Heinkel He 100
|
|
|
|---|---|
|
Není ta spotřeba u "B" nějaký úlet? vždyť je to nehorázné číslo? |
|
|
|
|
Neříkám, že jsem na něco přišel, ale... Moje největší výhrada ke kondenzačnímu chlazení u leteckých motorů spočívá v tom, že je problém (podle mého názoru a mých zkušeností) spolehlivě oddělit složky směsi pára-voda v kondenzátoru zejména ve chvíli, kdy na tuhle směs působí síly způsobené pohybem a manévrováním letadla. Jedno technické řešení mne napadlo. Je to sice kapku zvrhlé, ale proč ne  Když budu mít dostatečnou zásobu vody v kondenzačním chladícím systému, mohu si dovolit například jistou část vody ztratit. Co takhle prostě ve chvíli, kdy je v systému přebytek tepla a kondenzátor není funkční (např. je plný vody, která neodtéká vlivem nějakého divokého manévrování), ten přebytek vypustit mimo systém - prostě vyrobit nějaký ten mrak pro oblohu  |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 210: Tak moc zase zběhlý nejsem - kde se na to můžu podívat?"Kyvadlový či kombinovaný (plováko-kyvadlový) odlučovač" Navíc ten separátor byl v nějakém obrázku nakreslen jako stojatý válec, takže tam nebylo o čem. A taky pořád zbývá tentýž problém v opačném gardu - jak z kondenzátoru vypustit jen vodu za situace kdy letadlo letí na zádech? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 210: "Navíc u takového experimetálního High Speed Fury (K3586) nejvyšším místem celého okruhu byl kondenzátor" Moje možná nešťastné vyjádření, protože v kondenzátoru už je nižší tlak, případně nejlépe podtlak, tak jsem ho jaksi z "tlakového systému" vyňal Vždycky to funguje tak, že ze separátoru musí pára stoupat někam nahoru - do kondenzátoru. |
|
|
|
|
|
No jo Jenže co s tím? Máme hodnověrné údaje o spotřebě Juma 210? Jedině bych ještě připomněl uváděný dolet prototypů s Kestrelem i Jumem 210 D - 700 km. Čili už mezi V-3 a B-1 (která má jen o málo vyšší hmotnost) je značný rozdíl. Aby už zase u C-1 (opět žádný velký rozdíl) bylo uváděno i 625 km |
|
|
|
|
|
Obávám se, že mohu pouze u Bf 109 B, C, a D opakovat často uváděných 450 km, jedinou výjimkou je Green, který u C-1 uvádí 625 km Ještě mne tak napadá, jestli nemohl být problém třeba s centráží při plnění "některé" nádrže po špunty, takže se běžně neužívala a odtud dolet jen 450 km. U He 112 B žádnou novinku nemám. |
|
|
|
|
|
Bohužel..mé údaje o Heinkelu 112 jsou dosti omezené.Jinými slovy,nemám nic tak spolehlivého, abych za to dal ruku do ohně. A ten prevít Ježíšek mi místo solidní moografie He 112, raději přinesl přinesl takové zbytečnosti jako třeba Age Of Empires III. |
|
|
|
|
... možná proto, že se na ně nalepilo o to víc různých legend, zaručených zpráv a emocí fanoušků |
|
|
|
|
|
Měl jsem za to, že se zde hovoří o jasném celkovém hodnocení.....viz tvůj
Algernon napsal v č. 195: "Poměrně zjevné je, že He 112B byl výrazně výkonnější, a i potenciál pro další vývoj zřejmě byl vyšší " |
|
|
|
|
|
Porovnání Bf 109B-D a He112B je snad jasné... |
|
|
|
|
Třeba Me-210 je zářný příklad, ale to už jsme někde jinde. |
|
|
|
|
|
Svou roli sehrála i láce a rychlost výroby, nezapomínejme na vazby a obchodnické schopnosti prof. Messerschmitta. |
|
|
|
|
|
Tak jsem si prošel s časovým odstupem debatu o výkonech prvních Bf 109 a He 112... ...a vůbec to nepomohlo |
|
|
|
|
|
No dobrá, dobrá... Takže bychom se mohli vrátit k velice zajímavému srovnání výkonů Bf 109 a He 112 a dokázat tím cihlovitost Willyho duševního produktu? |
|
|
|
|
|
Rovněž I-17 disponoval něčím podobným |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 177: No, tohle myslím. Ono totiž bude asi problém v tom, že pára zabírá mnohem větší prostor než stejná hmotnost vody při stejném tlaku - čili ta pára musí rychle ven- pokud má kudy. Pak nastupují věci jako vodní ráz a podobné kratochvíle. Zase pokud se někde utvoří parní bublina, tak to místo asi už nebude příliš dobře chlazené. Pokud je v systému separátor, tak určitě odděluje páru od vody na úrovni nějaké hladiny - výška té hladiny pak přispívá k celkovému tlaku v okruhu chlazení. "Leda „dolní — min. přípustné — hladiny“ vody v motoru?) " |
|
|
|
|
|
Jo, je to čurbes... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 173: "Omlouvám se, ale tahle věta mi nějak nedopaluje…" Na přeměnu voda-pára spotřebuješ hodně tepla, když by jsi měl v motoru v chlazení už jen páru, bylo by to v pr....
Algernon napsal v č. 174: ...a event. váze něco přes 1500kg, pokud by se tato hodnota ukázala správnou "že pokud Bf 109C-1 měl nějakou převahu v dostupu (viz. příspěvek číslo 75), tak jedině díky motoru Jumo 210Ga " |
|
|
|
|
|
...čili prakticky to zase nebylo tak horké Ten separátor byl evidentně "pouze" válcová nádoba, ve které se udržuje diferenčním tlakoměrem a nějakou regulací stálá výška hladiny. Separátor musí mít vhodné rozměry (průměr a výšku), aby volná vodní plocha mohla uvolnit dostatek parních bublin bez toho, že by to s sebou strhávalo příliš mnoho vody. Voda, která přesto s párou odchází má dost času v horní části nádoby, aby se od páry odpoutalal a zase spadla dolů. Takhle znám funkci separátoru z práce - funguje to u nás na parokondenzačním systému. Pořád ale do separátoru přichází voda, ovšem okolo bodu varu. Vtip je v tom, že výška hladiny stačí na udržení vyššího tlaku, takže parní bubliny se uvolňují až blízko hladiny. Ovšem hodně to závisí na proudění a řadě dalších věcí. Separátor je nejvyšším místem takového systému. Bohužel funguje jen nastojato |
|
|
|
|
|
Rád bych tu také připoměl nedořešenou otázku výkonů He 112 |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Heinkel He 100