Nakladatelství Naše vojsko připravilo pro zájemce o leteckou válku skutečně zajímavý kousek — fotografickou publikaci zachycující průběh spojenecké strategické bombardovací kampaně proti nacistické Říši a okrajově též proti okupovaným územím. Kniha, pod kterou se podepsal Roger A. Freeman již na první pohled odhaluje, že se v ní bude jednat zejména o fotografie. Ale popořadě.Jméno autora, který má za sebou mj. vynikající publikaci The Mighty Eighth War Diary, je zárukou, že doprovodný text bude (alespoň co se 8th AF týče) prost nesmyslů, tak často se spojeneckou bombardovací kampaní spojovaných. Bohužel, na knize je trochu vidět, že se Freeman zabývá hlavně Američany, a tak na pár místech opakuje mýty spojené s RAF — za všechny zmiňme problém nedostatečných kulometů ráže .303 in montovaných do střeleckých věží. Nevyhne se ani faktografické chybě, kdy 12 000liberní „High Capacity“ pumy shozené v noci z 8. na 9. února 1944 Lancastery slavné 617. squadrony na továrnu Gnome-Rhône v Limognes zaměňuje za slavné Tallboye. Ty ovšem byly poprvé použity až v noci z 8. na 9. června 1944, cílem se stal Saumurský tunel. Nicméně tyto ojedinělé vady na kráse nenaruší celkově dobrý dojem z relativně stručného a přitom obsažného textu.
Ten je rozčleněn do celkem devíti kapitol — Počátky, Bomber Command jde do války, Mnoho snahy, málo výsledků, Bod obratu, Ofenzíva nabírá na síle, Bombardování Berlína, Overlord a palivo, Hlavní úder a Konečné účtování — které krok po kroku (s občasnou odbočkou za vývojem některých strojů) čtenáře seznamují s průběhem strategické bombardovací ofenzívy proti Německu.
Nicméně těžiště práce leží někde úplně jinde. Ve fotografiích a jejich popiscích. Těch na 160 stranách z křídového papíru formátu A4 najdeme více než 250 v nejrůznějších velikostech od průkazového fota po celou dvoustranu. Jejich téma se různí, nalezneme zde jak fotografie z oficiálních příležitostí, udělování vyznamenání nebo z každodenního života na základně, tak z boje nebo snímky různě poškozených či sestřelených strojů. Nechybí dokonce ani pár kousků pořízených Němci. Přestože bylo soukromé fotografování u jednotek zakázáno, v některých případech vyšší místa přimhouřila oči — a i takto vzniklé snímky dostává čtenář na podnose s vynikajícími popiskami. Na těch si autor nechal zvlášť záležet, originální suché a strohé mnohdy významně rozšířil o vlastní komentáře (např. že podle všeho se jedná o „divadlo“ pro fotografa), o souvislosti (např. u fotek z náletu dvanácti Lancasterů na Augsburg 17. dubna 1942), o pozdější osud zobrazených strojů; zkrátka zdařile využívá každé příležitosti k rozšíření čtenářových vědomostí.
Překladu se ujmul Jan Krist, kterého já osobně považuji za jednoho z našich nejlepších v oboru, a jeho počin to jenom dokazuje. Ponechání původních anglosaských měrných jednotek (s převedením do soustavy SI v závorce), hodností (s přibližnou tabulkou ekvivalentních českých hodností) i označení pum a jiných speciálních zbraní velice potěší a čtenář pak jistě promine pár chybiček, které se do překladu vloudily.
Celkově na mě kniha udělala vynikající dojem a nemůžu ji než doporučit každému zájemci o válku, o tu leteckou obzvlášť.