Československá armáda
|
|
|
|---|---|
|
Nečekal jsem, že to bude tak rychlé a že sem chodí takové osobnosti v oboru  Za Vaši radu tedy velice děkuji, zkusím se k té knize nějakým způsobem dostat. Co jsem koukal, tak je to poměrně novinka, proto jsem ji zatím zaregistroval jen mlhavě... Škoda, že tedy to foto není ještě z konce 30. let, ale to už bych asi chtěl moc... PK |
|
|
|
|
Petr Kozel napsal v č. 68: Portrétní foto Václava Michálka jako poválečného generála je v knize "Elita armády - Československá vojenská generalita 1918-1992", která nedávno vyšla na Slovensku. "Zdravím, potřeboval bych sehnat pěknou portrétní fotografii Václava Michálka (nar. 17. 8. 1890 v Bedrči na Benešovsku). Dotyčný velel střídavě mezi 24.11.1936 a 24. 9. 1938 pěšímu pluku 1 "Mistra Jana Husi" a pak samozřejmě za mobilizace stejné jednotce v rámci struktury HO 31... " |
|
|
|
|
|
|
Zdravím, potřeboval bych sehnat pěknou portrétní fotografii Václava Michálka (nar. 17. 8. 1890 v Bedrči na Benešovsku). Dotyčný velel střídavě mezi 24.11.1936 a 24. 9. 1938 pěšímu pluku 1 "Mistra Jana Husi" a pak samozřejmě za mobilizace stejné jednotce v rámci struktury HO 31... Pokud by se ve vašich sbírkách/e-archivech něco našlo, byl bych nesmírně rád. S pozdravem PK -------------------------- PS: * o té mině mi Google ukazuje jediný článek, ale bohužel nejde otevřít /zřejmě to bude to samé co je zde na frontě v dotazech/ * k maskování LO: pokud vím, tak maskovací sítě jako takové se neužívaly (v rámci celého systému se tuším zkoušely pouze na MO-S-17). U LO ty háky opravdu sloužily na natažení drátěné masky nebo zavěšení přírodnin dle okolí (což bylo jistě častější). Kamufláž v podstatě fungovala tak, že samotný nátěr/maskovací omítka na objektu měla spíše za úkol rozbít tvary objektu a rušit stíny ve střílnách. Maximálně efektivní však to celé bylo až se zmíněnou rostlinnou maskou. /pozn. ty háky byly rozdílné úsek od úseku, dle provedení konkrétní firmy/ pěkně je toto vidět např. na fotech z Plzeňska či Šumavy. Zajímavě to probíhalo na Jindřichohradecku, kde leckteré objekty byly těsně po betonáži, tj. bez maskovací omítky... vyřešili to pouze zavěšením větví a obložením stěn objektů rostlinným materiálem... |
|
|
|
|
Zdravím, mám dotaz ohledně PT mině označovanou jako T-36-II vyrobenou v ČKD před rokem 1938. Existuje vůbec nějaké foto čí dokumentace k této mině? Díky |
|
|
|
| Ano do háku se upínali jak sítě, tak se používali i k uchycení všelijakého přírodního materiálu nejvhodnějšího pro maskování v dané lokalitě např. zmíněné větve. Pokud se nemýlím tak použítí sítí nebylo standardním řešením, vždy se vycházelo z polohy objektu a možností zamaskování pomocí přírodních materiálů. Ale na 100% si jistý nejsem, musel bych si to ověřit v knize Velká kniha o malých bunkrech. Je pravdopodobné že se ještě dodatečně na sítě dával nějaký materiál pokud to zlepšilo maskování a domnívám se že použítí sítí nebylo masivní. | |
|
|
|
|
Já měl za to, že se do těch háku upínal drát do kterého se pak zaplétaly větve. Ale jistě to nevím, takže můj dotaz stále trvá .
Tady je příklad:
|
|
|
|
|
Pokud vím, tak háky pro uchycení maskovací sítě měl každý ŘOPík - anebo tam šlo o něco jiného než je klasická maskovací síť používaná pro kamufláž v poli? |
|
|
|
|
|
Zdravím, chtěl bych se zeptat na používání maskovacích sítí naší prvorepublikovou armádou. Byly nějaké? Myslím, že jsem viděl pár fotek, na kterých byly pomocí maskovacích sítí zakryty kanony dělostřelců. Byl to u nás standard nebo výjimka? A používala se maskovací síť i u polních postavení (okop pro těžký kulomet či KPÚV). Děkuji |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 49: Já jsem popravdě taky uvažoval zejména v kategorii celostátních voleb - a u členů Národního shromáždění asi dejme tomu existoval potenciál povolat je individuálně na cvičení - jaksi selektivně - ovšem pokud by záložníkům obecně nezůstalo právo být voleni, tak patrně mobilisace, event. rozsáhlejší cvičení, by mohla zajímavým způsobem změnit složení obecních (a dalších) zastupitelstev.
"pasivní volební právo pak zákonodárci ponechali záložníkům povolaným na cvičení, mobilisovaným, anebo sloužícím za války atp. (Kdyby tak neučinili, tak následkem by, mimo jiné, byl patrně zánik mandátu členů NS okamžikem jejich povolání na vojenské cvičení - pro ztrátu volitelnosti - ačkoliv nevím zda toto bylo motivací této úpravy, odlišné od postavení vojáků v činné službě.)"
bush napsal v č. 58: Díky."Nevím, jestli to byla běžná praxe, ale v obcích, co jsem kdysi hledal volební výsledky se překrývaly volby do místní samosprávy s těmi do zemských zastupitelstev. " Šlo mi v příspěvku č. 57 spíš o to jaká volená zastupitelstva obecně existovala - jak doufám bylo pochopeno - v reálu asi mohla vojenská posádka prakticky ovlivnit volby ve značném rozsahu hlavně na té obecní úrovni. |
|
|
|
|
|
snem.cz/eknih/1939ssr/tisky/t0424_00.htm
Ďalej ten istý článok doplnil výbor ustanovením: "Prezident republiky pri výbere osôb nie je obmedzený ustanoveniami zákona č. 56/1927 Sb. z. a n. ". Tým sa umožní zapojiť do zákonodarnej činnosti aj vojenské alebo žandárske osoby, čo je odôvodnené tým, že v našich pomeroch nemôže byť reč o zavlečení stranníckej politiky do armády a žandárstva, ako by to bolo za režimu neautoritatívneho.
Mimochodem - vypadá to, že ustanovení o omezení volebního práva vojenských osob a příslušníků četnictva byla považována za potenciálně relevantní ještě Slovenským štátem, ačkoliv tedy pouze proto aby jejich aplikaci ve "změněné situaci" autoritativního státu z ideologických důvodů odmítl. |
|
|
|
|
|
bush napsal v č. 58: Přesvědčivě může znít s trochou stylistické obratnosti ledacos, proto jsem si to chtěl ověřit.
"Tohle zní přesvědčivě."
663/1919 Sb. §2 (v původním znění, resp. před r. 1927) Volební řády jak do NS, tak do obcí (75/1919 Sb.), pak odkazují na zápis do voličského seznamu podle ustanovení zákona č. 663/1919 Sb. (a prováděcích předpisů) coby podmínku výkonu volebního práva - resp. zákon č. 75/1919 Sb. v původním znění užíval formulaci v §1:
Do stálých seznamů voličských buďtež zapsáni všichni státní občané Československé republiky, bez rozdílu pohlaví, kteří v den vyložení seznamů voličských překročili 21. rok věku, mají bydliště v obci aspoň tři měsíce, počítajíc zpět ode dne vyložení voličských seznamů, a kteří nejsou podle § 3 tohoto zákona výslovně vyloučeni. Doba ztrávená ve vojenské službě, při válečných úkonech nebo v zajetí nepřetrhuje bydlení. Vojíni buďtež zapsáni do voličských seznamů obce, ve které jsou službou přikázáni v den vyložení seznamů voličských. § 4 Každý občan může býti zapsán pouze v obci jediné. Má-li občan několik bydlišť, přísluší mu rozhodnouti se, ve které obci chce býti zapsán do voličských seznamů.
