Dobrý den. Velmi zajímavé čtení o osudech vojáků ve válce. V dopise z fronty vám bylo nejasné slovo "Plosse". Myslím si, že je to jméno krávy a z kontextu se to tak jeví. Po válce jsme také doma měli krávu Plosu a také žiji v bývalých Sudetech.
Zaujímavé.V súvislosti s tou zimou som si spomenul na rozprávanie otcovo,keď slúžil v rychlej brigáde, potom rychlej divizii na vých.fronte.Spolu s Nemcami v zmiešaných hliadkach slúžili pri ostrahe mostov.Zima bola jak v psinci, Nemec chatrne oblečený,vraj sa triasol ako osika.Slovač bola naproti tomu dobre vybavená.Pri moste bol domček,kde Slovací varili grog.Otec volal Nemca nech ide s ním sa ohriat.Odmietol,že musí strážit.To bola disciplína.
...že němečtí vojáci byli jen krvelačné bestie bez citu a trpěli jen hodní kluci od spojenců, tak si vzpomeňte na tyto lidi. Mě to vždycky vrtalo hlavou, že všichni němečtí vojáci nemohli být "fanatické stroje". Taky to byli kluci, kteří měli své sny a přání, rodiny... A neprávem se na ně zapomíná. A já se za to nestydím. V Opavě na městském hřbitově rád zapálím svíčku i německému vojákovi, protože i když jsem dříve cítil nával hněvu při zhlédnutí záběrů o okupaci ČSR, tak prostě na tom hřbitově si uvědomíte jednu věc. Že ať už jste Rus, Němec nebo Čech - ležíte v jedné zemi a jedna smrt vás spojuje. Nesmyslná...
Nejde přeci o klišé,ale o to,že byla vedena válka za účelem likvidace bolševizmu a ovládnutí slovanstva,se všemi důsledky z toho plynoucími.Válku někdo naplánoval, financoval a invazní armáda,a nejen ta, páchala na východě zvěrstva v rozsahu,o nichž si nikdo do té doby nedovedl udělat ani představu.Když vás jímá osud padlých německých vojáků zajeďte také do Petrohradu a zajděte si na Piskarevský hřbitov,kde bylo za války pochováno 600tis.občanů tohoto města.Šel jsem mezi těmi prostými rovy a nezadržitelně plakal.Co těm obyčejným lidem bylo do nenávisti mezi bolševizmem a nacizmem?Je přece jasné,že všichni němci nebyli bestie.Kdo z nich by si však dnes aspoň vzpoměl na vyvražděné slovanské obyvatelstvo v případě vítězné války?Každý rok by mašírovali a slavili zasloužené vítězství.Německo porážku tvrdě odneslo,byla na ně svalena právem vina,odskákali to řadoví lidé,ale hlavní vinníci zůstali nepojmenováni,skryti a nepotrestáni.Jako vždy.K Němcům mám podvědomou ostražitost,zejména sudetským,jsou to však lidé jako já.Život si žádá odpouštění.S jejich návratem bych měl problémy,zrada se zapomíná těžko.
Protože se přestěhoval do města Kuřívody v Ralsku, kde pracoval jako zedník pro různé stavební firmy a kde si také postavil dům (č.p. 216). Využil jsem jeho příběh pro presentaci celkem chudé historie města Ralsko. Omlouvám se tím pozůstalým, ale mám dojem, že jeho příběh by nikdy neměl zapadnout.
děkuji. Zajímavé v souvislosti s domem č.p.216 bylo, že babička s dědečkem splatili dluhy za dům v r.1940. Při vzniku vojenského prostoru po válce ho čs.stát odkoupil. Ovšem peníze za nucený výkup domu stát vyplatil až měsíc před měnou v r.1953. Podíl za dům, který připadl mému otci, tak zcela ztratil hodnotu. Dle tatínka by si za svůj podíl před měnou koupil novou motorku ČZ 125, po měně však měl jeho podíl cenu balonového kabátu a to ještě velmi mizerného.
Zajímalo by mě, zdali p.Engel psal ty dopisy opravdu česky, nebo jsou ty dokumenty upraveny do češtiny následně. Domnívám se, že by měl při psaní česky potíže s německou vojenskou cenzurou.
Během služby v čs. armádě psal dopisy česky, během služby ve WH německy. Takže jeho uveřejněné dopisy jsou přeloženy z němčiny. Zápisky paní Engelové byly psány česky a jsou zde citovány i s gramatickými chybami. Jinak p. Engel uměl plynně česky, ale při psaní dělal některé gramatické chyby.
Dědeček uměl výborně mluvit česky v psaném projevu se občas dopouštěl roztomilých chyb. Jinak obecně je třeba si uvědomit, že se to tehdy tak nebralo. Např. otec mluvil česky i německy již od mala a kamarády měl Čechy i Němce a stídání jazyků a jejich prolínání mu už jako malému dítěti nedělalo žádné problémy. Brali to jako něco samozřejmého a přirozeného.
radový vojak nie je fanatik ale vo vojne treba dodržať disciplínu. pri úteku z fronty mu hrozila smrť za zradu, na fronte síce tiež, ale mohol prežiť (pri troche šťastia sa to podarilo viacerým. počas vojny si nikto nevyberá či chce to alebo ono ... rozkaz je rozkaz
Dopisy zmíněného pána a článek jako takový, bych doporučil těm, kteří neustále pohlížejí na obyčejné vojáky na obou stranách jako na "komouše" (případně opilou sebranku) nebo "fašouny" (případně vraždící bestie), aby si uvědomily, že se jednalo hlavně o lidi. O lidi, kteří měli city a rodiny, ke kterým se až příliš často nevrátili... a to poslední co měli na mysli ve svých posledních chvílích byla ideologie...
Jestliže narukoval, musel s touto eventualitou nutně počítat. Je však pravdou, že sudetští Němci byli kvůli těmto obavám nasazováni spíše do týlových služeb než k bojovým útvarům.
Po válce obdržela Božena Engelová tzv. osvědčení o loajálnosti (možná i díky tomu že před válkou poskytli manželé Engelovi ve svém domě místo pro českou školku, které nechtěla německá obecní rada uvolnit obecní prostory) a zůstala tak v ČSR. Sama pak zasedala v "prověrkové" komisy, která určovalo kdo s nacisty spolupracoval a kdo ne.
Babička se jmenovala Blažena nikoliv Božena. Po Mnichovu, když dědeček nastoupil do čs.armády při mobilizaci, zůstala babička sama s dětmi. Místní Němci (Kuřivody byla hlavně německá obec - resp.městys)na ni měli pifku, protože před válkou dědeček s babičkou vyčlenili ve vlastním domě místnost pro českou školku, neboť obec (v městské radě byli jen Němci) odmítla dát k dispozici obecní prostory. A tak ji za podporu českého živlu chtěli místní Němci zlynčovat. Na poslední chvíli přišel starosta a zarazil to (jinak ovšem o starostovi babička dobře nemluvila). Babička pak vzala děti a utekla do Hrubého Lesnova k rodičům. Až po dotazu, co bude s majetkem a hospodářstvím jí obec Kuřivody požádala, aby se vrátila. Pro dokreslení barevné situace v jediné rodině: Dědečkova sestra Elfriede Hiecke (moje prateta) si vzala Němce a dědečka přemlouvala, abys se s babičkou - jako Češkou - rozvedl. Manžel Elfriede byl barvíř z Varnsdorfu a sloužil u SA. Zahynul za války, ovšem nikoliv v boji, ale na souchotiny. Elfriede byla po válce odsunuta na území pozdější NDR. Jiný můj prastrýc z okruhu dědečkovy rodiny byl také Němec z Varnsdorfu ovšem antifašista, který byl za války zavřen a už se z vězení nevrátil. Když před válkou oba prastrýcové přijeli k dědečkovi a babičce, tak ta se zlobila, že to vždycky skončilo politickou hádkou a tak museli k babičce a dědečkovi jezdit každý zvlášť. Skutečný život nikdy není černobílý. Zdravím a ještě jednou Vám děkuji.
Pocházím z Těšínska a rodina je pomíchaná z Čechů, Slezanů, Poláků a Němců :-) Naštěstí, i když díky válce museli každý být na jiné straně, se mezi sebou nehádali, ale snažili se vždy pomoct vždy tomu, jehož strana ve válečném konfliktu zrovna "prohrávala". Neměli to vůbec lehké lidi v těch časech.
odpověď na článek
Malasord 8. 1. 2012 19:03Re: odpověď na článek
Glynwed 8. 1. 2012 21:00Dopis z fronty
Mojmír 23. 6. 2010 10:39Mojmír Fadrný
Re: Dopis z fronty
Glynwed 7. 7. 2010 14:23Spomienka
Melly 23. 8. 2009 18:39Až bude nějaký film s klišé...
Luděk 17. 8. 2009 15:10Re: Až bude nějaký film s klišé...
Hopej 4. 12. 2010 23:16Stálá expozice Ralsko
Bilický 15. 2. 2009 17:30Re: Stálá expozice Ralsko
Ludvík Engel 24. 3. 2009 14:33děkuji. Zajímavé v souvislosti s domem č.p.216 bylo, že babička s dědečkem splatili dluhy za dům v r.1940. Při vzniku vojenského prostoru po válce ho čs.stát odkoupil. Ovšem peníze za nucený výkup domu stát vyplatil až měsíc před měnou v r.1953. Podíl za dům, který připadl mému otci, tak zcela ztratil hodnotu. Dle tatínka by si za svůj podíl před měnou koupil novou motorku ČZ 125, po měně však měl jeho podíl cenu balonového kabátu a to ještě velmi mizerného.
Zdraví
Ludvík Engel
e-mail:[email protected]
Psal dopisy z fronty česky?
milipa 9. 2. 2007 09:36Re: Psal dopisy z fronty česky?
Glynwed 9. 2. 2007 17:23Re: Psal dopisy z fronty česky?
Ludvík Engel 24. 3. 2009 14:24Za vlast pad ( a rád )
janborrowitz 16. 1. 2007 17:34Re: Za vlast pad ( a rád )
Petr 20. 10. 2007 17:05Re: Za vlast pad ( a rád )
vocal 3. 9. 2008 09:37Krasna ukazka toho ze valku vedou marsalove, ale odnesou to
RRorys 12. 1. 2007 12:13Dobry clanek, ktery ukazuje, ze ve valce neumirali jen vrazdici bestie, ale predevsim prosti lide, kterym slo jen o jedno. Vratit se domu k rodinam.
Poučení
Mike 30. 12. 2006 02:44Re: Poučení
standa 16. 1. 2010 09:59Hezké, ale smutné
danys2 28. 12. 2006 21:47Střílel by proti svým?
milan 28. 12. 2006 16:42Re: Střílel by proti svým?
Glynwed 2. 1. 2007 09:30po valce
bobo 26. 12. 2006 02:01Re: po valce
Glynwed 2. 1. 2007 09:27Re: po valce
Ludvík Engel 2. 1. 2007 19:15Re: po valce
Martin 4. 12. 2013 11:17Skvělé
Red.Bull 24. 12. 2006 21:01