Československá letadla před 2.sv.v.
|
|
|
|---|---|
|
Proč vlastně většina P-11 měla jen dva kulomety? |
|
|
|
|
|
Hele, pánové, a jak byste hodnotili A-300? Popravdě toho o něm moc nevím, ale když vezmu papírové údaje, tak mi přijde +- srovnatelný s řekněme Do 215 (možná dokonce v lecčems i lepší?)...a tedy ne zrovna špatný. |
|
|
|
| K P-11G snad jen to, že měl mít 840k a krytou kabinu. Vyroben byl pouze jeden prototyp TD neznám, ale to bylo v roce 1939. | |
|
|
|
| S tím IARem si vážně nejsem jistý, vím že použili ocas a někde jsem četl, že snad i kus křídla ... vážně nevím. | |
|
|
|
| Ae 102 nenahradil B-534 jen proto, že zavedení seriové výroby se tak dlouho protahovalo, až se ukázal perspektivnější typ. | |
|
|
|
|
Doplnil jsem tady zmiňované údaje:
PZL P-11C a když vedle postavíme B-534
motor: Mercury V S-2 565k, VI S-2 590k max. rychlost: 375 km/h / 390 dostup: 8000 m výstup na 5000 m: 6 min = 13,8 m/s dolet: 700 km výzbroj: 4 kulomety vz. 33
AVIA 534 plocha křídel P-11 17,9m2motor: Avia (ČKD) 12Ydrs 650k / 850k v 3000 m podobu 30 min max. rychlost: 380 km/h dostup: 10600 m stoupanost: 15 m/s dolet: 600 km výzbroj: 4x vz. 30 ráže 7,92 mm — 80 kg pum hmotnost 1650 kg ..... 92 kg/m2 plocha křídel B-534 23,6m2 hmotnost 1980 kg ..... 83 kg/m2 |
|
|
|
|
|
P-11C má stejné výkony jako B-534 s motorem o cca 100k slabším a P-24 je podle mě výkonější. Jak jsem už psal, tak tohle můžou rozsoudit jenom řekové, ale u nich šly p-24 ke stíhačům a B-534 ke školním útvarům ... z toho se dá něco vyvodit. Jako ten příklad bych uvedl právě u nás uvažovanou náhradu Aerem 102. To jak se počítá plošné zatížení vím a v tomto bodě souhlas ...  U CR.42 nemám argumenty, ale to éro se prostě povedlo. Jen tak okrajem, u IAR 80 použili kus křídla z P11? |
|
|
|
|
|
BTW...ta "letová" fotka P-50 je fotomontáž modelu. Green píše o machinacích s motorem, pro P-50/II uvádí Bristol Hercules a PZL Waran, dokonce píše o rozběhu 30 ks série... Abych nezapomněl...Greenův výkres vypadá o dost jinak, než ten z LK z Němečkova článku. Greenův docela odpovídá té výše uvedené fotomontáži, bůhví o co vlastně šlo |
|
|
|
|
Když už nic jiného, tak alespoň jakési psychologické oproštění od dvou křídel, a pro piloty létání s vyším plošným zatížením. Výkony nebyly výrazně lepší, ale nějaké zlepšení tam přeci jenom je. (to bys mohl připustit) Nepovažuji vzpěrový hornoplošník za něco světoborného, ale myslím si, že má své místo na slunci, v 30-tých letech, při hledání cesty k moderní stíhačce. A to ,že vlastně i u nás měl původně nahradit pětistovku, to podle mě dokazuje (viz Ae-102 z 1934). Nevíš něco o tom, jestli v Rumunsku před nákupem P-11 dělali nějaký širší výběr? S CR.42 máš pravdu, ale to podle mě byla mimořádná konstrukce a je považovám za nejlepší stíhací dvouplošník. |
|
|
|
|
|
Nemáte někodo nějaký fotky P-50 a P-53? ... díky. O tom že P-37 je skutečně asi jedinou moderní konstrukcí v roce 1939 není pochyb, ale musím se ohradit, že jsem srovnával letadla z počátku 30-tých let. Mimochodem co říkáte na Karaše? (v době vzniku) to Algy 245: Nepřu se o to, že samonosné křídlo s nosným potahem je lepší, ale neubráním se tomu, že v Polsku v roce 1931 šli do odvážnější konstrukce. |