Podmínky práva volebního. ale jeho novelisace č. 253/1922 Sb. odkázala, co se podmínek volebního práva týče, přímo na zákon o voličských seznamech:
Právo voliti do obecního zastupitelstva přísluší všem občanům Československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří překročili 21. rok věku, bydlí v obci volby aspoň tři měsíce, počítajíc zpět ode dne vyložení voličských seznamů, a kteří nejsou tímto zákonem výslovně vyloučeni z práva voliti. Doba ztrávená ve vojenské službě, při válečných úkonech nebo v zajetí nepřetrhuje bydlení. Vojíni, kteří nejsou vojíny z povolání, mají volební právo v obci, ve které bydleli aspoň tři měsíce, počítajíc zpět ode dne, kdy nastoupili službu vojenskou. Pro vojíny z povolání platí ustanovení jako pro jiné voliče.
§ 1 Podmínky práva volebního. Právo voliti do obecního zastupitelstva přísluší všem státním občanům Československé republiky, kteří mají náležitosti §u 2 zák. z 19. prosince 1919, č. 663 Sb. z. a n. Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 56: Díky moc!"Stručně se toho dotýká diplomka J. Mercla, od str. 42 dále: is.muni.cz/th/107686/pravf_m/Diplomova_prace..." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 57: Jo, máš pravdu, byla to zemská zastupitelstva. Nevím, jestli to byla běžná praxe, ale v obcích, co jsem kdysi hledal volební výsledky se překrývaly volby do místní samosprávy s těmi do zemských zastupitelstev.
"Pokud si pamatuju, první republika krajský stupeň v samosprávě neměla (positivně si vybavím jen existenci krajů v oblasti soudní soustavy, převzatých po Rakousko-Uhersku), zato by (ač asi spíše teoreticky) přicházela v úvahu zastupitelstva župní, resp. po roce 1927 zemská; a okresní."
ja_62 napsal v č. 57: Tohle zní přesvědčivě. "Musel bych se na to podívat za účelem ověření, ale chápu prvorepublikové uspořádání tak, že existovaly jednotné voličské seznamy - a volební právo mohl dotyčný vykonávat tam kde byl zapsán ve voličském seznamu - tj. voják, byl-li zapsán ve voličském seznamu v místě posádky, mohl tam následně volit i do všech ostatních volených zastupitelstev." |
|
|
|
|
|
Musel bych se na to podívat za účelem ověření, ale chápu prvorepublikové uspořádání tak, že existovaly jednotné voličské seznamy - a volební právo mohl dotyčný vykonávat tam kde byl zapsán ve voličském seznamu - tj. voják, byl-li zapsán ve voličském seznamu v místě posádky, mohl tam následně volit i do všech ostatních volených zastupitelstev.
www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/stenprot/066schuz...
Pro odstranění volebního práva vojáků do obcí není mi snad potřebí snášeti důkazy. Jest všeobecně známo, že výkon volebního práva do obcí vojáky, kteří jsou v obcích dočasně a přechodně ubytováni, nemajíce k obcím pražádného vztahu a neznajíce poměrů a potřeb obce, po případě ani hospodářských jejích zájmů, není zdravý a nutno jej považovati za nemístné vměšování se do cizích záležitostí a zájmů. Ani dobrému poměru občanstva k posádkám ani k armádě jako celku výkon volebního práva vojáků neprospívá. Neinteresovanost vojáků na řízení obecní samosprávy jest notoricky známa, hmatatelná a vyložená. (stále dr. Králík)
bush napsal v č. 55: Pokud si pamatuju, první republika krajský stupeň v samosprávě neměla (positivně si vybavím jen existenci krajů v oblasti soudní soustavy, převzatých po Rakousko-Uhersku), zato by (ač asi spíše teoreticky) přicházela v úvahu zastupitelstva župní, resp. po roce 1927 zemská; a okresní. "Nebo snad směli vojáci volit i v komunálních volbách (obecní a krajská zastupitelstva)" |
|
|
|
|
Obávám se, že jinak ani volit nemohli, rozesílat vojáky na dobu konání voleb do domovských obcí by patrně bylo realizovatelné jen dost těžko. Stručně se toho dotýká diplomka J. Mercla, od str. 42 dále:
is.muni.cz/th/107686/pravf_m/Diplomova_prace...
Před časem jsem k téhle problematice četl i něco podrobnějšího, bohužel už si nevzpomenu kde.
|
|
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 54: Pokud vojáci volili dle místa posádky. Ale jestliže byla řeč o volbách do národního shromáždění, mohla taková posádka vychýlit výsledky v daném volebním kraji, tzn. kolik takových vojáků-voličů v Josefově mohlo být? Nebo snad směli vojáci volit i v komunálních volbách (obecní a krajská zastupitelstva) dle posádkové příslušnosti? "Ovšem bez ohledu na to, koho vojáci volili, je patrné, že na komunální úrovni mohli v takovém Josefově či Terezíně, kde vojenská posádka tvořila značnou část populace, výsledek voleb závažně ovlivnit." |
|
|
|
| Výsledky voleb v hlavních posádkových městech by se daly dohledat, sám jsem se o to nepokoušel, na ty články jsem narazil zcela náhodně a nevěnoval jim větší pozornost. Ovšem bez ohledu na to, koho vojáci volili, je patrné, že na komunální úrovni mohli v takovém Josefově či Terezíně, kde vojenská posádka tvořila značnou část populace, výsledek voleb závažně ovlivnit. Ta obava z vlivu KSČ představovala jen jednu z rovin článku, ta další tkvěla v obecném konstatování, že není zcela ideální, když vojáci volí v obcích, kde jsou zrovna posádkou, aniž by mnohdy podrobněji znali místní poměry, a že to, jak vojáci hlasují, ovlivní životy stálých obyvatel dané obce pro další volební období, zatímco samotní vojáci za pár měsíců odejdou do civilu či do jiné posádky a dění ve městě se jich už dále nebude týkat. | |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 52: Znamená ovšem článek v Lidových novinách, že vojáci skutečně masově podporovali KSČ? V materiálech úřadů na různých úrovních se nachází čilá korespondence o sledování činnosti KSČ v době náborů vojáků atp. Nicméně většina z nich tvrdila, že KSČ se žádné velké přízni u vojáků netěší. Nechci tím říci, že Lidové noviny lžou, zatímco úřady mají pravdu - to rozhodně ne. Ukazuje to spíše na rozšířenou existenci nějaké obavy. Mohla by být živena třeba představou židobolševismu. Nevím, třeba je to blbost. Každopádně bych byl opatrný k těmto zprávám a raději se vystříhal jim přisuzovat nějakou pravdivostní hodnotu. "Tak třeba Lidové noviny v první polovině 20. let upozorňovaly na příklady posádkových měst (Josefov a další), kde poměrně velké procento vojáků mělo na výsledky obecních voleb reálný vliv, což se stávalo předmětem kritiky, jelikož v důsledku radikálních nálad mezi vojáky mnohdy sílily preference KSČ." |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 47: Jak už tu zaznělo, v parlamentních volbách byl dopad minimální, ale na komunální úrovni byla situace složitější. Tak třeba Lidové noviny v první polovině 20. let upozorňovaly na příklady posádkových měst (Josefov a další), kde poměrně velké procento vojáků mělo na výsledky obecních voleb reálný vliv, což se stávalo předmětem kritiky, jelikož v důsledku radikálních nálad mezi vojáky mnohdy sílily preference KSČ. "jestli odebrání volebního právo vojákům mohlo nějak ovlivnit výsledky voleb" |
|
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 47: www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/stenprot/066schuz...
"abych zjistil, jestli odebrání volebního právo vojákům mohlo nějak ovlivnit výsledky voleb."
(zpravodaj posl. dr. Králík) O nějakém celostátním významu zachování volebního práva vojáků nelze vůbec mluviti. Vojenští voliči tvoří něco málo přes jedno procento všeho voličstva. Dělíme-li pak počet vojenských voličů podle klíče politických stran, jichž, při posledních volbách do Národního shromáždění kandidovalo celkem 29, dospějeme k číslům nepatrným a bezvýznamným. O nějakém zkracování demokracie v tomto případě, nebudou-li vojáci voliti, dá se těžko mluviti. Při 18měsíční činné službě a při 6letém volebním období do poslanecké sněmovny teprve vždy čtvrtý turnus současně sloužících by jednou nevolil. Tři generace vojáků by eventuelně vysloužily, a poněvadž nebudou vůbec volby, tedy nebyly by ve svém volebním právu obmezovány, nemohou tedy volební právo ztratiti.
Zdá se, že dobově argumentovali tím, že daná změna bude prakticky bezvýznamná z hlediska celkového počtu voličů v republice. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Československá armáda