Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
---|---|
Abych to trochu v rámci možností ilustroval - www.shford.fslife.co.uk/ShingleSt/photos3.htm (ta stránka jinak "dokládá" fámu o neúspěšném německém vylodění v Shingle Street, ale obrázky jsou jen ilustrační a ze solidních zdrojů) - na fotografii č. 1 je vidět několik ropných skvrn, ta v popředí ještě nezapálená, zatímco na fotografii č. 2 vytéká zapálená nafta z ústí potrubí nad hladinou moře. Já naprosto chápu jak ropu na hladině zapálit, vytéká-li nafta z pláže a stéká po hladině, ale není mi jasné jak k tomu může dojít pokud na hladinu vytéká zpod moře. | |
|
|
karaya1 napsal v č. 4681: Mě by spíš zajímalo jak se jim povedlo zapálit (alespoň v některých případech, když bylo vyústění potrubí pod čárou přílivu) ropný produkt pod vodou."U moře bych to čekal nějak podobně — spíš automaticky." Chci říct, v případě dva je mi všechno jasné, nafta vytéká z potrubí, je zapálena, doteče i zapálená přes pláž na vodu, nebo alespoň část z ní, což je jedno, protože mezi mořem a pláží je tak jako tak neprostupná stěna z plamenů. V případě číslo jedna (vyústění trubek pod hladinou) mi to tak jasné není - používali nějaké okysličovadlo, aby zapálili tu naftu už pod vodou? (Pokud tedy k zapálení docházelo na vyústění potrubí) |
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4680: To bohužel není přímo uvedeno, píše se pouze doslova:
"Chtěl bych se zeptat - jakým způsobem docházelo k zapálení?"
Attempts to „set the sea on fire“ by means of pipes intended to cover the surface with burning petrol...
Silniční pasti fungovaly tak, že je z uctivé vzdálenosti aktivoval i zapálil příslušník Home Guard — nejprve „ručně“ (zápalnou střelou), později automaticky (nejspíš nějaká „roznětka“). U moře bych to čekal nějak podobně — spíš automaticky. |
|
|
|
karaya1 napsal v č. 4677: Chtěl bych se zeptat - jakým způsobem docházelo k zapálení? "After a series of experiments extending well into 1941 their [tedy těch plážových trubek — pozn. Karaya] termination above high-water mark was found to provide a much more reliable and formidable weapon." |
|
|
|
Krojc napsal v č. 4678: No, to jsem tam dal z toho důvodu, že vylepšené „zapálení moře“ by Němce při ryze hypotetické invazi v létě/na podzim 1940 netrápilo. Ale příště se nad tím radši ještě jednou zamyslím a pokusím se to udělat logicky „neprolomitelné“. "v tom případě mi vadí slovíčko
však
"
|
|
|
|
Věřím a chápu, ale v tom případě mi vadí slovíčko
karaya1 napsal v č. 4675: v kontextu
"však "
karaya1 napsal v č. 4675: Proč ne bez něj? Bylo by to IMHO jasnější. "zkoušky však probíhaly až do roku 1941." |
|
|
|
Nemyslím si, viz
After a series of experiments extending well into 1941 their [tedy těch plážových trubek — pozn. Karaya] termination above high-water mark was found to provide a much more reliable and formidable weapon.
Jinak oni potom samozřejmě činnost neukončili a v dalším průběhu války vyvinuli spoustu nových „hraček“, ale to už není přímo spjaté s Bitvou o Británii. |
|
|
|
karaya1 napsal v č. 4675: Není to překlep, kolego? Nebylo to ve skutečnosti až OD roku 1941? "Tyto zkoušky však probíhaly až do roku 1941." |
|
|
|
Pro zajímavost, na počátku června 1940 bylo v Británii vytvořeno Petroleum Warfare Department pod vedením Sir Donalda Bankse a záštitou Secretary for Petroleum Geoffreye Lloyda. Výsledkem snahy (která mimochodem započala už roku 1914 četbou Vzestupu a pádu římské říše a tamější zmínce o „řeckém ohni“ ) byla řada zařízení, která by nejspíš Němcům docela znepříjemnila vstup na britskou půdu. Jednalo se například o Static Flame Traps — trubky položené vedle silnic, které by byly s největší pravděpodobností použity při vylodění, napojené na výše položenou nádrž s naftou. Příslušník Home Guard by potom ze vzdálené pozice zaplavil silnici naftou a tu následně zapálil... Podobná zařízení byla montována i na pláže samotné a mezi Doverem a Canterbury dokonce byla instalována pumpa schopná v krátkém čase zaplavit sto yardů silnice. Další „hračkou“ byly Flame Fougasses — čtyřicetigalonové sudy zakopané v místech, kudy musela vozidla projet sníženou rychlostí; suplovala tak do jisté míry minové pole. Pokusy byly prováděny i se systémem zaplavení moře vrstvou nafty, která by se posléze zapálila. Původně trubky na plážích končily pod čarou přílivu, ovšem po pravidelném poškození od rozbouřeného moře byly přesunuty nad ni a systém byl hned mnohem spolehlivější. Tyto zkoušky však probíhaly až do roku 1941. |
|
|
|
