Československé opevnění z let 1935-1938
|
|
|
|---|---|
|
Armáda prodává pevnůstky tn.nova.cz/zpravy/domaci/nechcete-armadni-bu... asi to dám i mezi vtipy a fóry viz. text: Vojenské pevnůstky ŘOP zná snad každý, kdo někdy vyrazil na výlet do lesa nebo na houby--autor asi žije v bláhové představě, že se nacházejí v každém lese po celé ČR.. a A ani cena, za jakou bunkry nabízí armáda, není nijak vysoká. Řopíky můžete pořídit za částky mírně převyšující sto tisíc korun. Ty nejdražší a nejzachovalejší pak stojí něco přes tři sta tisíc. ---zdá-li se autorovi 100tisíc jako nijak vysoká částka, tak to si asi žije opravdu na vysoké noze |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 6904: Obávám se, že u kolegy je možné téměř cokoliv, ale radši jsem si to nechal potvrdit z více zdrojů. Díky. "Nohl si to kolega splést s některým starším typem bunkru, který je tvarově podobný typu G?" |
|
|
|
|
|
je to tak, Géčko je jen jedno, v Blavě je Háčko, což je úkryt pro kanón, úkryt, tedy střelba nebyla vedena z objektu, ale kanón byl vytažen ven a s těm pionýrama z HJ je to nějaká blbost |
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 6902: To háčko byl přeci jenom kryt; nebylo určeno pro boj. Nemohl si to kolega splést s některým starším typem bunkru, který je tvarově podobný typu G? Např. B-S-7 ? "Nyní jsem se dostal do polemiky s kolegou, podle kterého stálo ještě jedno "Géčko" u Petržalky" |
|
|
|
|
Budu citovat z Velké knihy o malých bunkrech, autoři: Svoboda, Lakosil a Čermák:
K typu G:
"Přímo v terénu byl realizován jediný exemplář tohoto typu. Nachází se mezi pěchotními sruby OP-S 11 "U cihelny" a OP-S 12 "Na rytířském" u obce Velké Hoštice na Opavsku.
K typu H:
"Také typ H byl vybudován v jediném exempláři, a to na bratislavském předmostí Petržalka, kde se zachoval dodnes (v terénu je patrný pouze strop zasypaného objektu)."
O posádce HJ bohužel nevím nic.
|
|
|
|
|
Odborný dotaz na pány bunkrology: Vždy jsem žil v domnění, které ve mě posilovala obecná literatura a základní tématické weby, že jediný "řopík" typu G stál na Opavsku a na konci války byl obsazen posádkou Hitlerjugend, která zde padla.
Nyní jsem se dostal do polemiky s kolegou, podle kterého stálo ještě jedno "Géčko" u Petržalky (já měl zato, že šlo o typ H) a že v onom bunkru na Opavsku žádná osádka HJ nebyla. Jelikož nejsem znalec a nemám tolik načteno, rád bych se zeptal, zda k této věci má někdo z vás bližší informace. Díky.
|
|
|
|
|
|
|
Nový seriál na Technetu:
|
|
|
|
|
technet.idnes.cz/ceskoslovenska-mobilizace-r... |
|
|
|
|
Ondřej Kolář: Doporučuji knihu "Souboj bez vítěze" - zde jsou dobré popisy cvičení a zkoušek na LO. |
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 6897: Zde dávám odkaz na článek v němž jsou také uvedeny nějaké výsledky testování dělostřelby a bombardování."Ještě jeden zvídavý dotaz: Běžně se zmiňuje, že nacisté po Mnichovu testovali odolnost čs. opevnění a že na některých objektech nacvičovali taktiku dobývání pevností. Obvykle se hovoří o některých těžkých objektech, ale zajímalo by mě, zda jsou známy i nějaké případy těchto nácviků na lehkém opevnění. Díky." www.palba.cz/viewtopic.php?t=1243&postda... |
|
|
|
|
| Ještě jeden zvídavý dotaz: Běžně se zmiňuje, že nacisté po Mnichovu testovali odolnost čs. opevnění a že na některých objektech nacvičovali taktiku dobývání pevností. Obvykle se hovoří o některých těžkých objektech, ale zajímalo by mě, zda jsou známy i nějaké případy těchto nácviků na lehkém opevnění. Díky. | |
|
|
|
| Díky. Kde bychom byli bez kolegů z Brna a jejich databáze diplomek... | |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 6892: Škoda, že ses nezeptal tak o 2 dny dřív; doma k tomu mám několik knížek."jak dlouho zhruba trvala a na kolik peněz přibližně vyšla výstavba jednoho "řopíku"?" edit: autor této bakalářky vychází ze stejných knížek a píše: "Cena jednoho objektu vz. 37 typu A, B v hrubé stavbě kolísala podle charakteru a přístupnosti terénu od 60 000 do 105 000 Kč." is.muni.cz/th/179553/ff_b/bakalarskaprace.txt tamtéž: "Samotné betonování řopíku trvalo 24 hodin, někdy i déle. Za dva týdny po vybetonování objektu dělníci odstranili vnější bednění a objekt dokončili omítkou s maskovacím nátěrem." Autor vynechal přípravné práce, jako vykopání základů a navezení materiálu, ale to těžko mohlo trvat déle, než 2-3 dny, pokud se řopík nestavěl na skále. Pak ještě zapomněl dodatečné práce, jako navezení kamenného záhozu a jeho zarovnání zemí a intstalaci vnitřního vybavení, jako dveře, mříže, periskopy, ventilace, atd. |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 6893: Díky. Je mi jasné, že záleží na spoustě faktorů, jde mi jen o nějaká orientační čísla. Toto postačí. "záleží na zkušenostech i kvalitě stavební firmy, místě stavby, vůbec i tím, co myslíš jako "stavbu"" |
|
|
|
|
|
V cenách je poměrně dlouho známa tato tabulka z Bunkry.cz: www.bunkry.cz/clanek.aspx?id=1204 . V době stavby je to asi značně různé - záleží na zkušenostech i kvalitě stavební firmy, místě stavby, vůbec i tím, co myslíš jako "stavbu" (jen betonáž, od výkopu po betonáž, od výkopu po celé vybavení atd.). |
|
|
|
| Přátelé, nevíte prosím někdo, jak dlouho zhruba trvala a na kolik peněz přibližně vyšla výstavba jednoho "řopíku"?Díky. | |
|
|
|
|
kotování potřebuju,abych tam měl rozměry bunkru |
|
|
|
|
|
tankan napsal v č. 6888: Aha, tak to tě taky mohu odkázat na obecná konstrukční data"půdorisy by teoreticky měli stačit střílny a krákorce mám oměřeny. " |
|
|
|
|
|
 nebude jednodušší, když prozradíš, na co je potřebuješ (modelařina, AutoCad, obrázek,....)... Pak budu vědět, zda vůbec mám hledat
Různě po knihách je spousta plánů (atlasy linií TO od J. Nováka, Tvrze o Komance a Prášila, ...), stejně tak po netu najdeš, od kvalitních po naprosté miniatury půdorysu horního patra bez kótování (třeba základ je zde: www.military.cz/opevneni/pudorys_bunkru.asp?... a to byl první odkaz na gůglu )
|
|
|
|
|
|
Ahoj,alespon to a ještě pokud by jsi nevěděl o plánech na KS-49,jinak půdorisy by teoreticky měli stačit střílny a krákorce mám oměřeny. ještě jestli někdo nemá plány prvorepublikového panceřového vlaku.Dík a Betonu zdar. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Československé opevnění z let 1935-1938