Zimní válka
|
|
|
|---|---|
|
Jen tak otázka do fóra: Kdyby byli Finové lépe připraveni a měli k disposici dostatek munice a lepší letadla - myslíte si, že by mohli uspět? |
|
|
|
|
To je taky pravda, ono se furt nadává na Italy, jaká byli pro Hitara přítěž, ale podle mě je každý spojenec určitým přínosem a Britové ( to už vůbec nemluvím o Rusech v letech 1941 - 42 ) taky pěkně dostali na - censored -. Krom toho to Britové neměli ani pořádně promyšlený s dalším vedením války. Uvedu příklad : Když byli Italové skoro vytlačeni z Afriky, tak místo toho, aby to Britové dotáhli do konce, tak se zde oslabili tím, že velkou část svých mužů odeslali Řekům na pomoc proti Němcům. To ale nebylo moc moudré, protože nemohli zabránit porážce Řecka a nakonec byla na dlouhou dobu ztracena taky Afrika, kde se Italové a nyní již i Němci vydali do protiofentívy, která znamenala pro Spojence katastrofu. Nakonec dokázali vytlačit Němce a Italy až Američané s Angličany v roce 1943 !!! Zatím se však v roce 1941 po těchto fiascích Britové chvástali alespoň tím ,že dokázali oddálit invazi do Ruska o šest týdnů. |
|
|
|
|
|
|
Ostatně budoucnost jim dala za pravdu... Britové pomáhali v Norsku, Francii, Řecku - a všude to dopadlo stejně... |
|
|
|
|
|
To Andrew: Pokud jde o francouzskou a britskou pomoc, tak ji Finové nejdříve přijmout chtěli, ale poté, co byly seznámeni s tím, jak by vypadala, taj odmítli... Podstata návrhu byla totiž úplně stejná, jako u návrhu ze strany SSSR. Navíc byla nedostatečná - na frontu by šli maximáně dvě divize - jak by ve finských podmínkách dopadly, raději nemyslet - 3-4 perutě stíhačů a 2 perutě bombardérů, které Finové vyžadovali a které dle nich mohly válku zvrátit měly nahradit 2 letky (!!) a celá akce byla zjevnou záminkou na obsazení celé Skandinávie (Britové a Francouzi chtěli ve skandinávii umísti 10 divizí - 3 ve Švédsku, 4 v Norsku (kvůli "zajištění logistily a týlového zabezpečení") a 3 ve Finsku - a Finsko mělo za to přesvědčit oba své Skandinávské partnery, aby vpustili Brity na své území a případně je ještě přemluvit k smlouvám o vojenské a hospodářské pomoci a o zřízení britských vojenských základen na jejich území... Tutéž smlouvu měli uzavřít Finové... Vůbec se Finům nedivím, že poslali Churchilla do háje i s jeho "pomocí"... (Když jsem si četl jeho paměti a spisy k II. světové válce, jak tam překrucuje fakta, takže z toho Finové vycházejí pomalu jako tvrdohlaví volové, co odmítli nezištnou pomoc Británie a Francie, tak jsem došel k názoru, že Churchill sám byl taky "pěkný kvítko" a "pěkně proradnej parchant"... |
|
|
|
|
Podle mě byla sovětsko-finská (zimní) válka vyznamná tím, že : 1) Odhalila se nepřipravenost sovětské armády na moderní válku a v bojích si tuďíž mos dobře nevedli, takže se Britové domnívali, že Stalin je jako člen případné kolektivní obrany proti Hitlerovi příliš slabý. 2) K podobnému závěru došli také Němci, kteří si pak mysleli, že by ruská masa ve srovnání s německou taktiku a technikou neobstála. 3) Finsko se odvážně postavilo proti mocnému sousedovi a dokázalo mu úspěšně vzdorovat. Dostávali také materiální pomoc z Německa, Itálie, Francie, Británie a Švédska. Britové s Francouzi dokonce vážně uvažovali o tom, že by zasáhli do bojů s Rusy, čímž by výrazně ulehčili Finům. Z toho však nakonec sešlo a Finsko bylo poraženo. Důsledkem toho se v následujícím roce zúčastnilo po boku Německa invaze do SSSR. |
|
|
|
|
|
|
Čalouník: Vzhledem k tomu, že spousta rusů v té válce umrzla - řadoví Rusové přezdívali této válce Bjelaja smerť nebo snad také Ledové peklo - mi Zimní válka připadá odpovídající... |
|
|
|
| Zimní válka se měla nakonec jmenovat Válka tisíce jezer. | |
|
|
|
|
to SK - jake typy, kdy, kde, v jakych jednotkach, v jakem mnozstvi a s jakym uspechem byly nasazeny |
