Protektorát Čechy a Morava

Pro přidání nového příspěvku se přihlašte

301-320 z 428

<< < 13 14 15 16 17 18 19 > >>

egli 20.7.2006 10:23 - č. 155
	ja_62 napsal v č. 150: "tinyurl.com/jun6n - podle údajů ÚDV v Seznamu vykonaných trestů smrti v Československu v letech 1918-1989" To je velmi užitečný seznam. Trochu mně ale překvapilo, že jsem tam nenašel L. Nižňanského, který měl být odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti v roce 1962 (někteří jiní odsouzení v nepřítomnosti jako Anton Malloth tam jsou - mimochodem, jak se vlastně správně jmenuje? - v seznamu ÚDV je uveden jako "Malott", já jsem myslel, že se jmenuje "Malloth", na netu jsou i podoby "Maloth" - www.google.com/search?hs=cLT&hl=cs&c...) Edit: pardon, teď jsem si všiml, že se ten seznam jmenuje "Vykonané rozsudky smrti", takže ty v nepřítomnosti tam uvedené jsou jen takovým neúplným doplňkem (to by byl asi dlouhý seznam - Bittmann, Frolík...)
egli 19.7.2006 21:56 - č. 154
	Ale to "slovíčkaření" mě právě zajímá - čili v rozsudku Pfitznera bylo provedení výkonu trestu stanoveno jinak než v rozsudku Franka? Protože jinak mi ten rozdíl poněkud uniká (i poprava třeba na náměstí je poprava na místě, kam má přístup jen část veřejnosti (ikdyž většinou větší část, než 5000 lidí, kolik se vejde na nádvoří Pankráce), jako neomezeně přístupné místo mně napadá jedině nějaké pole za městem). Poprava před pěti tisíci přihlížejícími z řad veřejnosti je podle mého laického názoru veřejná poprava
ja_62 19.7.2006 21:22 - č. 153
	Já bych se taky nerad pouštěl do sporu , a jde spíše o slovíčkaření, proto jsem svůj 149 označil za "technický detail", ale veřejná poprava ve vlastním smyslu slova je popravou na místě neomezeně a volně přístupném veřejnosti, zatímco veřejné vykonání trestu smrti na K. H. Frankovi, podle § 31(3), bylo spíše "popravou na kterou měla přístup část veřejnosti". O celkový počet ani tak nejde, a smysl obého je asi stejný- preventivně-odstrašující, ale nešlo o klasickou veřejnou popravu. Ale rozdíl byl pouze v detailech, takže ji lze asi označit za veřejnou popravu (a puntičkář může dodat "podle retribučního zákona"). Navíc - i právníci by o podstatu této věci mohli vést spory.
egli 19.7.2006 20:33 - č. 152
	ja_62 napsal v č. 149: "poslední veřejnou popravou u nás byla poprava Josefa Pfitznera (6. 9. 1945) - na prostranství před Justičním palácem (a před ním to byl 8. září 1871 v Plzni-Borech lupič Jan Janeček, zvaný Serynek) následující, včetně popravy K. H. Franka, ačkoliv na ni byl připuštěn omezený vstup veřejnosti (na vstupenky) se konaly na nádvoří pankrácké věznice." Mně jde o to, zda v rozsudku bylo uvedeno, že trest se vykoná veřejně, ne o to, zda počet přihlížejících byl nějak organizačně omezen volným prostorem. V rozsudku K. H. Franka stojí: Soud rozhodl, že trest, obžalovanému vyměřený, se vykoná veřejně a to z toho důvodu, poněvadž surový způsob, jímž byly zločiny spáchány, zvrhlá povaha pachatele, počet jeho zločinů i jeho postavení mluví pro veřejný výkon trestu (§31 odst. 3 retr. zák.) Dobový zpravodaj pak popisuje: "Na nádvoří pankrácké trestnice, kde se už tyčí k nebi na nevysokém podiu šibenice, jednoduchý to dřevěný sloup s hákem, shromažďuje se zatím již obecenstvo, kterému byly vydány vstupenky, a venku kolem trestnice se tísní nepřehledný dav těch, na které se již nedostane... Veřejná poprava je ohlášena na 13. hodinu..." Podle zprávy ČTK: "Poprava K. H. Franka byla vykonána na velkém nádvoří pankrácké trestnice za přítomnosti asi pěti tisíc lidí." Vše to pak myslím opravňuje k označení Frankovy popravy za popravu veřejnou. Nebo se z nějakého právnického důvodu mýlím? (v tom bych se s tebou určitě nepouštěl do sporu )
egli 19.7.2006 20:14 - č. 151
	ja_62 napsal v č. 150: "byl Daluege popraven až 23. října 1946." To máš pravdu, to jsem se spletl.
ja_62 19.7.2006 20:09 - č. 150
	Jinak, k organisaci popravy stále nic , ale podle údajů ÚDV v Seznamu vykonaných trestů smrti v Československu v letech 1918-1989 ( tinyurl.com/jun6n ) byl Daluege popraven až 23. října 1946.
ja_62 19.7.2006 19:17 - č. 149
	Tak to zda byla vpuštěna veřejnost přesně nevím, ale čistě technický detail - poslední veřejnou popravou u nás byla poprava Josefa Pfitznera (6. 9. 1945) - na prostranství před Justičním palácem (a před ním to byl 8. září 1871 v Plzni-Borech lupič Jan Janeček, zvaný Serynek) následující, včetně popravy K. H. Franka, ačkoliv na ni byl připuštěn omezený vstup veřejnosti (na vstupenky) se konaly na nádvoří pankrácké věznice.
Worchester 18.7.2006 20:17 - č. 148
	Co se týče smrti K.H.Franka existuje naň pěkný dokument www.ct24.cz/vysilani/?id=108660&porad=19...
egli 18.7.2006 20:07 - č. 147
	Nevíte někdo, zda byla poprava K.H. Franka 22. května 1946 poslední veřejnou popravou u nás nebo byl veřejně popraven 23. října 1946 i K. Daluege?
sharka 9.6.2006 06:03 - č. 146
	Zveme Vás na pietní shromáždění v neděli 24.6.2006, které se koná u příležitosti 64. výročí vypálení osady Ležáky. Program začíná v 8 hodin v areálu NKP Ležáky. Bližší informace - Obecní úřad Miřetice ( tel. 469 344 187 )
sharka 28.5.2006 16:57 - č. 145
	ostatní si dočtěte na Mojenoviny.cz z 27.5.06
sharka 28.5.2006 16:56 - č. 144
	autor: VLP/archiv <h3 class="clanek_nadpis">Atentát pozvedl prestiž českého národa PRAHA - Ve středu 27. května 1942 provedli Jan Kubiš a Jozef Gabčík atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Čin příslušníků zahraničního odboje měl velký význam pro upevnění role exilové vlády a prezidenta Beneše. Přinesl však popravy tisíců vlastenců a utlumil domácí odboj. O významu atentátu kolují dohady i po více než šedesáti letech. Deníky Bohemia - 27.5.2006 Stála Heydrichova smrt za tolik obětí z řad elity českého národa? Nebyla poprava spisovatele Vladislava Vančury, generála Aloise Eliáše a tisíců dalších příliš krvavou daní za smrt jednoho SS-Obergruppenführera? Do země kolaborantů Reinhard Heydrich přiletěl do Prahy 27. září 1941 a den na to vyhlásil v protektorátu výjimečný stav. Dal zatknout předsedu protektorátní vlády generála Eliáše, kterého pak drželi jako rukojmí. Během stanného práva nacisté popravovali vlastence nebo je odváželi do koncentračních táborů. Zatýkáni byli vedoucí domácího odboje. Československou zahraniční vládu v Londýně zatím kritizovali spojenci, kterým vadily poměry v zemi, kde byl oslaben odboj a kde obyvatelstvo kolaborovalo s Němci. Vláda byla kritizována za loajálnost českého národa vůči okupantům. Napravit reputaci mohl významný čin, jež by ukázal, že Češi se s okupanty nesmířili. Na podzim 1941 měli seskočit vojáci s úkolem provést na území protektorátu atentát. Jenže Karel Svoboda, jenž byl na atentát vybrán s Gabčíkem, se zranil a místo něj šel do akce Kubiš. Dvakrát se letadlo kvůli špatnému počasí vrátilo.mailto:[email protected]
