Těžké bombardéry
|
|
|
|---|---|
|
Tom napsal v č. 1261: Jenže na B-29 byli jen 3 střelci (zadního nepočítám, protože neovládal automatické věže), takže horní střelec by se musel neustále točit a "potvrzovat" cíle bočním střelcům. Navíc je otázkou, jestli horní střelec mohl ze své pozice vidět a zaměřit vše, co zaměřili boční střelci. "na tentýž cíl museli zaměřit alespoň dva střelci (něco jako funkce trojúhelníku, jenže v prostoru). Jeden vektor nebyl bez určení vzdálenosti cíle k ničemu" |
|
|
|
|
No, bombarďáky nejsou úplně můj zájem... Aby to fungovalo ve zcela automatickém režimu (tedy aby měl počítač co počítat pro opravu) se na tentýž cíl museli zaměřit alespoň dva střelci (něco jako funkce trojúhelníku, jenže v prostoru). Jeden vektor nebyl bez určení vzdálenosti cíle k ničemu (leda by některé z těch hejblat na zaměřovači sloužilo k určení vzdálenosti a současně 12 týdnů výcviku střelce k tomu aby se to naučil). Pokud se na cíl zaměřili dva střelci pak tu opravu měl počítat počítač. Podle mně počítač poznal, že se dva střelci dívají do téhož prostoru a vyhodnotil to jako jeden cíl ke kterému může spočítat opravu a podle toho vnést diferenci do ovládání věží. Ale jinak ten systém podle mně sloužil primárně hlavně k tomu, aby střelci mohli ovládat zbraně dálkově - že věž následovala směr zaměřovače pro "nějakou" vzdálenost pro střelbu. Zadní střeliště bylo přece ovládáno přímo - tam nebylo třeba nic kompenzovat. Kam se díval střelec přes zaměřovač, tam mířily laufy. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1259:
"střelec „jen“ musel sledovat (a - udržet) terč v zaměřovači. O zbytek (včetně vyřešení problému s paralaxou) se staral poměrně komplikovaný střelecký systém od firmy General Electric Company "
Algernon napsal v č. 1259: Mám pocit, že tohle si vzájemně trochu odporuje."Zásadní problémy byly byly dva, oba související s lidským faktorem " Ano, dvě (nebo všechny) věže pálící na jeden cíl jsou zachyceny i na tom instruktážním videu. Ovšem kdo rozhodoval o rozdělení palby na více cílů? Počítač? Některý ze střelců? To je oč mi běží. Modelová situace: všechny věže se právě zaměřují na vravo prolétávající nepřátelský letoun, když levý střelec zaměří letoun útočící zleva. Bude počítač pokračovat v palbě na původní cíl dokud nezmizí ze zaměřovače, nebo vyhoví novému "požadavku" jiného uživatele a jednu či více věží otočí k novému cíli? |
|
|
|
|
|
"That's only the beggining of the story about guns..." a kde je zbytek příběhu?  Vždycky (od okamžiku, kdy jsem poprvé četl o B-29) mne zajímalo, jak bylo řešeno řízení palby těch dálkově ovládaných věž. Když boční střelci zaměřili každý svůj cíl, koho střelecká věž "poslechla" ? Algy, nemáš náhodou video nebo aspoň popis taky k tomuhle? |
|
|
|
|
|
Chceš kontakt na tamního správce sbírek? Je to velmi ochotný pán - poloviční důchodce  |
|
|
|
|
|
Ano... |
|
|
|
|
Konečně... www.bombercommandmemorial.co.uk/ zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-56342810-brit... |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1245: Číslo 30 z roku 1994, Žhavé výstřely Studené války 2. - Asie (1. část). Autor, Tomáš Polák, pro změnu označuje Šinkarenkův sestřel B-24 (taiwanského, v prostoru Šanghaje) za první úspěch MiGu 15 vůbec. "v (Aero) PKR "Žhavé výstřely studené války" - matně se mi vybavuje možnost že mezi nimi byl i jeden věnovaný střetům mezi Čínami, resp. na Dálném východě obecněji, tam by mohlo být něco k nalezení." |
|
|
|
|
Nesestříhané video z 10. 3. 1945, jež zachycuje nouzové přistání jedné B-29 na vodu poblíž USS Bering Straits a následnou záchranu osádky bombardéru. Doplněno i k www.fronta.cz/dotaz/nouzove-pristani-na-vodu |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 1247: Jestli bych někde z celý B-17 nechtěl být, tak by to byla spodní věž. Jinak výhled krásnej!"Pohled z dolní střelecké věže B-17. " |
|
|
|
|
|
Pohled z dolní střelecké věže B-17. www.youtube.com/watch?v=LvuChgh4fGg |
|
|
|
|
|
tinyurl.com/cc92975 Osprey Aircraft of the Aces #82: Soviet MiG 15 Aces of the Korean War, Leonid Krylov (příbuzenství s Ivanem Krylovem, oním autorem bajek, nemohu vyloučit). (Jinak jak 351. IAP tak 29. GIAP patřily mezi letecké pluky poskytnuté Stalinem Čínské lidové republice, a posléze nasazené v korejské válce, když vypukla.)Pilots of 29th GvIAP scored their second aerial victory after dark on 11 May. Capt Shinkarenko, leader of 4th Guards Squadron, intercepted a B-24J Liberator which was illuminated by searchlights. Closing in on the bomber, Shinkarenko fired three bursts and the Liberator went into a spin and crashed on the eastern outskirts of Shanghai. K příslušnosti údajného B-24 se ovšem nevyjadřuje, takže pokud by někdo našel ten článek kdesi v PKR, možná by tam k tomu bylo víc informací.
ja_62 napsal v č. 1245: Přičemž pokud je alespoň datum (11. května 1950) správné, mělo by to tam být zmíněno, ať k incidentu došlo kdekoli, vzhledem k tomu, že válka v Koreji začala až cca o šest týdnů později.
"v (Aero) PKR "Žhavé výstřely studené války"" Jinak mně osobně v této věci plně postačuje, že jsem si, na rozdíl od jiných, dokázal uvědomit možnost služby B-24 i mimo americké ozbrojené síly. |
|
|
|
|
|
Poněkud vážněji - pokud by tu byl někdo kdo má přístup k článkům z dávnější serie v (Aero) PKR "Žhavé výstřely studené války" - matně se mi vybavuje možnost že mezi nimi byl i jeden věnovaný střetům mezi Čínami, resp. na Dálném východě obecněji, tam by mohlo být něco k nalezení. |
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 1242: Mě ještě napadá i variace na straně oběti - neprovozovala v daném regionu a době B-24 Liberator i Čínská republika (Taiwan)? Aby to celé bylo ještě zajímavější (a jak typ letounu v amerických službách už ne zcela očekávatelný tak prostor Šanghaje by pak dávaly mnohem lepší smysl). "No, jestli se Šinkarenko nakonec nejmenoval Jegorov a nebyl tesařem, který udělal Stalinovu sochu za 11 hodin z jednoho kusu dubu  . "
|
|
|
|
|
No, jestli se Šinkarenko nakonec nejmenoval Jegorov a nebyl tesařem, který udělal Stalinovu sochu za 11 hodin z jednoho kusu dubu . Radši si nic neukládej, mít hovínka v komplu mu moc neprospěje |
|
|
|
|
|
Hahaha, those Russians .Podle víceméně oficiálního pramenu kapitán Šinkarenko nebyl z 29. gardového stíhacího pluku (aúúúú), ale z 351. slp, nelétal na La-11, ale na MiG-15 a při zmíněném letu startoval z prostoru Šanghaje . To teda čumim . A včil babo raď!Nechám to koňovi, aspoň zatím, protože to sem vlastně ani nepatří. Čas to vyřeší .EDIT: Smažte to prosím někdo od 1235, je to OT, tyhle ruské koniny z roku 1950. Díky! |
|
|
|
|
|
Áááááááá, heuréka! Šinkarenko startoval z letiště na poloostrově Liaodong a sestřel opravdu proběhl nad mořem! Takže skoro jasná situace, bylo to u korejské námořní hranice a IMHO se tam asi motal nějakej PB4Y. Ještěže tu azbuku umím přečíst - ale dostat se na jejich stránky je trochu horor .Edit: Synci mají docela dost stránek jen v azbuce, ale když si na to troufneš, někdy opravdu žasneš, co tam všechno je. |
|
|
|
|
|
La-11 měla sice o něco prodloužený dolet, ale asi to nad mořem nebylo - tak daleko od své základny se myslím Sověti neodvažovali. Škoda, že jsem nikde nenašel ani místo sestřelu, natož souřadnice nebo něco přesného - marking nebo cokoli k identifikaci poslouživšího . |
|
|
|
|
|
Mám na kolegy od báječných létajících strojů prosbičku: Liberátory byly v USAF vyřazeny někdy do počátku roku 1950, jak uvádějí skoro všichni? Já myslím, že asi ano; proto mi připadá podivné tvrzení ruských novějších pramenů, odtajňujících sovětskou přímou účast v korejském konfliktu, že kapitán Šinkarenko I.I. sestřelil na letounu La-11 ze stavu 4. letky 29. gardového stíhacího leteckého pluku nad Koreou 11. května 1950 bombardér B-24. Nebyl to spíš PB4Y některé verze? Ale ten rozdíl SOP by snad měl být opravdu markantní? |
|
|
|
|
Tak mně je jasný, že to už by byl extrém. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Těžké bombardéry