Musím nyní napravit, co jsem měl udělat, než jsem se začal s vervou pouštět do diskuse, a to poděkovat Ti za více než obšírné a detailní zpracování jednoho z mnoha bojišť II. světové války. Je pochopitelné a v demokratické společnosti správné, že jakékoli téma vyvolá celou řadu naprosto protichůdných kritik a polemik, což souvisí s bohatou názorovou pluralitou. I když jak jsem již uvedl s mnoha Tvými závěry nemohu bytostně souhlasit (klíčovým bodem je pro mne hodnocení Dragoljuba Mihailoviče a jeho četnických oddílů) Tvé práce, odpovídající spíše vysokoškolské dizertaci, si velice a upřímně cením a každý, kdo se jen trochu zajímá o tuto problematiku, musí Tvou obdivuhodnou aktivitu na tomto poli jenom přivítat. Vždyť v době, kdy drtivá většina již i mé normalizační generace ani neví, kde leželo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (o Titovi a Mihailovičovi ani nemluvě), je takový zápal pro věc více než potěšitelnou skutečností a dává nám všem, bez rozdílu politického vyznání se k uvedeným událostem vyjádřit, v pozitivním slova smyslu zkonfrontovat mnohé zajímavé názory a obohatit se novými podněty. Je pochopitelné, že tak rozporuplné a téměř neuchopitelné dění v místě střetu tří zcela rozdílných kultur a antagonistických dějinných sil nemůže nevyvolat namnoze emotivní vyjádření, dotýkající se osoby autora a jeho usilovné práce. Přesto kladně hodnotím a jsem rád za přiložené komentáře, které nepřesáhly mez pejorativních odsouzení, neřku-li vulgarity, a věřím, že jsi se dokázal povznést nad přímočařejšími, ostřejšími odsudky a opět nám připravíš nějakou další vynikající studii.
Poděkování Džinovi s komentářem I.
hraničář 6. 7. 2005 00:47