Těžká obléhací houfnice Mk I ráže 9,2 palce

Britská houfnice ráže 23,4 cm, vyvíjená původně k obléhání pevností, byla schválena v červnu 1914. Vzhledem k vypuknutí Velké války byla nasazena i běžně v poli, a to pouhé čtyři měsíce od schválení do výzbroje. A právě statická podoba zákopové války nijak nevadila vysoké hmotnosti (15 240 kg) a velmi nízké mobilitě zbraně - rozložení nebo složení zbraně do palebné pozice vyžadovalo celých 36 hodin, přeprava se musela dít ve třech speciálně zkonstruovaných přepravních jednotkách tažených koňmi nebo motorovými tahači. Další nevýhodou byl malý dostřel, pouze 9200 metrů, pozdější Mark II již měl dostřel prodloužený. Celkem bylo britské armádě dodáno okolo 450 těchto děl. Výbušné granáty vážily 131 kg.

Vystavená houfnice, na hlavni pojmenovaná Mother (matka), je původní prototyp Mk I. Od října 1914 do června 1915 sloužila houfnice na frontě v rámci 8^th a 10^th Siege Batteries, Royal Garrison Artillery. Během roku 1917 byla hlaveň převložkována a zbraň se vrátila na francouzské bojiště v lednu 1918.