Protitankové zbraně 2.sv.v.
|
|
|
|---|---|
|
Britská protitanková puška Boys Mk.I, výukové video od Disneyho:
|
|
|
|
|
Tedy, tomu se říká dobrá výdrže. Ale zase nemá se tam co porouchat nebo pokazit.  |
|
|
|
|
|
Na začátku ruské invaze v roce 2022 Ukrajinci na obranu Kyjeva vytáhli i druhoválečné protitankové zátarasy z muzeí - dokonce i s muzejními popisky: |
|
|
|
|
|
Na tomto videu je krásná simulace zásahu čelního plátu Pantheru podkaliberní (sabotovou) střelou do britského 17pdr kanónu, který se montoval například do tanku Sherman Firefly:
A na tomto je pro změnu simulace zásahu plátů T-34 průbojnou střelou do německého 88mm kanónu, který se montoval např. do tanku Tiger:
Na těchto simulacích mi akorát vadí, že nepočítá s odštěpováním materiálu pancíře na straně odvrácené od dopadu projektilu (i když nedojde k průrazu).
|
|
|
|
|
Americká armáda vydala v roce 1945 stručný přehled válečných aktivit Tank Destroyer Center, a mimo jiných mezi nimi uvádějí i vývoj "sticky grenade" - neměl by někdo bližší informace oč se v tomto případě u Američanů jednalo?
Saving Private Ryan jsem viděl, takže odkazy na jistou scénu z něj netřeba. |
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 144: Jako sabotážní zařízení si britské magnetické miny představit dokážu i na pevnině (vypadá to, že byly nejméně dvě velikosti, větší označovaná jako Limpet, menší jako Clam - nevím jaké bylo oficiální označení), ale jako eventuální protitanková zbraň mi připadají jako nehodné vynaložení většího obranného úsilí. I tak díky.
"Britové používali jako výzbroj magneticky připevňované miny pro diverzní účely - viz např. operace COCKLESHELL nebo dodávky tohoto "zboží" pro maquis, kteří je s oblibou strkali pod cisterny s palivem pro Wehrmacht. To je jediné, o čem vím bezpečně,"
Krojc napsal v č. 144: To je taky film kde si jeden voják soustředěně prohlíží Playboy z roku 1964. "pokud ovšem neberu v úvahu film Battle on the Bulge, kde jeden důstojník při obraně Bastogne před najíždějícím německým tankem jednu takovou připevní pod dno korby a po výbuchu nadšeně volá: More of these magnetic mines!" |
|
|
|
|
Britové používali jako výzbroj magneticky připevňované miny pro diverzní účely - viz např. operace COCKLESHELL nebo dodávky tohoto "zboží" pro maquis, kteří je s oblibou strkali pod cisterny s palivem pro Wehrmacht. To je jediné, o čem vím bezpečně, pokud ovšem neberu v úvahu film Battle on the Bulge, kde jeden důstojník při obraně Bastogne před najíždějícím německým tankem jednu takovou připevní pod dno korby a po výbuchu nadšeně volá: More of these magnetic mines! |
|
|
|
|
|
Z napsal v č. 142: Eventuelně mě napadá zda třeba nemohlo jít o Rudou armádou ukořistěné německé Hafthohlladung - jenomže mi připadá zvláštní aby se to dálo v takovém rozsahu aby byla nutná takto široká reakce z německé strany. "jakým typem magnetické nálože byly německé tanky ohroženy?" |
|
|
|
|
|
Všeobecně se uvádí, že německá pasta "Zimmerit" měla ztížit připevnění magnetických náloží na obrněnou techniku. Jenomže - kdo vlastně nasadil takový typ pěchotní protitankové zbraně? Já jsem navzdory hledání našel jen německou "Hafthohlladung" a japonskou protitankovou nálož Typ 99 - ale nic na straně západních spojenců nebo SSSR - což ale ještě neznamená, že neexistovaly - takže by mě zajímalo, proti jaké hrozbě přesně byl Zimmerit určen? (Ještě mě napadají různé "přilnavé bomby", např. britská "sticky bomb" (No.74), proti kterým mohl mít drsný zvrásněný povrch taky do jisté omezené míry účinek, zejména pokud by bylo vozidlo v pohybu.) Připadá mi zvláštní, zatížit vozidlo 70-200 kg hmotnosti (podle typu) navíc - a přitom většina pramenů týkajících se protitankového boje ve druhé světové válce neuvádí, jakým typem magnetické nálože byly německé tanky ohroženy? |
|
|
|
| Děkuji za informace. Bazooka tak bude mít nový kabát.....Díky. | |
|
|
|
|
Obrázek pro doplnění. Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
|
Raketa M6A1: Olivově zbarvená, nápisy žluté. Těsně pod stykem těla hlavice s její špicí nápis popisující název střely, číslo výrobní partie (lot), zkratka výrobce, měsíc a poslední dvojčíslí roku vyplnění, nápis okolo těla střely, písmena orientovaná základnou dolů k trysce. Údaje pocházejí z manuálu OS 9-69 (Ordnance School Text) "Rockets and Launchers, All Types" z února 1944. Jako příklad tam udávají nápis: ROCKET, HE., AT., M6A1 Lot 1234-56, P.A. 9-43 (Všechna písmena a číslice vysoké 3/8".) |
|
|
|
| V rámci rekonstrukce střely do bazooky(M1A1) bych potřeboval pomoci s tvorbou a určením popisu, který na střele byl. Moc děkuji za vstřícnost. | |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 122: máš pravdu,Na větší vzdálenosti bude.KwK 36 má z důvodu většího rpůřezového zatížení menší úbytek rychlosti,takže se svojí průbojností a jinými parametry (rozptyl,doba letu k cíli atd.)výkonům KwK 42 blíží.9aspoň to plyne z tabulek a poměrně jednoduchých úvah."skutečně bude vstupním údajem pro výpočet kinetické energie uvolňované při dopadu údaj o úsťové rychlosti střely? To nedochází vůbec ke ztrátám? Nebude to záviset i na různém odporu různých střel?"
