Jak se tak na to znovu dívám, uznávám, že jsem nevyjádřil nejšťastněji to, co jsem vyjádřit chtěl.
Autor na s. 104 a 105 píše: „Překvapujícím faktem bylo, že i v této [zima 1943/1944] fázi války byla většina „heavis“ Bomber Command RAF na svoji obranu stále vyzbrojena kulomety kalibru .303 in.“ a dále zastánce sebeobrany bombardérů obviňuje z nečinnosti. S tímto nesouhlasím, Britové po Američanech žádali kulomety ráže .50 již před vstupem USA do války, ovšem než mohla být objednávka naplněna, přišel Pearl Harbor. První samostatné kulomety ráže .50 pak přišly až v roce 1944 (do té doby pouze montované v letounech nebo tancích) — a ty přednostně dostávaly např. do Spitfiry výzbrojní varianty E.
Navíc by se dalo polemizovat i s tím, že kulomety ráže .303 byly nedostatečné — i sami němečtí noční stíhači přiznávali, že když se bombardér začal bránit, často raději šli hledat jinou, nic netušící kořist. A baterie čtyř kulometů .303 in (každý s 2500 náboji!) už představovala docela účinný odstrašující prostředek. Ale to už je předmětem diskuse a ne historickým faktem. :o)
OK, rozumím. A ano, souhlasím, že zvláště u nočních akcí nebyly 0.303 špatné.
Na druhou stranu je zarážející ta "výmluva" o nedodání z USA. IMHO kdyby byly velkorážné kulomety tak potřebné, tak by nebyl zas takový problém zavést jejich výrobu. Zřejmě tedy kombinace 0.303 kulometů a 20 mm kanonů dostačovala natolik, že k tomu nedošlo.
Napsat „IMHO kdyby byly velkorážné kulomety tak potřebné, tak by nebyl zas takový problém zavést jejich výrobu.“ je, s prominutím, hloupost… (…ještě že tam je ono „IMHO“…) Zavést do výroby zcela nový typ zbraně znamená sehnat výrobní kapacity — tj., v případě již plného vytížení výrobních kapacit za války (což v Británii na přelomu let 1941/42 byl fakt) by znamenalo nějaké výrobní kapacity uvolnit — tj. nějakou výrobu zastavit. To by ovšem jen uvolnilo prostory a pracovní sílu, dále by bylo nutné pořídit nové nástroje, a (alespoň v některých případech) také i některé speciální, jednoúčelové stroje. Což by byl teprve začátek, protože nová výroba se nejpve musí zaběhnout a „odladit“. Což v reálu neznamená nic méně, než na několik měsíců ztratit produkci některé z výrobních linek zcela, a zprvu by byla, do plného náběhu výroby, produkce omezená. Čili představa že nejde o nic více, než o „pouhé“ (…) zavení výroby, „což by nebyl zase takový problém“, je představou zcela lichou…
Kulomety 0.303
Emilio 26. 7. 2007 13:52Re: Kulomety 0.303
Jakub Skalický 26. 7. 2007 17:20Autor na s. 104 a 105 píše: „Překvapujícím faktem bylo, že i v této [zima 1943/1944] fázi války byla většina „heavis“ Bomber Command RAF na svoji obranu stále vyzbrojena kulomety kalibru .303 in.“ a dále zastánce sebeobrany bombardérů obviňuje z nečinnosti. S tímto nesouhlasím, Britové po Američanech žádali kulomety ráže .50 již před vstupem USA do války, ovšem než mohla být objednávka naplněna, přišel Pearl Harbor. První samostatné kulomety ráže .50 pak přišly až v roce 1944 (do té doby pouze montované v letounech nebo tancích) — a ty přednostně dostávaly např. do Spitfiry výzbrojní varianty E.
Navíc by se dalo polemizovat i s tím, že kulomety ráže .303 byly nedostatečné — i sami němečtí noční stíhači přiznávali, že když se bombardér začal bránit, často raději šli hledat jinou, nic netušící kořist. A baterie čtyř kulometů .303 in (každý s 2500 náboji!) už představovala docela účinný odstrašující prostředek. Ale to už je předmětem diskuse a ne historickým faktem. :o)
Re: Kulomety 0.303
Emilio 26. 7. 2007 22:10Na druhou stranu je zarážející ta "výmluva" o nedodání z USA. IMHO kdyby byly velkorážné kulomety tak potřebné, tak by nebyl zas takový problém zavést jejich výrobu. Zřejmě tedy kombinace 0.303 kulometů a 20 mm kanonů dostačovala natolik, že k tomu nedošlo.
Re: Kulomety 0.303
Algernon 18. 10. 2007 10:47