Ponorka - muzeum U 995

Snem asi každého námořního fanouška je „osahat“ si objekty svého zájmu. Pro našince obývajícího naši krásnou, leč suchozemskou vlast je to trochu složitější, než pro kolegy ze států přímořských. Také lodě samotné nebývají zrovna malým a levným exponátem, a tak jen těžko můžeme předpokládat, že je některé naše museum získá a doveze zajímavý přírůstek do své sbírky. Nezbývá tedy, než vyrazit do zahraničí. Pro zájemce o ponorkové boje za druhé světové války je asi nejbližším¹⁾ takovým místem městečko Laboe nedaleko severoněmeckého Kielu. Spolek Deutscher Marinebund e.V. tu provozuje památník s prostým názvem Marine – Ehrenmal, jehož součástí je i U 995, jediná dochovaná ponorka typu VII C na světě. U památníku je prostorné parkoviště, v nedalekých kioscích a hotelích můžete ochutnat místní speciality a místo samotné je turisticky atraktivní. Takže ideální cíl pro rodinný výlet, kdy se hlava rodiny může „na chvilku“ vytratit.

Historie U 995

Ponorka U 995 typu VII C/41 byla spuštěna na vodu 22. července 1943 v loděnici Blohm & Voss A.G. v Hamburku. Do stavu Kriegsmarine byla zařazena 16. září 1943, prvním velitelem se stal Kapitänleutnant (kapitánporučík) Walter Köhntopp. Od tohoto dne až do ukončení výcviku 31. května 1944 patřila U 995 k 5. ponorkové flotile (5. Unterseebootsflottille) se základnou v Kielu. Od 1. června byla zařazena k frontové 13. Unterseebootsflottille umístěné v norském Trondheimu. Pod Köhntoppovým vedením absolvovala ponorka v oblasti Severního a Barentsova moře několik plaveb, z nichž čtyři byly operační. Během jedné z nich byla napadena spojeneckým letounem a pět mužů z posádky bylo zraněno.

10. října došlo ke změně kapitána a na můstek nastoupil teprve jednadvacetiletý Oberleutnant zur See (námořní nadporučík) Hans-Georg Hess. Tento dravý důstojník bude U 995 velet až do konce druhé světové války a vyslouží si na ní i Rytířský kříž. Za svého velení podnikne s U 995 v oblasti kolem Severního mysu a severního pobřeží poloostrova Kola pět operačních plaveb, při nichž potopí pět sovětských a jednu americkou loď o celkové tonáži 9 474 BRT. O jeho odvaze svědčí i provedené operace proti sovětským pobřežním zařízením. Při jedné takové akci vplul 8. února 1945 do sověty drženého norského přístavu Kirkenes a vypálil dvě torpéda proti norské nákladní lodi IDEFJORD. Obě minula. Na konci března ponorka zakotvila, již jako součást 14. Unterseebootsflottille, v doku v Trondheimu. Důvodem byly úpravy související s instalací šnorchlu. 8. května 1945 tak Hess nemohl splnit rozkaz nevydat loď nepříteli a potopit ji a s celou posádkou se vzdal. Němečtí námořníci si rok pobyli v zajetí v Norsku, ponorka byla předána Británii.

V říjnu 1948 započala další fáze v historii U 995 – spolu se dvěma dalšími U-booty typu VII C ji jako náhradu za válečné škody převzalo Norské královské námořnictvo. Po nutných opravách a vystrojení ji 6. prosince 1952 zařadilo do svého stavu pod názvem KAURA, kód NATO „S 309“. KAURA sloužila deset let jako jedno z plavidel pobřežní obrany a zúčastnila se několika námořních cvičení v rámci NATO. Zároveň fungovala i jako školní loď a její palubou prošly desítky budoucích norských ponorkářů. 15. prosince 1962 byla vyřazena z aktivní služby.

V roce 1965 ponorku Norské královské námořnictvo prodalo za symbolickou cenu 1 západoněmecké marky tehdejší Bundesmarine. Za účasti několika válečných veteránů, ve vleku za remorkérem FAIRPLAY II přeplula ponorka do Kielu. O ponorku jako exponát mělo zájem několik německých museí. Nakonec však rozhodly náklady a loď byla předána spolku Deutscher Marinebund e.V. se sídlem v Kielu. Ponorka byla znovu přejmenována na U 995, opravena a zrestaurována do stavu z roku 1945. Na připravené podstavce na pláži u lázeňského městečka Laboe ji umístily dva plovoucí jeřáby. Konečně 13. března 1972 byla slavnostně otevřena pro veřejnost. Jedním z prvních návštěvníků prý byl i sám bývalý velitel ponorkového loďstva Třetí říše Karl Dönitz.

Prohlídka

U 995 je zvenku volně přístupná a zájemce si ji může prohlédnou nerušeně ze všech stran. Zvláště bych zdůraznil možnost detailní prohlídky hřídelů s lodními šrouby, směrových a hloubkových kormidel. Toto si u plovoucího exponátu neprohlédnete. Na druhou stranu nejsou paluba a nástavby ponorky z bezpečnostních důvodů přístupné. I tak při pohledu ze země vynikne protiletadlová výzbroj tvořená dvěma 20mm dvojčaty a 37mm kanónem umístěná na „Wintergarten“, vyvýšené nástavbě za věží. Z věže vystupují útočný a pozorovací periskop a antény rozličných radiových a radarových zařízení, kterými byla loď vybavena. Celá U 995 je vně natřena dvěma odstíny námořní šedi, pouze na věži je emblém ponorky - modrý a červený panáček z loga v Německu známé a oblíbené stolní hry „Fang den Hut!" (česky asi „Hon za kloboučkem“).

Po zaplacení 3,50 € se nám otevře i interiér plavidla. Prohlídková trasa začíná na pravoboční zádi vstupními dveřmi, které byly vyříznuty do boku ponorky. Po jejich projití se nacházíme v zadní torpédové komoře, která je zároveň strojovnou obou elektromotorů. Většinu tohoto prostoru zabírají rozvodné a regulační skříně k akumulátorům a elektromotorům. Kdo viděl vynikající německý film „Das Boot“ z roku 1981, tuší co bude následovat za přepážkou směrem k přídi: hlavní strojovna s dieselovými motory, jíž vládne démonický strojník Johann. Mužům pracujícím v této místnosti nebylo obzvláště co závidět: stísněný prostor, hluk, vlhkost, horko, naftové výpary, těžká a špinavá práce. Za další vodotěsnou přepážkou můžeme vidět lodní kuchyni a jednu ze dvou palubních toalet. Konkrétně tato zadní je rezervní a do spotřebování zásob sloužila jako jedna z lodních spižíren. V kuchyni, nebo spíše kuchyňce, je sporák jen o něco větší, než je běžný „domácí“, a každý, kdo někdy vařil více než pro deset strávníků, si asi dovede představit kuchařovo nasazení. Následují obytné kóje poddůstojníků a pak vcházíme do řídící centrály ponorky, kterou posádky familiárně nazývaly podle rušného náměstí v centru Berlína „Potsdamer Platz“. Tady si to návštěvník může opravdu dosyta užít a osahat si periskopy, ovládání hloubkových a směrových kormidel, balastních nádrží, nebo se může u navigačního stolku vžít do role kapitána. Bohužel je věž nepřístupná i zevnitř, a tak nám musí stačit pohled do věže odspodu z centrály. Za dalším kruhovým průlezem je na levoboku kapitánská kóje a kóje důstojníků a šikovatelů, na pravoboku radiokabina sousedící s kabinou hydroakustika. Obě jsou plně vybaveny přístroji, avšak nepřístupné a je možno do nich nahlédnout pouze přes plexisklo. Následuje druhá toaleta a poslední a největší prostor ponorky, přední torpédová komora. Tady pracovalo, jedlo a přespávalo 27 příslušníků mužstva. Je velmi těžké si představit, jak se sem na začátku hlídkové plavby vešlo navíc dvanáct dalších torpéd (z toho čtyři v hlavních torpédometů) a většina zásob potravin. Zde prohlídka vnitřních prostor plavidla končí a ponorku je možné opustit opět do pravoboku vyříznutými dveřmi.

Památník Marine – Ehrenmal

Jak jsem se již výše zmínil, je ponorka U 995 součástí námořního památníku Marine – Ehrenmal (česky Námořní památník), a jeho prohlídka se tedy přímo nabízí. Památník byl vybudován v letech 1927 – 1936 jako vzpomínka na námořníky padlé v první světové válce. Po druhé světové válce byl rozšířen a věnován námořníkům, kteří obětovali své životy v obou světových konfliktech. Památník je postaven na místě, kde byla dříve otočná pancéřová věž děla pobřežní obrany. Tvoří jej přízemní budova se zdařilými obřími modely lodí a ponorek, menšími exponáty ve skutečné velikosti, mapami a dobovými materiály; podzemní pietní místo, pro nějž bylo využito bývalé ložiště otočné dělostřelecké věže a nepřehlédnutelná, 72 m vysoká rozhledna z kamene a neomítnutých cihel končící vyhlídkou 85 m na hladinou Baltského moře. V areálu památníku se nacházejí i další exponáty na volném prostranství. Za všechny uvádím alespoň lodní šroub z těžkého křižníku PRINZ EUGEN, který byl v roce 1977 vyloven u atolu Kwajalein z hloubky 40 m. Těžký křižník spočinul na dně u atolu při poválečných zkušebních atomových testech.

