»vezmu-li v potaz, ze spojenci v te dobe nemeli ani to«
A to jsi jako slyšel kde, ty jeden, ehm, „chytrolíne“..?
Přesněji řečeno, je to právě naopak — s kvalitou, životností a spolehlivostí kupř. motorů Rolls-Royce Welland a Rolls-Royce Derwent se nic z toho, co skutečně Němci postavili, srovnávat nemohlo. Všechny tyto (i další) britské motory měly ukončenou běžnou homologační zkoušku (mimo to jak Welland, tak i Derwent měly naběhány i „vlastní“ tovární testy, kdy motory bez poruchy absolvovaly 500 hodinové testy), a počáteční doba mezi revizemi byla určena (pochopitelně s rezervou) na 180 hodin provozu… A s tím že se jako mohli Němci srovnávat..? ;-( 8-) :-))
»ale bezna bojova zivotnost me262 nebyla o moc vyssi«
Jo, právě, a na tom se podílela i tzv. „spolehlivost“ německých motorů, že? Neb ona totiž tak nějak spolehlivost souvisí tak trošku i s životností. (V Británii máme motory, co bez poruchy absolvovaly 500 hod. testy, na základě čehož byl — s rezervou — stanoven v počátcích resurs 180 hodin; čímžto byly srovnatelné s běžným resursem nového pístového motoru, tzn. že „nové technice“ nebyly činěny žádné ústupky v kvalitě.) Zato u Němců zprvu uvažovali o životnosti 50 hodin — v reálu polovina a méně. Od čehož se odvíjel i fakt, že mnoho motorů nevydrželo ani to.
Což, pochopitelně, souvisí i s dosti zoufalým stavem německé metalurgie, a dalšími jevy (včetně těch jevů společenských), která dost zaostávala za vývojem žárupevných materiálů jak v Británii, tak v USA, a nejen tam, že, „therione“.
Re: zivotnost
Algernon 30. 6. 2008 08:28A to jsi jako slyšel kde, ty jeden, ehm, „chytrolíne“..?
Přesněji řečeno, je to právě naopak — s kvalitou, životností a spolehlivostí kupř. motorů Rolls-Royce Welland a Rolls-Royce Derwent se nic z toho, co skutečně Němci postavili, srovnávat nemohlo. Všechny tyto (i další) britské motory měly ukončenou běžnou homologační zkoušku (mimo to jak Welland, tak i Derwent měly naběhány i „vlastní“ tovární testy, kdy motory bez poruchy absolvovaly 500 hodinové testy), a počáteční doba mezi revizemi byla určena (pochopitelně s rezervou) na 180 hodin provozu… A s tím že se jako mohli Němci srovnávat..? ;-( 8-) :-))
»ale bezna bojova zivotnost me262 nebyla o moc vyssi«
Jo, právě, a na tom se podílela i tzv. „spolehlivost“ německých motorů, že? Neb ona totiž tak nějak spolehlivost souvisí tak trošku i s životností. (V Británii máme motory, co bez poruchy absolvovaly 500 hod. testy, na základě čehož byl — s rezervou — stanoven v počátcích resurs 180 hodin; čímžto byly srovnatelné s běžným resursem nového pístového motoru, tzn. že „nové technice“ nebyly činěny žádné ústupky v kvalitě.) Zato u Němců zprvu uvažovali o životnosti 50 hodin — v reálu polovina a méně. Od čehož se odvíjel i fakt, že mnoho motorů nevydrželo ani to.
Což, pochopitelně, souvisí i s dosti zoufalým stavem německé metalurgie, a dalšími jevy (včetně těch jevů společenských), která dost zaostávala za vývojem žárupevných materiálů jak v Británii, tak v USA, a nejen tam, že, „therione“.
Vaše odpověď: