Těžké bombardéry
|
|
|
|---|---|
|
Zhruba pro představu: Letka, peruť, squadrona je takový základ. Má cca od osmi (v případě např. těžkých bombardérů) do 16-20 letadel (stíhačky, nebo u cvičných jednotek), není pravidlem, že by na operační let letěly všechny stroje najednou. Ze dvou až čtyř squadron se skládá skupina, group (křídlo, wing jsou typické pro RAF, americké letectvo tyto termíny používalo oficiálně až asi od 50.let). Z jednotlivých wingů, skupin se skládá "Command". Do čeština se to překládá jako "velitelství". Z "Command" (tj. stíhacích a bombardovacích) se pak skládala 8. US Army Air Force (tj. přeloženo 8. letecká armáda) operující z Velké Británie. Stupeň "Command" je víceméně formální, prakticky šlo jen o část štábu letecké armády. Myslím, že u bombardérů existoval nad wingem stupeň "divize". Je samozřejmě řada vyjímek (1. Comm. operující v Indii a Barmě), leckde byly group podřízeny rovnou letecké armádě. Taky je potřeba dávat pozor na bláboly překladatelů. Abych uvedl nějaký příklad: 486. Fighter squadron (stíhací peruť s 16 stíhačkami P-51 Mustang) byla (spolu s 328. FS a 487. FS) podřízena 352. Fighter Group. Ta, spolu s dalšími asi čtrnácti FG a řadou BG (bombardovacích skupin) byla podřízena 8. US Army Air Force, která ze základen na území Velké Británie útočila na strategické cíle v Německu a okupované Evropě. Struktura jednotlivých US Army Air Force se lišila (squadrony měly různá určení - noční stíhací, průzkumné...) , jinak na tom byly letecké armády v Itálii a v západní Evropě, jinak USAAF v Pacifiku a na území USA. Snad jsem nenapsal nějakou kravinu  |
|
|
|
|
Zapomněla jsem dodat: vojenské letectvo USA za II.světové války |
|
|
|
|
|
Dobrý den, jsem úplný laik, ale potřebovala bych pochopit, jakým způsobem bylo strukturalizováno vojenské letectvo USA. Jinými slovy bych potřebovala znát rozdíl mezi letkou, perutí, křídlem, letecká armáda... jak to všechno postupně jde za sebou, co je nejvýš... Nemůžu nikde na internetu najít žádnou informaci, která by mi poskytla přehled v češtině. Mohl by mi někdo pomoci? |
|
|
|
|
Algy: špatněs´ hledal: aces.safarikovi.org/victories/czech-sssr.html:-) |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1188: Pokud budu brát to co znám, tedy Sověty, tak uvádí potvrzené sestřely. Ovšem záleží na tom, jaký zdroj zrovna používá, resp. jaký údaj se rozhodl použít. "(nároky, nebo skutečně potvrzené sestřely?" |
|
|
|
|
|
Béďa napsal v č. 1187: Nemusel jsi hledat, už před dvěma lety jsem tu tyhle stránky inzeroval. viz. Stihací letouny 8.1.2006 17:50 (7355) "Podařilo se mi najít zajímavé stránky s přehledem střelců co se staly esy: aces.safarikovi.org/index.html" |
|
|
|
| Podařilo se mi najít zajímavé stránky s přehledem střelců co se staly esy: aces.safarikovi.org/index.html | |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1184: V článku, resp. anglické verzi je uvedeno, že letoun mohl nést 124 výsadkářů. To je kapacita přibližně tolik, jako u dnešních velkých výsadkových letounů! "TB-3 byly schopny nést 30-35 mužů" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1182: Klidně, pokud bude i nějaký řez (jako to v MK bývalo), pak se dá přibližně určit i objem vnitřních nádrží. "Je z výkresů jasné, kde by ty případné přídavné nádrže měly být? Popř. jsou uvedeny, či nechaly by se z výkresů odměřit, rozměry pumovnice/pumovnic, či kde že měl nést ten pumový náklad — až 16,6 tuny?" |
|
|
|
|
Krojc: Je to tak, s podvěšenými nádržemi by měl uletět 2400 km s 6 tunami pum. Dokonce je tam tabulka TTD srovnávající K-7, Do-X, Junkers G-38 a Caproni Ca-90. U K-7 je tam uvedena hmotnost prázdného letounu 21000 kg, max. vzletová 40000 kg. Rozdíl 19000 kg. Vkrádá se mi taková myšlenka, že.... Dlouho jsem si prohlížel ty výkresy i fotografie, ale našel jsem "jen" devět střelišť vyzbrojených kulometem ŠKAS. Mrkněte se na to, zajímalo by mně, kde měla být ta ostatní obranná výzbroj. Slíbené materiály pošlu během dopoledne. |
|
|
|
|
|
guano: jo, díky, beru. Z anglického překladu jsem vyrozuměl, že u Kalinina K-7 byl pumový náklad v křídelních pumovnicích v rozmezí 9 900 - 16 600 kg. S použitím vnějších přídavných nádrží byl dolet se 6 tunami pum 2 400 km. I údaje o ceně konstrukčního materiálu a jeho původu jsou více než zajímavé. To, že ta obluda mohla nést mezi podvozkovými gondolami tank o váze 8,4 tuny, nehodlám zpochybňovat. Ale dozvěděl jsem se, že s výzbrojí 8 x 20 mm kanon a 8 x 7,62 mm kulomet se mělo létat s plnou pumovou "náloží". No tedy! Váha střeliva by asi byla otřesná - pokud by ho nebylo jako koze na ocas. |
