Východní fronta
|
|
---|---|
89michael napsal v č. 2263: Ja som tiež počul podobný údaj, ale stálo tam : 1,1 mil Nemcov a Rusov (spolu) "sovietské sily približne 1,1 miliónov obetí, z toho 475 751 mŕtvych... " |
|
|
|
Langos napsal v č. 2262: O technike som zatiaľ nič nanašiel. "Dobře. A jak na tom asi byly ztráty techniky?" |
|
|
|
Od vzniku stalingradského frontu pod Timošenkovým velením 12. července 1942, stálo stalingradské ťaženie sovietské sily približne 1,1 miliónov obetí, z toho 475 751 mŕtvych... Stephen Walsh : Stalingrad, Pekelný kotel. Vydavateľstvo CESTY. ( hoci sa mi počet obetí zdá trocha prehnaný, a tiež neviem, odkiaľ ich ma takéto číslo, takto je to v tejto knihe napísané ) |
|
|
|
89michael napsal v č. 2259: Dobře. A jak na tom asi byly ztráty techniky? "Ja som sa z viacerých kníh dozvedel, že počas stalingradskej bitky mali rusi celkové straty 500 000 a Nemci 300 000 vojakov. " |
|
|
|
ado napsal v č. 2258: neoficiálně samozřejmě můžou být ruské oběti větší....oficiálně je to ale kolem 50000 vojáků... "mne sa zda ze niekde som cital okolo 65 000-70 000 ale niesom si isty " |
|
|
|
Langos napsal v č. 2255: Ja som sa z viacerých kníh dozvedel, že počas stalingradskej bitky mali rusi celkové straty 500 000 a Nemci 300 000 vojakov."Docela by mě zajímalo, jaké asi měli ztráty Rusové během stalingradské bitvy." Ale neviem, koľko z tých rusov bolo ranených a koľko mŕtvych. Osobne si myslím, že 50 000 je málo a 70 000 tiež... |
|
|
|
Perry napsal v č. 2256: To je asi dosť málo "Prameny uvádějí čísla kolem 50000 ruských vojáků" |
|
|
|
Langos: Prameny uvádějí čísla kolem 50000 ruských vojáků. Němců zahynulo kolem 147000.... | |
|
|
Docela by mě zajímalo, jaké asi měli ztráty Rusové během stalingradské bitvy. | |
|
|
ja_62 napsal v č. 2248: Brigadeführera(nebo Gruppenführera?) Heinze Lammerdinga, ale brzy jim do štábu přidělili generála Wencka, nevím ale přesně, zda nahradil Lammerdinga, nebo dohlížel jak na něj, tak na Himmlera. "jako náčelníka štábu si přivedl někoho nepříliš schopného a zkušeného z SS" |
|
|
|
Rixen:
kdo velel německé 3., 4. a 8. armádě v době útoku na Polsko?
Německé 3. armádě velel General der Artillerie Georg von Küchler, 4. armádě General der Artillerie Günther von Kluge a 8. armádě General der Infanterie Johannes von Blaskowicz. Útoku na Polsko se ale zúčastnila 10. armáda (General der Artillerie Walther von Reichenau) a 14. armáda (Generaloberst Wilhelm List). |
|
|
|
Išlo o dosť dobrú sériju domumentov. Mslím, žesa to volalo "Bojisko" a išlo to na Dicoveri (ale teraz to už nedávaju ) Ale čo sa týkalo ZSSR, tak tam mali veľké nedostatky. | |
|
|
To je zase poměrně častý nedostatek dokumentů, že mluvené slovo není vždy doprovázeno adekvátními záběry. Potom je se třeba ptát, jestli je to způsobeno lajdáctvím, diletantstvím nebo tím, že autoři dokumentu neměli potřebný filmový materiál. | |
|
|
čistá pravda
Dzin napsala v č. 2249: Preto vznikli agenti a špionáže."Ale zase Američany bych kompletně za brakováky nepovažoval. Problém byl spíše v poměrně omezeném přístupu ke kvalitním informacím ze sovětské strany." Ale keď niekto povie (v nemenovanom dokumente o pláne barbarossa) že červená armáda disponovala v roku 1941 tankami typu T-34/76. ukážu obrázok T-34/76 mod.43, s kanónom 85mm a posádkou 5 mužov !? To asi nie je spôsobené nedostatkom informácií zo sovietskej strany |
|
|
|
Georgy: (2242) On je hlavně problém, že dost publikací pochází ještě z doby Studené války, kdy bylo poměrně modní házet na SSSR co nejvíce špíny. Ale zase Američany bych kompletně za brakováky nepovažoval. Problém byl spíše v poměrně omezeném přístupu ke kvalitním informacím ze sovětské strany. Ovšem rozhodně špatné je, když se sovětské archivy nevyužívají ani v současné době. | |
|
|
Egli(2247) Já někde četl, že většinu doby snad i trpěl nějakou (asi z větší části předstíranou) chorobou, takže velel z nemocnice. A jako náčelníka štábu si přivedl někoho nepříliš schopného a zkušeného z SS, takže to asi podle toho vypadalo - ale detaily neznám. | |
|
|
Rixen napsal v č. 2245: No on jí fakticky v podstatě ani nevelel "A velel jí úspěšně?" |
|
|
|
Rixen(2245) Velel jí tak, že byl dost brzy velení zbaven. (Velel od 26.ledna do 20. března 1945) Já o tom vím víceméně to co jsem napsal v 2244, východní fronta je trochu mimo moje znalosti. Himmler sám nijak nelitoval, že byl velení zbaven - vzhledem k svým "jiným četným povinnostem". Také tušil, že tam by už neměl šanci zvítězit ani schopný vojevůdce - což rozhodně nebyl jeho případ. Snad došlo k nějakému mírnému zdržení Rusů, protože roztál led na Odře , ale to by musel potvrdit někdo jiný. | |
|
|
ja_62 napsal v č. 2244: A velel jí úspěšně? ""Visla", která se ale bránila na Odře." |
|
|
|
Rixen napsal v č. 2243: Skoro. Velel skupině armád "Weichsel" - "Visla", která se ale bránila na Odře. "Je pravda, že Henrich Himmler velel na počátku roku 1945 skupině armád Odra?" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta