Komentáře k: Mohli jsme se v roce 1938 bránit?

Zpět na: Mohli jsme se v roce 1938 bránit?

  • dotaz úplného laika

    david 12. 1. 2007 21:09
    Musím uznat, že toto je jedna z nejkvalitnějších diskuzí co jsem kdy četl.Opravdu by si zasloužila vydat knižně!! Ale teď k tématu, po přečtení celé diskuze a dopřesnění mých "chabých" znalostí, mi vrtají hlavou dvě otázky, prosím kdyby jste mohli někdo na NĚ odpovědět.1) nerozumím Francii ani Anglii, opravdu byli až tak naivní a věřili, že Německu stačí ČSR?přece bylo absolutně zřejmé proč Němci usilují o ČSR. 2)Nikdo se v Evropě neobával toho, že Němci záborem ČSR, podstatně posílí svou armádu?přece museli vidět možné důsledky. Možná vám připadnou mé dotazy směšné, ale přesně to mi chybí k nějakému celkovému obrazu tehdejší doby. Ještě něco k těm pokřiveným charakterům, však jsme dokázali tuto vlastnost, viz návrat valečných hrdínů zpět do vlasti a jejich ohodnocení.Toto, z mého hlediska bylo opravdové svinstvo. Předem děkuji!

    • Re: dotaz úplného laika

      jan 7. 2. 2007 10:37
      Francie a Britanie nebyly naivni, udelali proste chybu. Francie mela velke straty v 1. sv. valce a mela bojovani dost, postavila Maginotovu linii a vsadila na defensivu. Pokud jde o Brity - ti ve snaze udrzet rovnovahu sil na kontinentu podporovali Nemecko, vychazeli z predpokladu, ze Str. Evropa je mimo oblast jejich zajmu, a potom se najednou ukazalo, ze je pozde.
      Historicky poradce Foreign Office Sir James Headlam-Morley (1863-1929), ekspert na nemecke zalezitosti, napsal v roce 1925:
      "Has anyone attempted to realize what would happen if there were to be a new partition of Poland, or if the Czechoslovak State were to be so curtailed and dismembered that in fact it disappeared from the map of Europe? The whole of Europe would at once be in chaos. There would be no longer any principle, meaning or sense in the territorial arrangements of the continent. Imagine, for instance, that under some improbable condition Austria rejoined Germany, that Germany, using the discontented minority in Bohemia, demanded a new frontier far over the mountains, including Carlsbad and Pilsen, and at the same time, in alliance with Germany, the Hungarians recovered the southern slopes of the Carpathians. This would be catastrophic, and even if we neglected to intervene to prevent if happening, we should be driven to intervene, probably too late."
      Tvrdil, ze zasoby, ktere Nemci ukoristi ve Str. Evrope, se brzo objevi na Renu v podobe tanku, kanonu a letadel. Jeho vize se uskutecnila v letech 1938 - 1939.

    • Re: dotaz úplného laika

      jkl 12. 1. 2007 21:45
      Nesmíte se na situaci dívat dnešníma očima, ale očima roku 1938 a nesmíte se na situaci dívat očima Čecha, ale očima Brita nebo Francouze roku 1938.

      Zejména v Británii byly po první světové válce dost rozšířené názory, že versailleská dohoda nebyla k Německu úplně spravedlivá a že uspořádání střední Evropy po rozpadu Rakousko-Uherska nebylo úplně šťastné. Z toho pak vycházely různé britské plány na středoevropskou federaci apod. Velkou lobby mělo v Británii i Maďarsko, pro které Trianonská smlouva z roku 1920 byla totéž co pro nás Mnichov. Proto také britská diplomacie Německu neustále ve 20.-30. letech ustupovala. To že v nástupnických státech R-U zůstaly velké menšiny britská politika pokládala za velmi nešťastné, proto se i Henleinovi, který se tvářil jako "uvážlivý" politik, který chce jen spravedlnost pro svůj národ, dostalo v Londýně tak vstřícného přijetí.