U-Boot – Ehrenmal Möltenort

Při cestě z Kielu do Laboe nemůžete minout odbočku k památníku v městečku Möltenort, tentokrát věnovanému padlým ponorkářům a nazvanému prostě U-Boot – Ehrenmal (česky Ponorkový památník).

Nevelkému památníku na malém návrší u břehu moře vévodí sloup s červeného kamene s bronzovým znakem německého ponorkového loďstva a taktéž bronzovým orlem. Návštěvník je nasměrován dolů pod úroveň okolního terénu a zde v jakémsi půlkruhovém „zákopu“ prochází kolem bronzových desek se jmény padlých příslušníků posádek ponorek. Na vnitřní straně jsou desky z první světové války, na vnější z té druhé. Co potopená ponorka, to jedna deska.

Co říci na závěr?

Návštěvu námořních památek v okolí Kielu mohu jen doporučit. Kiel je již mnoho desítek let důležitou základnou německého válečného loďstva, a tak se v jeho okolí nachází několik objektů hodných prozkoumání zájemci o námořní historii. O třech z nich jsem se zde zmínil. Pokud budete mít cestu kolem, rozhodně neváhejte.

Více fotografií si můžete prohlédnout ve fotogalerii U 995.

Technicko - taktická data ponorky U 995 typu VII C/41
Délka maximální	67,23 m
Délka na vodorysce	65,90 m
Šířka	6,18 m
Výška	9,55 m
Výtlak vynořená	769 t
Výtlak ponořená	871 t
Maximální hloubka ponoru	~250 m
Výzbroj	5 × TT 533mm (4 přední + 1 zadní, 14 torpéd)
	1 × 3,7cm Flak M42 U na lafetě LM 42 U
	2 × 2cm Flak-Zwilling 38 M II na lafetě Doppel-LM 43 U
Pohon	2 x šestiválcový čtyřtaktní přeplňovaný diesel Germaniawerft F46 o výkonu 1400 ks při 480 ot/min každý
	2 x elektromotor typu BBC (Brown, Boveri & Cie.) GG UB 720/8 o výkonu 375 ks při 295 ot/min a napětí 220 V každý
Akumulátory	2 x 62 článků AFA 33 MAL 800 E s kapacitou 9160 Ah při nabíjení 20 hodin
Hmotnost akumulátorů	61,99 t
Lodní šroub	2 x třílistý o průměru 1,23 m
Maximální rychlost s diesely na hladině	17,7 uzlu
Maximální rychlost s elektromotory pod hladinou	7,6 uzlu
Čas nutný k ponoření	~30 s
Dosah	8500 nm při rychlosti 10 uzlů (diesel)
	6100 nm při rychlosti 12 uzlů (diesel)
	3250 nm při rychlosti 17 uzlů (diesel)
	120 nm při rychlosti 2 uzly (elektromotor)
	80 nm při rychlosti 4 uzly (elektromotor)
Posádka	obvykle 44 - 52 mužů

Hlavní použité prameny:

• Erich Gröner: Die deutschen Kriegsschiffe 1815-1945, Band 3: U-Boote, Hilfskreuzer, Minenschiffe,Netzleger, Sperrbrecher, Bernard & Graefe Verlag Koblenz, 1985
• Clay Blair: Hitlerova ponorková válka: Pronásledovaní 1942 - 1945, Návrat, 2005
• Siegfried Breyer, Gerhard Koop: Die Deutsche Kriegsmarine 1935-1945, Band 3, Weltbild Verlag Augsburg, 1994
• http://www.deutscher-marinebund.de
• http://www.ubootehrenmal.de

---

¹⁾ Toto neplatí pro miniponorky. Miniponorky různých typů může zájemce shlédnout i v několika vnitrozemských německých museích, namátkou v Deutsches Museum v Mnichově, Militärhistorisches Museum der Bundeswehr v Drážďanech nebo v Technik Museum ve Speyeru.