Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
|
|---|---|
|
Dzin napsal v č. 150: "Na Krete nebo v Norsku proti Nemcum staly omezene namorni sily, pri invazy do Britanie, byli brytove ochotni stahnou sve lodei odevsat i za cenu krachu na ostatnich bojistich. A to potom byla sila ohromna (14 bitevnich a 6 letadlovych lodi 50 krizniku, 150 torpedoborcu, 400 letadel). Jak by jsi ji chtel neutralizovat pusobenim jednoho leteckeho sbor? " - žartuješ? ako dlho by trvalo premiestniť do Británie všetky ťažké lode? Zo Stredomoria, indického oceánu, ... Keby začala invázia tak by tie lode zo zámoria ani nestihli prísť do británie pre jej pádom.  Pozri si silu nemeckého letectva pri Kréte a silu RN...aké tam mali briti straty? A aké by mali keby sa nestiahli? Aké by boli straty keby mala Luftwaffe 3x väčšie sily a RN by operovala v kanály, kde má len minimálne možnosti na manévrovanie? Aké by boli straty keby sa Briti včas nestiahli?Ak myslíš že by tých niekoľko Fulmarov a Sea Gladiatorov zvrátilo situáciu tak si na omyle...  |
|
|
|
|
|
Dzin napsal v č. 150: "Takze by se rozhodovalo jenom palebnou silou lodi. Jedina sance pro nemce by byla absolutni letecka prevaha v prostoru invazniho lodstva a tu nemeli. " - absolutná prevaha nie je nutná...stačí ak zabrániš britom v útokoch na bombardéry, ktoré útočia na lode a vylodovacie pláže...a to sa dalo urobiť tak, že stíhačky by sa vysunuli dalej na príletové trasy britských stíhačiek, kde by zachytili britov pokúšajúcich sa prebiť ku plážam. Zatiaľ na plážach by pod "dozorom" stíhačiek(Bf 110) nemecké bombardéry rozsievali skazu a vnášali chaos. V prípade nasadenia RN by sa ťažisko týchto úderov prenieslo na RN... |
|
|
|
|
|
Dzin napsal v č. 150: "SK: Pises, ze by obrana RN stihackami pri uderech Nemcu nebyla, protoze by je museli stahnout na ochranu letist. Pak by ale ani udery na RN nebyli, protoze by sve bombardery museli Nemci nasadit na udery na letiste. " - nemuseli. na vyradenie stíhacích letísk nepotrebuješ zničiť letiská ale zabezpečiť aby stíhačky neboli akcieschopné. na toto stačia aj útoky síhačiek, ktoré vyprovokujú britské stíhačky k boju. A kto bol vo vzdušných bojoch lepší (stíhačka vz stíhačka)??? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 147: "Ale myslím, že jsem na toto již odpověděl ve 139. Pokud by Němci nasadili Luftwaffe proti jinému cíli, než letištím (či alespoň část sil), tak by tlak na britská letiště polevil, že..? Mimochodem, nad prostorem (případné) invaze by mohly zcela v pohodě operovat třeba i stíhačky 12. skupiny (které jinak měly hlavně chránit letiště 11. skupiny)." A aký účel mali stíhači 11. skupiny? nemali tiež chrániť svoje letiská? Tlak na letiská by bol neustáli...stíhačky by britom vnútili boj na život a na smrť nad juhovýchodným anglickom, zatiaľ čo bombardéry s minimálnou ochranou (napr Bf 110) by útočili na pozemné a námorné ciele. Ak by chceli Britské stíhačky sa dostať k nemeckým bombardérom nad kanálom, tak by sa najprv museli prebiť cez kordón nemeckých stíhačiek(Bf 109)... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 147: "Ostatně, relativně úspěšní Němci byli právě jen v době, kdy prakticky všechny síly nasadily na jeden jediný úkol. Ovšem ani případná eliminace (části) základen 11. skupiny by nikterak nebránila operacím stíhaček 12. skupiny, a ty by to pořád měly blíže než stíhačky Luftwaffe." - z tým 147 by som sa na tvojom mieste nechválil...Vieš kde sa nachádza 12. skupina? Vieš koľko je to napr. z Duxfordu ku Doveru? + - 135km...myslíš, že s Calais je to ďalej? |
|
|
|
| A jé, tady to vypadá.... Takové líté boje!! Nechcete si to rozdat v pěstním souboji? Hitler by z vás měl asi radost!! | |
|
|
|
|
|
Algernoon(179) Nemal v rozkaze potápať bojové lode, prvoradým cieľom boli nákladné lode...(tiež by som bol za to aby potopil P.O.W. a vrátil sa do nemecka, ale rozkazy boli iné a vojnová situácia vyžadovala zásah proti lodnej doprave).  rýchlosť to znížilo len o máličko..na 28 uzlov... A ako podľa teba mal postupovať v boji s torpédoborcami...tam sa toho veľa nedá urobiť, či ich mal nechať priblížiť na vzdialenoisť z ktorej by ho torpédovali? |
|
|
|
|
|
Koľko myslíš, že by tam RN vydržalo pod útokmi Luftwaffe? Je pravdepodobné, že Kriegsmarine by bola tiež porazená, ale po porážke británie by im bola aj tak na nič... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 172: "No, hlavně že Kregsmarine asi (podle Tebe) ano… :o) No já snad smíchy spadnu ze židle!!" - môžeš ma prosím citovať, kde som tvrdil, že Kriegsmarine by v kanále vydržala dlhšie? Keď nie, tak tu netrep hlúposti... - Kriegsmarine by sa na tých pár dní stiahla do prístavou na francúzskom území...pekne pod ochranu pobrežných diel, mín...po tom, čo by hrozba RN bola eliminovaná, by mohla ďalej zabezpečiť obnovenie zásobovania po mori... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 173: "Ale: v noci, na vzdálenost 50-100 mil, by navigaci zvládli i kluci z OTU. Ano, problém bombardování Německa (o tom se tu ale teď nemluví, že ano…) byl v navigaci — to ale bylo na vzdálenosti ne 50-100 mil, ale minimálně 400-500 mil od vlastních základen." - samozrejme...väčšina bombardovacích základní v Británií bola vo východnom Anglicku (Norfolk)...odtiaľ je to ku kanálu + - 180km (112miľ), k Napr obvyklému cieľu Kolínu je to 480km...Si si skutočne istý, že profíci, ktorý vo väčšine prípadov nie sú schopný nájsť mesto na 500km by nemali problém nájsť omnoho nenápadnejšie letisko na tých 180km? ...myslím, že žartuješ... Algernon napsal v č. 174: "SK (165): Ano, Lütjens měl jasné rozkazy… Ale byl snad velitelem na moři, nebo ne..? Tudíž, snad, konečné slovo měl on… Nebo snad ne?" - a nerozhodol sa správne, keď umožnil únik P.Eugena? nepodarilo sa mu zmiznúť na 31hodín? Ak to nebola jeho šikovnosť, tak potom to musela byť hlúposť na druhej strane...Mne je jedno, či je Lütjens šikovnejší ako briti, alebo či sú briti hlúpejší ako Lütjens...výde to stále rovnako. Lütjens zvládol tú operáciu za daných podmienok podstatne lepšie ako Briti...jemu sa nedalo nič vyčítať na rozdiel od Britov, ktorý robili jednu hlúposť za druhou... |
|
|
|
|
|
Dzin napsal v č. 168: "A co pristavy blize Kanalu? Treba Hull, navic by RN mohlo vyplout pri zahajeni nalodovani, o kteren by se diky pruzkumu a spijinazi dozvedeli a to by Nemcum zabralo az 45 hodin, takze dost casu k soustredeni lodstva a letectva." - Samozrejme, že boli k dispozícií napr. Hull, Portland alebo dokonca Shernees, Dover, Folkestone...ale asi vieš aké bolo rozostavenie Britského loďstva v 6-7/1940...koľko BL a BK bolo bližšie ako práve Scapa Flow? 1? v Liverpoole... - Naloďovanie prvej vlny by bolo podstatne rýchlejšie ako spomínaných 45hodín...technika sa mohla nalodiť aj skôr, a pechota sa nalodí behom pár hodín. Nehovoriac o tom, že po niekoľkých klamných naloďovaniach by to briti vzdali a čakali by na to pravé... Algernon napsal v č. 170: "I když, je asi fakt, že třeba při evakuaci Dunkirku Britové také nepluli až ze (a zpět do) Scapa Flow, viď že jó, SK..? :o) :o)))))" - A načo by prepravovali vojakov do Scapa Flow, že jo Algernoone... A samozrejme evakuácie z Dunkerque sa účastnili aj hlavné sily s Hoodom na čele, však? Algernon napsal v č. 171: "A chceš snad tvrdit, že tam vše (hlavně munici, a těžší zbraně, a zásoby, a další vojáky, byť též z jednotek výsadkářů) dostali jen a pouze letecky..? :o)" - No nájdi mi prosím aspoň jedno delo, alebo čokoľvek iné čo sa nemcom podarilo na Krétu dopraviť inak ako letectky...Ja o ničom neviem, a ak ty hej tak by to iste zaujímalo aj historikov. Tie dva konvoje čo tam smerovali tam nakoniec nedošli... |
|
|
|
|
