V originále ovšem prameny jsou a těch pár stránek navíc mohlo nakladatelství knize obětovat. Samotná kniha je trestuhodně stručná, a tak se nedovíme, že Mechlis byl zapojen do problematiky polských vojenských zajatců, z níž vyklíčila katyňská tragédie, že se podílel na machinacích kolem finských komunistů, kteří měli doma na podzim 1939 vyvolat státní převrat a další tajnosti. Dále, Mechlisova role v indoktrinaci obyvatelstva na osvobozených územích v roce 1944-45, speciálně na Podkarpatské Rusi a na Slovensku, je načrtnuta útržkovitě a zcela zkresleně. Velmi letmo je zmíněna Mechlisova zásadní role vůdčího armádního ideologa. Přečteme-li si třeba jeho projev na stranickém aktivu Kyjevského zvláštního vojenského okruhu v březnu 1939 „Na šturm kapitalizma, k mirovoj Kommuně“ (Istoričeskij archiv, No2,3/2005), vynoří se nám v mysli patřičnost Suvorovovy argumentace v jeho knihách. Místy autor knihy tahá čtenáře za nos. Například události u Chalchyn golu, vzájemný vztah Mechlise a Žukova (str.119). Přece je nesmysl napsat, že velitel armádní skupiny Žukov požádal náměstka lidového komisaře (ministra) obrany Mechlise, aby se mu nepletl do práce.
Podle mého názoru tento významný vojenský historik nevyužil možností vytěžení jemu dostupných archivních fondů, aby čtenářům objektivně vyložil Mechlisovy činy ve stranické, armádní a exekutivní oblasti, neboť jeho další tituly týkající se Mechlise „Iz za spinny vožďa“ a „Těň vožďa“ nepřnášejí žádné nové převratné informace. Možná to byl autorův záměr, rozkolísat chatrnou konstrukci přežívajícího výkladu sovětských dějin jen v nezbytně nutné míře.
poznámky k obsahu
Jiří Pospíšil 14. 4. 2010 20:39Podle mého názoru tento významný vojenský historik nevyužil možností vytěžení jemu dostupných archivních fondů, aby čtenářům objektivně vyložil Mechlisovy činy ve stranické, armádní a exekutivní oblasti, neboť jeho další tituly týkající se Mechlise „Iz za spinny vožďa“ a „Těň vožďa“ nepřnášejí žádné nové převratné informace. Možná to byl autorův záměr, rozkolísat chatrnou konstrukci přežívajícího výkladu sovětských dějin jen v nezbytně nutné míře.
Vaše odpověď: