Vážení přispěvatelé,
nedá mi nezapojit se do diskuse kolem úlohy západních armád při osvobozování západních Čech. Doporučuji všem následující publikaci: Report by the Supreme Commander to the Combined Chief of Staff on the operations in Europe of the Allied Expedition Force, 6 June 1944 to 8 May 1945. Publikace byla vydána v Londýně v roce 1946 vydavatelstvím His Majesty´s Stationery Office. Pro zajímavost, v roce 1982 byla k dostání v Brně v antikvariátu za cenu 6 Kč v originále.
V publikaci jsou citovány události a oficiální dokumenty od jmenování Dwight David Eisenhowera do funkce vrchního velitele spojeneckých expedičních sil (Supreme Commander, Allied Expedition Force), dále přes oficiální popis událostí až po sepsání této zprávy dne 13. července 1945. Čili ještě před Hirošimou a Nagasaki. Publikace je doplněna i jednoduchými mapkami od Normandie až po střední Evropu.
Zastávám názor, že každý položený život za osvobození má nekonečně stejně obrovskou hodnotu, ať už bylo bojováno roky anebo pouhý okamžik vzdoru okupantům. Všechny oběti si zaslouží stejně velkou úctu nás, kteří jsme se pak učili různě pokroucené dějiny podle momentální situace. To ale probíhá dosud.
Trochu konkrétněji. Rozkaz ke vstupu amerických jednotek na území Československa byl vydán večer 4. května 1945 a první tanky vstoupily do Plzně ráno 6. května 1945. Jednotky postoupily až do Rokycan, kde se zastavily z mnoha taktických i strategických důvodů.
Nicméně, postup amerických spojeneckých vojsk v Německu sledoval především porážku německých jednotek v údolí Dunaje. Vzhledem k úspěšnému postupu došlo k přeorganizování amerických sil a byl vydán rozkaz k posunutí demarkační čáry na linii Linec, České Budějovice, Plzeň a Karlovy Vary. Původně byla v Jaltě dohodnuta a potvrzena linie na západní hranici Československa.
Na straně 140 citované zprávy je o tomto postupu jen velmi krátká zmínka v rámci jediného odstavce. Skutečně se jednalo o jeden a půl denní operaci, i když pro Československo to mělo zcela jiný význam.
Nebyl to ale první vstup amerických jednotek na území Československa. Jednotky západních spojenců vstoupily na území severozápadních Čech již 18. dubna 1945. Toto je zmíněno v citované zprávě na straně 132.
Pro Američany ale bylo nesmírně důležité, zda se Rusko skutečně zapojí do operací proti Japonsku, a to bylo dodrženo.
Uctěme tedy památku na všech místech se stejnou pietou, ať už to bude v Plzni nebo v Praze či na jiných místech. Nikdo 6. května 1945 nemohl vědět, kdy skutečně válka skončí. Hrdinové byli všichni, kteří za naši svobodu položili životy, ať už to byli američtí vojáci nebo vojáci Rudé armády či jiných zemí, a to bez ohledu na barvu pleti, víru či politickou příslušnost. Čest jejich památce.
Realita
Jarda 18. 2. 2005 23:10nedá mi nezapojit se do diskuse kolem úlohy západních armád při osvobozování západních Čech. Doporučuji všem následující publikaci: Report by the Supreme Commander to the Combined Chief of Staff on the operations in Europe of the Allied Expedition Force, 6 June 1944 to 8 May 1945. Publikace byla vydána v Londýně v roce 1946 vydavatelstvím His Majesty´s Stationery Office. Pro zajímavost, v roce 1982 byla k dostání v Brně v antikvariátu za cenu 6 Kč v originále.
V publikaci jsou citovány události a oficiální dokumenty od jmenování Dwight David Eisenhowera do funkce vrchního velitele spojeneckých expedičních sil (Supreme Commander, Allied Expedition Force), dále přes oficiální popis událostí až po sepsání této zprávy dne 13. července 1945. Čili ještě před Hirošimou a Nagasaki. Publikace je doplněna i jednoduchými mapkami od Normandie až po střední Evropu.
Zastávám názor, že každý položený život za osvobození má nekonečně stejně obrovskou hodnotu, ať už bylo bojováno roky anebo pouhý okamžik vzdoru okupantům. Všechny oběti si zaslouží stejně velkou úctu nás, kteří jsme se pak učili různě pokroucené dějiny podle momentální situace. To ale probíhá dosud.
Trochu konkrétněji. Rozkaz ke vstupu amerických jednotek na území Československa byl vydán večer 4. května 1945 a první tanky vstoupily do Plzně ráno 6. května 1945. Jednotky postoupily až do Rokycan, kde se zastavily z mnoha taktických i strategických důvodů.
Nicméně, postup amerických spojeneckých vojsk v Německu sledoval především porážku německých jednotek v údolí Dunaje. Vzhledem k úspěšnému postupu došlo k přeorganizování amerických sil a byl vydán rozkaz k posunutí demarkační čáry na linii Linec, České Budějovice, Plzeň a Karlovy Vary. Původně byla v Jaltě dohodnuta a potvrzena linie na západní hranici Československa.
Na straně 140 citované zprávy je o tomto postupu jen velmi krátká zmínka v rámci jediného odstavce. Skutečně se jednalo o jeden a půl denní operaci, i když pro Československo to mělo zcela jiný význam.
Nebyl to ale první vstup amerických jednotek na území Československa. Jednotky západních spojenců vstoupily na území severozápadních Čech již 18. dubna 1945. Toto je zmíněno v citované zprávě na straně 132.
Pro Američany ale bylo nesmírně důležité, zda se Rusko skutečně zapojí do operací proti Japonsku, a to bylo dodrženo.
Uctěme tedy památku na všech místech se stejnou pietou, ať už to bude v Plzni nebo v Praze či na jiných místech. Nikdo 6. května 1945 nemohl vědět, kdy skutečně válka skončí. Hrdinové byli všichni, kteří za naši svobodu položili životy, ať už to byli američtí vojáci nebo vojáci Rudé armády či jiných zemí, a to bez ohledu na barvu pleti, víru či politickou příslušnost. Čest jejich památce.
Vaše odpověď: