Komentáře k: Mohli jsme se v roce 1938 bránit?
Zpět na: Mohli jsme se v roce 1938 bránit?Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.
Re: Možná jenom názor
Sysel 1. 1. 2007 14:271. Když se Daladier vracel z Mnichova a uviděl na letišti davy lidí, nařídil pilotovi, aby ještě kroužil nad přistávací plochou, aby si mohl pro lidi připravit vysvětlení, proč zradil ČSR - jediného věrného spojence Francie.
2. Davy ho pak vítaly jásotem, Daladier byl šťastný, ale jen do té chvíle, než se k němu přitočil jeden z fr. generálů a zeptal se ho, kde teď vezme 40 tak dobře vyzbrojených a vycvičených divizí. Myslel samozřejmě československé divize.
3. 30.9. ,poté co se dozvěděl, že jsme mnichovský diktát přijali, Churchill naléhavě vzkazoval do Prahy, ať ještě aspoň 48 hodin neopouštíme opevnění, že se pokusí o změnu britského postoje.
4. Francouzský generál Faucher na Mnichov zareagoval tak, že roztrhal svůj fr. pas a nabídl své služby naší armádě. Už během mobilizace se k nám hlásily tisíce dobrovolníků. Hodně jich bylo např. z Jugoslávie, i když její Stojadinovičova vláda by pro nás, ač oficiálně spojenec, nehnula prstem.
5. Obrovskou neznámou je postoj Sovětského svazu. Za komančů se tvrdilo, že SSSR byl pro nás jedinou záchranou. Po r. 1989 se zase mnozí předháněli ve zdůrazňování pochybnosti tohoto spojence, i když nejpochybnějším spojencem se v září 38 ukázala vlastně Francie. Cílem Stalina byla v první řadě bezpečnost Ruska a v druhé řadě rozkol mezi "buržoazními" státy. Tomuto cíli měla určitě sloužit i spojenecká smlouva s ČSR. Během onoho osudného září SSSR ústy jednoho diplomata vyjádřil ochotu nám pomoci i v případě pasivity Francie. Mělo k nám přiletět 550 až 700 (zdroje se různí) sovětských letadel. Rumuni předběžně s přeletem těchto letadel přes své území souhlasili s podmínkou, že poletí ve výšce nad 3 000 m. V tom případě by rumunský postoj asi odradil Maďary od útoku na Slovensko.
Prezident Beneš byl postaven před strašně těžké rozhodování. Očití svědkové ho v těch dnech popisovali jako naprosto vyčerpaného a zoufalého. Ale myslím si, že svým rozhodnutím nás zbavil obrovské možnosti ukázat už 1938, jak se má s takovým zmetkem, jako byl Hitler, jednat a také nás připravil o ve 20. stol.jedinou velkou příležitost bojovat za svou svobodu, důstojnost a životy, vzít náš národní osud do svých rukou a nespoléhat na "velmoci". Tím nechci nijak snižovat zásluhy legionářů, letců v RAF a dalších zahraničních vojáků nebo znevažovat dnešní působení našich vojáků v Kosovu, Iráku a Afghánistánu.
Ještě k té neplatnosti mnichovské smlouvy. Myslím si, že platnost smlouvy porušilo samo Německo tím, že 15.9. obsadilo zbytek českých zemí. Podle ujednání z Mnichova měly smluvní strany garantovat naše nové okrájené hranice. Britové a Francouzi to učinili hned v Mnichově, Němci a Italové se měli ke garanci připojit poté, co odstuopíme pohraničí. Neučinili už toto a pak vlastně ještě porušili smlouvu okupací.