|
|
|
|
|
|
Autoři jsou titíž - obdobný je v případě A-300 i text. Přece jen zachovalých fondů z Aera není zase tak moc, aby se dalo najít něco objevnějšího. Ovšem A-204 a A-304 jsou patrně jedinečné. |
|
|
|
|
|
Super! |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 252: to je dost zajímvé!! Škoda, že to tolik stojí "obchod.aeromedia.cz/catalog/product_i nfo.php..."  |
|
|
|
|
|
obchod.aeromedia.cz/catalog/product_info.php... |
|
|
|
|
|
Mimochodem, neměl byste někdo aspoň základní výkres pro A-300? Nebo ještě líp nějaké řezy? |
|
|
|
|
|
Hm...a nebyl vlastně P-37 jediným polským letounem (sériovým), o kterém se dá v září 39 mluvit jako o moderním? P-50 mi jako zrovna velký zázrak nepřipadá...nějak mi připadá být, jak jen to říct...neohrabaný? Nemlaťte mě, ale pokud pravidlo "co dobře vypadá dobře létá" vztáhnu na P-50, tak...tfuj tfuj  A celkově vzato mi na konec 30. let připadá vyloženě nic moc i papírovými výkony...a to byl teprve v prototypovém stádiu. |
|
|
|
|
|
george74 napsal v č. 244: "Ale to co jsem chtěl srovnávat bylo naše a polské letectvo, resp. možnosti našich letecký továren." Pak je na místě srovnat projekty nejpokročilejších stíhaček. B-35 a P-50 Nebo P-37 a A-300 a podobně. Když už se tu uháníte P-24, tak jen připomenu, že Polákům nestálo za to, ji zavést do výzbroje a klidně ji nechali exportovat. Jedna (myslím že i s civilní imatrikulací) co v Polsku zbyla v září 1939 má na svém kontě jeden sestřel. |
|
|
|
|
Jasně, v roce 1938/39 jsou oba typy již zastaralé, ale P-11C je z roku 1934, z roku 1939 je nouzový P-11G, který se nedostal ani do série. Srovnávat B-35 a P-11 nebo P-24 taky nechci. Chtěl jsem zmínit, že doba vzniku P-11 a B-534 je stejná a v Polsku postavili modernější letoun (jednopolšník, celokovová konstrukce). Připádá mi, že u nás byl nějaký strach opustit osvědčené dvoulopošníky a vydat se novou cestou, mluvím o roce 1932 kdy u nás vzlétá první B-34 a roce 1931 kdy vzlétá první P-11. Problémy se stavbou celokovového křídla u nás taky nejsou tajemstvím, a připadá mi, že naši konstruktéři se mu vyhýbali. Asi jediný, kdo důsledně prosazoval celokovou stavbu byl ing. Nebesář. Mimichodem by mě zajímalo, jaký na něho, resp. na jeho konstrukce máte názor. Ale to co jsem chtěl srovnávat bylo naše a polské letectvo, resp. možnosti našich letecký továren. |
|
|
|
|
| Vrátil bych se ještě k tomu srovnání mezi P-11C popřípadě P-24 a naší pětistovky, myslím si že P-11C se Avii vyrovnal, i s néně výkoným motorem ale P-24 ji převyšoval. Tohle by snad věděli Řekové ta měli oba typy. | |
|
|
|
|
|
Nicméně, zastánci dolnoplošníků u nás byli stále - ing. Beneš s ing. Hajnem je propagovali kde mohli po celá dvacátá i třicátá léta. A ve chvíli, kdy se naskytla příležitost, ji hned využili. Beneš při podnikání v Chocni, Hajn pravděpodobně pracoval v Letovu na Š-50 a ostatních projektech. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Československá letadla před 2.sv.v.