Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
Dzin napsala v č. 3807: No, viem o dvoch, obe su ruske a potopil ich pocas blokady Leningradu. Marat a Oktabrskaja revolucija. A boli to bitevne lode. "Potřebuji pomoci. Někdo mi tu kdysi psal lodě, které měl potopit za svojí kariéru Rudel. Přímo názvy, ne jen typ. Nevíte někdo něco bližšího?" |
|
|
|
|
|
Potřebuji pomoci. Někdo mi tu kdysi psal lodě, které měl potopit za svojí kariéru Rudel. Přímo názvy, ne jen typ. Nevíte někdo něco bližšího? |
|
|
|
|
River Plate ať si případně i píšou, koneckonců např. na mapě Bavorska (s možnou výjimkou britských) taky nebude k nalezení obec psaná Blenheim. Přece jen bych respektoval toponymum používané jednou ze stran bitvy. Ovšem připadá mi zvláštní tvrzení, že bitva se odehrála v estuáru (pokud nechápe estuár neskutečně široce) a ani s koncepcí předpokládající že se "vítězná" strana musí uchýlit do přístavu za účelem oprav nejsem zcela ztotožněn. |
|
|
|
|
Eště měl napsat, že to bylo v ústi River Plate. |
|
|
|
|
|
študent napsal v č. 3803:
"aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek... "
Proběhla 13. prosince 1939 v estuáru druhé největší jihoamerické řeky, nedaleko uruguayského Montevidea a argentinského Buenos Aires. Lépe vybavená německá loď britské křižníky porazila, byla však rovněž poškozena a uchýlila se do montevidejského přístavu, kde chtěl kapitán Hans Langsdorff provést opravy.
Hlavně že bystří čeští novináři celou událost dokážou průměrnému čtenáři tak nějak přiblížit. |
|
|
|
|
aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek...
Němci se přou s Uruguayí o vrak nacistické bitevní lodi
|
|
|
|
|
Prostě to bylo tak od začátku 20. století vcelku normální strojní zařízení - zejména v těžkém průmyslu. |
|
|
|
|
Řízení otáček pohonu těžního stroje systémem Ward-Leonard měl také těžní stroj jámy uzavřeného dolu Nejedlý I v Libušíně u Kladna a mám za to, že nebyl sám. |
|
|
|
|
|
Ward-Leonard měla (alespoň podle originální dokumentace výrobce - firmy Voith) Kartonen Maschninen KM5 postavená v Bělé Pod Bezdězem u tehdejší firmy K.C. Menzel roku 1934. Zkusím zjistit víc. |
|
|
|
|
|
Tak o tom jsem dosud neslyšel, slečno  |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 3792: Máš se zeptat mně "Tak si čtu o elektromotorech na stejnosměrný i střídavý proud, o tzv. Leonardově skupině — zapojení, umožňující řízení rychlosti otáčení, v životě jsem o tomhle neslyšel…" Co asi sakra pohánělo papírmašiny před tyristorovým řízením nebo dnešním frekvenčním měničem |
|
|
|
|
|
Ta přestavba běžela někdy od března 1920 do roku 1923 a průběžně se dál modernizovalo a upravovalo - cílem byly hlavně experimenty; tehdejší hydroplány měly problémy s katapultáží kvůli křehké konstrukci, tak to zkoušeli i jako amfibie se startem s paluby a spolu s kolovými letouny. U pohonu vyměnili hlavně uhlí za naftu. Těch ubohejch 15 uzlů mu ale zůstalo. |
|
|
|
|
|
Algy: já mám ve Weyerovi, že to byl původně parník s kotli na uhlí a až pak přestavěn na LL. S turbinami General Electric 7200 HP a 2300 tun topného (možná plynového?) oleje - nespecifikováno. Je u toho poznámka - první velká loď s turboelektrickým pohonem a sklápěcími komíny... |
|
|
|
|
|
hortid: na rozdíl od lodí GUSTLOFF a spol. s uprchlíky na palubě mohl lépe manévrovat, plul skoro vždy s eskortou a byl slušně vyzbrojen. Přesto ve Finské zátoce působil dost často a dál podél pobřeží na západ vlastně skoro pořád od dne 19. srpna 1944 s viceadmirálem Thielem na palubě do oprav a výměny hlavní 29. ledna 1944 a znovu až do 10. dubna 1945, kdy zamířili okolo Rujany do Kodaně a tam ho teprve zhaftli Spojenci. |
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 3787: Moc velký prostor pro nějaké velké skrývání mít nemohl. Kuronsko obklíčené, fronta víc než 200km na západ. Klobouk dolů "většina těch palebných přepadů se odehrávala za zhoršené viditelnosti a v noci" |
|
|
|
|
|
|
hortid napsal v č. 3786: To zaprvé, a za druhé, většina těch palebných přepadů se odehrávala za zhoršené viditelnosti a v noci, přičemž byla naváděna a korigována předsunutým dělostřeleckým pozorovatelem pomocí rádia, takže dosti přesně. Průměrná vzdálenost střelby byla mezi 150 až 250 hektametry. "vzdušná převaha rusů" |
|
|
|
Krojc: diky, takže informace o nasazení PE sedí. Východni fronta neni zrovna muj šálek čaje, ale tohle by znamenalo, že vzdušná převaha rusů nemohla být zrovna 2x účinná ani na konci války |
|
|
|
|
|
|
hortid napsal v č. 3784: Vřele doporučuji využít odborné literatury či Googlu a zjistíš, že jen za březen a začátek dubna 1945 vystřílel Prinz Eugen na pobřeží obsazené Rudou armádou 4 871 nábojů ráže 203mm a také 2 508 nábojů ráže 105 mm, nepočítaje v to menší PL děla. A že se do něj obouvalo jak sovětské letectvo, tak ponorky a motal se mezi minami, kterých bylo na Baltu desetitisíce, to byla jen třešinka na dortu. A nebyl tam z německých těžkých lodí sám, takže podpora pozemních sil to byla opravdu vydatná - například jen u Koenigsbergu dával pár dní Rudé armádě těžce zabrat. "ze by na rybnicnim Baltu mohl blizko brehu operovat kriznik bez letecke odplaty" |
|
|
|
| Na netu jsem narazil na zminku, ze Prinz Eugen od 1943 az do jara 1945 podporoval pozemni jednotky na Vychodni fronte. Nevite k tomu neco vic? Nejak se mi nezda, ze by na rybnicnim Baltu mohl blizko brehu operovat kriznik bez letecke odplaty. Neco takoveho si treba v Pacifiku neumim predstavit. | |
|
|
|
| Dík moc, tak přeci na těch 10,5cm něco bude. Taky musím prozkoumat dostupný fotky. | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války