|
|
|
|
|
Krojc, Algernon: Zítra bych měl mít originál toho článku z časopisu Modělist-konstruktor v el. podobě. Budete-li mít zájem (nebo i někdo jiný), mohu vám jej poslat. |
|
|
|
|
|
Našel jsem na K-7 toto: www.ctrl-c.liu.se/misc/RAM/k7giant.html www.ctrl-c.liu.se/misc/RAM/k-7.html Nikde jsem tam nenašel, zda vůbec někdy K-7 s pumovým nákladem (nebo jeho ekvivalentem) vzlétl. Je to podle článku z Modělist-Konstruktor z roku 1989, asi by stálo zato ten článek sehnat v originále. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1170: No a teď babo raď. Vždyť i u takového stroje jako je B-52 je při prázdné hmotnosti letounu (bez paliva, střeliva, posádky, kyslíku atd.) okolo 80 tun a maximální vzletové hmotnosti asi 220 tun nejvyšší povolená hmotnost pumového nákladu 27 tun, při přetížení na menší vzdálenost maximálně 42 tun. Kde by při tehdejších konstrukčních materiálech a výkonech motorů (kg/HP) dokázali uskutečnit takovou nosnost, jaká je uváděna u té K-7? "na veškerou výstroj, osádku, palivo a pumy by nám zbylo cca 6300/6400 kg, resp. cca 36,6/33,9 procenta z celkové vzletové hmotnosti." |
|
|
|
|
|
Jen ještě skromné přání - mohl by některý z oprávněných kolegů z redakce laskavě přesunout předchozí OT příspěvky do rubriky Koncentrační tábory či někam jinam do pryč? |
|
|
|
|
|
Nevadilo by, kdybych sem vnesl trochu těžkých bombardérů? V knize V. Němečka (kterého si jinak velice vážím) Vojenská letadla z roku 1961 se na str. 250 u sovětského typu K-7 zařazeného mezi těžké bombardéry objevuje hmotnost pumové výzbroje 19 000 kg (!). Nedosti na tom, ve vydání Vojenských letadel z roku 1975 - 2. díl - Mezi dvěma světovými válkami je na straně 144 uvedeno totéž. Tolik mě to trápí a tak dlouho, že jsem se přece jen odhodlal poptat se u odborníků, jakže to tedy doopravdy je. Nosnost 19 tun pum v roce 1933 mi připadá jako pohádka pro zlobivé děti  . |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1159: Teoreticky byla až někdy do začátku podzimu 1941 židovská emigrace (z území Německa, Rakouska, i Sudet a Protektorátu) povzbuzována - (resp. po roce 1939/1940 už byla židovská emigrace spíš omezována, ale ještě ne zcela zakázána), v praxi byla emigrace z Německa zatížena zdaněním a zpoplatněním, takže bohaté ochudila, chudí si často nemohli dovolit vystěhování."Mimochodem, jak to bylo s možností emigrace, a to speciálně pro židy, a před vypuknutím války? (Ale i v jejím průběhu…) A to taky třeba pro ty z méně majetných vrstev…" Z ekonomického hlediska šlo o to, že při chronickém nedostatku devis v německé ekonomice nebylo pro nacisty možné dovolit vývoz kapitálu, takže před emigrací museli být budoucí emigranti v podstatné míře okradeni, aby neměli žádná aktiva, která by mohli před vystěhováním měnit za cizí měny, kterých se Německu nedostávalo a jelikož vystěhování Židů měl na starosti referátIV B4 RSHA (Adolf Eichmann), a jediné v praxi účinné pobízení k vystěhování bylo prováděno cestou stupňování represe vůči Židům, resp. to mohlo nabýt i formy takových výhrůžek, aby obětem připadalo výhodné vystěhovat se i za těchto finančních podmínek, ale zachránit alespoň holý život. (Například dočasné uvěznění v KL, a propuštění pouze pod podmínkou rychlého vystěhování, apod.) Plán na financování židovského vystěhovalectví z Německa prostřednictvím devisové půjčky "mezinárodního židovstva" nacistickému Německu ztroskotal na tom, že "mezinárodní židovstvo" ovládalo světové finance leda v divokých antisemitských fantasiích. Dalším problémem, bylo, že po vypuknutí války zbyla pro opuštění Německa prakticky jen silně omezená cesta přes Balkán, např. Rumunsko, kupř. do Palestiny - např. někteří pozdější příslušníci naší zahraniční armády se právě tímto způsobem dostali do Palestiny. (Cesta přes SSSR na Dálný východ byla náročná finančně, a patrně i co do náročnosti získání dokumentů opravňujících ke vstupu do SSSR, takže nejspíše existovala převážně jen teoreticky) K tomu je asi navíc nutné zmínit i problém s usídlením vystěhovalců - existovala poměrně silná neochota většiny potenciálních cílových zemí uprchlíky z Německa (nebo jejich větší množství) přijmout (což nemusí být nutně projevem antisemitismu, může jít o pouhou neochotu přijmout ve vlastní zemi potenciálně velmi početnou skupinu cizího obyvatelstva, což můžeme často vidět i dnes), a třeba na konferenci o uprchlících z Německa, konanou v červenci 1938 v Evianu, většina zemí sice vyslovila pro uprchlíky sympatie, ale nikdo nevyjádřil ochotu je ve významných počtech přijmout. V Palestině (území, které z hlediska možnosti osídlení Židů zkoumali i nacisté) v letech 1936 až 1939 probíhalo povstání arabského obyvatelstva, namířené mj. i proti židovskému přistěhovalectví, které bylo až v roce 1939 ze strany Británie urovnáno dílem silou, dílem stanovením striktních kvot pro židovskou imigraci do tehdejšího svěřeneckého území. V roce 1940 se protižidovská politika, resp. její cíle a formy, začíná měnit, a nacistické instituce zabývající se dosud vystěhováním Židů z oblastí Německem ovládaných do ciziny, začínají s přípravami posílání židovského obyvatelstva do KL na východních okupovaných územích, čímž umožnili provádění holokaustu. (Velice stručně podáno) |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1164: Míněno, co do detailů provedení a ztotožnění lokalit na snímcích s místy vyvražďování, to, že v Auschwitz probíhá vyvražďování Židů (i jiných vězňů) bylo známo přinejmenším ze zprávy Rudolfa Vrby a Alfréda Wetzlera. "ale snad ani nebyly před koncem války jakožto takové identifikovány. Trochu pochybuji o tom, že by ty fotografie samotné byly - v té době, nikoli poté, co už z jiných pramenů známe detaily - využitelné k určení konkrétních cílů v táborech. " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1157: Auschwitz III - Monowitz byl tábor určený pro ubytování pracovní síly pro Buna Werke (nakonec do konce války neuvedený, alespoň ne plně, do provozu) závod na výrobu syntetické gumy právě v rámci konglomerátu IG Farben, zájem vzdušného průzkumu mohl vzbudit a vzbudil právě tento závod."Takhle — nepochybuji že se (i) nad Osvětimi mohla objevit; je ovšem otázkou, zda-li „bylo cílem té které mise fotit Osvětim“ " tinyurl.com/2drmqh tinyurl.com/2tgfa3 tinyurl.com/2yktz5 (Buna byla ještě během války bombardovaná, šlo o potenciálně velmi významnou továrnu) Snímky vyhlazovacího tábora Auschwitz II Birkenau vznikly - možná jako vedlejší produkt snímkování této lokality, ale snad ani nebyly před koncem války jakožto takové identifikovány. Trochu pochybuji o tom, že by ty fotografie samotné byly - v té době, nikoli poté, co už z jiných pramenů známe detaily - využitelné k určení konkrétních cílů v táborech. Já si nedokážu představit, k čemu by podobný nálet v praxi byl - pokud by nešlo pouze o bodově přesný útok za účelem likvidace plynových komor, s minimálními vedlejšími škodami, asi by to situaci vězněných nějak moc nezlepšilo, a možná ani v tom případě ne. (Zničení železnic a zejména nádraží, by asi bylo lepší, ale spíš v celkovém kontextu likvidace německé a Německem ovládané dopravní infrastruktury, než specificky kvůli vyhlazovacím táborům - zde by to pak mělo navíc i ten efekt, že by vznikl důvod pro omezení, případně zrušení zásobování táborů potravinami - a nic by Němcům nebránilo nové vězně přisouvat pěšími pochody - před příchodem Rudé armády byli ti schopní pochodu z vyhlazovacích táborů také většinou posíláni na západ v pochodech smrti) Varianta, v níž spojenecká letectva odkloní možná i podstatné strategické bombardovací kapacity k bombardování vyhlazovacích táborů, čímž dílem uleví tlaku na německý průmysl, dílem by tím vlastně prováděla práci za Němce, protože oběti na straně vězněných by byly nejspíš enormní, mi připadá tak trochu absurdní. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1159: Vyhlazovacích táborů bylo celkem 6."Kolik bylo táborů?" Pokud by byly vyřazeny z provozu, pravděpodobně by došlo ke spomalení celkového vyvražďovacího procesu, ne-li k jeho dočasnému zastavení. Máš pravdu, diplomatický nátlak by v této věci byl jistě také prospěšný a možná i prospěšnější, než signalizovat něco pomocí bombardérů.
Algernon napsal v č. 1160: Myslíš, že došlo k zasažení tábora dělníků a pár set jich zahynulo? "Co mi tedy povíš o té tučně zvýrazněné věci..?" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Těžké bombardéry