Meziválečné Německo
|
|
|
|---|---|
|
Abych trochu něco upřesnil k té otázce odborovosti/neodborovosti DAF, na niž bylo před časem naraženo v tématu "Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?«" Jde o to, že na začátku nacistického režimu, resp., těsně po zákazu nezávislých odborů, (de facto sloučení většiny jejich členské základny do DAF) po nějakou dobu podnikové organisace (Nationalsozialistische Betriebsorganization - NSBO) vyvíjely (v rozporu s názory vůdce DAF Robertem Leyem, ale podporovány některými jeho radikálněji orientovanými podřízenými) poměrně silný tlak na podniky v dřívějším "odborářském duchu", což ale nebylo to, co by nacisté, resp. vůdcovská majorita z nich, chtěli, a situace byla zásadně upravena zákonem z 20. ledna 1934 O uspořádání národní práce (Gesetz zur Ordnung der nationalen Arbeit), kde bylo stanoveno, že zaměstnavatel (u právnických osob příslušné osoby z vedení společnosti) plní roli "vůdce podniku" (Führer des Betriebes) a zaměstnanců, ti ho mají poslouchat (on na druhou stranu má pokud možno dbát o jejich blaho a oprávněné zájmy), a společně mají všichni pracovat pro blaho a ve prospěch národa a státu. V podnicích byly vytvořeny funkce důvěrníků (Vertrauensmänner) - (vybíraných ale zaměstnavatelem, se souhlasem podnikového předsedy NSBO), kteří spolu se zaměstnavatelem vytvářeli pracovní /důvěrnickou/ radu - ti důvěrníci mu měli ale radit, být při ruce, ne spolu s ním rozhodovat např. hlasováním. Vlastně jedinou funkcí DAF v tomto uspořádání bylo na podnikové úrovni, (prostřednictvím podnikové organisace), podílet se na jmenování důvěrníků, jinak formálně DAF neplnila ani na úrovni podniku běžnou funkci odborů, a vyvíjela zde asi spíš tu činnost na poli zlepšení sociálního postavení zaměstnanců (příp. jejich vyžití v rámci KdF), případně zkrášlování pracoviště apod. Celkově bylo, dle zákona, smyslem tohoto uspořádání dosažení jednoty v podniku, a hlavně "klidu na práci". Případné sporné situace, pokud k nim došlo, rozhodovali při sporech mezi důvěrníky a zaměstnavatelem (v některých otázkách, ne vždy a všude se na něj mohli obrátit) pracovní důvěrníci (Treuhänder der Arbeit), což byli státní úředníci (instituovaní už zákonem ze dne 19. května 1933), podléhající říšské centrální vládě, kteří taky obecně dohlíželi nad činností těchto "podnikových rad". Na druhou stranu zaměstnavatelé měli odstupňováno, kolik zaměstnanců (v podílu k celkovému množství) mohou propustit bez souhlasu Treuhändera apod. |
|
|
|
|
Přesunuto z tématu Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?« (příspěvek zaslán 15.1.2008 17:13):
ja_62 napsal v č. 254: "A tady bych právě neviděl, proč DAF označovat za plnící funkci odborů - cílem "odborové organisace" řízené de facto státem (který byl buď přímo zaměstnavatelem anebo tak či onak nepřímo potřeboval výsledky práce dotyčného podniku) bylo aby dělník co nejvíc pracoval, za tím účelem občas mohlo dojít i k mírnému tlaku na zaměstnavatele, ale jelikož v případě "odborů" šlo o monopolní státní organisaci, které nezáleželo na kvalitě života zaměstnanců, ale na co největší a nejekonomičtější produkci (tj. nejvýhodnější pro stát i pro zaměstnance), a o blaho zaměstnanců dbát jen do té míry aby dělníci usilovně pracovali a (moc) nereptali nebo nestávkovali. Odbory bych viděl jako organisace, které prosazují platové a jiné zájmy zaměstnanců (dovolená, pracovní doba vůbec, pracovní prostředí) a snaží se - naprosto legitimně - získat pro ně co nejlepší podmínky, a to i případně hrozbou stávky;(zatímco zaměstnavatelé mají plné právo snažit se poskytnout zaměstnancům tak málo jak je pro odbory ještě přijatelné ) - a DAF prostě tu roli odborů neplnila. (Je mi ale jasné, že čistě teoreticky posuzováno, bylo by možné říci, že i socialismus u nás měl ze socialismu hlavně název, zejména s ohledem na to, že jiný zaměstnavatel než stát (kterému patřil i všechen existující kapitál) neexistoval vůbec, takže postátnělé odbory byly de facto prostředkem jeho zájmů; ale to tady nechci řešit.) " |
