Československá letadla před 2.sv.v.
|
|
|
|---|---|
|
Tak uplne to sem nepatri, ale dnes odpoledne davali v TV film Tri vejce do skla s Vlastou Burianem. Ke konci filmu je nekolik velmi peknych zaberu na letoun CSA Savoia Marchetti SM-73 s poznavaci znackou OK-BAD. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 306: To je řeč o přípravě sériový výroby, a taky o tom, že výroba pak bvěžela šněčím sprintem. "To je řeč o stavbě prototypu, rozběhu sériové výroby, a nebo o sériové výrobě již běžící?" |
|
|
|
|
K A-300...nemáte někdo něco bližšího k té výsuvné věži? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 301: No, stavba se prej vlekla "navzdory masivní polské pomoci a přítomnosti řady polských techniků v závodě IAR". (a totéž se dá říct o polským vývoji P.11) "Pravda taky ovšem je, že Rumuni nakonec sami vyvíjejí IAR-80… Kolikáté asi bylo v „ekonomické síle“ tehdejší Rumunsko?" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 301: No, oni měli Rumuni snad už nějaký PZL.11, a když si pak vybírali i něco pro domácí stavbu, dílem sáhli po podobným typu jakej už měli ve výzbroji a pak taky chtěli očíhnout celokovovou konstrukci a získat zkušenosti s její stavbou. "No jo, jenomže to byl výkonnější P-24, nikoli P-11, který byl sotva srovnatelný s B-534…" |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 302: Autor to měl na mysli jak je to teď oeditovaný, ale asi myslel na něco jinýho..."Kdybych měl rýpavou, tak podotknu, že autor měl zřejmě na mysli hornoplošník, nikoliv dvouplošník... "  |
|
|
|
|
Moby napsal v č. 300: Kdybych měl rýpavou, tak podotknu, že autor měl zřejmě na mysli hornoplošník, nikoliv dvouplošník... "Kdybych teda měl objevit Ameriku, tak jediná jasná výhoda vzpěrovýho dvouplošníku je lepší výhled dolů ."
 |
|
|
|
|
|
Moby napsal v č. 292: To není nic co bych netvrdil - jen před válkou, třeba při tendrech na licenční stavbu pak uspěli Poláci s celokovovým letadlem - třeba v Rumunsku.
"Ale vážně, jediná výhoda PZL byla v celokovový konstrukci, a to jde jen o stavební metodu, B.534 byla kvalitně postavená na svou konstrukci." Kdybych teda měl objevit Ameriku, tak jediná jasná výhoda vzpěrovýho hornoplošníku proti dvouplošníku je lepší výhled dolů . |
|
|
|
|
Moby napsal v č. 290: Počet Avií řeckého letectva je jiná věc, ale B.534 mělo pouze dvě. Zbytek byly nejspíše Avie BH.33 dodané někdy okolo roku 1935 Jugoslávií. Přičemž nevím, kolik jich přesně bylo (a zda byly ještě v použitelném stavu, přičemž je určitě využívali nanejvýš k výcviku), a problémy způsobuje hlavně to, že Elleniki Vassiliki Aeroporia (Řecké královské letectvo) je patrně všechny vedlo ve svém stavu jako Avie, bez rozlišení typu. "Měli nejmíň šest avií. " |
|
|
|
|
Jo jo, měl jsem na mysli střeleckou věž, ale nějak jsem se špatně vyjádřil :o) ... ale asi by opustili tu výsuvnou variantu. Ten kulomet pod trupem jsem nějak přehlédl ... :o) Nebyl jsem si jistý druhým pilotem .... Jak byly rozdělené funkce? přední střelec/ bombometčík, pilot, hřbetní střelec/ navigátor, spodní střelec ??? |
|
|
|
|
| Ty TD A-300 vypadají výborně, myslím že v praxi by asi byla nahrazena výsuvná věž střelištěm, možná, což by zřejmě snížilo rychlost, ale kdo ví. Kde byl umístěn ten třetí kulomet a kolik bylo osádky? | |
|
|
|
|
|
Ale vážně, jediná výhoda PZL byla v celokovový konstrukci, a to jde jen o stavební metodu, B.534 byla kvalitně postavená na svou konstrukci. |
|
|
|
|
|
george74 napsal v č. 263: Ale to by šlo i u dvouplošníku - měl si dát pilot pře letem panáka a představovat si, že to spodní křídlo tam není. Lacinej trenažér vzpěrovýho hornoplošníku."Když už nic jiného, tak alespoň jakési psychologické oproštění od dvou křídel, a pro piloty létání s vyším plošným zatížením. Výkony nebyly výrazně lepší, ale nějaké zlepšení tam přeci jenom je. (to bys mohl připustit) " |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 289: Měli nejmíň šest avií.
"když Řecko získalo dvě Avie B.534 darem "
ja_62 napsal v č. 289: Střezte se Řeků, když si dávají dary"systém údržby a oprav v poli, distribuce náhradních dílů, záložních motorů*) atp. nemělo smysl zavádět pro pouhá dvě letadla," . |
|
|
|
|
|
george74 napsal v č. 268: Nepochybně, z této skutečnosti lze třeba vyvodit, že když Řecko získalo dvě Avie B.534 darem od obchodníka G. Koutarellise, asi letectvu připadalo z hlediska sjednocení logistického zabezpečení únosnější nezařazovat je do bojových letek. Ve výcviku skončily i první dva řecké Gladiatory, taktéž zakoupené (jiným) soukromým podnikatelem, a do operačních letek byly zařazeny až po začátku dodávek dalších Gladiatorů během italsko-řecké války, protože systém údržby a oprav v poli, distribuce náhradních dílů, záložních motorů*) atp. nemělo smysl zavádět pro pouhá dvě letadla, která tak byla ponechána u neprvoliniových útvarů, kde případné průtahy v údržbě a opravách nebyly tak citelné.
"Jak jsem už psal, tak tohle můžou rozsoudit jenom řekové, ale u nich šly p-24 ke stíhačům a B-534 ke školním útvarům ... z toho se dá něco vyvodit" *)Mělo vůbec Řecko nějaké náhradní HS 12Ydrs? O tom se snad nikdo nikde nezmiňuje. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 287: No...já to nechtěl říct jako první...ale taky mě něco takového napadlo."Při instalaci pasivní ochrany, popř. při použití motorů o výkonu kolem 1000 k (735 kW) 2), bychom patrně dokonce měli stroj výrazně výkonnější než byl Do 215B." Stejně tak i B.135 s Avia HS-1000 by asi byla móc zajímavá při srovnání s Bf 109 E... Skoro to je až k breku, že  |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 283: Aha, tak proto ty časté rozpory o maximálce 534! S hanbou přiznávám, že toto je pro mě novinka... "Ta rychlost 380 km/h (u B.534) platí pro dřevěnou vrtuli u prvních kusů, s pozdější (a značně rozšířenější) vrtulí Letov Hd-43 (konstrukce ing. Hochfelda s unikátními dutými listy) dělala 405 km/h." |
|
|
|
|
george74 napsal v č. 272: Ta rychlost 380 km/h platí pro dřevěnou vrtuli u prvních kusů, s pozdější (a značně rozšířenější) vrtulí Letov Hd-43 (konstrukce ing. Hochfelda) dělala 405 km/h. "AVIA 534 motor: Avia (ČKD) 12Ydrs 650k / 850k v 3000 m podobu 30 min max. rychlost: 380 km/h dostup: 10600 m stoupanost: 15 m/s" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 279: Třeba projekt stíhačky A-107 s motorem Sagitta "Popř. se taky zamysi nad tím, co v „Aerovce“ vlastně asi celá ta léta dělali," |
|
|
|
|
|
george74 napsal v č. 273: "Ae 102 nenahradil B-534 jen proto, že zavedení seriové výroby se tak dlouho protahovalo, až se ukázal perspektivnější typ." Prvotní projekt A-102 (ještě jako dvouplošník) je z roku 1932. V soutěži byl proti Š-231, BH-44 a B-34. Aerovka viděla, že se proti Avii neprosadí, tak hledala jak B-34 překonat. Bohužel se jí to nepodařilo. A-102 především neukončil prototypové zkoušky, proto o nějaké přípravě sériové výroby nemůže být ani řeči. Maximálně proběhly nějaké cenové kalkulace při snahách prosadit A-102 na MNO. Pro osud A-102 byla limitem vysoká přistávací rychlost 140 km/h. Sice šlo o rychlý a obratný letoun, ovšem bez přistávacích klapek jeho pilotáž při přistání činila obtíže i zkušeným zkušebním pilotům. Ti totiž celkem třikrát s prototypem havarovali a to mimo jiné tak, že při převrácení na záda musel dostat kompletně nové křídlo. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Československá letadla před 2.sv.v.