|
|
|
|
|
Pardon, mělo tam být spojenectví Německo Finské... |
|
|
|
|
|
NO, ono Finsko nemělo na vybranou... Finové ani původně netušili, kdy má barbarosa začít, takže mezi nimi a Němci žádná superspolupráce nebyla... Když němci napadli SSSR, tak Rusové zareagovali mimo jiné i tím, že napadli Finsko... Takže to byli právě oni, kdo se postaral o válečné spojenectví Rusko-Finské... Ostatně na boji proti Stalinovi nebylo nic špatného... Stalin nebo Hitler - všecko jedna pakáž... Stalin mohl jen děkovat Bohu (resp. Osudu), že se do něj Finové nepustili pořádně... Jinak by byl Murmansk velmi rychle odříznut, Leningrad nejspíš dobyt a Rusové by na tom byli mnohem hůře, než byli... |
|
|
|
|
Hartmann: a čo by si chcel vedieť o ruských tankoch? |
|
|
|
|
30 listopadu 1939 je Finsko napadeno tehdejším Sovětským svazem a začíná tzv. zimní válka – Sovětský svaz chce posunout finskou hranici a získat větší území k obraně Leningradu. Finové se udatně brání, ale neubrání - v březnu 1940 je uzavřeno příměří a Finsko odstupuje Sovětskému svazu východní část Karélie - bez obyvatelstva, které je evakuováno do Finska. Zatímco v zimní válce nemá Finsko žádného spojence, v roce 1941 se do tzv. pokračovací války vydává už po boku Německa. Nespokojí se s dobytím ztracených území, finská vojska postupují dál a dál na východ. Válka se však nevyvíjí pro Německo příznivě a velitel finské armády Carl Gustaf Emil Mannerheim v roce 1944 přijme (jako už několikrát předtím, naposledy v roce 1918, kdy ve finské občanské válce porazil rudé) v pravý čas pravé rozhodnutí. Uzavře separátní mír se Sovětským svazem, německá vojska musí odejít z Finska (přitom srovnají se zemí Laponsko), z dřívějšího nepřítele se stává spojenec a ... co bylo dříve považováno za zlo, je teď dovoleno a naopak. Vlády ve Finsku se prakticky ujímá sovětská kontrolní komise, sídlící v helsinském hotelu Torni, přepisují se učebnice dějepisu, komunistický puč v roce 1948 se naštěstí nepodaří, ale život v zemi se přesto mění a nikoho nezajímá, že Finsko si válku nepřálo a nezačalo ji a spojenectví s Německem bylo čistě účelové. A co si myslíte vy o spojenectví s Německem? |
|
|
|
|
|
|
to cinik: myslel jsem predevsim ruske tanky, v tech jsem odkazan predevsim na kuse informace v casopisech. souhlasim s tim, ze kdyz uz nejake informace o technice v zimni valce najdes, tak to budou letadla. |
|
|
|
|
|
Hartman: pokud do techniky neřadíš děla, tak u Finů je to celkem pochopitelné (žádnou pořádnou neměli, kromě letadel a ty jsou v knize Stíhači nad Finskem posána). Když uvážíme autory knih a kdy je psali, tak je pochopitelném, že informace ze strany Rusů žádné nedostali... A kořistního materiálu bylo všude tolik, že se v tom bordelu asi těžko někdo vyzná... |
|
|
|
|
|
dvě níže jmenovaná díla mají jeden velký nedostatek - vůbec se nevěnují technice, čili jaká kdy a kde byla nasazena |
|
|
|
|
|
to SK: Měl jsem spíše na mysli potíže politické... |
|
|
|
|
|
Myslím, že si mohol počkať do augusta 1940...mohol by tam odskúšať nové zbrane (okrem KV aj T-34, lietadlá, nové delá...). |
|
|
|
|
|
to SK Mannerheimova linie vpodstatě postrádala těžší opevnění, protože se nedalo postavit, bylo tam moc vlhko... Such vohodné pro tanky = červenec, srpen... Je otázka, zda si SSSR mohl takovou pauzu dovolit... |
|
|
|
|
|
Paanen: Zimní válka Luukanen: Stíhač nad Finskem Psali to sice Finové, ale je to vcelku objektivní a líčení bojů víceméně přesné... |
|
|
|
|
|
Správne povedané...pláne(roviny), ale tie akosi v danom priestore Fínska moc neboli (Charkov je predsa len trošku inde). No v čase topenia snehu by som tiež neútočil – až tak okolo mája – júna, kedy by už bolo sucho... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta
- > Zimní válka