SK: A co pristavy blize Kanalu? Treba Hull, navic by RN mohlo vyplout pri zahajeni nalodovani, o kteren by se diky pruzkumu a spijinazi dozvedeli a to by Nemcum zabralo az 45 hodin, takze dost casu k soustredeni lodstva a letectva. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 154: "Mimochodem, a jak jsi, prosímtebe, „propočítal“ (či jakkoliv jinak vydedukoval), že by RN mohlo operovat v Kanálu až za 24 hodin..? To se opravdu rád dozvím..! :o) :o)" - prepočítal to asi normálne...myslel asi na príchod hlavných síl zo Scapa Flow. je to do kanálu okolo 1000km a pri plavbe rýchlosťou 20uzl to máš 27hodín. Samozrejme treba prirátať čas potrebný na návrat dovolenkujúcich námorníkov, dopĺňanie zásob, munície, paliva. príprava plánov a tak. teda minimálne ešte pol dňa...ja si tiež myslím, že hlavné sily by to do kanálu skôr ako za dva dni nestihli... Algernon napsal v č. 154: "5) Výsadkáři se sami o sobě neudrží, bez toho, že by se spojili s námořním výsadkem." - kréto je toho žiarivým príkladom... Algernon napsal v č. 155: "Nemluvě o tom, že by jim asi (přinejmenším v noci) britské bombardéry poněkud zatápěly… A buď si jistý tím, že nejen Blenheimy, ale i Wellingtony a další typy. Vzhledem k vzdálenosti nad cíl by jim totiž FC dokázalo zajistit zatraceně silný doprovod." - vieš aká bola presnosť bombardovania v noci u britov v 1940-41? mali problém nájsť to správne mesto a o tom, že by v noci vybombardovali letiská si mohli nechať len snívať. - sprievod bombardérov stíhačkami RAF cez deň? A kde by ich nabrali...stáhačky by boli viazané bojom s nemeckými stíhačmi a bombardérmi, na nejaké sprievodné akcie by jaksi nezostali zálohy... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 154: "Jak jsem už napsal níže, RN by bylo jedno, jestli přeruší německé zásobování první, nebo pátý den. " -a na aký dlhý čas by sa im podarilo prerušiť zásobovanie? v Kanály nemohli operovať naveky...to, že by muníciu mohli dopĺňať v prístavoch v kanáli je síce možné (striedali by sa v hliadkovaní), ale po Nórskej kampani bol v samotnej británií nedostatok PL granátov (ako aj ostatného materiálu). Ak by zásobovanie prerušili napr. 3 deň pričom by zásobovanie vypadlo napr. na 3 dni tak by sa nič tragického nestalo. V Stalingrade bola 6. armáda obkľúčená za podstatne horších podmienok a dlhšie a bojaschoná bola viac-menej aj na konci. |
|
|
|
|
|
No jeho schopnosti sa ani plne prejaviť nemohli...mal jasné rozkazy. Nakoniec, čo môžeš vymyslieť keď velíš len dvom lodiam? Podarilo sa mu zachrániť aspoň P.Eugena..a to bol myslím úspech. Pri tej obrovskej britskej prevahe bolo potopenie Bismarka len polovičnym úspechom, aj keď P.Eugen nakoniec moc úspešný nebol. |
|
|
|
|
|
Algernoon: On to mal prikázané...mali sa vyhnúť silnejšiemu protivníkovi a neriskovať poškodenie. Prvoradým cieľom boli nákladné lode. |
|
|
|
|
|
Hej skomolil...tak im treba |
|
|
|
|
Proč ne třeba Wake-Walker, Sommerville, Fraser...? Ale v Kanále a jeho blízkosti by spíš bojovaly jen lehčí jednotky, ne? Ostatně napadá mne další "figurka": Kummetz ! Myslím SK, že oběma pánům jsi zkomolil jména... Nic ve zlém, já to taky často vořu |
|
|
|
|
|
Tom: prípadne Holladnd vz Lutjens... :o) |
|
|
|
|
|
Ad letiště na jihu Anglie: v tuzemské memoárové literatuře (ale fakt nevím, v čem přesně) je zmínka o tom, že na nejexponovanějším letišti Manston byly uchystány dva pluhy aby z ranveje udělali oranici. Nic snazšího. Osobně si myslím, že Němci by se spíš snažili uchytit na nějaké rovné ploše (golfové hřiště, dostihová dráha a pod) blízko vyloďovacích prostorů, pokud možno co nejblíže nějakého přístavu. Jinak vás chci všechny ujistit, že v září 1940 měli Němci jeden jediný bojeschopný výsadkářský pluk. Taky nepochybuju o tom, že RAF a RN by bojovaly bez ohledu na ztráty. RAF byla připravená poslat do boje i všechny jednotky ze severních sektorů, zrovna jako většinu OTU. A o převaze RN nad Kriegsmarine taky ani v nejmenším nepochybuju. Kdyby se na přístupech ke Kanálu měli utkat třeba Bey s Vianem, pchá... Zrovna tak neexistovala mezi Luftwaffe a Kriegsmarine nějaká spolupráce (1940). Už jen proto, že pro operace nad mořem používaly každá svoje (tudíž jiné) mapy. Prostě Britové by už neměli co ztratit, mohli jedině získat. Ne, vylodění nemělo šanci na úspěch a proto od něj sami Němci upustili, či lépe řečeno sami uznali, že nesplnili svoje vlastní stanovené předpoklady pro úspěšné vylodění. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?