Opravdu pěkný článek, díky za něj :). Mám jen pár dotazů:
vrtá mi hlavou ta výměna hydroplánů. Není možné že k výměně došlo spíše z důvodu jeho neopravitelného poškození? Přece jenom, Orion musel vézt pro Arado vézt zásobu náhradních dílů a také piloti i technický personál ho měli v malíku, což u Nakadžimy pochybuji. Navíc papírově je lepší spíše Arado.
druhá otázka: Dočetl jsem se, že Orion už nikdy dále nebyl nasazen ve své původní roli korzára. Nevíte proč?
Nemohu znát všechny podrobnosti ohledně koupě hydroplánu v Japonsku, ale podle několika pramenů šlo víceméně o testování cizího stroje. Pokud jde o nasazení Orionu, pak doba pro korzáry tohoto typu a hladinové lodě vůbec už v polovině válečného konfliktu dávno minula. Nebyly pro ně k dispozici základny v cizině, zaměření jejich vysílání už bylo díky technickému pokroku otázkou okamžiku, letecký průzkum byl daleko dokonalejší, konvojová služba byla pravidlem a dostat se skrze spojeneckou blokádu z Německa ven a zase zpět, když to nedokázaly dost často ani skrytě plující ponorky, byla od prvního čtvrtletí roku 1943 už věc takřka nemožná.
www.bismarck-class.dk/hilfskreuzer... Podle tvrzení na těchto stránkách by skutečně mělo jít o to, že Arado utrpělo poškození, která je prakticky vyřadila z provozu.
dotaz
roman 14. 11. 2011 19:39vrtá mi hlavou ta výměna hydroplánů. Není možné že k výměně došlo spíše z důvodu jeho neopravitelného poškození? Přece jenom, Orion musel vézt pro Arado vézt zásobu náhradních dílů a také piloti i technický personál ho měli v malíku, což u Nakadžimy pochybuji. Navíc papírově je lepší spíše Arado.
druhá otázka: Dočetl jsem se, že Orion už nikdy dále nebyl nasazen ve své původní roli korzára. Nevíte proč?
Re: dotaz
Krojc 15. 11. 2011 12:25Re: dotaz
Z 1. 12. 2011 16:27Re: dotaz
Krojc 2. 12. 2011 15:51Hodnocení
Sputnik 14. 11. 2011 11:15