|
|
|
|
|
Přesunuto z tématu Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?« (příspěvek zaslán 15.1.2008 16:00):
spelter napsal v č. 253: "to je pravda, proto jsem zmiňoval její politický a ideologický rozměr, a koneckonců tvé přirovnání k ROH sedí přesně.. Je pravda i to, že to bylo "něco za něco", kdy na jedné straně je tedy záruka stabilních mezd (je pravda, že DAF mohla v tomto směru i krotit nároky zaměstnanců, jak říkáš, ale s ohledem na německou ekonimiku jako celek v té době a potřebu zaměstnat všechny dostupné lidské zdroje na státních zakázkách a řízení výroby dle potřeb státu byly mzdy "nadiktovány" shora tak, aby byly přijatelné..) Kraft durch Freude, na druhé např. prodloužení pracovní doby či postavení stávek mimo zákon.. Je fakt, že to nebyly nezávislé odbory v tom smyslu, jaký mají mít, a tedy nezajišťovala funkci odborů sama o sobě, ale jako prostředek zajištění klidu v průmyslu, stabilní výroby a koneckonců trvalosti vlády NSDAP.., a způsobem také s odbory ne vždy shodným.." |
|
|
|
|
|
Přesunuto z tématu Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?« (příspěvek zaslán 15.1.2008 15:12):
ja_62 napsal v č. 252: "To je, podle mého názoru, značně sporná otázka, protože DAF byla založena jako organisace kontrolovaná NSDAP (a státem), a tudíž pro ni nebylo prioritní zajišťovat funkce odborů - tj. zastupovat ekonomické zájmy členů, získat a vyjednat pro ně co nejlepší pracovní a mzdové podmínky atd., ale spíš zajistit a držet v průmyslu klid a stabilitu a tím umožnit plynulost výroby a trvalost vlády NSDAP - přičemž mohla případně vyvíjet i tlak na zaměstnavatele (aby trochu zlepšil mzdové podmínky), ale z principu stejně tak mohla krotit nároky zaměstnanců, pokud s nimi přišli, protože neexistovaly alternativní cesty, jak jej jinak legálně vyvíjet. A resignaci naplnění role skutečných odborů se snažila kompensovat akcemi typu výlety v rámci Kraft durch Freude apod. Dalo by se říct, že něco podobného byla role ROH v ČSSR - tato organisace taky plnila spíš funkce sociální (vánoční kolekce, rekreace apod.), na druhou stranu, tyto výhody si členové tvrdě zaplatili už jen v tom, že jejich odbory prostě dostatečně nepodporovaly zájmy členů proti zaměstnavateli, čímž své členy de facto obíraly o jejich možný prospěch." |
|
|
|
|
|
Přesunuto z tématu Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?« (příspěvek zaslán 15.1.2008 10:48):
spelter napsal v č. 249: "Neexistovaly odbory v klasickém smyslu a jakkoli nezávislé, byly nahrazeny Deutsche Arbeitsfront, tedy jednotnou státem řízenou organizací, která měla odborovou funkci, a když se odmyslí její ideologický či politický rozměr, tak ty sociální (sociálně-ekonomické) funkce odborů zajišťovala.. Ohledně německé ekonomiky obecně lze říci, že ve vztahu k dělníkům to byl sice nacionální, ale pořád socialismus.. Skoro bych si troufl tvrdit, že celkově to k socialismu mělo blíž, než to, co bylo později u nás.." |
|
|
|
|
|
Takže se nějak přihodilo, že jsem si za ty skoro dva roky odpověď získal sám .Jak píše Johny, přídělový systém na potraviny všeobecně byl v Německu zaveden od 25. září 1939, ale, podle The Wages of Destruction, již na podzim 1935, vzhledem k nedostatku masa a másla (následkem toho, že příslušný úřad pro výživu a regulaci potravinářství - Reichsnährstand - dohlížel na udržení nízké úrovně cen, přičemž ignoroval vzrůst celkové kupní síly obyvatelstva) zavedeny nepřímé /a skryté/ metody přidělování těchto komodit za pomoci seznamů zákazníků vedených v obchodech v jednotlivých lokalitách. (U masa doprovázené i prudkým zvýšením cen) |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 2730 (v tématu Největší chyba Německa 2. sv. v.):
"Jak jsem tu kdysi probírali "úspěchy" německé ekonomiky - nevíte někdo, kdy Německo zavedlo přídělový systém na potraviny? Mám pocit, že jsem někde četl, že některé byly na příděl už před válkou - a nešlo o nějaké luxusnější a zbytnější typu kávy nebo čaje, ale o celkem základní - ale už si ani za nic nevzpomenu, kde jsem to četl."
Johny napsal v č. 2732: Přídělový systém (potravinové lístky a pod.) byl zaveden v Německu dnem 25.9.1939. Před tím byl ale samozřejmě jako v každé centrálně řízené ekonomice nedostatek různého zboží (kafe, ovoce -někdy cukr - jindy třeba kožené boty) tak jak to známe z dob bolševismu u nás ale přídělový systém v pravém slova smyslu nebyl. Samozřejmě byly takové věci jako poukazy na nákup třeba automobilu za výhodnou cenu pro dobrého pracovníka, poukaz na dovolenou s KDF a td. ale to byla spíše klasická socialistická korupce než přídělový systém. Jinak na trhu bylo v říši celkem vše ale to nedostatkové za obrovské ceny a pouze pro bohaté. Proto po okupaci sudet pořádali říští němci doslova nájezdy do obchodů v bývalém ČSR, kde bylo vše a díky kurzu i levné."
A předtím vůbec nic?- kdysi jsem, pravda, z nepříliš důvěryhodného zdroje, četl, že něco přidělovali už před válkou. Tak nevím. Vím zcela jistě, že v roce 1935 a 1936 měli takovou úrodu, že v následujícím období o lístkovém systému vážně uvažovali, a nakonec museli "pouze" zvolnit tempo zbrojení, protože chemický průmysl musel místo výbušnin zvýšit výrobu umělých hnojiv a strojírenství muselo zvětšit vývoz na Balkán, výměnou za potraviny...[téma č. 27 - přísp. č. 2730] [téma č. 27 - přísp. č. 2732] |
|
|
|
|
|
(Následující příspěvek sem přepisuji z tématu "Největší chyby Německa", kde se momentálně diskutuje, pokud vůbec, o přídělech čokolády divisi Hitlerjugend a jiných kruciálních tématech druhé světové války; dílem v naději, že si ho někdo všimne, dílem protože toto téma asi nejvíc na Frontě odpovídá "Vývoji Německa mezi válkami" (ačkoliv se tu probírávaly i jiné věci), dílem protože kdyby nikdo nevěděl, může to tu nejspíše klidně spát další dva roky, a pravděpodobnost, že to tu někdo nalezne je větší než mezi čokoládou pro SS.  ) |
|
|
|
|
zdeno: Po napadeni Polska resp. hlavne Finska SSSR, chteli zahajit Zapadni spojenci i proti nemu vojenske akce. Pouze diky valce s Nemeckem k tomu nedoslo. V te dobe bylo Nemecko daleko nebezpecnejsi pro Zapadni mocnosti, nez SSSR. Kdyz chtelo Nemecko zabranit rozsirovani komunismu (predpokladam, ze ho myslis tou jedinou krajinou), proc utocilo na Polsko, ktere proti komunismu (SSSR) stalo v prvni linii a bylo rozhodne antikomunisticke? Zvasty nemecke propagandy o boji proti invazi bolsevismu do Evropy, ktere vyplodilo hlavne v pozdejsi fazy valky, nemuzes preci brat vazne. To je jen snuska nesmyslu. Nemecku slo o to dobyt a rozsirit sve vlastni uzemi a na nem nastolit vlastni rezim. O nic jineho. Byli to prachsprosti zlodeji. Jen pro mou informaci, jak souvisi tebou uvadena genocida Slovanu s tim, co melo Nemecko delat po Versailles? |
|
|
|
|
Dzin: Zabudni na "Clovece nezlob se!". Ked sa na takomto fore povie hra, tak sa mysli napr. hra politicka. Pozri sa, krutili sme sa tu dookola uz dost. Ukazal som tu tiez (bez odozvy, samozrejme), ze bol dostatok informacii o zlocinoch ZSSR uz pred r. 1939. Napriek tomu sa vsak Spojenci pustili do jedinej krajiny, ktora chcela zamedzit rozsirovaniu komunizmu. Jasna spinava politicka hra. Typicke pre ucastnikov tohto fora je, ze im genocida Slovanov v 20. storoci nestoji ani len za zmienku. |
|
|
|
|
|
|
zdeno: Hru zvanou WW2? Mohl by jsi mi prosim napsat, co tim myslis? Ikdyz se asi nedockam, zjevne otazky, ktere ti nejsou po chuti ignorujes, ale zkusit se to musi. Vsechny staty se branili nevyprovokovane agresi Nemecka. Jestli se ti toto zda jako nejaka hra, radeji ani nebudu komentovat. Pro spojeni se SSSR by se daleko lepe hodilo "Aby porazili dabla, spojili se s certem". Nepredpokladam, ze mi odpovis, tak to hold budu brat jako me dalsi procviceni si psani na klavesnici. |
|
|
|
|
Suhlasim, ze uz len samotni "bieli" emigranti dostatocne informovali Zapad o tom, co sa dialo v Sov. Zvaze. Novinarsky priklad som uviedol len ako ilustraciu manipulovania verejnej mienky mediami. Spojenci velmi dobre vedeli, ze sa pre svoju hru zvanu WWII spojili s diablom (ZSSR). Co sa tyka medii - ich vlastnici doteraz nepovolia podat pravdivy obraz o genocide Slovanov v 20. storoci. |
|
|
|
|
|
Nemuseli tam posílat novináře. "Bílých" emigrantů ochotných podělit se o své zážitky bylo na západ od Cordon sanitaire na tisíce. |
|
|
|
|
Zdeno, a z ktorého roku je ten článok? On totiž Stalin bežne pre západných novinárov /a vůbec novinárov/ exkurzie po Ukrajine a Sibíri neporiadal. A Poliaci nevyhlásili vojnu Nemecku. |
|
|
|
|
|
Algernon: Znies mi tak, ako ze v pripade pravdiveho informovania mediami o holokauste desiatok milionov Slovanov v ZSSR, by Poliaci r. 1939 vyhlasili vojnu aj ZSSR, a nie len Nemecku. Chcem verit, ze si to tak aj myslel. <Stejně jako se Sovětům podařilo vcelku úspěšně po desítky let věšet bulíky na nos západním intelektuálům…> Modre oci. Nie, ze nevedeli o tom, co sa deje v ZSSR, ale posielali tam novinarov, ktori boli ochotni nic nenapisat do novin. A potom ich za to odmenovali. Pozri si napr. www.artukraine.com/famineart/duranty20.htm, kde sa mozes docitat ako vitaz Pulitzerovej ceny Walter Duranty z New York Times "intentionally misreported that there was no forced famine in the Ukraine when, in fact, millions were dying as a result of Stalin's starvation policy". Takze svetove media tak ako dnes, fungovali uz vtedy. Dalsi argument vyvracajuci nezmysly o (volne) "Poliakoch nepokladajucich napadnutie svojej krajiny Rusmi za nepriatelsky akt" je, ze polsky marsal Rydz-Smigly neutiekol pred Nemcami na vychod Polska, ale do Rumunska. Churchilove vykrucacky o tom, ze preco Briti vojnu nevyhlasili po Nemecku aj Rusku, nie su v sulade s britsko-polskou zmluvou z 25. augusta 1939. Nic o formalnom vyhlaseni vojny ako nutnej podmienky pomoci sa tam nepise. A toho mileho si hladaj niekde na verejnom WC, ja som na zeny. |
|
|
|
|
| Takze casova postupnost. Desiatky milionov Rusov a Ukrajincov v 20-tych a 30-tych rokoch boli podla teba jasnym signalom pre Poliakov, ze komunizmus je to prave pre nich. | |
|
|
|
|
No jasne. Poliaci boli celi nadseni dostat sa konecne pod Rusov. Splnila sa tak totiz ich mnohostorocna tuzba. A po marci 1940, kedy bolo na Stalinov prikaz zastrelenych ich 25700 spoluobcanov (najznamejsie v Katyni, ale aj inde), boli uz uplne presvedceni, ze Rusi su ich osloboditelia. A polski Ukrajinci po vyhladovani svojich bratov kusocek na vychod az k ludozrutstvu sa takisto uz nevedeli dockat sovietskej nadvlady. Radsej ako tieto nezmysly by som si precital text zmluvy medzi Polskom a V.B, Fr. z r. 1939. |
|
|
|
|
|
Polsko nevyhlásilo válku SSSR z jednoho prozaického důvodu. Naprostá většina obyvatel východního Polska příchod rudé armády přivítala. Východní část Polska povětšině patřila před 1ww carskému Rusku a velká část obyvatelstva byli ukrajinci. Dokonce ale i Polské obyvatelstvo považovalo sovětskou okupaci za lepší řešení než okupaci Německou, hlavně potom co se rychle rozkřikla brutalita a zvířeckost Němců na obsazeném území. Existovala sice i malá část ukrajinských nacionalistů, kteří by uvítali postup Německa dál na východ, neboť se naivně domnívali, že jim nacisté dají svobodu a samostatnou ukrajinu ale v roce 39 byli v naprosté menšině. |
|
|
|
|
<Polaci si myslim moc dobre vedeli, co se deje za liniema RA, ale proste jim tu valku nevyhlasili.> Ubohe. Mat zmluvu s VB o ochrane pred napadnutim a nepouzit ju? To ma zrejme len jedno logicke vysvetlenie a sice to, ze VB a Polsko mali zaujem o vojnu len s Nemeckom. To tvoje "proste jim tu valku nevyhlasili" znie slaboducho. <politika je spina!> Ale len nemecka, ze ano? |
|
|
|
|
|
|
Algernon: (207) A nebyla to spise obrana nebohych nemeckych valecnych lodi pred agresivnimi britskymi obchodnimi lodemi?! |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Meziválečné Německo