejich druhé polovině. Konkrétně, když se budeme bavit o letech po podpisu polsko-německé smlouvy o neútočení v roce 1934. V tomto období byly snahy z čsl. strany naprosto v Polsku negovány. O tom nevíš?"Jo, existovaly, ale v mezich, ktere popsal ja_62 v prisp. 154 - do Curzonovy linie" Polská vláda a její politika se snažila sypat sůl do vnitřních československých problémů. To nelze popřít, ja to tak? To, že situace na čsl.-polských hranicíh byla napjatá je známá věc. Ve vzpomínkách čsl. příslušníků finanční stráže a v archivních materiálech ministerstva vnitra a financí v Praze se zase objevují skutečnosti, které obviňují polskou stranu z rozdmýchávání nenávisti. O tom nic nevíš?
jan22 napsal v č. 161: To chápeš špatně, spolupráce existovala. To zde přeci nikdo nepopírá, nebo snad ano?"Mam chapat, ze to je lez komunisticke propagandy a zadna vojenska spoluprace se sovety neexistovala? " Jen rozhovor s gen. Krejčím neprobíhal ve svobodné době. To nevíš? A znovu se tě ale ptám:
mbbb napsal v č. 160: "Proč myslíš, že ČSR podepsalo smlouvu se Sověty? Jen tak, že naši tehdejší představitelé měli vřelý vztah ke komunismu? To asi ne, viď." no a ktomuto výkřiku:
jan22 napsal v č. 161: snad jen to, že nic na světě není jen černé či bílé a o to víc to platí v politice. Ale někteří zaslepení jedinci to pochopit prostě nedokážou. "To ale neni misto pro mne." |
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 159: Jo, existovaly, ale v mezich, ktere popsal ja_62 v prisp. 154 - do Curzonovy linie. Za ni by uz ceskoslovenska vlada nejradeji videla Rusko a rada by s nim mela spolecnou hranici. Tento postoj cs. predstavitelu byl v Polsku samozrejme znamy, a zakonite vylucoval spolupraci - nelze mit dobre vztahy s partnerem, ktery uznava nas stat pouze na polovine jeho uzemi, to je snad pochopitelne."Ale pokusy o jejich zlepšení z československé strany existovaly. "
Polsko dále využívalo i vnitřní problémy ČSR a snažilo se je rozdmýchávat.
Ukrainec, prof. Bohdan Osadczuk tvrdi, ze ukrainsky terorismus v predvalecnem Polsku podporovaly SSSR, Nemecko, Litva a Ceskoslovensko. Polsti pohranicnici z useku hranice s Podkarpatskou Rusi vzpominaji, ze casto dochazelo k prestrelkam s ukrainskymi teroristy, kteri prichazeli z druhe strany hranice, meli tam sve zakladny, byli vybaveni ceskoslovenskou zbrani. To nebyly nepratelske kroky? Nebo nasi pohranicnici a prof. Osadczuk si to vymysleli, protoze chteli pospinit Ceskoslovensko?Tyto incidenty skoncily, kdyz se na druhe starne hranice objevili Madari, pohranicni sluzby zacaly spolupracovat, s Cechoslovaky to nebylo mozne.
A jen tak na okraj - podívej se, kdy ten rozhovor s gen. Krejčím vzniknul a v jakých souvislostech. Tvoje argumentace zde není korektní.