Glynwed napsal v č. 4671: Presne tak. V rámci hliadkovacích úloh Británia využívala v značnom počte torpédoborce, ktorých ale bolo potrebné nasadiť i na zabezpečenie konvojov. Preto tá Churchillova snaha o získanie 50 amerických starších torpédoborcov. ""Velké bitevní lodě a větší křižníky" by Britové z Lamančského kanálu těžko stahovali, protože tam žádné nebyly. Většina byla ve Scapa Flow, část operovala ve Středozemním moři. Naopak je možné předpokládat že by tyto lodě do prostoru kanálu vypluly v případě přímého ohrožení Anglie." |
|
|
|
Je docela poučné podívat se na memorandum ze 14. září 1940, ve kterém Air Staff definuje operační cíle a úkoly Fighter Command během případné invaze. Zkusím to sem v historicky dohledné době dodat. | |
|
|
PéZet napsal v č. 4670: "Velké bitevní lodě a větší křižníky" by Britové z Lamančského kanálu těžko stahovali, protože tam žádné nebyly. Většina byla ve Scapa Flow, část operovala ve Středozemním moři. Naopak je možné předpokládat že by tyto lodě do prostoru kanálu vypluly v případě přímého ohrožení Anglie. "Neříkám že by stáhli z lamanče celé lodstvo. Myslím velké bitevní lodě a větší křižníky." |
|
|
|
Glynwed napsal v č. 4668: Neříkám že by stáhli z lamanče celé lodstvo. Myslím velké bitevní lodě a větší křižníky. "Obávám se, že i kdyby Němci zázrakem vzdušnou převahu vybojovali, rozhodně by to RN neodradilo při ohrožení Anglie vyplout a pokusit se udělat na obranu země co nejvíce. Viz Dunkerque - i když teoreticky měla LW zabránit operacím RN, ta svou odvahou a houževnatostí dokázala vytvořit Dunkerqueský zázrak" |
|
|
|
PéZet napsal v č. 4667: Obávám se, že i kdyby Němci zázrakem vzdušnou převahu vybojovali, rozhodně by to RN neodradilo při ohrožení Anglie vyplout a pokusit se udělat na obranu země co nejvíce. Viz Dunkerque - i když teoreticky měla LW zabránit operacím RN, ta svou odvahou a houževnatostí dokázala vytvořit Dunkerqueský zázrak. "Kdyby se Němcům podařilo získat leteckou převahu Britové by si se do Lamanche ani netroufli!" |
|
|
|
Dzin napsala v č. 4: Kdyby se Němcům podařilo získat leteckou převahu Britové by si se do Lamanche ani netroufli! A ostatně už v průběhu nerozhodné letecké války odtamtut větší lodě stáhli. "Uvedomte si, jaky masakr by zpusobyla jedna jedina bitevni lod, ktera by se dostala mezi vylodovaci plavidla..." |
|
|
|
bylo možné aby německe ponorky zabranili RN aby zabranila invazi??? | |
|
|
o Heinkelu He 113 bych něco měl: ".................s tímto letounem byl vyvíjen He 112 a proto tento projekt dostal označení He 113, avšak kvůli pověrčivosti pilotů byl projekt přejmenován na Heinkel He 118. Konstrukčně se podobal letounu He 112 avšak..............." | |
|
|
Tom, ja_62: díky pánové, zní to logicky, navíc když na tom autor začínal dělat ještě před invazí, těžko mu to vyčítat (stejně jako He 113, které ovšem doplnil poznámkou, ve které o jejich existenci — správně — silně pochybuje). | |
|
|
K Bf 110 "Jaguar" - jelikož jde pouze o označení, tak bych zabrousil do oblasti letadel - vypadá to, že jako Messerschmitt Jaguar byl označován prototyp Bf 162, jehož fotografie byly využívány německou propagandou (ve stylu obdobném He 100/ He 113, s cílem vzbudit dojem, že Luftwaffe má v jistém počtu nový moderní stroj, tentokrát lehký bombardér), a vzhledem k jeho podobnosti s Bf 110 mohlo dojít k záměně, nebo případně i pouze k označování stíhacích-bombardovacích versí Bf 110, když se s nimi piloti střetli, za "Jaguara". | |
|
|
K té knize "SS: Peklo na východní frontě" - obětoval jsem tomu pouze čas nezbytný k prolistování a kdesi na úvod se v ní nachází větička přibližně: "Po porážce v bitvě o Británii se stalo vylodění tam nemožné a Hitlerova pozornost se obrátila na Východ." (Doufám, že někdo kdo ji má k disposici tu větu upřesní, protože jsem si ji nejspíš nezapamatoval přesně) O tom, že nebylo nikdy zamýšleno jsem tam nic nenašel. Rozhodně bych knihu, která se primárně zabývá nějakou oblastí, nepoužíval k argumentování o jiné. Ale jak říkám, jen jsem to prolistoval, i když i to mi stačilo ke zjištění, že i informace o pekle na východní frontě jsou podány, jak to nejlépe vyjádřit - ehm, značně selektivně - třeba tažení divise Wiking Ukrajinou během úvodní fáze Barbarossy vynechává jak chabou úroveň vycvičenosti divise, tak její zacházení se zajatci, tak i Lvov a Žitomir, resp. vzbuzuje dojem, že pouze bojovala v okolí těchto měst, nezmiňuje už masakry tamních Židů. Dál jsem tu publikaci nezkoumal. Svojtka&Comp. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?