Válka v Africe a ve Středomoří
|
|
|
|---|---|
|
pantata napsal(a) v č. 520: Chudák Adolf, až se nad ním jednomu srdce ustrne"Vůdce tento stav už nemohl sám osamocen pouze s málem oddaných řešit neustále ohlupován nepravdami zrádných struktur ve velení Wehrmachtu"  ; tolik chtěl, a vono néé . Ostatně "zrádné struktury" přetrvávají v totalitárních režimech až dodnes . |
|
|
|
|
Vůbec jsme nepochopil, co si tím chtěl říci. Že němečtí generálové zradili Hitlera a snažili se schválně dělat chyby a nebojovat? |
|
|
|
| Osobnost Rommela tváří v tvář neúspěchu byť lokálního se zcela zhroutila.Nakonec vše vyústilo ve zradu.Na mnoha prohrách Německé branné moci se podepsalo skryté anglofilství generálů a jejich neschopnost v boji rázně rozhodovat snad i záměrně.Příklad bojiště Afrika generál von Thoma hodil kabát přes ruku a odešel do zajetí.Takové jednání zasluhuje ve válečném stavu kulku.A takových bylo více,kdy se mohou vzdávat nepříteli desetitisícové bojeschopné skupiny vojsk?To se na frontě od roku 1944 stávalo často a Vůdce tento stav už nemohl sám osamocen pouze s málem oddaných řešit neustále ohlupován nepravdami zrádných struktur ve velení Wehrmachtu.Taková byla realita byť ji mnoho rádoby dnešních "expertů" na období druhé války není schopna připustit,byť důkazy jsou nezvratné. | |
|
|
|
|
|
Právě proto by ale měli být schopni daleko lépe situaci zvládat. Celkově Němci ve vedení koaliční vályk propadli. Jak dokazuje DiNardio, Němci nikdy podobný fenomén ani výrazně nestudovali a ani se na něj nepřipravovali a celkově ho zanedbali. Proto záleželo prakticky výhradně na osobních (ne)kvalitách jednotlivých zainteresovaných velitelů, jak se s vzniklou situací vypořádají. A obvykle ne moc dobře. Proto si myslím, že třeba v tomto pohledu je Rommel nedoceněný. Obvzláště, když byl řekněme dost sebestředný a rozhodně nebyl prototyp týmového hráče. Ovšem který výborný velitel neměl ego jako nějaký diadoch? Na prstech jedné ruky bychom je spočítali. |
|
|
|
|
Dzin napsal(a) v č. 517: Dívám-li se na datum, tato jedna znepokojená kritika přichází v okamžiku, kdy Rommel rozprášil nepřátelské jednotky v Libyi, oblehl Tobrúk a vstoupil do Egypta. Německá propaganda jásá, ale Halder píše o "nepříjemné situaci". Závist? Nebo větší válečné zkušenosti?"až na jednu zmíňku opravdu Rommela Halder nekritizuje, že by zanedbával logistiku"
Dzin napsal(a) v č. 517: To souhlas, ale asi bych to hodnocení omezil na německé frontové generály. Asi žádný jiný německý generál nebyl v situaci, kdy se většina podřízených jednotek skládala ze spojenců (= odlišný výcvik, výzbroj, výstroj atd. než na co je zvyklý z válečné školy i praxe). A pokud ano, nevybavuji žádného, který by za tokových podmínek dosáhl byť přechodných úspěchů."DiNardio hodnotil Rommela z pohledu koaliční války a docházel k závěru, že v tomto ohledu byl nejlepší z německých generálů" Trochu jiná situace byla u týlových a policejních jednotek, tam si myslím, že by se velitelů schopných pacifikovat svěřené území s pomocí různorodého konglomerátu jednotek našlo asi víc. |
|
|
|
|
|
Mě v tohle velmi zaujalo, kdy DiNardio hodnotil Rommela z pohledu koaliční války a docházel k závěru, že v tomto ohledu byl nejlepší z německých generálů. Ovšem je otázka, zda to nebyla z nouze cnost, tedy že mu prostě nic jiného nezbylo. Ikdyž třeba Hrbek v Tobrůku poznamenává, že Rommel byl možná jeden z nejhorších výběrů pro spolupráci, díky svým charakterovým rysům. Jak si čtu, až n ajednu zmíňku opravdu Rommela Halder nekritizuje, že by zanedbával logistiku. Spíše jeho přehnané požadavky. Každopádně takhle si to přečíst je lepší, než to mít sproztředkovaně. Rozhodně je to přínosnější, než poválečné hodnocení jeho osoby z řad německé generality. |
|
|
|
|
Dzin napsal(a) v č. 515: Halder se ve svém deníku nějak moc často o Rommelovi nezmiňuje (africké bojiště bylo primárně v režii OKW), ale když to dělá, tak to není příliš pozitivní..."Přičem i on poukazuje na to, že kritika Rommela v tomto není konzistentní, tedy třeba Halder ji nevznáší. " 23. dubna 1941 "Rommel nám v posledních dnech neposlal ani jednu jasnou zprávu, ale mám pocit, že tam je chaos. Zprávy přicházející od důstojníků z tohoto bojiště, stejně jako osobní dopisy, ukazují, že Rommel nestačí na svůj operační úkol. Celý den pendluje mezi široce rozptýlenými jednotkami a provádí průzkumné útoky, při kterých zbytečně vyčerpává svoje síly. Nikdo nemá jasný obrázek o postavení a síle jeho jednotek. Jisté je pouze to, že jsou široce rozptýlené a jejich útočná síla je značně oslabená... Motorová vozidla jsou kvůli pouštnímu písku ve špatném stavu. Mnoho tankových motorů potřebuje výměnu. Letecké transporty nemohou splnit Rommelovy nesmyslné požadavky zejména kvůli nedostatku paliva, letadla přistávající v severní Africe tam nenajdou palivo pro zpáteční let..." 11. května 1941 "Situace v severní Africe je nepříjemná. Rommel překročením rozkazů způsobil situaci, pro kterou jsou naše současné zásobovací kapacity nedostatečné. Rommel nezvládá situaci." 6. července 1941 "Osobní vztahy jsou komplikované Rommelovou povahou a jeho přehnanými ambicemi... Kvůli Rommelovým charakterovým nedostatkům je extrémně těžké s ním vyjít, ale nikdo se neodváží mu otevřeně oponovat kvůli jeho brutalitě a krytí na nejvyšších místech." V roce 1942 se v deníku o Rommelovi zmiňuje párkrát víceméně neutrálně, v září 1942 deník (spolu s Halderovou funkcí) končí, takže poslední měsíce afrického tažení nezaznamenává. Rommel naopak o Halderovi píše ve svém retrospektivním pojednání o válce v Africe z roku 1944: "Genplk. Halder mi v roce 1941 řekl, že OKH pokládá africké bojiště za ztracené a německé jednotky tam nemají jiný úkol než oddálit kolaps italského odporu v Libyi jak dlouho to bude možné. Herr Halder svůj názor odůvodňoval tím, že v severní Africe nebude možné zásobovat po delší dobu více než dvě nebo tři divize. Tento názor, mimochodem, zastával jen po dobu, kdy jsem tam velel... Německý důstojnický sbor se zcela nezbavil starých předsudků. Byla tu klika, která bojovala proti jakékoli modernizaci... Africké tažení a nové aspekty tamního válčení nebyly nikdy pochopeny muži jako byl generál Halder." Ti dva se vzájemně moc nemuseli. |
|
|
|
|
|
A tomu se Rommel brání depešemi citovanými v Churchillovi. Navíc i Citino poukazuje, že se Rommel nechová jinak, než jiný německý generál v podobné situaci a vůbec ho za "zanedbávání logistiky" v dimezi německého válečnictví nekritizuje. Přičem i on poukazuje na to, že kritika Rommela v tomto není konzistentní, tedy třeba Halder ji nevznáší. |
|
|
|
|
|
Dzin napsal(a) v č. 513: Jenomže v knize, kterou jsi zde před lety recenzoval (www.fronta.cz/kniha/citino-smrt-wehrmachtu) autor zase cituje depeše Rommelových znepokojených nadřízených - znepokojených tím, že Rommel dobývá tisíc kilometrů ničeho (tj. pouště), aniž by měl zajištěnu logistickou podporu. "Rommel zanedbával logistiku" (...) "právě tak často kritizované tažení k Suezu vrcholící bitvou u El Alameinu prováděl primárně proto, aby tuto špatnou situaci vyřešil" |
|
|
|
|
|
Zrovna jsme si zase tak četl starší knížky a napadlo mě, kde se vzalo tvrzení, že Rommel zanedbával logistiku? Jednak to byl obecný nešvar německých velitelů, ale třeba už z Churchillovy Druhé světové války a zde zveřejněných depeší mezi Rommelem a hlavním velením plyne, že si svojí nepříznivou logistickou situaci uvědomuje a že právě tak často kritizované tažení k Suezu vrcholící bitvou u El Alameinu prováděl primárně proto, aby tuto špatnou situaci vyřešil. |
|
|
|
|
zpravy.idnes.cz/mauzoleum-fasistickeho-velit... |
|
|
|
|
zpravy.idnes.cz/dokumenty-sas-z-valky-opoust... |
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 509: Zkusím prohledat svou knihovnu a kdyžtak Ti dám vědět. "Neznáš nějaký pramen, kde se uvádějí podrobné údaje o jeho He-111?" |
|
|
|
|
|
bejkovec napsal v č. 508: Neznáš nějaký pramen, kde se uvádějí podrobné údaje o jeho He-111? "na cesty do Itálie nebo někam dál používal Heinkel He-111" |
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 499: O Rommelovi je známo,že měl doopravdy jako svůj osobní letoun Fieseler Fi-156 Storch,který ovšem používal jen při sledování svých jednotek apod.Ale na cesty do Itálie nebo někam dál používal Heinkel He-111.U většiny memoárů se najde spousta chyb a nepřesností,které jsou zapříčiněny dobou,která mezi boji a psaním memoárů,takže když autor neví nebo si nemlže vzpomenout,doplní tam nějaký blud,vož je bohužel i případ Edwina P. Hoyta. "Při porovnávání údajů z několika pramenů ohledně Afrika-Korpsu jsem u Edwina P. Hoyta narazil na tvrzení, že Rommel kvůli řízení bojů u El-Alamein dorazil 25. 10. 1942 do Říma, následně "...přeletěl Středozemní moře ve svém letounu Fieseler Storch a za soumraku dorazil na své velitelství." Viz str. 111 českého překladu knihy z NV Boje v severní Africe. Toto tvrzení se mi zdá poněkud absurdní ve světle údajů o doletu Fi 156. Jediná možnost, jak dosáhnout z území obsazeného Němci nebo Italy Afriky tímto typem se mi jeví trasa Kréta - Derna nebo Sicílie - Tunis, ale v prvním případě by se těžko dostal "za soumraku" na své velitelství. Stejně tak by se zpozdil i z Tunisu, kdyby tam vůbec mohl letět. Podle mého skromného názoru je to blud vytvořený Hoytem. Jaký názor zastávají kolegové letadlovci?" |
|
|
|
|
|
Při porovnávání údajů z několika pramenů ohledně Afrika-Korpsu jsem u Edwina P. Hoyta narazil na tvrzení, že Rommel kvůli řízení bojů u El-Alamein dorazil 25. 10. 1942 do Říma, následně "...přeletěl Středozemní moře ve svém letounu Fieseler Storch a za soumraku dorazil na své velitelství." Viz str. 111 českého překladu knihy z NV Boje v severní Africe. Toto tvrzení se mi zdá poněkud absurdní ve světle údajů o doletu Fi 156. Jediná možnost, jak dosáhnout z území obsazeného Němci nebo Italy Afriky tímto typem se mi jeví trasa Kréta - Derna nebo Sicílie - Tunis, ale v prvním případě by se těžko dostal "za soumraku" na své velitelství. Stejně tak by se zpozdil i z Tunisu, kdyby tam vůbec mohl letět. Podle mého skromného názoru je to blud vytvořený Hoytem. Jaký názor zastávají kolegové letadlovci? |
|
|
|
|
Dobrý den, našel jsem pouze 13 jmen: 30.10.1941 - Leo Gutfreund, minometná palba 17.11.1941 - Jaroslav Roznětínský, utonul při průtrži mračen 20.11.1941 - Rudolf Cífka, autonehoda 21.11.1941 - František Adámek, dělostřelecká palba 03.12.1941 - Karel Kaufmann 06.12.1941 - Josef Kutal 09.12.1941 - Alois Svoboda 19.01.1941 - František Vašíček 27.01.1942 - Jan Kijovič 27.01.1942 - Vincenc Mesaroš 28.01.1942 - Ján Kapusta 21.02.1942 - Josef Vystrčil 22.02.1942 - Augustin Suder Bohužel, jméno Stanislav Nečas jsem nenašel. Můžete mi k němu napsat něco bližšího? Víte v jaký den přesně padl? |
|
|
|
| U tobruku padlo 14 vojáků z Československa . Má někdo bližší informace ? Jména , kdy kdo a jak zemřel ? Zajímá mne Stanislav Nečas ze Lhoty u Vyškova , který padl v listopadu 1941. Díky. | |
|
|
|
|
Vladislav napsal v č. 493: [téma č. 223 - přísp. č. 1242]"otec bojoval někde v Africe u Wermachtu" [téma č. 223 - přísp. č. 1228] [téma č. 223 - přísp. č. 1227] To, z jakých jednotek divise, u které otec nejspíše byl, vznikla, ještě vůbec nemusí znamenat, že by otec musel celou předchozí dobu služby být u některé z těch předcházejících jednotek. Možná než se takto dohadovat, bylo by lepší obrátit se na nějaký německý archiv. Nemohu nic slíbit za jiné, ale myslím, že Glynwed by mohl vědět, kam v Německu směřovat dotaz. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 490: Jistě, velice známé jsou fotky z vůbec prvních přeprav obrněné techniky vzduchem, kdy z Giganta vyjíždí právě Marder "samohybná děla na podvozku Pz 38 (t) Marder III (Sd.Kfz. 139 a - v Tunisku - 138) ano" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Středomoří
- > Válka v Africe a ve Středomoří