Mam chapat, ze to je lez komunisticke propagandy a zadna vojenska spoluprace se sovety neexistovala? Tezko uverit, pokud vsak prece jen ano, tak proc tady takove materialy zverejnujete? Nebo je to forum nejakych pohrobku minuleho rezimu, ktery patri na smetiste dejin?To ale neni misto pro mne. |
|
|
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 158: Z tvých příspěvků je vidět, že nejsi schopen se na historii dívat nezaujatě. Diskuse s tebou nemá většího smyslu, člověk se nic zajímavého a věcného nedozví."V mezivalecnem obdobi - vas podezrele vrely vztah k Rusku a ke komunismu, mate tady napriklad interview s gen. Krejcim, kde otevrene pise, ze vase smlouva se sovety nebyla jen mrtvy papir, kratce pred valkou jste tady meli kazdy mesic delegaci sovetske armady. " Proč myslíš, že ČSR podepsalo smlouvu se Sověty? Jen tak, že naši tehdejší představitelé měli vřelý vztah ke komunismu? To asi ne, viď. A jen tak na okraj - podívej se, kdy ten rozhovor s gen. Krejčím vzniknul a v jakých souvislostech. Tvoje argumentace zde není korektní. |
|
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 157: "Co udelala ceskoslovenska vlada, aby si zajistila neutralitu Polska? O polskou podporu CSR nestala, nechtela ji." tohle víš odkud? Jak tak čtu tvoje příspěvky, žiješ v zaujetí jednoho názoru a nevidíš nic okolo. Např. tvé vyjádření, že si u nás pěstujeme tradiční nenávist vůči Polsku jest nesmyslná. Ale zpět k thematu. Vztahy s Polskem byly v meziválečném období tradičně špatné. To ano. Ale pokusy o jejich zlepšení z československé strany existovaly. Jenže pro vztahy československo-polské se staly určující vztahy německo-polské. Polsko nemělo zájem po zlepšení vztahů s ČSR, naopak, vyvíjelo proti ČSR politiku více či méně agresivní. Politika Polska vůči ČSR byla nepřátelská ve shodě s německem. Polsko dále využívalo i vnitřní problémy ČSR a snažilo se je rozdmýchávat. Tedy tvoje tvrzení v úvodu mého příspěvku je tak nějak nepravdivé. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 154: Chci tim rict, ze kazdy se muze zmylit."Tady poněkud ztrácím souvislosti. " 
Ovšem to stále neodpovídá na otázku proč by Německo muselo nabídnout Těšínsko výměnou za Koridor,
Na kterem miste ja nebo kdokoliv jiny napsal, ze muselo? Mohlo, a to stacilo. V dodatku do mnichovske smlouvy je napsano, ze pokud madarske a polske pozadavky nebudou vyreseny do 3 mesicu, tak se sejdou signatari zase, a vyresi je "o nich bez nich". Beck - spravne - radeji necekal co mohou zplodit Chamberlain, Daladier, Mussolini a Hitler tentokrat ve veci nasich hranic, a vyridil je sam.
Ovšem tím méně je pochopitelné proč se podíleli na odkrytí jižní hranice Polska německému útoku (protože likvidace Československa k tomu přímo vedla), čímž si situaci pro ten případ poněkud ztížili
Zopakuji - nemohli proti tomu nic udelat, rozehravajicim v tomto prostoru bylo Nemecko.
Obávám se, že s tím by nebyl slučitelný závazek Polska neřešit spory s Německem za použití síly
atd ...Ke spojenectvi - ja tez v ne neverim. 1000 let zkusenosti ukazuje, ze Czesi a Polaci prevazne bojovali proti sobe, obdobi spoluprace jsou kratka a je jich malo. Staci pocist Kosmovu kroniku ... V mezivalecnem obdobi - vas podezrele vrely vztah k Rusku a ke komunismu, mate tady napriklad interview s gen. Krejcim, kde otevrene pise, ze vase smlouva se sovety nebyla jen mrtvy papir, kratce pred valkou jste tady meli kazdy mesic delegaci sovetske armady. Proc tady jezdili? Aby si dali pivo na nadrazi a zpet domu? Ja se mohu jen divit, jak "ostrov demokracie" mohl tak uzce spolupracovat s rudou totalitou.
Ovšem mohli a měli vědět co k čemu obvykle vede.
Samozrejme, ale - jak jsem uz psal - nema smysl vycitat tehdejsim politikum, ze nevedeli dnes, co se stane zitra, a co my vime pozitri. |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 155: Co udelala ceskoslovenska vlada, aby si zajistila neutralitu Polska? O polskou podporu CSR nestala, nechtela ji."No pokud se měla ČSR bránit bylo pro ni celkem rozhodijcící kolik okolních států se chce podělit na jejím roztrhání. Je smutným faktem, že v kritických dnech Mnichoca přišlo ultimátum z polské strany.Nutno dodadi, že pokud by polská strana zůstala neutrální, rozhodně by to ovlivnilo rozhodování čs. strany o obraně a v případě aktivního polského vystupování zcela určitě by to ovlivnilo rozhodnutí čs strany. " Prvni doklad, smerujici k vylepseni vzajemnych vztahu jaky znam, pochazi z 23.09. - napsal ho prezident Benes prezidentu Mościckiemu, a nabidl zmenu hranic jako zaklad trvaleho zlepseni vzajemnych vztahu do budoucna. Ten dopis byl dorucen do Varsavy 26.09. Urcite znas kalendarium udalosti okolo Mnichova - trochu pozde, ne? Pak min. Krofta upresnil terminy a podminky predani uzemi - jeho dopis dorucen do Varsavy 30.09., nabidl ale termin predani o mesic pozdeji - a to by uz prinejmensim severni cast Tesinska s Bohuminem meli Nemci - proto 12-ti hodinne ultimatum a polsky spech. Stejne tak se muze zeptat polska strana, proc Benes cekal tak dlouho s vzajemnym urovnanim, kdyz si chtel zajistit polskou neutralitu v konfliktu z Nemeckem. Bylo jeho jednani vuci Polsku uprimne?
Neni taky zakopaný pes v tom, že polské vládnoucí kruhy byly trochu přátelštěji nakloněné fašismu???
V Polsku od 1926 vladl autoritarni rezim, ale fasismus to nebyl. Polsku slo o preziti, ne o ideologii.Jak nacismus, tak komunismus byly vnimany jako ohrozeni. Pri hre o Tesinsko v 1938 urcite neslo o pomoc pri sireni fasisticke (nacisticke) ideologie. |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 152: Tez si tak myslim."v tomto směru možná nebylo úplně šťastné, že jsme vůbec něco nabízeli.."
Takže bych skutečně prosil, abychom opustili tvrzení, že nárok na Těšínsko jste uplatnili až po našem rozhodnutí přijmout Mnichov, abyste ho zachránili před Hitlerem.
Dobre, muzeme upustit.Cela hra se ale neodehravala az v druhe polovine zari 1938. V politice vuci CSR v 1938 - po Anschluss Rakouska - Beck vychazel z nasledujicich predpokladu, prijatych nekde na jare nebo zacatkem leta 1938 : "- Francie a Britanie nejsou ani materialne ani moralne pripraveny na valku - CSR nebude bojovat proti Nemecku - Polsko nevystoupi jako prvni proti CSR kdybych se ale mylil, a kdyby prece jenom kvuli CSR vypukla evropska valka, pak se nase politika musi ihned zmenit, protoze Polsko nemuze byt w takovem konfliktu ani zdanlive na strane Nemecka." Zmylil se? Samozrejme, mohl nezazadat nic, mohl prohlasit, ze uz Tesinsko nechce - nic by to nezmenilo, vy byste stejne nebojovali proti Nemcum. Tesinsko musel zajistit vojensky tak jako tak, protoze ceskoslovenska a nemecka armada byly v pohybu, a mohlo se stat cokoliv. Nakonec mame svoje zkusenosti z 1000 leteho sousedstvi, Czesi a Polaci byli drtivou vetsinu toho casu neprateli a bojovali proti sobe. |
|
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 144: No pokud se měla ČSR bránit bylo pro ni celkem rozhodijcící kolik okolních států se chce podělit na jejím roztrhání. Je smutným faktem, že v kritických dnech Mnichoca přišlo ultimátum z polské strany.Nutno dodadi, že pokud by polská strana zůstala neutrální, rozhodně by to ovlivnilo rozhodování čs. strany o obraně a v případě aktivního polského vystupování zcela určitě by to ovlivnilo rozhodnutí čs strany."Mam tomu rozumet tak, ze Polsko mohlo zabranit obsazeni Sudetenlandu a ze by dokonce - pokud by nechalo Tesinsko na pokoji - donutilo CSR k obrane? Tomu ja neverim, Polsko nemelo na to zadne nastroje. Polske ministerstvo zahranici take tomu neverilo, asi melo k tomu nejake podklady." Neni taky zakopaný pes v tom, že polské vládnoucí kruhy byly trochu přátelštěji nakloněné fašismu??? |
|
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 150: Tady poněkud ztrácím souvislosti.
"Benes take dlouho veril, ze nema s Nemeckem zaden spor, protoze CSR vznikla z uzemi R-U, ze? "
jan22 napsal v č. 150: Ovšem to stále neodpovídá na otázku proč by Německo muselo nabídnout Těšínsko výměnou za Koridor, naopak se dá odhadnout, že by rádo mělo obojí a mnohem víc. Což si přes větší váhu a význam Polska nakonec vzalo.
"Samozrejme, mohli na to tlacit i bez slozite vymeny, ale ani Piłsudski, ani jeho nastupci neskryvali, ze budou bojovat i osamoceni. To je jedna vec. Druha je takova, ze Polsko ma prece jenom vetsi vahu a vyznam nez CSR. Fakt je, ze Beck s moznosti takoveho vydirani pocital, at uz opravnene nebo ne - snad mel k tomu nejake podklady."
jan22 napsal v č. 150: Ovšem tím méně je pochopitelné proč se podíleli na odkrytí jižní hranice Polska německému útoku (protože likvidace Československa k tomu přímo vedla), čímž si situaci pro ten případ poněkud ztížili.
"ale ani Piłsudski, ani jeho nastupci neskryvali, ze budou bojovat i osamoceni."
jan22 napsal v č. 150: Obávám se, že s tím by nebyl slučitelný závazek Polska neřešit spory s Německem za použití síly (viz osud francouzsko-polské smlouvy z roku 1921, ať už se o tom prohlašovalo cokoliv jiného). A je otázka jak dlouho by taková smlouva (jež představje čistě hypotetickou záležitost, československá diplomacie by se patrně nechtěla vázat k obraně polských území východně od Curzonovy linie - znamenalo by to znepřátelit si mimo Německa a Maďarska, což byla pro ČSR nepříjemná historicko-geografická danost, navíc ještě SSSR, což by asi perspektiva spojenectví s Polskem ne zcela vyvažovalo) samotná vzbuzovala v Německu respekt.
"Myslis obranne spojenectvi, ne? S klauzuli, ze utok Nemecka na jednoho ze signataru znamena zaroven utok i na druheho."
jan22 napsal v č. 150: Ovšem mohli a měli vědět co k čemu obvykle vede."Jo, jiste, toto muzeme rict dnes, a vycitat tehdejsim politikum, ze nevedeli vcera co se stane zitra, a co se my dnes ucime na skolach. Stejne dobre mohla Hitlera napr. v listopadu 1938 trefit mrtvicka, mohlo se stat vselico." Přičemž osobně si nemyslím, že by se Polsko skutečně rozhodlo ke snaze o revisi hranic s ČSR s vidinou, že Hitler co nevidět zemře, takže nic nehrozí a Těšínsko mu zůstane. |
|
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 148: První polská nota přišla 21. září, podle "Mnichovské dohody 1938" Bořivoje Čelovského."Pokud si vzpominam, tak prvni polske uzemni pozadavky bylyl formulovany pisemne az 27. zari, v odpovedi na Benesuv dopis, doruceny do Varsavy 26.09., ve kterem nabizel vylepseni vzajemnych vztahu do budoucna na zaklade zmeny hranic. Mohu se ale mylit, mohlo to byt uz 21.09. - to je ale porad jen 10 dni. Benes formuloval nabidku uzemnich ustupku v Sudetech 15.09. - Necasova misse. Necas jednal o tom ve Francii s Leonem Blumem, a v GB nevim s kym, ale tajne to uz asi nebylo. Potom zaver byl logicky - stat, ktery nabizi uzemni ustupky, se nechysta bojovat." Tady nejde o počet dní před Mnichovem, ale o to, zda by byly požadavky vznášeny v situaci kdy byl dotyčný stát už rozbit, anebo zda teprve přispěly k jeho rozbití. S tím, že jsme 15. 9. ukázali opatrnou vstřícnost vůči Německu ještě nelze spojovat to že by již v tom momentu bylo rozhodnuto o kapitulaci. Nečasova mise operovala s návrhem odstoupit relativně malé, životně nedůležité (jak už psal spelter), území za podmínky, že Německo převezme další německojazyčné obyvatelstvo bez území. Mně to zase jako tak nevýhodné nepřijde, navíc považuji za lepší ukázat vůli ke konstruktivní diskusi o problému. Někdy totiž nastane situace, že můžeme mít seběvětší právo na něco, nicméně pokud se omezíme na pouhé odmítání jakýchkoliv návrhů na změnu, nakonec z toho můžeme vyjít jako zarputilí negativisté, neochotní problém (i když to cosi pro nás případně žádný problém není) řešit. A v každém případě, a nejen v mezinárodních stycích, ochota kooperovat vždy působí dobrým dojmem, zejména v situaci kdy víme, že pro protistranu je náš návrh prakticky nepřijatelný, ovšem bude na ní aby na sebe odmítnutím našeho návrhu řešení vrhla špatné světlo. Jinak v praxi by na podzim roku 1938 patrně naše naprostá neochota ke kooperaci a komunikaci vedla nanejvýš k tomu, že bychom se rychleji dostali do situace v jaké jsme byli 28. září. |
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 151: Znám (v tomto směru možná nebylo úplně šťastné, že jsme vůbec něco nabízeli..), ale to není podklad pro tvrzení, že protože jsme nabídli ústupek, tak bychom zcela určitě nebojovali, pokud by se po nás chtělo o tolik víc, než jsme z dobré vůle a ve snaze válce předejít, sami nabídli."Znas prislovi: "Das prst, vemou ti celou ruku." "
jan22 napsal v č. 151: A co vlastně bylo dojednáno dřív? To, co jsme nabízeli my? A naopak, kdy dřív bylo (s námi) dojednáno to, co nám bylo vnuceno Mnichovem? Na co potom ten Mnichov vůbec podepisovali, když už to bylo dojednáno?
"V mnichovske smlouve je napsano, ze se tady podepisuje jen to, co bylo dojednano driv. "
jan22 napsal v č. 151: A kdy se objevilo první? Nejen ultimatum, ale jakékoli uplatnění vašich požadavků na Těšínsko, čistě náhodou zrovna v době, kdy se do nás pustil Hitler? Dřív, že? Takže bych skutečně prosil, abychom opustili tvrzení, že nárok na Těšínsko jste uplatnili až po našem rozhodnutí přijmout Mnichov, abyste ho zachránili před Hitlerem. "Posledni 12-ti hodinove ultimatum se zacalo psat az odpoledne toho dne, kdyz vase vlada prijala mnichovsky diktat" |
|
|
|
|
spelter napsal v č. 149: Znam rozsah nabidky a skutecnost. Je ale prislovi: "Das prst, vemou ti celou ruku.""Tak se podívej na územní rozsah těch ústupků. Ty nabízené byly daleko menší, takové, aby nám stále zůstávala možnost obrany a pevnosti. To, co se nám vnutilo v Mnichově bylo nesrovnatelé - a to jsme nikdy nenabízeli. "
A i kdyby to bylo 27. září, pořád to bylo před Mnichovem a před naším konečným rozhodnutím, zda bojovat. Ne až potom, jako vaše záchrana Těšínska před Hitlerem.
