Norimberský proces
|
|
---|---|
Může mi někdo říct za jaký vál. zločin byl odsouzen Donitz? | |
|
|
to cinik: Němci možná stihli před WW2 vystoupit z "paktů a struktur", které odsuzovali útočnou válku, ale stále byli vázáni haagskými i jinými úmluvami, které dost podstatně omezují způsob zahájení války i chování vůči nepřátelům - což byly, myslím ty věci, ze které šla většina vál.zločinců na špagát. | |
|
|
Ad Algernon: Dále: rozdíly v možnostech obžaloby a obhajoby byly natolik značné, že to je nestravitelné pro oba systémy, obávám se... Ad absence určených sankcí: Tak jako nelze dodatečně stanovit trestnost nějakého jednání, tak nelze ani zpětně určovat sankce... |
|
|
|
Ad Algernon: Ne, v níže zmíněné kníze jsou citovány vojenské řády Německa, VB i USA (v posledních dvou případech v podobě před změnami z roku 1944), kde se jednoznačně definuje, že trestní odpovšdnost za rozkazem nařízené válečné zločiny připadá jen a pouze důstojníkovi, který rozkaz vydal... Tyto řády naproti tomu nikde nedávají pro takové případy vojákovi právo rozkaz odmítnout... Takže nikoliv polehčující okolnost, ale neodpovědnost a beztrestnost... |
|
|
|
Tak jsem se do tý knížky kouknul: Podle ní německé válečné zákony definovalo nevinnost vojáka plnícího zločinné rozkazy až do konce války (pokud neprojevil "zbytečnou horlivost" i přes zločinnost tohoto konání), britské a americké válečné právo tuto zásadu uznávali též, a to až do roku 1944, kdy kvli tomu přetiskly všechny sbírky zákonů a poučné brožury pro důstojníky a vojáky... Toto zrušení pak zezpětnili na celou válku. Některé válečné rozsudky německých soudů se týkali např. zbytečné horlivosti - příklad: pokud dal velitel rozkaz vystřílet zajatce z "partyzánské" vesnice a vojáci poslechli, OK - průser měl jen důstojník. Pokud ovšem důstojníka na odchodu zastavil desátník s tím, že našel ve sklepě další dvě děcka aže by se měly také zastřelit (či pokud je přímo zastřelil), soud to už posuzoval jinak... |
|
|
|
To honza, Algemon: 1) Německo nebylo členem žádných paktů či struktur, které by útočnou válku zakázaly - pokud vím... Navíc stejného zločinu se dopustili spojenci - SSSR za něj byl jako stát oficiálně odsouzen a vyloučen ze SN (viz Zimní válka). 2) ohledně rozkazu: v knize Moc a právo, v kapitole Norimberský proces se naopak píše, že Němci, Francouzi a (teď už si nejsem jist) i Britové uznávali princip nevinny v případě vykonávání rozkazu... V každém případě osobně považuji za "nevinného?", ne nezločinného vojáka, který takový rozkaz plní, pokud nemá možnost jednat jinak BEZ DRASTICKÝCH DUSLEDKU pro svoji osobu či rodinu... V takovém případě je zločincem pouze důstojník, co rozkaz vydal. |
|
|
|
to cinik (10): 1) V zásadě souhlasím s tím co k tomu napsal Algernon a dodávám: Briand-Kelloggovým paktem (r.1928) byla odsouzena útočná válka (agrese) a navíc se členové SN (i jinými dohodami dříve) zřekli války coby způsobu řešení sporů - myslím, že pod to by šikovný právník dokázal zamontovat jako zločin i přípravu útočné války, zcela jistě však rozkaz k útočné válce. Potíž je v tom, že útočný čin (agrese) nebyl definován, respektive definován byl tzv. Londýnskou úmluvou, počet států které k ní přistoupily byl velmi malý (a Němci pochopitelně chyběli), ale ČSR účastníkem byla a právě Londýnskou úmluvou zdůvodňovala exilová vláda počátek válečného stavu s Německem k září 1938 a s Maďarskem, tuším, k listopadu t.r. Z této úmluvy se vycházelo i v Norimberku (viz, co o tom napsal B.Ečer) Perlička: přísně normativně vzato, k porušení Londýnské úmluvy (k aktu agrese) došlo jen mezi Rumunskem a SSSR; mám dojem, že se to po WW2 nijak zvlášť neřešilo. 2) Momentálně nemám, co bych dodal, souhlas s Algym. to Algernon (13): v tom textu je nejspíš překlep (je jich tam víc), ještě se na to mrknu; k tvé (12): pevná pravidla procesu a jeho neplatnost v případě jejich porušení (zmatečnost) měl každý stát definován svoje. Listina základních práv (r.1948) stanoví základní práva obviněného při procesu, nechápal bych to jako zásady procesního řízení. P.S. u nás byla zmatečnost oficiálně zrušena v 60's (viz Malá čs. encyklopedie) |
|
|
|
priprava utocne vlaky byl zlocin proti miru ci tak nejak a byl jednim ze 4 hlavnich. jinak co se tyka rozkazu: treba Kesselring argumentoval tim, ze postupoval ve shode se standartnim nemeckym postupem v armade. Hitler jako nejvyssi velitel vydal rozkaz o popravach partyzanu, coz byl legalne vydany rozkaz nejvyssiho velitele a ten nelze odmitnout. dale namital, ze v dobe spachani zlocinu podlehal nemeckym zakonum, takze podle techto zakonu by mel byt souzen, nikoliv podle upravenych anglosaskych zakonu po skonceni valky. Jinak treba popravy zajatych partyzanu schvalovala i US Army, ktera mela manual Pravidla vedeni pozemni valky, ve kterem se uvadelo, ze, "mohou byt zajatci potrestani nebo popraveni, jestlize jsou pachany nezakone, rozumej partyzanske, akce". |
|
|
|
To Honza M.: Některé zločiny byly jednoznačně nové. Problematické byly zejména tyto dva: 1. příprava útočné války (to nikdy před tím zločin nebyl) - který přišili německým diplomatům a dalším 2. klasifikování jako zločinu pro jednání vojáka, který jen plní rozkazy - až do roku 1945 platilo jak v německé, tak ve spojeneckých armádách, že voják musí plnit rozkazy a vinen je (v případě zločinného jednání) pouze důstojník, jež rozkaz vydal... Toto byl asi ten největší problém... Dalším problémem byla jednoznačná nespravedlnost procesu - právnící obžalovaných neměli právo na přístup k důkazním materiálům před procesem a nesměli sami hledat v archivech - tam měla přístup jedině obžaloba, která mnohdy vybírala jen přitěžující materiály a důkazy polehčující či nevyhovující nechala schované. |
|
|
|
Honza M. napsal v č. 8: "Hlavní problém vidím v tom, že se používal dvojí metr, tj. za stejné zločiny nebyli trestáni lidi na straně Spojenců (až na pár vyjímek, ale ti se provinili proti vlastním, nebo spojencům a stejně dostali směšné tresty nebo milost)." Souhlas, když třeba chtěli začít soudit Němce za použití V1 a V2 proti Londýnu a jiným městům, objevily se hlasy pro proces s "BomberHarrisem" a dalšími za totální zničení německých měst... A hnedka se žaloby stáhly... |
|
|
|
to alyk: naprostá většina provinění, na kterých byly založené rozsudky byly definována jako zločin nebo porušení práva už před rokem 1938. Ale byly to jen vágní formulace a hlavně: většinou nebyla stanovena sankce. Hlavní problém vidím v tom, že se používal dvojí metr, tj. za stejné zločiny nebyli trestáni lidi na straně Spojenců (až na pár vyjímek, ale ti se provinili proti vlastním, nebo spojencům a stejně dostali směšné tresty nebo milost). | |
|
|
Hlavní klad celého procesu je v tom, že se široká veřejnost dozvěděla o hlavním zločinu nacistického režimu - holokaustu. | |
|
|
Poprvé v dějinách někoho soudili za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ano, bohužel, měřilo se dvojím metrem, v Tokiu to bylo dokonce ještě horší (dokonce i někteří soudci tam zásadně nesouhlasili s průběhem procesu), proto je taky nejvyšší čas se z toho poučit. To alyk: myslím, že mnoho lidí v roce 1938 ani nenapadlo, co všechno lze lidem provést. Justice a spravedlnost je vždycky krok za zločinem. Pokud by se ale šlo do detailu podle Tvého výkladu, pak by Spojenci museli sami soudit podle německých zákonů svoje špióny jako vlastizrádce a patrně je odsoudit k smrti za to, že pomohli věci Spojenců. |
|
|
|
ale podle jakeho prava je soudili!!! implantovali anglosasky pravni system a jeho zakony na evropsky stat, ktery celou dobu behem valky pouzival jiny pravni system a jine zakony! a jakym pravem po valce rekli, ze to ci ono bylo zlocin v letech 38-45 a co ne! to je jako kdyby tobe nekdo rekl, ze pred 2 lety jsi udelal to a to a to podle nynejsich zakonu je zlocin a odsoudili te! myslim si, ze tohle je ta nejvetsi chyba!!! jinak s procesem souhlasim a spicky nacistickych struktur si to zaslouzily! | |
|
|
Norimberský proces byl důležitý a potrestal mnoho těch, kteří si to zasloužili (Goering a spol.). Ovšem nebyl to spravedlivý proces a v mnoha případech bylo jeho vedení přímo výsměchem spravedlnosti... Nemyslím jen sporné rozsudky, jako například u von Papena. Asi správně to vystihl jeden ze souzených důstojníku SS, který přiznal vinu i to, že si zaslouží trest, ale pak se vztyčil a zeptal se, jakým právem si jej dovoluje soudit tribunál, v němž má hlavní slovo NKVD (členem tribunálu byl ruský generál, patrně opravdu člen NKVD), když proti němu bylo i Gestapo bandou žabařů... |
|
|
|
norimberskej proces byl sracka, vsichni byli uz predem odsouzeny...zajimavy bylo ale treba chovani odsouzenych, Goring ze kteryho sileli advokati... | |
|
|
jaky mate nazor na Norimbersky proces? spravedlive zuctovani s valecnymi zlocinci? bylo spravne trestani cinu z let 1938-45 podle trestniho prava z r 1945? co kolektivni vina? a odsouzeni organizaci SS, generalniho stabu atd? co srovnatelna provineni spojencu? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Válečné zločiny
- > Norimberský proces