Sudetoněmecká otázka, odsun sudetských Němců
|
|
|
|---|---|
|
Do wikipedie může psát kdo chce, co chce a nikdo to nekontroluje, vyjma čtenářů, z nichž každý může opravit a přepsat co chce. Kdyby některé šlánky psal "hodný nacista", vůbec bych se nedivil. Speciálně tenhle článek některými slovními obraty (a dalšími detaily, že např. k některým výrazům uvádí německé alternativy, s čímž se setkal naposledy u právnické literatury z 30. let) budí dojem překladu. |
|
|
|
|
rednex: českou Wikipedii nesmíš brát vážně. Články jsou tam hodně nekvalitní. Anglická je něco jiného. |
|
|
|
|
Nezdá se vám poněkud nevyvážený tento článek na Wikipedii? cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensko Kdyby byl nadpis Československo pohledem hodného nacisty, pak by vše bylo v pořádku. |
|
|
|
|
|
Tak jsem po dlouhé době od zakoupení(byla uložena skutečně hluboko) konečně během pár dnů přečetl knihu od Hahnových-Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání(Votobia 2002)-průměrně zajímavé čtení(vzpomněl jsem na slova "podivenova" adresovaná této mne celkem sympatické dvojici). |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2624: počkej - dikuse začala o tom, že komunisti opomíjeli Slovensko, resp. jakousi slovenskou otázku "mbbb: Ve státě, kde má jedinou a faktickou moc KSČ a jejím prostřednictvím její generální tajemník je to, kdo je presidentem nebo předsedou vlády opravdu hodně důležité"  |
|
|
|
|
mbbb: Ve státě, kde má jedinou a faktickou moc KSČ a jejím prostřednictvím její generální tajemník je to, kdo je presidentem nebo předsedou vlády opravdu hodně důležité. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2622: "mbbb: Což ale poněkud likvidovalo to, že KSČ byla zaměřena hodně na Čechy a velmi pragocentricky. KSS bylo jen takovou úlitbou pro Slováky, jinak sama strana měla nulový vliv a vše rozhodovalo KSČ (což se v 68 projevilo)." ano, ale Komunistická internacionálo (nebo teď přesně nevím kde to bylo napsáno, ale učili nás to ve škole) zakotvovala, že v jednonm státě může být jen jedna Komunistická strana. jinak se střídal president a přededa vlády - Čech - Slovák  |
|
|
|
|
|
mbbb: Což ale poněkud likvidovalo to, že KSČ byla zaměřena hodně na Čechy a velmi pragocentricky. KSS bylo jen takovou úlitbou pro Slováky, jinak sama strana měla nulový vliv a vše rozhodovalo KSČ (což se v 68 projevilo). |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2620: ale pozor, neopomíjela - existovala Komunistická strana Československa a pak Komunistická strana Slovenska. Komunistická strana Čech ale ne "Bohužel u nás je fakt, že komunistický režim Slovenskou otázku opomíjel a odsouval do pozadí." |
|
|
|
|
|
Johny: Ale znamená. To že je stát federativní neznamená, že automaticky se zpochybňuje jeho integrita. Bohužel u nás je fakt, že komunistický režim Slovenskou otázku opomíjel a odsouval do pozadí. Samotná federalizace byla poté prosazena hlavně díky normalizačnímu kurzu, aby pro něj byla získána podpora. |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 2615: "Nejen o majetku! - můj názor je, že kdybychom se v září '38 bránili, ztratili bychom pohraničí (a možná víc než mnichovskou dohodou), ale příměří vykoupeného stovkou tisíc německých životů by si Hitler vážil víc " otázka jen je, kdy a kde by se podepisovalo příměří - jestli by to spíš nebyla kapitulace. Jinak bránit sme se měli, to je fakt (ale v kůži Dr. Beneše by chtěl být asi málokdo z nás). |
|
|
|
|
Dzin: nemá smysl dál rok 68 rozpitvávat. Ale i ti, kteří věříli v dubčekovský "socialismus" s lidskou tváří nebyli pro československo ale především proti socialismu reálnému z ruska. Navíc to ani trochu historicky nesedí, maďaři se připojili ke slovákům k prosazení (byť formální) určité samostatnosti slovenska a situaci využili k následnému federalistickému rozdělení československa na českou a slovenskou republiku s vlastní vládou a parlamentem - to moc nenapovídá snahám o jeden stát. |
|
|
|
|
|
Johny: (2600) Poněkud si protiřečíš. U nás byl socialismus a lidi ho chtěli ve většině dál. Oni se tedy nepostavili socialismu, ale postavili se proti okupaci za republiku. mbbb: (2602) To co napsal Johny je přinejmenším sporné. Nemohu být proti socialismu a současně být pro něj. To je poněkud schyzofrení postoj. Jak píši výše, občané maďarské národnosti se jednoznačně postavili za republiku. Ohledně ekonomických důvodů, to je vždy ošidné a obvykle se na ně v těchto případech nehraje. Máme příklad Slovenska, které rozhodně nemělo jediný ekonomický důvod proč se osamostatnit, spíše naopak. (2603) Byl nejlepší řešení. Jiné snad ani nepřipadalo v úvahu. Bylo nemožné udržet zde Němce, potom, jak se v letech 38 zachovali. Hlavně z důvodů vzájemných národnostních vztahů. |
|
|
|
|
|
Honza M: Moje řeč. Zejména by třeba i neúspěšná obrana zvedla morální hodnoty a cenu svobody a národ by se tak lehce nevzdal v dalších letech (48-68 aj). Platí jednoznačně staletý zákon, že státy mají životnost úměrnou množství krve prolité na jejich hranicích a že státy vzniklé pouze díky vůli jiného existují pouze dočasně a pokud cizí vůle trvá. |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 2605: Nejen o majetku! - můj názor je, že kdybychom se v září '38 bránili, ztratili bychom pohraničí (a možná víc než mnichovskou dohodou), ale příměří vykoupeného stovkou tisíc německých životů by si Hitler vážil víc a neodvážil by se ho zahodit tak lehce, jako to udělal s mnichovskou dohodou, která ho nic nestála. Zbytkový útvar by tak měl větší životnost a navíc by byl uchráněn morálního marastu 2.republiky."To platí o každém majetku - lehce nabyl - lehce pozbyl." jasan: trefa |
|
|
|
|
To Honza Hodně čtu tvý příspěvky, dost dobrý, já sem z Hranic. |
|
|
|
|
|
to Honza: Holešov? přibliž |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 2608: To jo, hlavně se blahem tetelili ti, kteří našli ráj například ve Frankfurtu nad Odrou. "Ono i pro naše Němce bylo štěstím, že se jim po válce splnil sen a odešli" |
|
|
|
|
|
jak mluvil Sládek nevím, ale jde o to, že to pro ně bylo štěstím, nebo že je jedno - odešli/odejiti? |
|
|
|
|
|
Teď mluvíš jako Sládek neblahé paměti. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Sudetoněmecká otázka, odsun sudetských Němců