V mnichovske smlouve je napsano, ze se tady podepisuje jen to, co bylo dojednano driv.Posledni 12-ti hodinove ultimatum se zacalo psat az odpoledne toho dne, kdyz vase vlada prijala mnichovsky diktat, a kdyz polske min. zahr. dostalo potvrzeni, ze CSR nebude bojovat. Mezitim do Varsavy dorazil dopis min. Krofty, ve kterem upresnuje terminy a zpusob predani uzemi. Letadlo s kuryrem odletelo z Varsavy vecer a ultimatum bylo doruceno na Hrade tesne pred pulnoci. Ceska strana pozadala o prodlouzeni terminu, dostala ho, a 2.10. polska armada zacala obsazovat uzemi. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 147: Benes take dlouho veril, ze nema s Nemeckem zaden spor, protoze CSR vznikla z uzemi R-U, ze?"Že se to mohlo hodit? Já si ale nedovedu představit situaci kdy by někdo takovou výměnu mohl navrhnout/vnutit, zejména s ohledem na to, že v rámci appeasementu se taky mohli jednoduše dohodnout na odebrání Koridoru, bez složité výměny. Pokud by jim skutečně velmi nezáleželo na předstírání spravedlnosti" Samozrejme, mohli na to tlacit i bez slozite vymeny, ale ani Piłsudski, ani jeho nastupci neskryvali, ze budou bojovat i osamoceni. To je jedna vec. Druha je takova, ze Polsko ma prece jenom vetsi vahu a vyznam nez CSR. Fakt je, ze Beck s moznosti takoveho vydirani pocital, at uz opravnene nebo ne - snad mel k tomu nejake podklady.
Ovšem pokud by byl tento pakt Polskem vůči Německu plněn, spojenectví s ním by asi mělo mizivý praktický vliv, šlo by de facto o něco jako polský slib neutrality vůči oboum.
Myslis obranne spojenectvi, ne? S klauzuli, ze utok Nemecka na jednoho ze signataru znamena zaroven utok i na druheho. A co s druhou totalitou, se SSSR? Vy jste s nimi nemeli zaden spor, oni by vas pouze zbolsevizovali hned po nas.
Ne spíš tak, že nakonec tím nic v praxi nezískalo a ještě se okolnostmi za jakých tak učinilo poněkud pošpinilo.
Jo, jiste, toto muzeme rict dnes, a vycitat tehdejsim politikum, ze nevedeli vcera co se stane zitra, a co se my dnes ucime na skolach. Stejne dobre mohla Hitlera napr. v listopadu 1938 trefit mrtvicka, mohlo se stat vselico. |
|
|
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 148: Tak se podívej na územní rozsah těch ústupků. Ty nabízené byly daleko menší, takové, aby nám stále zůstávala možnost obrany a pevnosti. To, co se nám vnutilo v Mnichově bylo nesrovnatelé - a to jsme nikdy nenabízeli."Potom zaver byl logicky - stat, ktery nabizi uzemni ustupky, se nechysta bojovat." A i kdyby to bylo 27. září, pořád to bylo před Mnichovem a před naším konečným rozhodnutím, zda bojovat. Ne až potom, jako vaše záchrana Těšínska před Hitlerem. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 143: Pokud si vzpominam, tak prvni polske uzemni pozadavky bylyl formulovany pisemne az 27. zari, v odpovedi na Benesuv dopis, doruceny do Varsavy 26.09., ve kterem nabizel vylepseni vzajemnych vztahu do budoucna na zaklade zmeny hranic. Mohu se ale mylit, mohlo to byt uz 21.09. - to je ale porad jen 10 dni. Benes formuloval nabidku uzemnich ustupku v Sudetech 15.09. - Necasova misse. Necas jednal o tom ve Francii s Leonem Blumem, a v GB nevim s kym, ale tajne to uz asi nebylo. Potom zaver byl logicky - stat, ktery nabizi uzemni ustupky, se nechysta bojovat. "Pokud si dobře vzpomínám, Beck se s Hitlerem na společném postupu dohodl už 20. září 1938, první územní požadavky Polsko vzneslo 21. září." |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Zahraničněpolitická situace ČSR před Mnichovem