Pevnosti a opevnění
|
|
|
|---|---|
|
Harm: Nesprávná odpověď  |
|
|
|
|
Hartmann napsal v č. 248: Pevnosť Berlín. Dá sa povedať, že Sovieti už ďalej nepostupovali. "O které pevnostní linii se dá říct, že ve druhé světové válce zcela zastavila nepřítele?" |
|
|
|
|
|
|
Kvízová otázka (neodpovídat ti, se kterými jsem se už o tom bavil  ).O které pevnostní linii se dá říct, že ve druhé světové válce zcela zastavila nepřítele? |
|
|
|
| Sháním kontakty na lidi z Vyškova kteří se zabývaji VVP Dědice, popř vyškovským letištěm. | |
|
|
|
|
Já bych do opevnění v SSSR začlenil i Sevastopol |
|
|
|
|
Kluci, musím poděkovat
"kde všude na světě"
Tímto se omlouvám, měl jsem na mysli Evropu |
|
|
|
|
guano napsal v č. 241: No to jsem si všiml, měl jsem k tomu výčtu napsat že jen Evropa"Ja jen, ze Worchester se ptal na "...kde vsude ve svete..."" Vždyť opevnění se stavělo všude po světě, jen v Tichomoří jich je nespočet |
|
|
|
|
OK Ja jen, ze Worchester se ptal na "...kde vsude ve svete..." |
|
|
|
|
|
guano napsal v č. 239: No já měl spíš na mysli opevnění v Evropě"Patri sem take opevneni na hranicich Libye a Egypta (Italove), opevneni Tobruku, Marethska linie v Tunisku (Frantici) ?" to by bylo jinak na hodně dlouhý seznam, když by se počítal celý svět |
|
|
|
|
|
Patri sem take opevneni na hranicich Libye a Egypta (Italove), opevneni Tobruku, Marethska linie v Tunisku (Frantici) ? |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Worchester napsal v č. 220: "Pánové, víte někdo, kde se všude ve světě ve 30.-40. letech stavělo opevněn ?" Tak koukám, že se třeba zapomnělo i na Itálii (1931-1940) Nebylo by marné to vše zkusit sepsat včetně etap výstavby Jen tak pro začátek - další příspěvek |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 235: Jistě"Nesouhlasit si dovolit můžeš, nicméně ona "linie" z nemalé části tvořena pouze polními postaveními, překážkami a záseky sice účel v daných podmínkách částečně splnila, nicméně o kvalitním a moderním opevnění se v tomto případě hovořit rozhodně nedá." , ale ty soudíš z hlediska technického, já se snažím o celkové zhodnocení jak jejího působení, tak i možností státu a jeho protivníka |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 234: Nesouhlasit si dovolit můžeš, nicméně ona "linie" z nemalé části tvořena pouze polními postaveními, překážkami a záseky sice účel v daných podmínkách částečně splnila, nicméně o kvalitním a moderním opevnění se v tomto případě hovořit rozhodně nedá. "Trochu si dovolím nesouhlasit, konkrétně finské bylo třeba plánováno ne jen jako bojové, ale i též jako zázemí pro jednotky, při daných možnostech Finska a jeho koncepci svůj účel splnilo." |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 232: Trochu si dovolím nesouhlasit, konkrétně finské bylo třeba plánováno ne jen jako bojové, ale i též jako zázemí pro jednotky, při daných možnostech Finska a jeho koncepci svůj účel splnilo. "Záporně s výraznými nedostatky atp. bych hodnotil například belgické opevnění, finské "opevnění", řecké, do jisté míry i polské, o několika betonových budkách v Holansku a jinde se raději zmiňovat ani nebudeme." |
|
|
|
|
|
Andy napsal v č. 228: To neviem."Snáď som po anglicky ešte nezabudol . " Maginotova línia nebola v niektorých miestech dostavaná pred nemeckým útokom, začiatok stavby prišiel aj tu neskôr. Pravda, preca len skôr, než v Československu. Bolo by lepšie nájsť si viac zdrojov, než iba wikipediu. |
|
|
|
|
|
Worchester napsal v č. 225: Složitá otázka - nicméně většina pevnostních systémů, stavěných ve 30. letech v Evropě, měla za alespoň minimální vzor Maginotovu linii, tu bych tedy zřejmě hodnotil kladně."A další otázka (zejména na Fukyho), kdyby se událo porovnání těchto zemí, tak která by měla nejlepší opevnění a jak by si stálo naše opevnění? " Mírně zaujatým pohledem nicméně musím říci, že čs. opevnění, tak jak bylo plánováno, v mnoha ohledech svůj vzor překonává a troufám si tvrdit, že jde o nejlepší pevnostní systém, jaký byl budován v předválečné Evropě. Záporně s výraznými nedostatky atp. bych hodnotil například belgické opevnění, finské "opevnění", řecké, do jisté míry i polské, o několika betonových budkách v Holansku a jinde se raději zmiňovat ani nebudeme. |
|
|
|
|
|
Andy napsal v č. 224: netušil jsem že Maginotka byla v době německého útoku plně dostavěná"Maginotova línia sa začala stavať v 1930, dokončená, respektíve práce ukončené v 1935, v používaní od 35-69." No asi by bylo dobré specifikovat, že některé úseky a pouze stavebně, že?
Worchester napsal v č. 225: Nezle přesně zhodnotit, každá země stavěla podle odlišných finančních možností (výrazný rozdíl např. "bohaté" první etapy Maginotky a třeba Rupnikova linie v Jugoslávii), koncepce opevňování a armády celkově, terénních podmínkách, .... "A další otázka (zejména na Fukyho), kdyby se událo porovnání těchto zemí, tak která by měla nejlepší opevnění a jak by si stálo naše opevnění? " |
|
|
|
|
V tom prípade ďalší zdroj tvrdí, že bola stavaná v rozmedzí 29-40. V roku 35 bola teda pravdepodobne predaná do užívania armáde. |
|
|
|
|
Nelze bráti Wikipedii za bernou minci |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Pevnosti a opevnění