Komentáře k: Situace letectva ČSR na podzim 1938

Zpět na: Situace letectva ČSR na podzim 1938
  • situace letectva

    peter 27. 10. 2008 18:51
    Cela armada bola dobre vycvicena. stacilo len zostat na hranici a nic by sa nestalo. hitler by cuvol.a keby aj zacal tak by to nedopasdlo pre neho moc dobre.
    • Re: situace letectva

      Tom 18. 7. 2009 20:41
      Je třeba si uvědomit situaci ve které se tehdejší Československo nacházelo. Vezmeme li v úvahu postoj Polska pak takřka devatesát procent hranic sousedilo s nepřátelsky smýšlejícími státy. Je nutno prát v potaz, že přez 80% nerostných surovin putovalo přez země kontrolované Německem. Postoj Francie a Anglie jasně naznačil, že v případě konfliktu bude jako agresor označeno Československo. Tím prakticky padla veškerá naděje na pomoc od našich západních spojenců. Pevnostní obranný val nebyl zdaleka dokončen. Pevnosti které byly dokončeny se potýkaly s nedostatkem pevnostních zbraní. Navíc se nepočítalo s pevnostmi jako s neprostupnou hrází která zastaví vše, ale jen jako přehrada zadržující na určitý čas vodu než proběhne úplna mobilizace. Podíváme li se na jednotlivé složky armády pak musím konstatovat hrubý nedostatek protivzdušného dělostřelectva o kterém si byl generální štáb vědom nicméně náprava nebyla zjednána i když první kroky byly učiněny. Jak se ukázalo v pozdějších válečných střednutích vdušná převaha byla rozhodujícím faktorem na válečném poli. Zde je nutno konstatovat, že převaha na straně protivníka byla vcelku jednoznačná. Bohužel k tomu přispěl nejen nepružný vojenský průmysl ale i postoj Anglie a jeji negativní vyjádření k odprotoje stíhacích strojů Hurricane československému letectvu. O problému s palivem není nutno dále diskutovat. Pozemní vojsko bylo moderní a dobře vycvičené. Používalo moderní tanky, kulomety a pistole. Cvičilo se v mobilní válku což bylo prozíravé. Výzbrojí a výcvikem převyšovaly nepřítele který se potýkal s řadou problémů. Je nutné si uvědomit kdy byla zavedena branná povinost v Německu a z toho si snadno odvodíme počet opravdu kvalitně vycvičených jednotek. Konec konců pokojné obsazení Rakouska ukázalo na mnohé nedostatky se kterými se německá armáda potýkala. Když se tedy na situaci podívám z čistě vojenského hlediska obrana státu reálná byla i když by zcela jistě skončila porážkou. Z politického hlediska jiné řešení než jaké bylo přijato dle mého názoru nebylo možné.
      • Re: situace letectva

        Vláďa 21. 10. 2009 13:33
        Otec mého známeho byl v době mobilizace v pohraniční pevnosti, kde sloužili i Sudetští Němci a na své soukmenovce se upřímně těšili.. Porážka Československa by byla určitě velmi rychlá.
        • Re: situace letectva

          franta 12. 4. 2012 21:48
          Je to tak. Můj otec v 1938 byl mobilizován a byli soustředění do Jesenických (Frývaldovských) kasáren, tedy hluboko v sudetském území. Sabotáže byly na všech stranách, potraviny, munice, osobní výpady na vojáky civilisty, vypínání elektřiny, potíže s vodou a další věci. Po mnichovské dohodě odcházeli pěšky do Olomouce. Po cestě museli snášet spršky kamení od výrostků, plivání a pod. To bylo okolí, kde měli dělat voj. službu, byl to problém.
          • Re: situace letectva

            čet.Hrad 12. 4. 2012 22:05
            Pokud máte jakékoliv vzpomínky nebo postřehy z tohoto období ať už Vašich rodinných příslušníků nebo jiných známých, dejte nám prosím vědět do redakce. Určitě nechceme, aby tyto mnohdy zajímavé vzpomínky upadly v zapomnění. Děkujeme!
        • Re: situace letectva

          Honza 1. 11. 2009 07:37
          Má to jeden háček: Posádky pevností byly pečlivě vybírány mj. i podle národnostního a politického klíče. Sudeteští Němci mezi nimi prakticky nebyli a pokud ano, tak jedině ti, kteří Hitlera nemilovali. Otec Vašeho známého tak nejspíš kecá...
          • Re: situace letectva

            Karel 20. 6. 2019 12:45
            Jak se poznal Němec, který neměl rád Hitlera?
          • Re: situace letectva

            Petr 5. 2. 2012 21:28
            Mohu potvrdit dobové prameny tuto skutečnost uvádějí na více místech.
        • Re: situace letectva

          Jirka 1. 11. 2009 05:42
          No konečně. Zavírat nat tím oči a personální otázky (lidi měněj svět, ne kusy materiálu...) potlačovat kryhelnou pevností betonu pevností :-). Vážně. Podívejte se jak Německo bojovalo. A jak Ti ostatní. Vždy zasazovali rány tak jak dovedli tam kde byli.
    • Re: situace letectva

      [email protected] 28. 4. 2009 12:19
      No před delším časem jsem slyšel názor člena (tehdejšího) Generálního štábu, že letectvu dával šanci tak na 2 - 3 týdny, nehledě k tomu, že pevnosti nebyly zcela dobudovány a dozbrojeny. Byla tu možnost je i obejít. Další: pomoc Sovětského svazu byl hit za komančů (a moc bych ji nevěřil), postoj Polska, Maďarska atd., atd...
      Ale v případě obrany bych dával do úvahy jeden obrovský plus - věřím tomu, že by se získalo velké sebevědomí. A stálo by to velmi mnoho krve................ Po pravdě řečeno nechtěl bych být v
      "kůži" prezidenta.
      • Re: situace letectva

        Ivo 5. 12. 2009 22:02
        Kdo se taky kriticky podívá nejen na čs armádu, ale na německý Wehrmacht?
        Porovnejte čs pěšáka skrytého v zákopech či betonovém bunkru, s německým landserem, který běhá po poli s kulometem -proti betonu. Kde kdo je nadšený z vojenských výkonů Wehrmachtu, uchvácen Tigery atd. ale v roce 1938 tu byl jen nezkušený voják s ručními palnými zbraněmi a jakousi náloží na rozboření bunkru- pokud k němu doběhne, ono totiž jeho nástupní místo k útoku je v dosahu silného dělostřelectva, jeho podpora- pancéřová technika je dílem neozbrojená, dílem vyzbrojena pouze kulomety a snadným cílem pro pt. kanony. Pravda nejmodernější německé tanky mohou být nebezpečné, ale jsou poměrně poruchové( sami němci z nich byli zklamáni)a je jich málo 40? A přes početné pt překážky by se i tyto dostávali velmi obtížně.
        Úhrnem- německý voják nebyl na takové krveprotí připraven a byl proto demoralizovatelný.
        Nikdo z našich vojáků a politiků si nepoložil otázku-proč Hitler nezaútočil při vyhlášení mobilizace kdy byla armáda nejzranitelnější- proč nebombardoval důležité cíle?
        Proč se nepokusil prolomit opevnění aby ukázal sílu Wehrmachtu? Protože na to něměl- jeho armáda byla nepřipravená. Toto si něli ti moudří pánové uvědomit. Ale těžko jim to teď vyčítat.
        V případném konfliktu jsme byli prakticky neporazitelní, němci totiž válčit moc nechtěli. Válku chtěl Hitler, henleinovci a čs. armáda (Když to zjednoduším)
        Ivo
        • Re: situace letectva

          Tom 20. 12. 2009 10:21
          Dovolil bych si v mnoha věcech nesouhlasit.Shodu jistě najdeme v kvalitě německého vojáka.Branná povinost byla zavedena v roce 1935 z čehož jednoduše odvodíme počet kvalitně vycvičených vojáků.
          Hitler válku chtěl a jistě by i válčil kdyby nebylo Gerringa a jeho umného zásahu na poli politickém.To on dovedl hlavní pohlaváry té doby k jednacímu stolu né Hitler.
          Československé opevnění nebylo stavěno za účelem neproniknutelné tvrze.Takto se na ní nikdy nepohlíželo.Její hlavní úkol bylo zadržet protivníka po dobu nezbytně nutnou k provedení mobilizace.Tento úkol by nejspíše byla schopna splnit.Nicméně druhá svět.válka byla válkou moderní a hlavně mobilní.Překonání povnostních sistémů například výsadkem a poté její izolování od hlavních vojsk nebylo nic nereálného o čemž se na vlasní kůži mohli přesvědčit belgičané.Také nybyl problém pevnosti bombardovat ze vduchu na což jako stvořené byly němci používané JU 87 Stuka.Nulová protiletadlová výzbroj pevností byla obrovskou chybou,ale náprava zjednána nebyla a ani být nemohla protože nedostatkem těchto zbraní trpěla celá armáda.Horko těžko se dávala dokupy jakáž takáž obrana plzeňské zbrojovky.Takže hovořit o neprostupné hradbě je nesprávné.
          Klíčový faktor ve vedení války od jejího počátku až po současnost je vzdušná převaha.Ta je nezbytná pro úspěšné vedení pozemních operací což by německá armáda byla schopna bez větších potíží získat.Stal by se nemožným jaký koli přesun vojsk.Přeskupení armád by bylo nemožné.Je to fakt podložený historickými událostmi.Délka hranic s nepřítelem byla obrovská a její tvrdé hájení po celé délce nemožné.Konec konců dle doktríny vydané v roce 1938 generálním štábem se s tím ani nepočítalo.Není tajemstvím že po překročení hranic se armáda měla stáhnout na pražskou linii jejíž hranice tvořila řeka Vltava a poté ustoupit na moravskou vrchovinu.Z toho vyplývá ža například s obranou Prahy se vůbec nepočítalo.Poslední baštou odporu měly být Tatry.
          Další faktor který hrál nemalou roly byl postoj našich "spojenců"kteří jsně deklarovali že jestliže Československá republika neuposlechne nařízení vycházející z mnichovské dohody a bude ozbrojený konflikt bude právě ona brána za agresora a tak proti ní bude i postupováno.
          Posleni věc kterou bych chtěl zmínit a která je dle mého názaru klíčovou je absolutní nedostatek nerostných surovin.Zásoby pohonných hmot byly na tři měsíce boje,ale jak víme v reálu je tuto normu nutno zkrátit na polovinu.Železnou rudou jsme byly schopni z vlastních zdrojů pokrýt asi jen 20%domácí poptávky.80% k nám proudilo přez Německo!!!!!!!! Bránit jsme se bezesporu měli protože i ten nejprimitivnější tvor je li napaden udělá vše pro svojí obranu.Z hlediska politického přijaté rozhodnutí bylo jediné správné.
          • Re: situace letectva

            Ivo 23. 11. 2013 22:12
            Na tento názor je těžko oponovat, protože jde o spekulativní a velmi dominantně položenou odpověď.
            LW v r 1938 nebyla zdaleka tak silná, navíc i mizerně zásobená, ale ty skvělé německé létající stroje, resp výkonné verze, ať již Bf 109, nebo Ju 87 se teprve připravovali do výroby. Němci skutečně provedli 7 října 1938 výsadek do okolí Bruntálu, a sami ho vyhodnotili jako fiasko. Pevnosti nepotřebovali pl obranu- žádná tehdejší německá letecká puma (pokud by se trefili a to se jim nikdy nepodařilo, i když to v Kummersdorfu cvičili) nedokázala pevnosti počkodit. Skutečně čs armáda obsazovala pevnosti a kopala zákopy- a kupodivu to samé dělali němci během celé války. A nejen oni. A kupodivu čs armáda nacvičovala od r. 1935 kombinované operace, tanky, pěchota , letectvo nacvičovali průlom a průnik do nepřátelských pozic
            Podívej se na dokumenty, jak klušou kluci za tanky, nad hlavou šmolíky. Právě čs armáda a nikoliv německá byla připravena v roce 1938 na něco co by se dalo nazvat blitzkriegem, a na rozdíl od němců na to měla prostředky. Navíc i velitelský kádr který mobilní válku již vedl.
            • Re: situace letectva

              David 3. 8. 2014 12:47
              Doporučil bych k přečtení knihy z roku 2010- Souboj bez vítěze (Německé přípravy na dobývání čs.lehkého opevnění v roce 1938).
              Strana 227 - fotografie a popis řopíku zničeného po zásahu leteckou pumou svrženou zřejmě ze střemhlavého bombardéru. "Z dobové fotografie jsou patrné krátery roztroušené v okolí objektu, takže s jistotou bylo na objekt svrženou více pum, z nichž minimálně jedna zasáhla přímo objekt a zcela ho zlikvidovala." --sice nevím kolik pokusů bylo zapotřebí než došlo k zásahu, ale jak je vidět Němci dokázala zničit i řopík náletem...a pokud někdo chce oponovat tím, že při zkouškách srubů je označovali vápnem, aby se piloti vůbec mohli dobře zaměřit a tudíž za boje by takové zvýraznění cíle nebylo možné, tak pro vás mám následující odpověď -- při zkouškách jim šlo o to zjistit, jestli bunkr zničí a ne o to, jestli by to dokázali za bojových podmínek..podívejte se na letecké záběry srubů připravených k boji--je okolo nich poměrně zřetelně viditelný překážkový systém podle kterého by se určitě dříve nebo později pilotům povedlo zaměřit i cíl -srub- pár takových fotografií je možno vidět v knize Sudety 1938 pohledem důstojníků německé armády
          • Re: situace letectva

            Smidra 31. 12. 2009 22:18
            ja bych si zase dovolil nesouhlasit s nekolika nesmysly: 1. vysadek na dobyti pevnosti - nemci po obsazeni pohranici (nebo jeste pozdeji?) delali simulovany vysadek s cilem dobyti pevnosti. dopadl katastrofalne, pac pevnosti mely strilny i dozadu. na tu Belgii se na nich vycvicili. v r. 38 by vsak dopadli neslavne. 2. niceni pevnosti bombardovanim. takova tezka puma se musi odhodit v 1000 metrech. zasahnout maly maskovany objekt v horskem terenu je mimoradne obtizne. a to nemluvim o pocasi na podzim na horach. kazdopadne v r. 38 meli nemci nejtezsi pumu 250 kg, ta nestacila ani na zniceni ropiku. a jeste drtiva vetsina pum byla betonova, kovovych bylo jen pomalu.
            • Re: situace letectva

              Tom 1. 1. 2010 18:43
              Naprosto s tebou souhlasím.Pokud budeme předpokládat německý útok v roce 1938.Já se však k tomuto roku moc neupírám.Oba víme,že německá armáda v tomto roce nebyla zdaleka takovou bojovou silou jakou představovalo o rok později.
              Je těžké předpokládat,že by hlavní směry německého útoku vedly přez Šumavu a Krkonoše.Zde by byl postup složitý nikoli nemožný.Hlavní směr útoku by pravděpodobně vedl na Ostravu a Olomouc ze severu a z jihu na Brno.Na ostravsku byla vybudována řada těžkých opevnění ale jen některé byly plně vyzbrojeny.Navíc jak vyplývá z několika dokumentů Němci měli ucelený přehled o pohraničním opevnění.Od některých vlastnily dokonce stavební dokumentace.Domnívat se že by nebyli schopni najít slabé místo obrany je pravděpodobně mylné.Na dobití pevnosti Eben-Email se opravdu cvičili u nás.Stejně tak se mohli na nás cvičit na svých vlastních pevnostech na západních hranicích.
              • Re: situace letectva

                Pavel 6. 8. 2015 15:10
                "Pokud budeme předpokládat německý útok v roce 1938.Já se však k tomuto roku moc neupírám"

                Němci měli naplánováno zaútočit 1.10.1938 Pokud by si to rozmysleli, a mezitím nedostali Sudety, měli by problém přežít (finančně) zimu. Obsazení zbytku ČSR 15.3.1938 bylo vedené především tím, že (opět) Německu docházely peníze. Takže pokud by válku nezačali v říjnu, možná by mohli mít trochu lepší zásoby, ale to naše armáda taky (např. by stihli vybavit opevnění, nebo by dořešili konkrétní podobu pomoci, tj. mohli by sem přistávat a fungovat tady jak ruská, tak případně francouzská letadla). Pokud by Němci zaútočili na jaře 1939 a nepodařilo by se jim vyhrát během pár dnů (což si myslím, že by se nepodařilo), došly by jim peníze a hospodářství by se zhroutilo.
              • Re: situace letectva

                Ivo 27. 10. 2010 21:50
                Hitler rozhodl vést útok ve !třech směrech! Čímž rozdrobil a zkomplikoval bojové operace své vlastní armádě - Ze severu na Ostravu , z jihu na Brno, a na Prahu ze západu. Postavili si kopie pevností nedaleko Berlína a zkoušeli je bombardovat - a netrefili se. Proto se vždy snažili vyhnout jejich dobývání i v Polsku, Francii. V Belgii jim nezbylo než do toho jít.( a když jsem viděl fotky belgických pevností- fušeřina, nechráněné střílny, snadný přístup, a nakonec i otevřené dveře!)Německé letectvo prý mělo válečného materiálu na 10 n. 14 dnů bojů. Něm. pěchota měla strach z pevností, letectvo ze stíhaček, a všichni z Francie.
                Ivo
                Chtěl bych si přečíst něco solidního z německé strany.
        • Re: situace letectva

          jkl 6. 12. 2009 11:46
          Válku chtěla česká polovina armády, rozhodně ne ta polovina složená z Němců, Maďarů, Poláků a i o Slovácích se dá do jisté míry pochybovat.
          • Re: situace letectva

            dodozv 12. 1. 2010 18:20
            A máme to tu zase. Že Vás to na jednej, či druhej strane ešte neprestalo baviť. To si kde na to prišiel, že o Slovákoch sa dá pochybovať? Keby som mal užiť rovnaký meter ako ty, odbijem ťa hneď. Kto tvoril gro vlády prvej ČSR, Česi alebo azda Slováci? Kto to teda kapituloval? Tak si to niekam schovaj, tie somariny, že o kom by sa dalo pochybovať. Slováci narukovali práve tak ako Česi.

            Iste Wehrmacht nebol tým, čím o rok neskôr, ale nie som o tom presvedčený, že by ČSA vydržala. Poukazovať na to, že nebol dostatočne vycvičený a vyzbrojený je dosť zavádzajúce. To nebola ani ČSA. A o politickej situácii nehovoriac.
            • Re: situace letectva

              jkl 13. 1. 2010 09:48
              Sorry, ale žádné somariny nepíšu. A o rukování do armády nepíšu taky vůbec nic.

              > To si kde na to prišiel, že o Slovákoch sa dá pochybovať?

              Proč teda Tiso se Sidorem v září 1938 ještě před Mnichovem vyjednávali na polském velvyslanectví v Praze o budoucím postavení Slovenska po porážce ČSR? O případné konfederaci Slovenska s Polskem? Proč tam prohlašovali, že na "Slovensku není nálady k bojování"?

              Jestli tam lhali, tak promiň, já myslím, že úplně nelhali.
              Proti Slovákům nic nemám, snaž se diskutovat věcně.
Zobrazit všechny komentáře k: Situace letectva ČSR na podzim 1938