Knihy a časopisy o 2. světové válce a vojenské historii
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 3075:
"To, že ve své reakci patrně hodláš v podstatě ignorovat další, třeba, ehm, existenci Hellcatů i na velkých lodích "
ja_62 napsal v č. 3072: Nehodlám.
"Myslím, že pro diskusi o tom, že pokud jde zajištění dostatečných dodávek Hellcatů byla Royal Navy v silně nevýhodné kompetitivní posici vůči US Navy (což byl patrně také jeden z faktorů jejího úsilí uvést do palubní služby Corsairy) by bylo vhodnější nějaké jiné téma. "
Algernon napsal v č. 3075:
"Předpokládal bych, že i Ty si budeš vědom rozdílu mezi popisem jistých limitů Seafiru, a rozdílu, který — a to zejména omezí-li se prestonizující "
ja_62 napsal v č. 3070:
"Mám za to, že v knize věnované konstrukci lodí pak není bezpodmínečně nutné podrobně rozebírat vlastnosti letounů, nemluvě o tom, že označení letounu coby 'bastard' také asi není bezpodmínečně lichotivé. "
Algernon napsal v č. 3074: To bude dáno formátem knihy, nezaměřeným na konstrukční stránku věci ale na popsání konstrukčních limitů ve vztahu k operačním požadavkům (mimo nejextremnějších případů, např. HMS Captain) v dané době. "Bohužel ovšem stejným způsobem onen semi-author informuje i o kritizované dvojici plavidel — tj. sice žádná konkrétní data, ale jen a pouze řada úvah, podložených několika kratičkými citacemi, škoda jen, že u nich není vlastně moc zřetelné, v jaké souvislosti byly vyřčeny… " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 3075: Takže jako jaký druh stíhačky Spitfire vznikal? " Upřímně řečeno — ano, Spitfire, přepadová stíhačka… " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 3063: Tak já nejsem podrobně seznámem s dílem pana Yenneho (resp. nepřišel jsem s ním do styku sahajícího za zběžné prolistování v "Levných knihách"), nicméně bych na základě Tomovy recense upozornil na dva dost podstatné rozdíly mezi ním a Prestonem:"Pročež můj názor na knihu, a stejně tak i na autora, je prakticky totožný s tím, které má Tom na autora i knihu Nejhorší letadla světa: www.fronta.cz/kniha/yenne-nejhorsi-letadla-sveta Nebo-li authorovu (…) argumentaci (či spíše rádobyargumentaci) ohledně lodí Implacable a Indefatigable považuji nikoli za zdrcující, nýbrže za zavádějící a zcela pokřivenou. " a) Zatímco Bill "Psaní Všeho Druhu" Yenne má pozoruhodně široký záběr, sahající od piva přes dějiny amerického Jihozápadu až po letectví (což ale nevylučuje možnost že např. jeho podíl na Jacobsenových kapitolách v Convair B-36: A Comprehensive History of America's "Big Stick nebyl omezen na pouhé ostření tužek), Preston ve svém díle málokdy odbočí od dějin lodních konstrukcí a námořních konfliktů, čímž, myslím, skýtá záruku potřebných odborných znalostí na přinejmenším slušné úrovni. b) Zatímco Yenne, zdá se, shromáždil bez ladu a skladu typy letadel, k nimž cítí antipatie, Preston se snaží v každé stati, pokud možno podrobně, vysvětlit, proč a v čem dotyčnou loď považuje za "velmi špatnou"; nemluvě o velmi rozumně koncipovaném úvodu, kde, kromě obecného výkladu svých kriterií, upozorňuje na limity při konstrukci lodí obecně. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 3063:
"»RAF carrier« mne spíše zarazil, než pobavil? (Ovšem u prestonovského termínu »Ju 88 Stukas« jsem se už vysloveně řehtal.) "
Algernon napsal v č. 3063: Takže nenajdeš vážnější chyby než překlepy a typografické nedostatky obecně?
"S notnou skepsí dodám, že F-4 znám jen jediný — též někdejší F-110 — v každém případě jde ale o Phantom II, nikoli o F4U Corsair… "
Algernon napsal v č. 3064: Tak on výslovně nevyčítá že v letech 1939-1941 nikdo v Royal Navy nepovažoval rozměry budoucího Corsairu za rozhodující pro dimense hangárů nově stavěných plavidel, spíše obecně upozorňuje na fakt, že obecným trendem bylo zvětšování rozměrů letadel, s čímž zmenšení výšky hangáru kolidovalo."Představa, že by libovolně kdokoli mohl předvídat nároky spjaté s nástupem proudových strojů, kteréžto nároky přišly 5-10 let po konci války, při koncipování požadavků na nové letadlové lodi před válkou je naprosto idiotská — nebo možná naprosto prestonovská. " Na druhé straně výslovně oceňuje, že všechna plavidla třídy byla schopna operovat s letouny o váze až 20.000 liber, čímž značně překonávaly tehdy existující nejtěžší typy. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 3064: Přesněji řečeno píše:
"Jistý, řekněme nikoli dobrý, pocit z autora čtenář může získat i z toho, že poslední dvě lodi z třídy Illustrious (tj. Implacable a Indefatigable, ostatně že je na ně zaměřen ukazuje už název kapitoly) jsou hodnoceny jednak na základě „nízkosti hangárů“ (jednak neumožňující již výše zmíněné operace Corsairů, místo „totálněnanic Seafirů“), jednak že tato neumožnila (?) poválečné přestavby — což dokumentuje (…) i „krátkostí“ jejich služby. "
After the war was over, plans were drawn up to replace the two hangars with one 20ft high, but funds were not available. HMS Implacable was used for trials in 1946-48, and spent two years as Home Fleet flagship, operating Sea Hornet twin-engined fighters and Firebrand strike aircraft. She was paid off for a cheap conversion to training duties, with accommodation and classrooms in her hangars, and was recommissioned in January 1952 in the Home Fleet Training Squadron. After less than two-and-a-half years in that role she was paid off for disposal in September 1954, and sold for scrapping the following year. Her sister HMS Indefatigable went straight into the training role and served in the Home Fleet Training Squadron from 1950 to 1954 before being sold for scrapping in 1956.
Tedy že na přestavbu umožňující další využití se nenašlo dostatek finančních prostředků.
Algernon napsal v č. 3064: Přičemž by bylo rozhodně zajímavé uvést, proč tento osud čekal i nejnovější jednotky, navíc bez pokusu o jejich modernisaci. Zejména v konfrontaci například s tím, že HMS Formidable byla za války poškozena mimo možnost hospodárné opravy.
"Neočekávám ovšem, že by autor nevěděl, kdy že byly vyřazeny všechny lodě třídy Illustrious, včetně toho proč (jedna jediná) ostatní výrazně „přežila“, ovšem z nějakého mi záhadného důvodu se o osudu zbývajících lodí nešíří (navíc čtenáře neuvádí ani do širších souvislostí poválečných přestaveb letadlových lodí všeobecně)."
Algernon napsal v č. 3071: Myslím, že pro diskusi o tom, že pokud jde zajištění dostatečných dodávek Hellcatů byla Royal Navy v silně nevýhodné kompetitivní posici vůči US Navy (což byl patrně také jeden z faktorů jejího úsilí uvést do palubní služby Corsairy) by bylo vhodnější nějaké jiné téma.
"-li možno — ovšem alespoň trošku detailněji, nikoli tímto způsobem — rozepsati cosi ku tématu onoho hypotetického nedostatku (ehm) Hellcatů? :D :-DD "
Algernon napsal v č. 3071: To nepochybně dělám. "Témšř si kladu otázku, zabýváš-li se poslední vůbec něčím tak namáhavým, jako je přečtení si příspěvků, na které reaguješ…" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 3065:
"Z prvního pohledu za skutečně nejpozoruhodnější v této (citované) části považuju tyhle dva „detaily“: "
»only accomodate the greatly inferior Seafire, a less than satisfactory adaption of the land-based Spitfire«
»formidable ‘bent-winged bastard from Connecticut’, .«
Corsair, the aircraft which was to inflict unbearable attrition on the Japanese land-based and carrier air forces.
Algernon napsal v č. 3065: Tak Seafire si s sebou nepochybně nesl dědictví původu z pozemní přepadové stíhačky - robustností konstukce se stíhačce od začátku konstruované jako palubní nemohla rovnat, a ani po zavedení přídavných nádrží se Seafire nevyrovnal doletem jednomístným palubním stíhačkám americké konstrukce - což ho v Pacifiku ponechalo u role stíhací ochrany svazu - nemluvě o tom, že u Supermarine Seafire až varianta Mk. III přichází se skládacími křídly, což je u námořního letounu značně vhodný prvek."I pokud pominu ono podsouvání názoru (nikoli hodnocení obou typů na základě faktů), tj. autorova názoru (resp. pocitu), který v reálu ničím konkrétním nedokládá… " Nemluvě o nosnosti, která pak staví Hellcat a zejména Corsair ještě někam jinam než je Seafire III, pokud jde o využití i k jiným rolím, mimo čistě stíhací. Mám za to, že v knize věnované konstrukci lodí pak není bezpodmínečně nutné podrobně rozebírat vlastnosti letounů, nemluvě o tom, že označení letounu coby 'bastard' také asi není bezpodmínečně lichotivé.
Algernon napsal v č. 3065: Patrně (vzhledem k tomu, že z třídy Implacable Corsairy operovat nemohly, ačkoliv jejich operace z palub eskortních letadlových lodí nejsou vyloučeny) z důvodu nedostatku Hellcatů? "Pak si lze ještě položit i tu otázku, proč se Britové tahají (a to zrovna až do Pacifiku — takovou dálku, mimo jiné) s třetím typem jednomístné jednomotorové stíhačky, vedle Hellcatů a Corsairů" |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 3067: F-110 Spectre byl taky ryze pozemní (možná s výjimkou prvních dvou kusů ex-Navy F4H-1, BuNos 149405 a 149406)."No, právě, fotoprůzkumný, a ještě dvoumotorový, a ryze pozemní. K tomu se ale fakt neznám — zvláště v případě lodí — tedy letadlových. :D A pochybuju, že by se k němu znal dokonce i Preston… Tak dalece by snad neklesl ani on, a to ani ve snaze prestonizovat Seafire — když i „případ Hellcat“ alespoń pominul"  |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 3063: Tak on by tu ještě asi byl fotoprůzkumný Lockheed F-4 Lightning."S notnou skepsí dodám, že F-4 znám jen jediný — též někdejší F-110 — v každém případě jde ale o Phantom II, nikoli o F4U Corsair… " |
|
|
|
|
Tady máte něco víc: www.svojtka.cz/index.php?mod=shop&action... Jinak souhlas s Karayou, že Piekalkiewicz píše tímhle stylem (dobové noviny, velení OKW, velení Sovětů a vyjádření autora).Nevím zda je to přesně tak i v té Druhé světové válce.Musím se doma podívat.Momntálně jsem v práci.Každopádně knihu se pokusím přelosukat ale bude to asi na dýl . |
|
|
|
|
Od Piekalkiewicze znám jenom Leteckou válku 1939-45, která je zpracovaná poměrně netradičním způsobem - každé období je popsáno jednak v dobových zprávách (tisk, rozhlas, situační zprávy SD apod.), jednak k němu autor napíše svůj vlastní text. Pro základní přehled paráda, ale při podrobnějším pohledu je tam dost chyb a nepřesností. Nejvíc se mi na té knížce tak líbí ony dobové materiály. Konkrétně Druhou světovou válku od něj neznám, takže hodnotit nemůžu. U Piekalkiewicze je navíc trochu problém, že (mimo úzce zaměřené jako zmiňovaný Stalingrad) je "odborník na všechno", resp. vydal i Tankovou a Námořní válku ve stejném formátu jako Leteckou. Na druhou stranu to může být vynikající základ pro celkovou přehledovou knihu. |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 3059: Přesně toho se právě obávám.Doma mám vícero takových knih (různých kronik, deníků atd.)a je to všechno dost stručné.Nicméně co jsem tu knihu prolistoval tak je tam dost jak textu tak fotografií které sem zatím nikde neviděl"Očekávám ale, že při tak širokém záběru )celá druhá světová válka) bude obsah přeci jenom více obecnější než mnou zmiňované 2 knihy, které se soustředí na poměrně malou část 2. svět. války, a proto jsou zpracovány poměrně podrobně."  .No necháme se překvapit.btw Stalingrad mám doma také a myslím, že je to jedna z nejlepších knih k této bitvě. |
|
|
|
|
Hans_7120 napsal v č. 3058: Tohle dílko jsem nečetl, ale od stejného autora mám Arnhem 1944 a Stalingrad. Obě dvě knihy jsou velmi kvalitní, takže předpokládám že i tebou zmiňovaná Druhá světová válka by neměla vybočovat z průměru. Očekávám ale, že při tak širokém záběru )celá druhá světová válka) bude obsah přeci jenom více obecnější než mnou zmiňované 2 knihy, které se soustředí na poměrně malou část 2. svět. války, a proto jsou zpracovány poměrně podrobně. "Tudíž se ptám zda má někdo přečteno a popřípadě názor zda je to dobré číst či nikoli." |
|
|
|
|
|
Tak sem přidávám svůj první příspěvek a zároveň vás tímto všechny zdravím.A začnu hned dotazem.Nedávno se mi dostala do rukou kniha od Janusze Piekalkiewicze-Druhá světová válka.Kniha je dost obsáhlá(pčesný počet stránek nevím ale tuším že to bude přes tisíc).Nicméně přes to, že vypadá kvalitně je od zde "oblíbeného" nakladtelství Svojtka.Tudíž se ptám zda má někdo přečteno a popřípadě názor zda je to dobré číst či nikoli. |
|
|
|
|
Zde je seznam plánovaných příspěvků listopadové konference ve Slaném noviny-prahyaokoli.bloger.cz/Kultura/Histori... |
|
|
|
|
|
Ve čtvrtek 21. října od 16.00 hodin v Malé galerii slánského muzea se uskuteční představení sborníku z konference Armáda, Slaný a Slánsko ve 20. století. Podle informací, které mi přišly mailem, jsou se Slaným spojeny (a tudíž ve sborníku zmíněny) osobnosti plk. Josef Berounský, F/O RAF Alois Mžourek, div.gen. Bedřich Neumann, plk. Richard Zdráhala aj. |
|
|
|
|
Rád bych se zeptal zda autor knihy Kam až mě nohy donesou vychází pouze z vyprávění Rosta(Forella) nebo si i něco přimyslel? Díky |
|
|
|
|
Máme tu toto: www.fronta.cz/dotaz/financovani-cs-armady-v-... www.fronta.cz/dotaz/financovani-cs-jednotek-... |
|
|
|
|
mirek595 napsal v č. 3052: Viz KUKLÍK, Jan: Do poslední pence: československo-britská jednání o majetkoprávních a finančních otázkách 1938-1982. Praha, Karolinum 2007."Dají se někde na netu přečíst další podrobnosti (...)?" + přečíst Motla, abys měl představu o kontextu, odkud bylo souvětí vzato. |
|
|
|
| Přiznám se,že jsem Motlovu knihu Kam zmizel zlatý poklad republiky nečetl.Nedávno jsem někde v tisku četl úryvek z této knihy - "Velká Británie účtovala vládě Československa každou pušku, každou uniformu, každé ponožky, baťoh, zkrátka museli jsme zaplatit Anglii zlatem veškerou výzbroj i výstroj československých vojáků, byť jako třeba letci zachraňovali Velkou Británii"...Dají se někde na netu přečíst další podrobnosti,případně jak dalece je tato informace pravdivá ? | |
|
|
|
|
Četl někdo knihu - Půl křídla, tři motory a modlitba, Brian D. O Neil? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Knihy a časopisy o 2. světové válce a vojenské historii