Dzin napsala v č. 124: Toho jsem si vědom,ale ničivý účinek by byl úměrný (pouze) rozdílu váhy střel jenom v případě že by obě střely pronikly do tanku podobnou rychlostí.Proto se ptám jestli střela KwK 42 spotřebovala veškerou svojí energii na rpůraz větší síly pancíře či má větší razamci než střela kanonu KwK 36 i po proniknutí do tanku.Bylo by totiž zvláštní že by např. střela kanonu 75mm L24 po rpobití 41mm pronikla do tanku stejnou rychlostí jako střela KwK 42 po rpobití 138mm. Další otázkou je zdali v případě že střela v tanku exploduje je vůbec důležité jakou rychlostí do ní pronikla. "istě že bude, protože v hodnocení testu se jasně praví, že pancířem pronikne 50% střepin z původní váhy střely. Tzn. že v případě KwK 36 se za pancíř dostane 5,1 kg střepin, zatímco u KwK 42 3,4 kg střepin." |
|
|
|
|
Diky |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 133: Tak sa budem snažiť "Tak se koukej smekat, vždyť tady zatím vystačíš se sakra málem."  . Ale celý ten bordel vznikol preto že sme sa nepochopili. ALE ako som už viackrát písal hlavné je že som našiel odpoveď na otázku. Je pravda, že tu nie som dlho tak dúfam že som si hneď na začiatku nespravil zlé meno Diky za pochopenie. A Tom: dik za podržanie P. S. pre istotu budem svoje odpovede na takéto otázky konzultovať s niekým matematicky znalým kým sa nedoučím |
|
|
|
|
Ondrej Godal napsal v č. 126: Jen pro zajímavost...víš jakou energii dává vrtáku běžná příklepová vrtačka? To jen aby jsi si mohl udělat představu. "a v tom druhom som sa úplne pomýlil... má tam byť 6290 Joulov" |
|
|
|
|
|
Ondrej Godal napsal v č. 130: To nemusí na to, aby jsi
"Matematik asi zo mňa nebude"
Tom napsal v č. 127: V normálním životě přece taky nezkoušíš porovnávat například 32 minut a 9 metrů. Trocha kritického myšlení se snahou porozumět problému bude stačit. Logicky a správně jsi došel k závěru, že účinek střely bude TAKÉ záviset na její energii. A někde jsi si "našel", jak se energie vypočítá, ne? "ostatně si to zkus zapsat jednotkově, ať vidíš o co jde." |
|
|
|
|
|
Aha, no čo už, dajako sme si neporozumeli, tak sa ospravedlňujem. Ja som rátal "dva krát rýchlosť".  Malo sa napísať rýchlosť na druhú a bol by pokoj. No už to nenapravím, ale hlavné je, že sme dospeli k výsledku. SORRY DZIN a TOM  Matematik asi zo mňa nebude |
|
|
|
|
Ech, můj matfyzácký status mi nedovolí nezareagovat.
Ondrej Godal napsal v č. 128: To právě ne - "kvadrát" znamená "na druhou", tedy Dzinův (a správný) vzorec pro výpočet kinetické energie je Ek = 1/2 * m v2. Nicméně stejně si nemyslím, že pouhou kinetickou energií vyřešíte daný problém. Mnohem víc než toto by mě intuitivně zajímal měrný tlak na pancíř (potažmo působící síla), ten asi bude spíš rozhodovat, jestli "vyhraje" střela nebo tank? "jaká mocnina? Vzorec Dzin = hmotnosť strely . 2 (rýchlosť) / 2" Ale odborník na toto nejsu, čili neberte mě úplně doslova. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Výzbroj a vybavení
- > Protitankové zbraně 2.sv.v.