Komentáře k: Pattonova vojska v Čechách

Zpět na: Pattonova vojska v Čechách

  • :-)

    dave 24. 1. 2012 21:07
    Žádné zráty, jak se na Amíky sluší:-)
    Podle mě vůbec nebojovali, možná omylem stříleli po svých. Němci se vzdávali sami, lepší americké zajetí, než ruské, doslova utíkali do zajetí. Kdyby chtěli, Pattonovu armádu vymažou ze země. Bez letadel byli Amíci v háji. Jejich styl válčení a především Pattonův se v ničem nelišil od ruského.
    Odpovědět

  • Americká vojska v Čechách

    Poldík 6. 5. 2011 10:49
    Poměrně pečlivě jsem přečetl tento článek a protože se zajímám velmi o dějiny II.světové války, tak jsem hledal, kolik padlo v boji amerických vojáků. Předložené počty zajatců jsou zkresleny tím, že vojáci wehrmachtu spěchali sami a dobrovolně do amerického zajetí, aby se vyhnuli Rudé armádě. Prosím tedy o sdělení počtu padlých amerických vojáků na území ČSR.
    Odpovědět

  • postup vojsk

    Tomáš 30. 7. 2009 13:06
    prosím, mohl by mi někdo napsat kudy přesně vedl směr postupu spojeneckých vojsk? Šli spojenci také přez Prachatice, Krumlov a kudy šli? pište na můj email: [email protected]
    Odpovědět

  • Naše tanková brigáda -Alois Wollman

    Zdeněk Ersepke 4. 6. 2009 14:57
    Po zavření Vysokých škol byli posluchači VŠT v Brně odvedeni na hřiště, kde si museli lehnou na zem a byli biti a decimováni. Byl mezi nimi i můj strýc Alois Wollman studující "Vodní stavby".Aniž by se ukázal doma prchal s prchal s přítelem Rudolfem Selesem přes Hlinkovo Slovensko . Hlinkovci je pochytali a uvěznili ,ale v noci je jiní Slováci osvobodili. Brzy byli znovu zajati a večer, když je Slováci na hranici předávali Maďarům prchli znovu , přes Jugoslávii se dostali do Alexandrie,kde je převzali Francouzi, Ve Francii bojovali u děl tažených koňmi. Kryli ústup a za velkých ztrát se dostali přes La Manche do Anglie,tam se stal A.W. tankistou . Po letech se vylodili za velkých ztrát ve Francii Jako velitel tankové roty obléhal Dunquerk, kde byl postřelen. Jelikož bojoval na západě nemohl po návratu za komunismu dostudovat a dostal jen podřadné zaměstnání jako technický kreslíř.Trpěl tím hlavně duševně a brzy zemřel.
    Odpovědět

    • Re: Naše tanková brigáda -Alois Wollman

      [email protected] 28. 2. 2015 19:07
      Vážený pane, nevím jestli jde o stejnou osobu, ale ing. ALOISE WOLLMANNA jsem znal. Bydlel až do své smrti (asi v roce 1988) v Ostravě Porubě na Opletalově ul. č.p. 800. Byl kpt. tankových vojsk v Anglii, bojoval v Africe a zúčastnil se invaze. Pracoval u VOKD v Ostravě. Jedna jeho dcera ještě na této adrese bydlí, ale nevím jak se jmenuje provdaná.
      Odpovědět

    • Re: Naše tanková brigáda -Alois Wollman

      Peter Bača 30. 11. 2013 14:25
      Dobrý deň,
      poprosím Vás viete presnú trasu prechodu Vášho strýce na Slovensko?
      Neprechádzali pres Vrbovce, Skalicu, Holíč, Kúty?
      Kto boli iný Slováci čo ich oslobodili?
      Odpovědět

  • Presny postup vojsk

    Kuba 23. 11. 2008 17:58
    DObrý den je mozne zjistit kude presne sli vojska od Lokte..? Děkuji prosim piste na [email protected] dekuji
    Odpovědět

  • Bradley?

    Gotrek 2. 2. 2007 06:51
    Nechci se přít, ale dle filmu Patton bych usuzoval, že gen. Omar Bradley byl gen. Pattonovi podřízen, tedy ještě alespoň během bojů na Sicílii.
    A ohledně toho triumfálního pochodu městem... co třeba (tuším) Palermo, kam se Patton dostal horším terénem a delší cestou dřív než Monty?
    Odpovědět

  • šumava

    jaryn 20. 8. 2006 21:14
    Psaní je to krásné ale škoda že se nepíše malinko více o bojích na šumavě(českokrumlovsko,Prachaticko atd.)Jsem ze šumavy a nevim kde bych nalezl nějaké podrobnosti.
    Odpovědět

    • Re: šumava

      Zdeněk Ersepke 4. 6. 2009 15:09
      Bylo pár dní po kapitulaci. Občas jsme sice z Lodýna dostali (po zprávách Volá Londýn) hlášení např. Lojza a Ruda zdraví Ostravu. Sotva skončila válka ozval se u nás telefon. "Zdeňo, velitel tankové roty gen. Pattona Alois Wollmann, tě zve do Podradí hradu Rábí na 14 dní na zotavenou. Musíš se posilnit než konečně půjdeš na VŠCHT.Samozřejmě jsem neváhal. Neměl jsem ovšem tušení, že 20 km odtud ve vesničce Víska ,žije moje budoucí manželka, která toho času chodí s americkým letcem
      Odpovědět

  • Realita

    Jarda 18. 2. 2005 23:10
    Vážení přispěvatelé,
    nedá mi nezapojit se do diskuse kolem úlohy západních armád při osvobozování západních Čech. Doporučuji všem následující publikaci: Report by the Supreme Commander to the Combined Chief of Staff on the operations in Europe of the Allied Expedition Force, 6 June 1944 to 8 May 1945. Publikace byla vydána v Londýně v roce 1946 vydavatelstvím His Majesty´s Stationery Office. Pro zajímavost, v roce 1982 byla k dostání v Brně v antikvariátu za cenu 6 Kč v originále.
    V publikaci jsou citovány události a oficiální dokumenty od jmenování Dwight David Eisenhowera do funkce vrchního velitele spojeneckých expedičních sil (Supreme Commander, Allied Expedition Force), dále přes oficiální popis událostí až po sepsání této zprávy dne 13. července 1945. Čili ještě před Hirošimou a Nagasaki. Publikace je doplněna i jednoduchými mapkami od Normandie až po střední Evropu.
    Zastávám názor, že každý položený život za osvobození má nekonečně stejně obrovskou hodnotu, ať už bylo bojováno roky anebo pouhý okamžik vzdoru okupantům. Všechny oběti si zaslouží stejně velkou úctu nás, kteří jsme se pak učili různě pokroucené dějiny podle momentální situace. To ale probíhá dosud.
    Trochu konkrétněji. Rozkaz ke vstupu amerických jednotek na území Československa byl vydán večer 4. května 1945 a první tanky vstoupily do Plzně ráno 6. května 1945. Jednotky postoupily až do Rokycan, kde se zastavily z mnoha taktických i strategických důvodů.
    Nicméně, postup amerických spojeneckých vojsk v Německu sledoval především porážku německých jednotek v údolí Dunaje. Vzhledem k úspěšnému postupu došlo k přeorganizování amerických sil a byl vydán rozkaz k posunutí demarkační čáry na linii Linec, České Budějovice, Plzeň a Karlovy Vary. Původně byla v Jaltě dohodnuta a potvrzena linie na západní hranici Československa.
    Na straně 140 citované zprávy je o tomto postupu jen velmi krátká zmínka v rámci jediného odstavce. Skutečně se jednalo o jeden a půl denní operaci, i když pro Československo to mělo zcela jiný význam.
    Nebyl to ale první vstup amerických jednotek na území Československa. Jednotky západních spojenců vstoupily na území severozápadních Čech již 18. dubna 1945. Toto je zmíněno v citované zprávě na straně 132.
    Pro Američany ale bylo nesmírně důležité, zda se Rusko skutečně zapojí do operací proti Japonsku, a to bylo dodrženo.
    Uctěme tedy památku na všech místech se stejnou pietou, ať už to bude v Plzni nebo v Praze či na jiných místech. Nikdo 6. května 1945 nemohl vědět, kdy skutečně válka skončí. Hrdinové byli všichni, kteří za naši svobodu položili životy, ať už to byli američtí vojáci nebo vojáci Rudé armády či jiných zemí, a to bez ohledu na barvu pleti, víru či politickou příslušnost. Čest jejich památce.
    Odpovědět

    • Re: Generál Patton

      Pavel-P-Lener 4. 12. 2017 18:56
      O gen. P. vydalo nakladatelství AB Praha (rok vydání neuveden) knihu Petra Lindy "Patton byl váš nejlepší".Jako voják byl skutečně nejlepší, ale jako voják-diplomat by propadl. Sloužit po P. bylo pro vojáky utrpení ale i čest. Heslo "krev a kuráž" si prý jeho vojáci vakládali takto: Naše krev a jeho kuráž. Osobně jsem přesvědčen, že jeho tragická smrt při banální automobilové nehodě byla ve skutečnosti atentátem. Ostatně nikdy nebyla přesvědčivě vysvětlena. Veliké ponížení musel P. zažít, když vrchní velitel Eisenhower dal přednost Montgomeryho operaci Market Garden, která byla v konečné fázi propadákem. M. měl být odstaven od daších závažných rozhodnutích i za cenu konfliktu s Brity.
      Nějaký nedouk zde položil otázku, kolik padlo v ČSR Američanů. To je absurdní. Ten nedouk zřejmě nikdy neslyšel o vylodění v Normandii či o bojích v Ardenách. Kromě toho vedení války z hlediska lidských zdrojů bylo mezi Ruskem a Spojenci zcela odlišné. Ale to již je jiná tématika. Ten nedouk nechť si dá mokrý hadr na hlavu.
      Odpovědět

    • Re: Realita

      Stanislav Vojtíšek 25. 8. 2005 15:51
      Podle mě dost dobrý článek, vše bylo rozhodnuto na Jaltě a to kam postoupí Patton na konečný stav nemělo žádný vážný vliv. Celé to zmastil už F.D. Roosevelt, když na Jaltě couval až tak daleko, že v to Stalin nedoufal ani v nejoptimističtěším snu, ani Churchil na tom moc nemohl změnit, byť dělal co mohl. Trumann měl přijít o rok dřív a bylo to možná složitější. Pravdou je že naši Rudí v čele s Klémou to měli zmáknuté na jedničku a fakt je i to, že nálada V ČSR byla dost nalevo.......O Benešovi mluvit jako o hlavním viníkovi katastrofy mezi léty 1938-1948 by bylo nošení dříví do lesa.
      Odpovědět

  • Nepodlehejme iluzím

    Franta 12. 6. 2004 18:27
    V článku,jinak velmi dobře zpracovaném, se vyskytuje jedna v poslední době široce rozšířená iluze a tou je představa, že případné osvobození Prahy am. armádou by nějak podstatně změnilo náš poválečný vývoj. Tato představa,vzniklá jako reakce na oficiální názory do listopadu 89, neodpovídá daným dobovým realitám.
    1,ČSR měla v té době svoji mezinárodně uznávanou vládu, řídící se svým programem (Košický vládní program) vzniklým na základě dohody Londýnské vlády s Moskevským vedením KSČ. Je samozřejmě nesporné, že se zde projevoval sílící vliv SSSR, ten byl dán jednak tím, že osvobozování ČSR započalo z východu a jednak se zde projevovala reakce československé společnosti( a to včetně Londýnské politické reprezentace v čele z pr.Benešem) na chování západních mocností v době Mnichova.Po válce pak jediná KSČ měla jasný plán činnosti, který cílevědomě uskutečňovala. Ostatním stranám chyběla právě takováto koncepce. Na těchto skutečnostech mohlo těžko něco podstatného změnit případné osvobotení Prahy am.armádou. To co se dělo dál v padesátých letech je již jinou otázkou.
    2,Nyní několik poznámek k předpokládanému vývoji po ev. osvobození Prahy am. armádou. Jednak by se jednalo o poměrně úzký pruh směřující od Plzně do Prahy, na víc by am. vojska neměla sil,neboť měla k dispozici max. sto tisíc mužů a to včetně kuchařů a pomocných sil. Mimochodem postup tímto poměrně úzkým pruhem v sobě zkrýval jisté nebezpečí v podobě vojsk SS soustředěných v okolí Benešova, neboť jejich případný útok do boku Pattonových vojsk mohl mít velmi nepříjemné důsledky. Pokud si toho Patton nebyl vědom, či to byl ochoten ignorovat, nebyli k témuž odhodláni jeho nadřízení. Pokud by tedy vše dobře dopadlo jednalo by se o úzký pruh území obklopený sovětskými vojsky. Samozřejmě nepředpokládám nějaké projevy nepřátelství s vyjímkou tefonátů nejvyšších velitelů, nicméně by to bylo asi vše, na roztržce, či dokonce ozbrojeném konfliktu neměla v tu dobu zájem ani jedna strana. K čemu by však došlo určitě tak to by bylo poměrně rychlé stažení am.armády za linii domluvené demarkrační linie. Nenechme se mýlit k tomuto vývoji došlo i v jiných oblastech vzájemného dotyku spojeneckých vojsk např. dolní Sasko( Lipsk), Durynsko aj. Sov. armáda současně vyklidila oblasti severních německých přístavů(Kiel) a umožnila vytvoření samostatných pásem ostatním spojencům v Berlíně a Vídni. Na závěr. Nechci v žádném případě snižovat úlohu záp. spojenců. Není to třeba. Je třeba ji postavit do odpovídající pozice.
    Franta
    Odpovědět

