S tím jednoznačným tvrzením o nezranitelnosti t-34 pro německé tankisty v r.1941 bych byl opatrný.Jestliže byl tak vážným problémem pro PzKpfwIV, jak je možné že StuGy III vyzbrojené balisticky shodným kanonem je poměrně snadno likvidovaly?Příčinu bych spatřoval jednak v tom, že Němci již tehdy běžně používali kumulativní protipancéřové granáty (u kterých jak známo průbojnost vůbec nesouvisí s kinetickou energií nebo rychlostí letu!), zatímco jejich ruští protivníci si museli na srovantelnou munici ještě dva roky počkat,jednak v nepoměrně lepší úrovni výcviku tankových posádek na straně Němců. V r.1941 bylo umění ruských tankistů ještě opravdu ubohé.Což se ostatně týká i taktiky a součinnosti vojsk, které byly snad ještě horší než u Francouzů v r.1940.Ruští tankisté se často chovali podobně jako pěchota-vyrazili v rojnicích proti nepříteli a spoléhali na rychlost svých strojů a pancéřování.Bohužel jedno ani druhé jim příliš nepomohlo,když se octli na efektivnmí dostřel.Střelci StuGů totiž z povahy svého výcviku vedli palbu výhradně z místa,proto ve většině případů zasáhli cíl nejvýše třetí ranou.
Re: T34, Tiger a Pershing
Martin Hessler 22. 4. 2007 21:44Vaše odpověď: