Protektorát Čechy a Morava
|
|
|
|---|---|
|
Ještě bych chtěl dodat k přesunu poprav odsouzených mimořádnými lidovými soudy do oddělených prostor jednu zajímavost. Mečislav Borák ve své práci Spravedlnost podle dekretu uvádí, že upřesněním podmínek exekuce odsouzených se zabývalo vládní usnesení ze dne 14. září 1945, které reagovalo na popravu již zmíněného dr. Josefa Pfitznera. Té přihlížely i malé děti, což pochopitelně vzbudilo veřejnou kritiku, a proto mělo být vybráno místo, „kde výkon trestu smrti nemůže býti pozorován náhodnými diváky nebo lidmi z domů, sousedících s místem poprav. Přístup do prostoru, kde se trest smrti vykonává, mají pouze osoby, které se vykáží potvrzením, opravňujícím je ke vstupu do tohoto prostoru v době, kdy se trest smrti vykonává. Potvrzení toto vydává v počtu, odpovídajícím rozsahu prostoru, kde se trest smrti vykonává, předseda senátu mimořádného lidového soudu, který trest smrti uložil, každému, kdo o ně požádá; nesmí býti vydáno osobám mladším 18 roků.“ |
|
|
|
| vím že to sem nepatří, ale chtěl bych se zeptat jaké německé jednotky působily v Brně pošlete mi odpověd pls na email mailto:[email protected] dik | |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 167: Ve čtvrtek 12. října (respektive už 13.10.) v 00:15 na ČT1 pořad Legenda o Kischovi. Na konci dokumentu je část záznamu z popravy K.H.Franka. Účast byla opravdu hojná. "Byl pořízen obrazový záznam, jak z procesu, tak z výkonu trestu. Viz třeba Worchesterův odkaz v 148." |
|
|
|
| Pokud mě paměť neklame, byli obyvatelé Těšínska, hlásící se ke "slezanské" národnosti prohlášeni za Němce, neboť nacisté si "vědecky" zdůvodnili, že Slezané patří k německé rase. Na Slezany se tudíž vztahovala vojenská povinnost jako na říšské občany. Píšu to zjednodušeně, podrobněji je o tom pojednáno např. v knize Češi ve Wehrmachtu. | |
|
|
|
|
|
Měl bych jednu otázku ohledně Těšínska. Český Těšín byl v září 1938 obsazen Polskem a přejmenován na Západní Těšín. V září 1939 obsadilo Německo Polsko. Na netu jsem našel že v Českém Těšíně se cca 40% obyvatel hlásilo k německé národnosti a že byl přiřazen přímo k Říši. Bylo Těšínsko zařazeno k Říši stejně jako Hlučínsko - to znamená že všichni obyvatelé zde žijící se automaticky stali německými říšskými občany? |
|
|
|
|
Ero napsal v č. 161: Viz co napsal egli (163). Např. ONV Holešov dostával 2 vstupenky na každé přelíčení a každou popravu MLS Uherské Hradiště (zpravidla je nafasovali předseda a místopředseda vyš. komise, pokud si je nezamluvil předseda ONV nebo bezp. referent) - v obvodu MLS UH bylo cca 10 ONV, tj. 20 vstupenek, dále mám dojem, že 1-2 vstupenky dostávaly taky MNV (těch bylo v obvodu soudu pár stovek). Větší počet vstupenek dostával MNV obce, odkud souzený (odsouzený) pocházel, popř. odborová organizace továrny, kde pracoval a také jeho oběti (jako např. ty lidické ženy) a tuším, že taky nejbližší rodina, ostatní zvědavci si museli lístky koupit. "A ty vstupenky byli prodávaný nějakým lidem přednostně, nebo jemohl zakoupit kde kdo ?" |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 153: Záznam z natočené popravy K.H.Franka uvedla cca před 10ti lety ČT, když o Frankovi vysílala dokument....mám ho na videu "veřejné vykonání trestu smrti na K. H. Frankovi, podle § 31(3), bylo spíše "popravou na kterou měla přístup část veřejnosti"." |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 168: Jj, to jsem četl. Možná zkušenosti z Pfitznerovy popravy vedly k tomu, že další "veřejná" poprava už se konala v organizačně trošku omezenějším prostředí. Navíc Frankův proces byl podrobně sledován i ze zahraničí (navštívil ho třeba hlavní americký žalobce v Norimberku R. Jackson) a "středověké" provedení za ohromné účasti přihlížejících by třeba nepůsobilo úplně "civilizovaně". "PhDr. Aleš Kýr v Historické penologii č. 1/2006, v článku Pankrácká popraviště z let 1926-1989" |
|
|
|
|
Jinak, abychom se vrátili alespoň částečně k původnímu tématu, tj. Daluegeho popravě, i ty prameny které označují popravu K. H. Franka za veřejnou, o ní tvrdí, že byla poslední veřejnou popravou u nás, takže lze s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že později nebyl povolen ani omezený přístup veřejnosti. Šalomounsky otázku veřejnosti popravy řeší PhDr. Aleš Kýr v Historické penologii č. 1/2006, v článku Pankrácká popraviště z let 1926-1989, kdy uvádí, že po zahájení činnosti Mimořádného lidového soudu první poprava byla veřejná (Pfitzner) a Frankovu označuje za "konající se již ve vycházkovém dvoře věznice, za účasti značného počtu osob".( k nahlédnutí v .pdf na tinyurl.com/j43ha ) |
|
|
|
|
|
Ero napsal v č. 166: Byl pořízen obrazový záznam, jak z procesu, tak z výkonu trestu. Viz třeba Worchesterův odkaz v 148. "Ona byla ta poprava filmována?" |
|
|
|
|
egli napsal v č. 163: Ona byla ta poprava filmována? "Dál pak přednostní vstup měli novináři, fotografové a filmaři." |
|
|
|
|
|
egli napsal v č. 164: Jasně, ale někdo by si to mohl přečíst a považovat Potůčka jako posledního z těch třech skupin."Protože na to dotaz nesměřoval" Jinak jen upozorňuji  |
|
|
|
|
|
Ero napsal v č. 162: Protože na to dotaz nesměřoval. Byl posledním ze skupiny Silver A. Ale chybí-li ti to tam, tak to tam doplním. "A Pavlovo tvrzení není v odpovědi nijak vyvráceno." |
|
|
|
|
|
Pavel Jirka píše v poslesním dotazu že radiotelegrafista Potůček byl poslední parašutista ze skupin Silver A, B, Anthropoid. Což se domnívám že není pravdivé, Škácha a Zemek ze Silver B byli živy a na svobodě. A Pavlovo tvrzení není v odpovědi nijak vyvráceno. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 160: A ty vstupenky byli prodávaný nějakým lidem přednostně, nebo jemohl zakoupit kde kdo ? "Tak to je asi dobrá formulace, možná by šlo i říci, že "byl popraven za účasti veřejnosti, omezené distribucí 5.000 vstupenek"." |
|
|
|
|
|
egli napsal v č. 159: Tak to je asi dobrá formulace, možná by šlo i říci, že "byl popraven za účasti veřejnosti, omezené distribucí 5.000 vstupenek"."Uzavřel bych to tedy tak, že Frank byl neveřejně popraven před 5000 lidmi. "
|
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 158: Viz 152, zájem byl mnohem větší, než kapacita místa. Ale to už bychom se točili v kruhu, já myslím, že je jedno jestli byl veřejně popraven na místě kam se vtěsnalo 5000 nebo 50000 lidí."Mám dojem, že na Frankovu popravu vstupenky nebyly"
Honza M. napsal v č. 158: Uzavřel bych to tedy tak, že Frank byl neveřejně popraven před 5000 lidmi. "na "neveřejnou popravu" byly vydávány vstupenky všem, kdo tam nebyli z úřední povinnosti" |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 156: Vyřešil bych to takhle: na "veřejnou popravu" byl vstup bez omezení (mimo kapacity prostoru), na "neveřejnou popravu" byly vydávány vstupenky všem, kdo tam nebyli z úřední povinnosti (popravčí, soudci, žalobce, lékař, stráže, tlumočník). Mám dojem, že na Frankovu popravu vstupenky nebyly - čili byla veřejnou."Teoreticky i poprava na kterou by sice mohl přijít každý, ale nepřišel vůbec nikdo, by byla veřejnou, zatímco i kdyby někam přišli všichni obyvatelé, ale na základě nějakého třídícího kritéria, patrně by nebyla veřejnou. Jenomže to už doopravdy slovíčkaření a otázka spíše sporu pro historiky penologie." (Co tom píše Drábek? Ten by to měl vědět nejlíp.) |
|
|
|
|
|
egli napsal v č. 155: Mám pocit že Malloth, rozsudky v nepřítomnosti jsou v tom seznamu zcela založeny na dobové pankrácké kartotéce, a vypadá to, že s přesným pravopisem ani jinými údaji si tam tehdy hlavu moc nelámali - u vykonaných trestů je to upřesněno a opraveno v poznámkách, třeba u K. H. Franka opravovali datum narození i úmrtí, u nevykonaných se tím nezabývali. "Anton Malloth tam jsou - mimochodem, jak se vlastně správně jmenuje? - v seznamu ÚDV je uveden jako "Malott", já jsem myslel, že se jmenuje "Malloth", na netu jsou i podoby "Maloth" " |
|
|
|
|
|
egli napsal v č. 154: Tak to bych si musil zjistit(a moc se mi do toho nechce"Ale to "slovíčkaření" mně právě zajímá - čili v rozsudku Pfitznera bylo provedení výkonu trestu stanoveno jinak než v rozsudku Franka?"  ), ale vypadá to, že rozdíl byl pouze v provedení - § 31 (3) retribučního zákona stanovil pouze
(3) Mimořádný lidový soud může také rozhodnouti, že trest smrti se vykoná veřejně. Učiní tak zejména, když surový způsob, jímž byl zločin spáchán, nebo zvrhlá povaha pachatele, počet jeho zločinů nebo jeho postavení mluví pro veřejný výkon rozsudku. V tomto případě může soud, aby se zajistila veřejnost výkonu trestu, lhůtu dvou hodin prodloužiti, ne však nad 24 hodin.
a vypadá to, že bylo na soudu, jakým způsobem konkrétně veřejnost výkonu zajistí. A vypadá to, že Pfitznerova poprava nedělala moc dobrý dojem, takže zvolili kompromisní řešení.
egli napsal v č. 154: Tam ani nejde o ten počet, jde o to, že na veřejnou popravu může přijít kdokoli, zatímco na Frankovu byl vstup sice hojný ale přesto omezený, a navíc alespoň částečně kontrolovaný lístky. Teoreticky i poprava na kterou by sice mohl přijít každý, ale nepřišel vůbec nikdo, by byla veřejnou, zatímco i kdyby někam přišli všichni obyvatelé, ale na základě nějakého třídícího kritéria, patrně by nebyla veřejnou. Jenomže to už doopravdy slovíčkaření a otázka spíše sporu pro historiky penologie."Poprava před pěti tisíci přihlížejícími z řad veřejnosti je podle mého laického názoru veřejná poprava " |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Protektorát Čechy a Morava