Knihy a časopisy o 2. světové válce a vojenské historii
|
|
|
|---|---|
|
Já nechci na nikoho naléhat , ale taky si myslím, že dát recensi na titulní stranu by v této fázi už neměl být problém.
Krojc napsal v č. 2529: Já bych měl jen takovou poznámku - ono to souviselo spíše s nedostatkem financí, pochybnostech o čsl. průmyslu co se objemu výroby nákladních automobilů týkalo, otázek jeho dislokace, a zejména problematiky zásobování palivem v případě konfliktu. Byl to komplexnější problém než pouze "agrárníci nechtěli". "Postrádám naproti tomu zdůraznění faktu, který je z předválečného politického dění notoricky známý: tlak agrární strany na pokud možno co největší zachování hipomobilní trakce u děl a opomíjení motorizace. " |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 2535: Už je nás hodně, co si do tebe rejpem, co Krojci"Dáš to na první stranu? Ne všichni návštěvníci chodí do fóra..."  No, zítra to proberem |
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 2532: Dáš to na první stranu? Ne všichni návštěvníci chodí do fóra... "Konečně konec recenze:" |
|
|
|
| Dzine no mě to přišlo docela dobrý, ale faktograficky nedovedu posoudit,jelikož s v této problematice moc nevyznám.Díky moc. | |
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 2528: Musel bych se do toho znovu podívat, ale myslím, že tam nic co by nebyla pravda nepsal. "Dzine měl jsem z toho stejný dojem....jak to je faktograficky? Jsou ty teorie pravdivé?" |
|
|
|
|
Konečně konec recenze: Na stranách 133 - 135 je zmiňováno aktivní bojové působení československé armády při ústupu z Podkarpatské Rusi a jižního Slovenska. Veškeré tyto bezesporu důležité události jsou popsány na pouhých několika řádcích stejně jako frýdecko-místecký konflikt ze 14. března 1939. Tomu jsou věnovány celé dvě věty. Pokud je autorovi takovýto přístup k opravdu bojovým tradicím armády vnucen, měl by se bránit. Pokud ne, mám za to, že bychom se měli bránit my, čtenáři. Problematika hraničních opevnění je v knize jako nosné téma zpracována obsáhle, velice fundovaně (čemuž se vzhledem k možnostem přístupu k pramenům nelze divit) a autor k otázce průběhu opevňovacích prací přistoupil skutečně odpovědně a se značnou erudicí. Přátelé betonové hranice zde najdou mnohé, co dosud postrádali - přinejmenším i pozadí některých rozhodnutí. Závěrem je konstatováno, že..."Nejvyšší armádní představitelé svým posudkem o bezvýchodnosti vojenské situace Československa přispěli 30. září k akceptování mnichovské dohody vládou republiky." To je poněkud sporné tvrzení, za které se mohou podepsat i totalitní historici. Nebere však vůbec v potaz názory velké části generality a důstojnictva, ktřeří se tak zprostředkovaně představují jako monoblok ustrašenců a defétistů. Že se bez spojenců, kteří by byli spolehliví, ČSR sama neubrání, bylo jasné od samého jejího vzniku. Měli snad vojáci lhát, abychom se Hitlerovi postavili za tichého souhlasu politiků? Přesto všechno se chtěli bít, protože pojmy vlast a čest jim cizí rozhodně nebyly a za sebou měli armádu a obyvatelstvo, které se ve své velké většině chtělo agresi bránit. Na citovanou "bezvýchodnost vojenské situace ČSR" měli přinejmenším většinový vliv politici, kteří nedokázali koaliční politiku uvést v život. V takovém případě pro perspektivu obrany vlasti pouhá snaha nebyla dostatečná. Špičky armády na tom mnoho změnit nemohly, i když snaha tu byla. Navíc je třeba říci, že ve většině armád demokratických států se nejvyšší generalita dostává spíše do pozice politických než ryze vojenských činitelů. To, že celá mnichovská katastrofa včetně důsledků leží na bedrech politiků, nikoli armády a veliké vetšiny jejích příslušníků, asi autor měl jednoznačně konstatovat v poslední větě závěru, když už ne dříve a daleko důrazněji. Tím, že v knize jsou odkazy na prameny uváděny přímo v textu jen u tabulek, ztrácí text charakter vědecké práce o historii a dostává charakter i tvar propagačního materiálu víc, než by bylo záhodno u oficiálního historického díla vydávaného armádou. Publikace tohoto typu by měla být asi obsáhlejší, v silách autora i jeho možnostech to bezpochyby bylo. Je otázkou, jak mu to bylo umožněno či zda by tomu sám chtěl. Pokud kupříkladu kniha obdobného tématického ražení s názvem "Československá armáda v roce 1938" od Pavla Šrámka má rozsah 74 stran a byla vydána už dvakrát nákladem Společnosti přátel československého opevnění (mimochodem je velice čtivá a přínosná), potom si recenzované dílo vydávané za peníze z armádního rozpočtu zasloužilo mnohem větší objem faktů, než v něm je ve skutečnosti obsažen. Rozhodně by to nebyly promarněné šance ani peníze na propagaci armády - vazba, papír i celková úprava tomu nasvědčuje. |
|
|
|
|
|
bush: Ha, všímavý jinochu, pravdu díš... Ale já jsem ještě neskončil, zbytek napíšu asi zítra - už to bude jen závěr. |
|
|
|
|
Krojc: Možná by nebylo špatné to napsat jako recenzi veřejnou - tedy aby se objevila v sekci literatura na frontě.. |
|
|
|
|
|
Dodatek k recenzi (viz 2526): Velmi důležitá jsou podle mne často opomíjená fakta o přípravě výroby bojových chemických látek - str. 97. Komentováno je to dobře a je třeba autora jen pochválit. Postrádám naproti tomu zdůraznění faktu, který je z předválečného politického dění notoricky známý: tlak agrární strany na pokud možno co největší zachování hipomobilní trakce u děl a opomíjení motorizace. Je to o to důležitější, že agrární strana si zdá se osobovala dlouhá léta ministerstvo obrany takřka jako své léno. Stejně tak by mělo být explicitně uvedeno, jak neblahý vliv měly partikulární zájmy některých koncernů či finančních skupin na výzbroj a výstroj armády. Autor uvádí jmenovitě firmu Škoda, ale dala by se uvést řada jiných zbrojních výrobců, kteří upřednostňováním vlastních exportních zájmů vlastně s blahovolným přihlížením vrcholových politiků obírali armádu o výsledky zbrojení, o které se často zasloužila prostřednictvím státních zakázek a příspěvků na výzkum a vývoj. Samostatný problém nikoli nejdůležitější je otázka horských jednotek. Autor uvádí v Tabulce č. 2 na str. 33 po reorganizaci "žádná horská brigáda". Na str. 28 se uvádí: "jeden oddíl horských dělostřeleckých pluků měl být zrušen." Co se tedy stalo po 15. květnu 1933 s horskými jednotkami po zvýšení počtů svazků z 12 na 23? Byly rozpuštěny, zrušeny, přejmenovány? Dokument "Válečné složení vyšších jednotek" z 16. května 1935 uvádí na straně 54 sídla velitelství horských brigád, které podle Tabulky č. 2 už neexistovaly - nebo neměly existovat? Či se jejich osud naplnil později a byly včleněny do pěších svazků? Ohledně takovýchto nejasností bych očekával po vydání 6. (vlastně prvního) dílu, že do knihy budou zařazena organizační schémata armádních jednotek a svazků v hojném počtu a seřazena podle příslušných období, v nichž platila. Místo toho je dávána přednost slovnímu popisu změn a jejich návrhů, což k přehlednosti právě neprospívá - viz str. 29. Prodloužení vojenské presenční služby na dva roky je uváděno na 25 polořádcích, zato osobní vzpomínky gen. Bláhy a Krejčího na toto období jsou uvedeny na 21 řádcích, obsah hovoru s kancléřem Šámalem a citace slov gen. Krejčího na dalších 19 polořádcích. Osobním úvahám gen. Krejčího a jemu samému je zde věnováno možná až příliš místa. Celkem se tato otázka rozebírá na více než šesti stranách, přičemž otázkám finančního a politického zabezpečení průchodnosti tohoto klíčového reformního kroku se věnuje téměř třetina tohoto rozsahu. Květnová ostraha hranic v roce 1938 je zde autorem v závěru tématu hodnocena takto: "Faktem ovšem je, že ostraha hranic uspíšila rozhodnutí kancléře Hitlera zlikvidovat ČSR v období podzimu, nejdříve však od 1. října 1938. Rozhodnutí o tom neslo datum 30. května 1938." O nějakém uspíšení zřejmě nemůže být řeč, možná o urychleném vydání příslušného dokumentu. Rozhodnutí o likvidaci ČSR padlo již daleko dříve. Jak sám autor uvádí, "konkrétní doklady o přípravě nacistické vojenské agrese proti Československu" byly k dispozici a také byly předány Paříži dávno před květnem 1938. |
|
|
|
| Dzine měl jsem z toho stejný dojem....jak to je faktograficky? Jsou ty teorie pravdivé? | |
|
|
|
|
|
Měl bych prosbu. Kde by se dalo sehnat něco jako zdroj k Terezínu, přesněji poslednímu transportu do Terezína? |
|
|
|
|
|
Zkusím tedy na požádání napsat poněkud rozkouskovanou recenzi knihy Mgr. Karla Straky, která se jmenuje Československá armáda, pilíř obrany státu: z let 1932 - 1939. Oč delší je titul, o to stručnější je kniha sama. Celé období je shrnuto na 160 stranách, přičemž vlastní text je na 128 stranách s mnoha ilustracemi, přílohy jsou na stranách patnácti a seznam použité literatury a obsah na šesti. Velmi zajímavě je v knize vylíčena trnitá cesta naší předmnichovské armády k Mnichovu. Autor se zaměřuje na postupné hledání důvodů pro ty či ony peripetie, které měly vliv na výstavbu armády, její celkovou koncepci, změny této koncepce v čase a její vnitropolitické i zahraničně politické kořeny. Kapitola 4 nazvaná Československo v průsečíku aliancí se o tom zmiňuje fundovaně, odpovědně je zpracována a je co se důkladnosti týče z knihy asi nejlepší. Co v knize tohoto typu po pročtení 6. dílu postrádám, je kupříkladu popis cvičení v tomto období armádou prováděných, nebo alespoň jejich stručný výčet s tématickým zaměřením a hodnocením jednotlivých akcí. Vždyť pro armádu je to v míru jediná alespoň trochu spolehlivá metoda, jak si v praxi ověřit to, co dokáže a odhalit chyby, kterých se při své činnosti dopouští. Celému tomuto tématu je věnováno 21 polořádek, kde nenajdeme ani počet cvičení v tomto sedmiletém období, ani síly, které se jich účastnily, ani průběh byť jen u jednoho nejdůležitějšího. Spojení teorie s praxí a ověření zásad činnosti musí být v takto shrnujícím prameni studia přece věnováno více prostoru. Totéž se týká kupříkladu také nástupních plánů čs. armády - jedněch z nejdůležitějších štábních dokumentů, na nichž se dá dokonale demonstrovat vývoj názorů generality a vojenskopolitického myšlení vůbec, nehledě na jejich podmíněnost stávající či očekávanou politickou situací a doktrinou. Plány přece stačí vyjmenovat a uvést jejich cíle a dobovou podmíněnost. Zde je uvedena pouze modifikovaná varianta XIII plánu VII, a to mapkou nepříliš podrobnou. Zpravodajská činnost, její vyhodnocování, spolupráce se spojenci a její byť stručný samostatně zmíněný vývoj je poněkud nepřehledně zpracována. Na jedné straně se říká, že "eventuální prognózy vývoje nebylo možné opřít o syntézu relevantních zpravodajských poznatků. Toto trpké konstatování se týká časového úseku mezi květnem 1933 a závěrem roku 1936. Nutno ale zároveň dodat, že agenturní zprávy o německé štábní hře (autor asi míní Generalstabsreise?) se staly na dlouhou doby, prakticky až do září 1938, jedinými konkrétními doklady o přípravě nacistickévojenské agrese proti Československu." Výměna informací mezi spojenci byla zřejmě na bodu mrazu, i když na straně 9 se uvádí: "Zpravodajské orgány (francouzské - moje pozn.) kromě toho získávaly pro pařížské ústředí nepřeberné množství poznatků o tajném německém zbrojení." Oproti tomu str. 52: "Dílčí zjištění Jana Masaryka, vyslance v Londýně, z 5. listopadu 1937 nemohla tento nedostatek nahradit, spojenci také nepřispěli podstatnějšími informacemi." Dále: "Hitler označil 5. listopadu nejbližší cíle nacistické expanze: Rakousko a Československo." Francouzi měli k dispozici i zprávy odjinud - Polsko kupříkladu jim poskytovalo slušné dodávky informací. Když se s Francouzi konferovalo a předávaly se jim zprávy (16.11.1937), nedodal nám plk. Gauché také nějaké ty zprávičky? Co z těchto faktů obsahuje Sbírka 37 - Velitelství vojenské zpravodajské služby z Fondů militárií bývalého Studijního ústavu ministerstva vnitra? Tyto otázky by bylo třeba trochu rozpracovat, aby na spojencích a našich zpravodajcích neulpěl punc neschopnosti, který by si jistě nezasloužili. Víc příště - pokračování. |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 2521: Je to hlavně hodně čtivé a jako přehled událostí je to dobté. Rozhodně to není detailní popis zmiňovaného období. "prosím Vás neznáte někdo Poker o Prahu (Rudolf Ströbinger), omylem se mi to dostalo do ruky....?" |
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 2523: No já bych řek tak 79% "ale spíš mě ta zajímá z pohledu faktického jak to hodnotit...." |
|
|
|
| o Stalinovi se tam mluví...docela se mi líbil styl jakýmto bylo uděláno....ale spíš mě ta zajímá z pohledu faktického jak to hodnotit....v tomhle se moc nevyznám | |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 2521: Jestli to je o Stalinovi tak jo. "prosím Vás neznáte někdo Poker o Prahu (Rudolf Ströbinger), omylem se mi to dostalo do ruky" |
|
|
|
| prosím Vás neznáte někdo Poker o Prahu (Rudolf Ströbinger), omylem se mi to dostalo do ruky....? | |
|
|
|
|
Není zač |
|
|
|
|
|
guano: Díky. Už jsem jí objednal a těšim se až dorazí "nach Hause". V radarech a elektronice mám slušný mezery, takže snad mi to aspoň trochu pomůže. |
|
|
|
|
|
bush 2517: Překlad trochu kulhá, ale není nejhorší. Není v ní vše (ostatně v které knize je, že ), ale rozhodně jí doporučuji jako "základní" literaturu pro zájemce o radary a el. boj během WWII. Ostatně, u nás podobné literatury na tato témata mnoho nevyšlo... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Knihy a časopisy o 2. světové válce a vojenské historii