Stejně jako se připisuje hodně mýtů k připravenosti naší armády v r.1938, tak nejinak je tomu o armádě německé. Její motorizace nebyla zdaleka taková jak se mnohde uvádí. Byla stále z velké části hipomobilní a měla také velké procento "cyklooddílů". Dále její výzbroj co se týká ručních zbraní nebyl žádný zázrak. Jejich protitankové kanóny byly jednoznačně horší a na svůj zázrak, flak 88mm, přišli vlastně náhodou. Jejich nová taktika rozvinutí silného tankového úderu byla sice výborná, ale tady jaksi nebylo kde. PZ I byl spíš kulomet na pásech než tank a když si představíme jak se jich tisíc snaží protlačit se tzv. Zemskou branou ze Slezska, bylo by z nich pravděpodobně jen "žrádlo pro houfnice". Navíc náše hospodářství přechod na válečnou výroby stále ještě startovalo. Např. tanky byly stále vyráběny na vývoz. Tzn., že nemohly být použity k výcviku a zařazeny do operačních sledů. Vybetonování jednoho oběktu LO vz. 36 trvalo zkušené partě cca 20 hodin (!). Když němci zjistili, co by je tu čekalo, naplánovali raděj útok na Francii přez Ardeny. Jenže to ještě v r.1938 nevěděli(!).
Jediný trumf který měli byl Me BF109. Neměli jsme nic rovnocenného a to ani v prototypu. Nicméně nelze srovnávat útok na Polsko s případným útokem na Československo. Jiná geografie, jiné složení armády, jiné zázemí. Ještě poznámka, k tomu, že Němci věděli včechno o našich pevnostech. No řekl bych lidově, že věděli "kulový". Ano věděli zhruba na kterých kopcích se něco staví, ale co a z čeho, výzbroj, početní stavy palebné výseče, propojení, to jaksi neznali. Oni toiž na těchto stavbách nesměli pracovat etničtí Němci. Pro zastánce teorie obejití pevností doporučuji si udělat tůru po pohraničí. Až vám začnou dřevěnět nohy, tak si ještě představte, že táhnete celou výzbroj a výstroj aže na vás celou dobu někdo střílí, nehledě na problémy s technikou. Oni sice Ardenským lesem prošli, ale nikdo je tam nečekal. Nicméně mi šlo hlavně o to, že se všichni zabývají jen nedostatky naší tehdejší armády, ale že ta německá co do vybavení (např. ve srovnání s francouzskou) značně pokulhávala o tom se spíše mlčí. Hitler spěchal a věděl proč. Chyběl nám ještě rok. Rok k uvedení do bojeschopného stavu pásma těžkých pevností (ne komletního dokončení, to bylo plánováno až do roku 1954 - i když se stoupající efektivitou stavebních prací si troufnu odhadnout, že v r. 1950 by bylo hotovo), Rok do zavedení do výzbroje středního tanku a rok k vyřešení problému s letectvem ( třeba nákupem Spitfirů.)
Re: Porovnani cs. a polskeho letectva
Libor 18. 9. 2011 12:25Jediný trumf který měli byl Me BF109. Neměli jsme nic rovnocenného a to ani v prototypu. Nicméně nelze srovnávat útok na Polsko s případným útokem na Československo. Jiná geografie, jiné složení armády, jiné zázemí. Ještě poznámka, k tomu, že Němci věděli včechno o našich pevnostech. No řekl bych lidově, že věděli "kulový". Ano věděli zhruba na kterých kopcích se něco staví, ale co a z čeho, výzbroj, početní stavy palebné výseče, propojení, to jaksi neznali. Oni toiž na těchto stavbách nesměli pracovat etničtí Němci. Pro zastánce teorie obejití pevností doporučuji si udělat tůru po pohraničí. Až vám začnou dřevěnět nohy, tak si ještě představte, že táhnete celou výzbroj a výstroj aže na vás celou dobu někdo střílí, nehledě na problémy s technikou. Oni sice Ardenským lesem prošli, ale nikdo je tam nečekal. Nicméně mi šlo hlavně o to, že se všichni zabývají jen nedostatky naší tehdejší armády, ale že ta německá co do vybavení (např. ve srovnání s francouzskou) značně pokulhávala o tom se spíše mlčí. Hitler spěchal a věděl proč. Chyběl nám ještě rok. Rok k uvedení do bojeschopného stavu pásma těžkých pevností (ne komletního dokončení, to bylo plánováno až do roku 1954 - i když se stoupající efektivitou stavebních prací si troufnu odhadnout, že v r. 1950 by bylo hotovo), Rok do zavedení do výzbroje středního tanku a rok k vyřešení problému s letectvem ( třeba nákupem Spitfirů.)
Vaše odpověď: