Komentáře k: Těžké opevnění v Žamberských lesích, 1. část

Zpět na: Těžké opevnění v Žamberských lesích, 1. část

  • Re: smutne

    Zdeněk 5. 1. 2007 22:46
    Jde o princip. Bohužel, k historii českoslovenckého opevnění patří nejen růžové sny o nedobytnosti (ale každá pevnost byla dobytná, záleželo pouze na odhodlání osádky nebo útočníka), ale i vytržené střílny a pancéřové zvony, rozstřílené stěny a podkaliberní střely Róchling, dodnes zabořené ve stěnách. Patří k ní i trosky zvonů v šachtách, jak je poničil Kovošrot po válce. Patří k ní i ty pneumatiky a svinčík v objektech, pro změnu jako výraz neúcty a znesvěcování díla našich předků a jejich snahy zachránit republiku před smrtelným nebezpečím. Přestavba objektů do podoby, jak nikdy nevypadaly a jak snad mohly vypadat po jejich plném dokončení, instalování vnitřních zařízení a osazení zbraněmi mi připadá tak trochu jako pokus vymazat část historie. K ní ale patří i vše, co následovalo po září 1938, včetně vyklizení objektů a ústup od hranic. České obyvatelstvo bylo ponecháno svému osudu, v okupovaném pohraničí zůstaly i hroby příslušníků jednotek SOS a armáda zmizela. Tak to je a nikdo to nemůže vymazat.
    Nemám nic proti tomu, že se některé objekty čistí a zpřístupňují, ale je taky potřeba říci současně i to, že v roce 1938 bylo postaveno 5 z 15-ti dělostřeleckých tvrzí, bojeschopná nebyla žádná. Že v izolovaných srubech chyběly minomety, lafetace kulometných dvojčat v kopulích, generátory a často i hlavní výzbroj a zvony. Že linie těžkých objektů byla díky tomu děravá jak cedník.
    Proto jsem spíš pro zakonzervování objektů a přestat předstírat, jak to bylo všechno tehdy dokonalé. Mimochodem, v týlu linie měly být umístěny Ryclé divize, vyzbrojené tanky a ty měly likvidovat případné průlomy. Byly na tom stejně jako pevnostní pásmo. Jednotky sice vznikly, ale výroba tanků vzor38 se teprve rozbíhala. K historii patří i to, že tyto tanky nakonec Němcům pomohly smést polskou armádu a srazit na kolena Francii. Na chování armády v září 1938 moc hrdí být nemůžeme. Historie asi nezná mnoho podobných případů, kdy moderní a silně vyzbrojená armáda nakonec práskla do bot. Těžko předstírat, že to není pravda.
    Zarostlé a opuštěné objekty mají svoje kouzlo a neopakovatelnou atmosféru. Příroda tak trochu milosrdně zakrývá skutečnost, která zas tak hezká není.
    Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře k: Těžké opevnění v Žamberských lesích, 1. část