Norimberský proces

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
141-157 z 157
<< 5 6 7 8
Po
Fra Diavolo 13.12.2003 22:15 - č. 26
Fra Diavolo Může mi někdo říct za jaký vál. zločin byl odsouzen Donitz?
Honza M. 17.4.2003 09:30 - č. 25
Honza M. to cinik: Němci možná stihli před WW2 vystoupit z "paktů a struktur", které odsuzovali útočnou válku, ale stále byli vázáni haagskými i jinými úmluvami, které dost podstatně omezují způsob zahájení války i chování vůči nepřátelům - což byly, myslím ty věci, ze které šla většina vál.zločinců na špagát.
cinik 13.4.2003 23:48 - č. 23
cinik Ad Algernon:
Dále: rozdíly v možnostech obžaloby a obhajoby byly natolik značné, že to je nestravitelné pro oba systémy, obávám se...

Ad absence určených sankcí:
Tak jako nelze dodatečně stanovit trestnost nějakého jednání, tak nelze ani zpětně určovat sankce...
cinik 13.4.2003 23:43 - č. 22
cinik Ad Algernon:
Ne, v níže zmíněné kníze jsou citovány vojenské řády Německa, VB i USA (v posledních dvou případech v podobě před změnami z roku 1944), kde se jednoznačně definuje, že trestní odpovšdnost za rozkazem nařízené válečné zločiny připadá jen a pouze důstojníkovi, který rozkaz vydal... Tyto řády naproti tomu nikde nedávají pro takové případy vojákovi právo rozkaz odmítnout... Takže nikoliv polehčující okolnost, ale neodpovědnost a beztrestnost...
cinik 12.4.2003 00:18 - č. 17
cinik Tak jsem se do tý knížky kouknul:
Podle ní německé válečné zákony definovalo nevinnost vojáka plnícího zločinné rozkazy až do konce války (pokud neprojevil "zbytečnou horlivost" i přes zločinnost tohoto konání), britské a americké válečné právo tuto zásadu uznávali též, a to až do roku 1944, kdy kvli tomu přetiskly všechny sbírky zákonů a poučné brožury pro důstojníky a vojáky... Toto zrušení pak zezpětnili na celou válku.
Některé válečné rozsudky německých soudů se týkali např. zbytečné horlivosti - příklad: pokud dal velitel rozkaz vystřílet zajatce z "partyzánské" vesnice a vojáci poslechli, OK - průser měl jen důstojník. Pokud ovšem důstojníka na odchodu zastavil desátník s tím, že našel ve sklepě další dvě děcka aže by se měly také zastřelit (či pokud je přímo zastřelil), soud to už posuzoval jinak...
cinik 11.4.2003 14:40 - č. 16
cinik To honza, Algemon:
1) Německo nebylo členem žádných paktů či struktur, které by útočnou válku zakázaly - pokud vím... Navíc stejného zločinu se dopustili spojenci - SSSR za něj byl jako stát oficiálně odsouzen a vyloučen ze SN (viz Zimní válka).

2) ohledně rozkazu: v knize Moc a právo, v kapitole Norimberský proces se naopak píše, že Němci, Francouzi a (teď už si nejsem jist) i Britové uznávali princip nevinny v případě vykonávání rozkazu... V každém případě osobně považuji za "nevinného?", ne nezločinného vojáka, který takový rozkaz plní, pokud nemá možnost jednat jinak BEZ DRASTICKÝCH DUSLEDKU pro svoji osobu či rodinu... V takovém případě je zločincem pouze důstojník, co rozkaz vydal.
Honza M. 11.4.2003 10:23 - č. 15
Honza M. to cinik (10): 1) V zásadě souhlasím s tím co k tomu napsal Algernon a dodávám:
Briand-Kelloggovým paktem (r.1928) byla odsouzena útočná válka (agrese) a navíc se členové SN (i jinými dohodami dříve) zřekli války coby způsobu řešení sporů - myslím, že pod to by šikovný právník dokázal zamontovat jako zločin i přípravu útočné války, zcela jistě však rozkaz k útočné válce.
Potíž je v tom, že útočný čin (agrese) nebyl definován, respektive definován byl tzv. Londýnskou úmluvou, počet států které k ní přistoupily byl velmi malý (a Němci pochopitelně chyběli), ale ČSR účastníkem byla a právě Londýnskou úmluvou zdůvodňovala exilová vláda počátek válečného stavu s Německem k září 1938 a s Maďarskem, tuším, k listopadu t.r. Z této úmluvy se vycházelo i v Norimberku (viz, co o tom napsal B.Ečer)
Perlička: přísně normativně vzato, k porušení Londýnské úmluvy (k aktu agrese) došlo jen mezi Rumunskem a SSSR; mám dojem, že se to po WW2 nijak zvlášť neřešilo.
2) Momentálně nemám, co bych dodal, souhlas s Algym.

to Algernon (13): v tom textu je nejspíš překlep (je jich tam víc), ještě se na to mrknu;
k tvé (12): pevná pravidla procesu a jeho neplatnost v případě jejich porušení (zmatečnost) měl každý stát definován svoje. Listina základních práv (r.1948) stanoví základní práva obviněného při procesu, nechápal bych to jako zásady procesního řízení.
P.S. u nás byla zmatečnost oficiálně zrušena v 60's (viz Malá čs. encyklopedie)
alyk 11.4.2003 08:25 - č. 14
alyk priprava utocne vlaky byl zlocin proti miru ci tak nejak a byl jednim ze 4 hlavnich.

jinak co se tyka rozkazu: treba Kesselring argumentoval tim, ze postupoval ve shode se standartnim nemeckym postupem v armade. Hitler jako nejvyssi velitel vydal rozkaz o popravach partyzanu, coz byl legalne vydany rozkaz nejvyssiho velitele a ten nelze odmitnout. dale namital, ze v dobe spachani zlocinu podlehal nemeckym zakonum, takze podle techto zakonu by mel byt souzen, nikoliv podle upravenych anglosaskych zakonu po skonceni valky. Jinak treba popravy zajatych partyzanu schvalovala i US Army, ktera mela manual Pravidla vedeni pozemni valky, ve kterem se uvadelo, ze, "mohou byt zajatci potrestani nebo popraveni, jestlize jsou pachany nezakone, rozumej partyzanske, akce".
cinik 10.4.2003 19:52 - č. 10
cinik To Honza M.:

Některé zločiny byly jednoznačně nové. Problematické byly zejména tyto dva:
1. příprava útočné války (to nikdy před tím zločin nebyl) - který přišili německým diplomatům a dalším
2. klasifikování jako zločinu pro jednání vojáka, který jen plní rozkazy - až do roku 1945 platilo jak v německé, tak ve spojeneckých armádách, že voják musí plnit rozkazy a vinen je (v případě zločinného jednání) pouze důstojník, jež rozkaz vydal... Toto byl asi ten největší problém...
Dalším problémem byla jednoznačná nespravedlnost procesu - právnící obžalovaných neměli právo na přístup k důkazním materiálům před procesem a nesměli sami hledat v archivech - tam měla přístup jedině obžaloba, která mnohdy vybírala jen přitěžující materiály a důkazy polehčující či nevyhovující nechala schované.
karaya1 10.4.2003 12:11 - č. 9
karaya1 Honza M. napsal v č. 8: "Hlavní problém vidím v tom, že se používal dvojí metr, tj. za stejné zločiny nebyli trestáni lidi na straně Spojenců (až na pár vyjímek, ale ti se provinili proti vlastním, nebo spojencům a stejně dostali směšné tresty nebo milost)."

Souhlas, když třeba chtěli začít soudit Němce za použití V1 a V2 proti Londýnu a jiným městům, objevily se hlasy pro proces s "BomberHarrisem" a dalšími za totální zničení německých měst... A hnedka se žaloby stáhly...
Honza M. 10.4.2003 12:07 - č. 8
Honza M. to alyk: naprostá většina provinění, na kterých byly založené rozsudky byly definována jako zločin nebo porušení práva už před rokem 1938. Ale byly to jen vágní formulace a hlavně: většinou nebyla stanovena sankce. Hlavní problém vidím v tom, že se používal dvojí metr, tj. za stejné zločiny nebyli trestáni lidi na straně Spojenců (až na pár vyjímek, ale ti se provinili proti vlastním, nebo spojencům a stejně dostali směšné tresty nebo milost).
Glynwed 10.4.2003 11:27 - č. 7
Glynwed Hlavní klad celého procesu je v tom, že se široká veřejnost dozvěděla o hlavním zločinu nacistického režimu - holokaustu.
Tom 10.4.2003 11:21 - č. 6
Tom Poprvé v dějinách někoho soudili za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ano, bohužel, měřilo se dvojím metrem, v Tokiu to bylo dokonce ještě horší (dokonce i někteří soudci tam zásadně nesouhlasili s průběhem procesu), proto je taky nejvyšší čas se z toho poučit.

To alyk: myslím, že mnoho lidí v roce 1938 ani nenapadlo, co všechno lze lidem provést. Justice a spravedlnost je vždycky krok za zločinem. Pokud by se ale šlo do detailu podle Tvého výkladu, pak by Spojenci museli sami soudit podle německých zákonů svoje špióny jako vlastizrádce a patrně je odsoudit k smrti za to, že pomohli věci Spojenců.
alyk 10.4.2003 08:31 - č. 5
alyk ale podle jakeho prava je soudili!!! implantovali anglosasky pravni system a jeho zakony na evropsky stat, ktery celou dobu behem valky pouzival jiny pravni system a jine zakony! a jakym pravem po valce rekli, ze to ci ono bylo zlocin v letech 38-45 a co ne! to je jako kdyby tobe nekdo rekl, ze pred 2 lety jsi udelal to a to a to podle nynejsich zakonu je zlocin a odsoudili te! myslim si, ze tohle je ta nejvetsi chyba!!! jinak s procesem souhlasim a spicky nacistickych struktur si to zaslouzily!
cinik 9.4.2003 18:35 - č. 3
cinik Norimberský proces byl důležitý a potrestal mnoho těch, kteří si to zasloužili (Goering a spol.).
Ovšem nebyl to spravedlivý proces a v mnoha případech bylo jeho vedení přímo výsměchem spravedlnosti...
Nemyslím jen sporné rozsudky, jako například u von Papena.
Asi správně to vystihl jeden ze souzených důstojníku SS, který přiznal vinu i to, že si zaslouží trest, ale pak se vztyčil a zeptal se, jakým právem si jej dovoluje soudit tribunál, v němž má hlavní slovo NKVD (členem tribunálu byl ruský generál, patrně opravdu člen NKVD), když proti němu bylo i Gestapo bandou žabařů...
princEugen 9.4.2003 18:24 - č. 2
princEugen norimberskej proces byl sracka, vsichni byli uz predem odsouzeny...zajimavy bylo ale treba chovani odsouzenych, Goring ze kteryho sileli advokati...
alyk 9.4.2003 15:29 - č. 1
alyk jaky mate nazor na Norimbersky proces? spravedlive zuctovani s valecnymi zlocinci? bylo spravne trestani cinu z let 1938-45 podle trestniho prava z r 1945? co kolektivni vina? a odsouzeni organizaci SS, generalniho stabu atd? co srovnatelna provineni spojencu?
141-157 z 157
<< 5 6 7 8
Po