      Minimálně Chamberlain, ale spolu s ním celé vlivné křídlo konzervativní strany (byly pochopitelně výjimky jako Churchill), Rothemere apod. skutečně věřili, že s Hitlerem se nakonec dá dohodnout. Za mnohem většího nepřítele navíc pokládali ruský bolševismus než nacismus. A nutno přiznat, že celkem oprávněně - v roce 1938 měl ruský bolševismus na kontě mnohem více obětí než nacismus.

      Navíc bylo pouhých dvacet let od skončení největší války dějin - nikomu se nechtělo znovu do války (ve Francii měl téměř každý v rodině někoho, kdo padl nebo byl raněn za Velké války 1914-18, ta válka byla stále v živé paměti), navíc kvůli nově vzniklému státu Československu, o kterém málokdo věděl něco více, než že jeho hlavní město je Praha a prezidentem Masaryk či Beneš...

      • Re: dotaz úplného laika

        david 12. 1. 2007 22:58
        Takže pro Francii a Anglii bylo výhodné když se Německo rozšiřovalo.Tím bylo silnější a mohlo čelit komunismu.Jestli to dobře chápu. A Československo bylo něco co vlastně ani existovat v té době ani nemuselo.

        • Re: dotaz úplného laika

          jkl 13. 1. 2007 10:23
          Byla to kombinace nechuti jít znovu do války a přesvědčení, že pokud se Hitlerovi nechá volná ruka na východě (který západ v podstatě nezajímal), tak bude možné se s ním dohodnout, západ nechá na pokoji a bude i dobrou hrází proti ruskému bolševismu.

      • Re: dotaz úplného laika

        Wavixtreme 12. 1. 2007 21:56
        Teď jen maličká poznámečka: Jak mohli říct, že Versaillská dohoda byla vůči Německu tvrdá ? Ano, uznávám, byli tam tvrdé prvky, ale Německo vedo na západní frontě velice krvavou a vyčerpávající váku, takže si zasloužilo plný trest. Jistý starověký vůdce nebo fylozof řekl, že odpustíš-li jeden útok, říkáš si o mnoho dalších. Já si myslím, že jiný postup než tvrdý proti Německu nebylo možno uplatnit.

        S tím zbytek plně souhlasím. Pro konzervativce byl skutečně pravicový nacismus přijatelnější než extrémně levicový bolševismus, čímž se ale nechci zastávat Chamerlaina.

        • Re: dotaz úplného laika

          Haunebu 7. 2. 2007 08:05
          Já osobně si myslím, že dávat Německu za vinu 1.světovou válku je nesmysl. Francie, Anglie, Rusko, Turecko, Rakousko Uhersko - ti všichni chtěli válku a ta by byla i kdyby nezabili Ferdinanda a i kdyby Německo nevyhlásilo válku Francii. Jediné, co Němci udělali opravdu špatného bylo použití bojového plynu. Ale ta strašná pokuta, kterou měli zaplatit, to je podle mě nesmysl! To je jako by dnes Irák platil za to, že měl zločinný režim Američanům spotřebovanou naftu a střelivo.

        • Re: dotaz úplného laika

          jkl 12. 1. 2007 22:01
          Tvrdý postup proti Německu na versailleské konferenci prosadila hlavně Francii proti vůli Británie. Přitom Francie pak nebyla schopna a ochotna evropské uspořádání, které prosadila, udržet.

          Známý britský ekonom Keynes již v roce 1919 publikoval tvrdý odsudek versailleské míru pod názvem "Kartaginský mír"

          • Re: dotaz úplného laika

            Wavixtreme 12. 1. 2007 22:47
            Versaillskou dohodu podepsali i zástupci Británie, takže alespoň trochu s tím souhlasit museli. A tím, že ji podepsali se v podstatě zavázali to uspořádání udržet také.
Zobrazit všechny komentáře k: Mohli jsme se v roce 1938 bránit?