Na svém ironickém tónu trvám. Máte nějaké konkrétní poznatky o tom, že by pilotáž XFV-1 a XFY-1 byla obtížně zvladatelná - mimo fáze přistání (a dokonce složitější než pilotáž onoho nacistického virtuálního výmyslu)? Naopak z toho co bylo u nás publikováno vyplývá, že americký program pohřbila především pohonná jednotka a zdržení (zdůrazňuji) jejího vývoje. Skutečností je, že Američané postavili alespoň skutečně létající prototyp s reálným předpokladem svislého vzletu a přistání za předpokladu spolehlivě pracujícího pohonu (v dostatečné bezpečné výšce dokonce proběhly i úspěšné zkoušky). Onen problém s "ohlížením přes rameno" se dal celkem dobře řešit při tehdejší úrovní techniky konstrukcí např. spec. radiovýškoměru. Nic neřešitelného - alespoň podle mého názoru technika. Samozřejmě dosažitelné výsledky byly v pol. 50. let nedostatečné, ale nikoli ještě v době zadání programu.
Naproti tomu onen německý projekt považuji od začátku za technicky nesmyslný a nerealizovatelný. Už jen představa onoho ložiska (na tu dobu obrovského) běžícího spolehlivě při potřebných obrátkách, otázka dostatečně těsného přívodu paliva ze stabilní části trupu do rotující části (!!!), převedení ovládání náporových motorů a prostý fakt, že stroj by při vzletu nemohl být stabilný, protože jen samotné tření v ložisku spolehlivě muselo stačit na to, aby ihned po dolepení začal trup rotovat...
Jak by u tohoto stroje asi probíhal přechod ze svislého letu do vodorovného a zpět? Jak by byla řešeno zapalování, regulace a ovládání náporových motorů - jejich jemná regulace by byla klíčovou podmínkou pro ovladatelnost - a můžeme to porovnat s tehdejšími německými možnostmi a dovednostmi předvedenými u Juma 004 - byly naparosto zoufalé a nedostatečné. Ostatně jak by vůbec mohlo dojít k nastartování oněch náporových motorů bez roztočení "z vnějšku"...
Re: Kritika kritiky
Tom 24. 4. 2008 16:40Naproti tomu onen německý projekt považuji od začátku za technicky nesmyslný a nerealizovatelný. Už jen představa onoho ložiska (na tu dobu obrovského) běžícího spolehlivě při potřebných obrátkách, otázka dostatečně těsného přívodu paliva ze stabilní části trupu do rotující části (!!!), převedení ovládání náporových motorů a prostý fakt, že stroj by při vzletu nemohl být stabilný, protože jen samotné tření v ložisku spolehlivě muselo stačit na to, aby ihned po dolepení začal trup rotovat...
Jak by u tohoto stroje asi probíhal přechod ze svislého letu do vodorovného a zpět? Jak by byla řešeno zapalování, regulace a ovládání náporových motorů - jejich jemná regulace by byla klíčovou podmínkou pro ovladatelnost - a můžeme to porovnat s tehdejšími německými možnostmi a dovednostmi předvedenými u Juma 004 - byly naparosto zoufalé a nedostatečné. Ostatně jak by vůbec mohlo dojít k nastartování oněch náporových motorů bez roztočení "z vnějšku"...