Norimberský proces
|
|
|
|---|---|
|
aktualne.centrum.cz/zahranici/fotogalerie/20... V Německu otevřeli nové muzeum Norimberských procesů. |
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 203: Tak se tedy zatím mlčky pokochejme svými názory na život a na smrt - přes víkend to promažu zpět ke (188). "Algy, nerad to říkám, ale nějak se do toho zaplétáš . A s norimberským procesem je to spojeno velmi, ale opravdu velmi tenkou nití souvislostí." |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 202: Algy, nerad to říkám, ale nějak se do toho zaplétáš"kuriozní ovšem je, že největší restrikce v držení střelných zbraní je v oblasti Washington DC — kde ovšem je také (na poměry v USA) zdaleka největší restrikce v držení ručních palných zbraní… "  . A s norimberským procesem je to spojeno velmi, ale opravdu velmi tenkou nití souvislostí. |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 196:
"jako že trest smrti odstraší další potenciální pachatele, tak ani starověké a středověké způsoby výkonu trestu smrti nezabránily tomu, aby došlo k dalším vraždám"
Algernon napsal v č. 197: Top 5 států podle ročně vykonaných trestů smrti (žebříček je +/- stejný posledních pět let):"Spíš by mne zajímalo, jak jsi dospěl k onomu výkladu..?" Čína, Irán, Saudská Arábie, Pákistán, USA. Už z obsazení prvního a druhého místa je zřejmé, že tresty smrti nesvědčí o úctě společnosti k životu. A z obsazení (momentálně) páté příčky je zase zřejmé, že tresty smrti nemají kladný účinek na potírání kriminality, což hlásal mj. i Masaryk, který pár rozsudků taky sám podepsal, viz www.mvcr.cz/policie/udv/sesity/sesit2/sesit2.doc). Jinak osobně nepovažuji smrt za trest (mrtvému zločinci už je všechno jedno), za spravedlnost (oběti to nepomůže), ani za odstrašující příklad (když bude silný důvod, člověk zabije, i kdyby ho to mělo stát život; navíc na popravy chodily davy lidi ne proto, aby se báli, ale že chtějí vidět krev a smrt), ale za žádoucí eliminaci reálně nebezpečného jedince. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 194: Před možným opakováním - v tom bych význam trestu smrti neviděl - pokud se myslí opakování ze strany pachatele, stejně dobře poslouží i doživotí bez možnosti podmínečného propuštění, a pokud se myslí před opakováním, jako že trest smrti odstraší další potenciální pachatele, tak ani starověké a středověké způsoby výkonu trestu smrti nezabránily tomu, aby došlo k dalším vraždám (nebo jiným závažným trestným činům).."Tedy: tam, kde dostane trest smrti si společnost lidského života váží nejvíce. Něco na tom bude — pokud to bereme jako ochranu společnosti před možným opakováním, pak nejenom „mohlo by na tom něco být“." Každopádně v případě některých pachatelů testných činů, jako byli obzvláště ti, o kterých je tohle téma, je opravdu trest smrti na místě. |
|
|
|
|
|
Kralik napsal v č. 189:
"jak nakládá s vrahy. Tedy: tam, kde dostane trest smrti si společnost lidského života váží nejvíce."
Algernon napsal v č. 192:
"Něco na tom bude — pokud to bereme jako ochranu společnosti před možným opakováním, pak nejenom „mohlo by na tom něco být“."
Kralik napsal v č. 193: Možná na tom opravdu něco bude - vzpomínám si, ale to už je hodně OT, na jeden případ ze 16.st., kdy úřady prokázaly matce zavraždění novorozence. Popravena (naprosto humánně - stětím) byla nejen ona, ale i milenec, který ji k činu naváděl a andělíčkářka, která asistovala."Protože vzít někomu život je ten nejhorší zločin, tudíž ho musí společnost, která si váží lidského života, co nejvíc potrestat." V době, kdy dětská úmrtnost překračovala 50% to byl svým způsobem výraz ceny života dítěte (který by i dnes mohl být příkladem). |
|
|
|
|
Já jsem spíše tlumočil názor, který není přímo můj, ale nutí krapet k zamyšlení. Týkal se to ale dnešní doby, takže středověké mučení neschvaloval. Když se někomu prokáže vražda tak by za ní měl být ten nejtvrdší trest, ale přesto humánní. Protože vzít někomu život je ten nejhorší zločin, tudíž ho musí společnost, která si váží lidského života, co nejvíc potrestat. Což ale není zrovna případ Číny |
|
|
|
|
Kralik napsal v č. 189: Třeba v Číně si života hodně váží "Kdesi jsem četl, že ukazatelem toho, jak si společnost váží lidského života, je to, jak nakládá s vrahy. Tedy: tam, kde dostane trest smrti si společnost lidského života váží nejvíce. " (a nejen života, ale i majetku) |
|
|
|
|
|
Kralik napsal v č. 189: Takže středověká a ranně novověká společnost, která pachatele (skupinku pachatelů) podrobila několikahodinovému mučení, kterému posléze podlehl, je z tohoto hlediska téměř ideální, že? "ukazatelem toho, jak si společnost váží lidského života, je to, jak nakládá s vrahy" |
|
|
|
|
|
Kdesi jsem četl, že ukazatelem toho, jak si společnost váží lidského života, je to, jak nakládá s vrahy. Tedy: tam, kde dostane trest smrti si společnost lidského života váží nejvíce. A v tomto případě... |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 187: A co horšího se mu může stát, když už jsi mu jednou napařil trest smrti?"Nikoliv. To totiž postrádá onen, ehm, mírně dobrodružný prvek nejistoty — zajisté odsouzenci zpestřující jinak fádní život. Což by, ehm, asi nemělo (alespoň do té míry) onen důvod ke zpytování svědomí. …co že se mu asi tak horšího může stát, když už mu jednou napařili doživotí?" Nejistota z příchodu smrti je jistě nemilá, ale postupně si na ní člověk stejně zvykne (ostatně, dělá tak celý život i na svobodě). Ovšem vědomí, že už se nikdy nepodívá jinam, než na vězení posílené ještě případnou samotkou, to je daleko více flustrující. Hlavně pro lidi, kteří před svým umístěním do vězení disponovali značnou mocí a plně toho využívali. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 183: V tom případě by bylo lepší odsouzení na doživotí (případně kombinované se samovazbou). Osobně ho preferuji před trestem smrti. Nadruhou stranu, bylo možno v tehdejší době uvažovat vzhledem k veřejnému mínění o jiné alternativě (u nejvyšších představitelů nacistického režimu) než poprava? "Víš… Jako poměrně zajímavý se mi kupř. jeví způsob praktikovaný za velkou louží — i když tě odsoudí, tak do vykonání hrdelního trestu proběhne vesměs poměrně dlouhá doba (navíc odsouzenec má i naději, že mu trest třeba bude zmírněn). Patrně mají dost času zpytovat svědomí — tedy ne, že by mi to nepřišlo správné. " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 184: Nejsem sadista, ale v tomto případě se mi vyloženě jeví jako vhodný způsob krále Zulů Čaky. Kdo neví, oč jde, pak tedy: odsouzenci byly přes řitní otvor vraženy do těla zespoda nahoru dřevěné silné třísky dlouhé ai půl metru a pak byl ponechán svému osudu. A není to tak dávno, kdy byl Čaka na vrcholu moci"nějaký zcela výjimečně nehumánní, vysloveně středověký, způsob vykonání popravy…" . |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 178: Nebylo by v tom případě už lepší je spíše permanentně mučit? Něco ve smyslu filmu Já, spravedlnost? "Popř. pro ty, co byli odsouzeni k smrti (a to nikoli jen v Norimberku ve „Velkém Procesu“) neměl být vymyšlen nějaký „zostřený způsob popravy“, popř. znovu oprášen nějaký vysloveně středověký či starověký." |
|
|
|
|
spelter napsal v č. 177: Asi tu lze vidět souvislost v tom, že mezi straníky Sauckelem a Speerem (resp. jejich úřady) existovala poměrně úzká "vzájemně přínosná profesní spolupráce", kdy zatímco jeden dodával otrockou pracovní sílu, druhý ji za nelidských podmínek (což snižovalo náklady) používal k zvyšování výkonu německého průmyslu."tak z titulu své funkce byl jedna ruka s leckým z těch, kdo dostali provaz," Takže tato jejich provázanost byla přece jen užší než Speerova provázanost s jinými, kteří také dostali provaz. Speerem kontrolovaná výroba ze systému nuceného nasazení neskutečně vyzískala, ale on za to nepociťoval odpovědnost, jelikož se prohlašoval za "pouhého odborníka", s tím, že jeho se týkala pouze výroba a její zvyšování, aniž by šel do detailů, jak toho bylo dosaženo. |
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 175: "Ale ako šéf zbrojnej výroby musel byť jedna ruka so Sauckelom, a ten dostal povraz." Kdybys to bral takhle, tak z titulu své funkce byl jedna ruka s leckým z těch, kdo dostali provaz, a koneckonců byl i jedna ruka se samotným vůdcem a říšským kancléřem..takže to by vlastně museli dostat špagát úplně všichni, a ani by se jim nemusely žádné zločiny prokazovat.. |
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 175: Opravdu vřele doporučuji knihu Richarda Overyho Výslechy - Nacistická elita v roce 1945 v rukou spojenců. Vydal BB/art 2004. Kromě nepodstatných chybiček v překladu je tu shromážděno tolik faktografie, že si kniha zaslouží pozornost opravdu právem. "O Speerovej osobe veľa presných informácií nemám" |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 174: O Speerovej osobe veľa presných informácií nemám, takže tak. Ale ako šéf zbrojnej výroby musel byť jedna ruka so Sauckelom, a ten dostal povraz. "Jeho relativně mírná výměra trestu se pak dá nejlépe odůvodnit tím, že proti ostatním obžalovaným v Norimberku byl doopravdy ještě celkem "slušňák"." |
|
|
|
|
|
|
Tigr007 napsal v č. 170: Že dokázal zapůsobit na soud, a do značné míry jej přesvědčil o tom, že "já nic, já jen technokrat". Časy, kdy zvyšoval výkon německého průmyslu mj. kreativním vyhrožováním zásahy "ve spolupráci tady se spolustraníkem Himmlerem" a zostřenými metodami vykořisťování otrocké pracovní síly ve spolupráci se Sauckelem, i jeho vlastní podíl (resp. jím vedeného ministerstva) na provádění holokaustu byly z větší části celkem úspěšně zapřeny."Co myslíte o odsouzení Alberta Speera???" Jeho relativně mírná výměra trestu se pak dá nejlépe odůvodnit tím, že proti ostatním obžalovaným v Norimberku byl doopravdy ještě celkem "slušňák". |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 172: ano, žel bohu ano "Nikdo z těch hajzlů nemohl nikdy dostat tolik, co by si zasloužil." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Válečné zločiny
- > Norimberský proces