čet.Hrad 16.2.2006 21:54 - č. 143
	Martin R. napsal v č. 133: "dva výstisky protektorátních novin (tuším z roku 1939 ?) " Pak se mrkni jaké to jsou data, please
Martin R. 16.2.2006 21:51 - č. 141
	čet.Hrad napsal v č. 138: "ale nevím, jak ty velké potvory dostat do skenneru velikosti A4 " Já plánuji noviny nechat přehnuté a nascanovat každou polovinu zvlášť a pak to v malování spojit v jeden obraz egli napsal v č. 135: "Určitě bych měl zájem a něco by se třeba dalo použít do fotogalerie. " Nebude to hned,nejen proto,že nemám doma scanner,ale i proto,že mám jejich zapůjčení přislíbeno od učitelky dějepisu ,takže to budu muset dělat ve škole a to bude fakt nadlouho...
čet.Hrad 16.2.2006 21:50 - č. 140
	Tom napsal v č. 139: "Zkus foťák." Ten se momentálně snažím rozchodit na zítřejší sraz, blbne mi už od Plzeňského srazu Navíc zrovna s tímhle nemám moc dobré výsledky, kdybys chtěl vyfotit beton, není problém ale ofocování to ještě nemám gryf
čet.Hrad 16.2.2006 21:43 - č. 138
	Martin R. napsal v č. 133: "Příští týden bych měl možnost zapůjčit si a nascanovat min. dva výstisky protektorátních novin (tuším z roku 1939 ?) " No já po dědovi objevil vybrané výtisky různých čs. novin 1938-1946 (plus některé další významné události- smrt Stalina, Gottwalda....), ale nevím, jak ty velké potvory dostat do skenneru velikosti A4
karaya1 16.2.2006 21:13 - č. 137
	Jedna dobová báseň: Jsem dělník Jsem dělník, člověk obyčejný, prostý. Bohatstvím mým jsou dvě zdravé ruce. Jsem volný — a proto se mohu vesele rozběhnout po dlouhé cestě — již před sebou mám. Svou láskou k práci celý svět objímám. Neboť svět — jest domovem mým a radostí je práce. A jsem hrdý — že za život celku jdu se bít, hrdinné německé armádě — ty nejlepší zbraně ukout a postavit. A všechny nepřátele světa a lidstva vrahy — pomáhám na hlavu porazit. A proto musí zvítězit nacionálně socialistická revoluce!
Martin R. 16.2.2006 20:48 - č. 136
	Dobře... Nic neslibuji,ale do středy bych to snad mohl mít nascanované,a pak to pošlu... BTW: Mám pocit že v jeden z tech výtisků má na titulní straně článek o příjezdu Adolfa Hitlera do Prahy
egli 16.2.2006 20:29 - č. 135
	Martin R. napsal v č. 133: "Ptám se tedy proto,především administrátorů,jestli by stálo za to poslat je do fotogalerie (myslím tím jako jestli toho každý doma nemá spoustu-abych nenosil dříví do lesa" Určitě bych měl zájem a něco by se třeba dalo použít do fotogalerie.
Ondraha 16.2.2006 20:20 - č. 134
	Martin R. napsal v č. 133: "Příští týden bych měl možnost zapůjčit si a nascanovat min. dva výstisky protektorátních novin (tuším z roku 1939 ?) Ptám se tedy proto,především administrátorů,jestli by stálo za to poslat je do fotogalerie (myslím tím jako jestli toho každý doma nemá spoustu-abych nenosil dříví do lesa )" Já vím,že píšeš pro administratory,ale já bych o to měl kdyžtak velký zájem.