Heinkel He 100
|
|
---|---|
Algernon napsal v č. 165: To by mělo logiku - rozhodně by to pomohlo odvádět páru do chladiče. "že by se nechala expandovat v trysce" |
|
|
|
V kanálcích motoru Goshawk proudila pára??? V těch kanálcích docházelo k vypařování? To by mne zajímalo, jak to regulovali? Copak to mělo buben jako parní kotel? Někde přece museli hlídat množství vyvinuté páry? | |
|
|
Algernon napsal v č. 151: Tohle prostě musí zajistit nějaký regulátor tlaku, že udrží tlak při dané teplotě motoru nad bodem varu. Prostě expanzní ventil, nevidím jiné řešení. "Jak systém bude pracovat „hlavou dolů“, nebude nebezpečí vytvoření parních bublin někde v okruhu, popř. v motoru?" |
|
|
|
Co třeba deformace křídla, nebo jak to říct, při těch obratech? To by mohlo mít vliv, ne? Ale fakt nevím, o tohle jsem se nikdy moc nezajímal...přeci jen to bylo v podstatě jen na těch "sporťácích" a prototypech... | |
|
|
No u závoďáků to tu chviku fungovalo (asi toho bylo víc na chvilku, třeba DB 601 ReV (?))...ale v boji, s ostrými manévry, přetížením atd.? | |
|
|
Že vám do toho lezu...chápu správně vaši debatu tak, že máte odůvodněné pochybnosti o použitelnosti tohoto chlazení v boji? Myslím ještě k faktu, že by bylo fatálně zranitelné... | |
|
|
Něco přece nějak musí zajistit správný tlak v tom chladiči. Pára nesmí být přehřátá, aby dobře kondenzovala, ale zase při kondenzaci se prudce zmenšuje objem a tedy naopak zase tlak (viz kondenzátory u turbín či parních strojů). Naopak těžko můžu čekat, že v kanálkách v motoru se voda bude měnit v páru - to bych čeakal až v nějakém expandéru, či přímo v tom chladiči. | |
|
|
Ne, myslím pořád nespojitě. | |
|
|
Ještě mne napadlo, co když to chlazení nepracovalo spojitě? | |
|
|
Těžko říct. Hodně by záleželo na tom, jak by bylo zabráněno samovolnému pohybu kapaliny setrvačným pohybem. Předpokládám, že v motoru by chladivo muselo být pod tlakem - tj kapalina by z nějaké nádrže byla do motoru čerpána pumpou. Za motorem nějaký ventil, co by omezoval průtok (třeba podle teploty motoru) a teprve za ním by s poklesem tlaku v systému docházelo k expanzi. | |
|
|
SK napsal v č. 148: Do ktorej? "To sa potom skôr môžem baviť o nasadení Bismarcku a Princ Eugenom do invázie..." |
|
|
|
Tom napsal v č. 147: "Podivné, jistě by se invaze zůčastnil." Tome, teba zaujíma He 100 z pohľadu možného nasadenia v invázií (a v ktorej )? To sa potom skôr môžem baviť o nasadení Bismarcku a Princ Eugenom do invázie...tie boli zaradené v auguste 1940 do služby hoci mali pred sebou ešte dlhú dobu výcviku posádok. |
|
|
|
Podivné, jistě by se invaze zůčastnil. | |
|
|
Tom napsal v č. 141:
"Ovšem vyčkejme co na SK."
Algernon napsal v č. 142: SK na to nič, He 100 ho zaujíma len okrajovo... "Ovšem, ještě uvidíme, co přinese SK…" |
|
|
|
Algernon napsal v č. 142: No to je sice pravda, ale jak ho připojíš k tomu plochému chladiči? Kam? Jak zajistíš, že do něj bude přicházet kapalina a ne pára? Že nebude zůstávat neodvodněné místo? Gravitace je spolehlivá...plovákový ventil připojený na nejnižší místo rovněž. A vezmi si olejové instalace v motorech té doby. Taky pár desítek vteřin a dost. "ten odstřediivý odlučovač" |
|
|
|
Já bych viděl spíš prachobyčejný plovákový ventil. Nejjednodušší věci bývají nejpravděpodobnější. Ovšem vyčkejme co na SK. |
|
|
|
No jo, tak jak to tedy fungovalo? Nemyslím kondenzační chlazení a latentní teplo - to znám celkem dobře, ale prostě jen to oddělení fází pára-kapalina? | |
|
|
Tom: kdyby nemohlo, tak by zrovna Heinkel nemarnil čas nad tímhle strojem - stíhačkou. ono jkde i o to, že i kdyby se všechny poblémy vyřešily, tak bych byl zvědav jak by fungoval onen motorový MG/FF..jestli jako u Emila, tak sestřelovat letouny dvěma MG 17 by byla síla. |
|
|
|
Taky bych čekal, že tyhle systémy budou muset být velice dobře odvzdušněné. Za kondenzátorem bych rovněž očekával nějaký automatický odváděč kondenzátu (tehdy možná jen plovákové) - něco co oddělilo páru od kapaliny- pročež by mne velice zajímaly tlakové poměry v tom zařízení - jestli to vůbec mohlo spolehlivě fungovat třeba při přetížení. | |
|
|
No, zřejmě by šlo kondenzátor - či jak to nazvat - rozdělit alespoň do několika sekcí opatřených ventily. Ventily by mohly reagovat na prudký pokles tlaku - průstřel- tím, že by se uzavřely a poškozenou část by odstavily. Nebyl by to žádný zázrak, ale aspoň něco. Podobné zařízení prý (podle jednoho bývalého technika AČR) měly některé hvězdicové motory, tam se uzávíralo palivo do válce, pokud průtok překročil nějakou mez - když se objevila netěsnost. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Heinkel He 100