    • Re: Nepodlehejme iluzím

      D.Martin 29. 1. 2007 13:49
      K tomu bych jen dodal : Vídeň a většinu Rakouska obsadili Sověti a přesto jsem si nevšiml, že by se Rakousko stalo členem Varšavské smlouvy ...
      Tohle všechnou už bylo prostě rozhodnuto na Jaltě.
      Odpovědět

      • Re: Nepodlehejme iluzím

        Lukas 11. 5. 2023 09:04
        To je ale nesmysl. Na Jaltě se vůbec neřešilo, že budeme v náruči sovětského svazu. Co se týká osvobození Prahy, tak si najděte co řešili Beneš se Stalinem v roce 1943.
        Odpovědět

      • Re: Nepodlehejme iluzím

        jkl 29. 1. 2007 17:28
        Dvě třetiny Rakouska obsadili západní spojenci.
        Odpovědět

        • Re: Nepodlehejme iluzím

          D.Martin 7. 2. 2007 12:44
          Sorry, máš pravdu. Ale o to vic to potvrzuje co jsem řekl. Osvobození Prahy Pattonem by nic nezměnilo.
          Stalin v Jaltě prostě řekl : "Zaplaťte!" A oni zaplatili - námi...
          Odpovědět

    • Re: Nepodlehejme iluzím

      Kidd 11. 8. 2005 14:36
      Nechci polemizovat o tom jaký význam pro poválečný vývoj Československa by ve skutečnosti mělo osvobození Prahy americkou armádou, ale rád bych připomenul, že na Jaltské a dalších konferencích bylo mezi spojenci dohodnuto rozložení sfér vlivu v poválečné Evropě a Československo s hlavním městem Prahou spadalo do sféry SSSR. Americké armáda proto nemohla obsadit Prahu čistě z politických důvodů. Mohlo by to totiž vézt k roztržce se Stalinem, který na osvobození Prahy rudou armádou trval. Nehledě k tomu, že vztahy mezi spojenci byly již v té době poměrně napjaté díky Německým návrhům na separátní kapitulaci na západě, by Stalin reagoval jistě velmi ostře a ohroženo by bylo nejen zapojení SSSR do války proti Japonsku, ale při eskalaci jistě i samotný budoucí mír v Evropě.
      Odpovědět

    • Re: Nepodlehejme iluzím

      Jarda 16. 1. 2005 18:18
      Plně souhlasím,tento názor je správný a bohužel zatím nikdo asi nemá veřejně odvahu napsat v těchto věcech opravník oblíbených omylů. Jestliže dnes slyším o tom, jak minulý režim křivil dějiny, někteří hoši tomu dneska nasazují korunu.
      Odpovědět

      • Re: Nepodlehejme iluzím

        flippy 26. 5. 2005 09:51
        Jen tak mimochodem. Jeden z nejlepších volebních výsledků KSČ byl v roce 1946 dosažen v Plzni!!! Jinak poválečná situace byla trochu složitější a čet jsem i názor, že k únoru 48 došlo v ČSR na základě vykopnutí francouzské KS z vlády, poté co na Stalinův rozkaz odzbrojila své milice. Stalin nehodlal dál riskovat a dal Gottwaldovi povel k tomu, aby začal jednat... jak to dopadlo víme všichni dobře sami...
        Odpovědět

        • Re: Nepodlehejme iluzím

          jarda 15. 8. 2005 23:54
          jaký byl výsledek voleb 1946 v Plzni?
          Odpovědět

  • Existují nějaké mapy?

    Kenya 31. 5. 2004 23:12
    Mam dotaz: Existují nějaké přesné mapy, kde sošlo k bitvám američanů s němci, případne, kde presně se nacházely polní tábory, kudy vedly postupy apod. Tím přesně nemyslím "nalevo od Plzně", ale třeba na jižním svahu kopce Vladař, kilometr JZ od vesnice Voltuš apod. diky David [email protected]
    Odpovědět

    • Re: Existují nějaké mapy?

      Honza 8. 12. 2008 19:17
      Ahoj zjistil jsi neco o sokolovsku a chebsku?
      Odpovědět

  • Děkuji

    Heimdallr 5. 5. 2004 08:44
    Děkuji Ti, Jene, za krásný článek.
    Odpovědět

  • Nemá chybu

    Tomáš 21. 10. 2003 19:41
    Pěkny stránky.
    Odpovědět
Zpět na: Pattonova vojska v Čechách
  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.