Co by se stalo kdyby…
|
|
|
|---|---|
|
Honza M. napsal v č. 1988: Tak za to podle mého názoru může primárně spíš už ten jedinec který ji tehdy do té dějepisné olympiády takhle pitomě formuloval, ne už ti kdo ji pouze doslovně opakovali abychom ji za ně zodpověděli, pokud možno co nejpřesněji."Otázka typu Které město daroval Hitler Židům?  "
Ne že by neiritovalo její neustálé opakování, ale myslím, že ti kdo ji pokládali sami o sobě za tuto nejapnou formulaci nemůžou. |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 1987: Takhle, ať to mělo jakékoliv nedostatky, tak při stavu jejich domácího školství, které jim zanechala starostlivá péče Maďarů o jejich kulturní a národnostní povznesení, bez těch českých učitelů a četníků by asi zejména počátkem existence republiky bylo značně obtížné sehnat dostatek místních k zastávání těchto veřejných funkcí - pokud by je tedy nenechali nadále Maďarům. (Já mám takový pocit, že ještě Jaroslav Žák někde vzpomínal na to, jak šel učit na Slovensko nikoliv proto aby tam šířil jakousi českou kulturní nadvládu, ale protože slovenských středoškolských učitelů stále ještě nebyl dostatek.)"Na druhou stranu - ve 30. letech (resp. už ve dvacátých), kdy Slovákům i Rusínám začala tahle bratrská kulturní pomoc vadit (i některé české noviny převzaly rétoriku o "nezodpovědném řádění českých učitelů, profesorů, vojáků, legionářů a Sokolů") by bylo kam přebytečné úředníky, policisty a učitele kam umístit. "
V každém případě je představa, že bychom dostali nějakou tu kolonii projevem těsně popřevratového fantaskna, kdy všechno připadalo možné a snadné, ne něčím co by bylo možné realisovat - nemáme moře, tím by se s ní ztížila komunikace, možná by taky vzrostla potřeba onoho koridoru, čímž bychom si zadělali na další problémy v oblasti ke které jsme žádný zvláštní vztah neměli (pokud vynecháme to, že někteří byli ochotni obracet se s historickými nároky do doby Přemysla Otakara II.), navíc jsme neměli žádnou předchozí zkušenost s kolonisací čehokoliv (pokud nezapočítáme satirické vyprávění jednoročního dobrovolníka Marka o Zemi Františka Josefa a tamních problémech s Eskymáky, kteří se nechtěli učit německy), možná na jednotlivé výjimky, anebo třeba české a slovenské osadníky z Tahiti, takže v "československé kolonii" by patrně nadále mezi obyvatelstvem evropského původu převažovali dosavadní kolonisté německé národnosti. A nechtějme vědět jak by tam asi probíhala pozemková reforma, pokud by to vůbec bylo možné. Pokud vím, tak v případě Podkarpatské Rusi se to postupně vyvinulo zejména na základě toho, že její samostatná existence nevypadala pravděpodobně, Československo slibovalo jistou stabilitu i ohledy na její kulturní svébytnost (na rozdíl od Ukrajiny i Ruska), načež došlo nejprve k dohodě s Rusíny v emigraci a po zániku nadějí na existenci samostatné Ukrajiny bylo připojení k Československu i většinou představitelů jejích místních elit definitivně vnímáno jako ještě nejmenší zlo z možných, zejména s ohledem na příslib autonomie. O tom, že Podkarpatská Rus v myšlení první republiky jaksi roli kolonie v mnoha ohledech de facto hrála - už jen ty fotografie ve Světozoru ukazující nějakého toho "pana ministra" na lovu exotickém prostředí Polonin, zatímco "domorodci" zpovzdálí přihlížejí; importy folklorně zajímavých dřevěných kostelíků do českých zemí; apod. - to je zase jiná věc. |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 1987: "Co já vím, tak se přetřásala i možnost úzkého koridoru, který by spojoval ČSR s Jugoslávií a naopak oddělil Rakousko od Uherska. Ono i to zrealizované připojení Podkarpatské Rusi není z hlediska předválečných a válečných představ o obnoveném českém státě příliš vzdálené nápadu mít kolonii v Africe" Koridor je věc známá a skutečně tehdy zvažovaná českou delegací. Jinak se mi přeci jen zdá, že Togo je poněkud vzdálenější ČSR než Podkarpatská Rus a to nejen geograficky. Ovšem vážně: aspoň nějaké představy o spojení s Podkarpatskou Rusí na konci války byly - nejen naprosto fantasmagorického rázu jako v případě Toga. Situace předválečná je v tomhle směru dosti podobná v obou případech. Vždyť i vytvoření samostatného státu žádali před válkou jen nepočetné skupiny inteligence, nemluvě třeba o spojení se Slovenskem ... |
|
|
|
|
bush napsal v č. 1985: Otázka typu Které město daroval Hitler Židům? "Dokážu si představit, jak mi "obyčejní lidé", kteří o studentech historie mají prazvláštní představy, budou jako perličku pokládat otázku, zda vím, jakou německou kolonii jsme prý měli za první republiky dostat " |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 1980:
"Naše (skoro)kolonie Togo "
- On domorodec? On není Čech? - Ne, já jsem Čech. Ale primitiv. - Primitiv Czech, wonderful! Tak Češi mají kolonie! 
ja_62 napsal v č. 1982: Na druhou stranu - ve 30. letech (resp. už ve dvacátých), kdy Slovákům i Rusínám začala tahle bratrská kulturní pomoc vadit (i některé české noviny převzaly rétoriku o "nezodpovědném řádění českých učitelů, profesorů, vojáků, legionářů a Sokolů") by bylo kam přebytečné úředníky, policisty a učitele kam umístit. "vyžadovalo by to přinejmenším kvalitní administrativní personál, nějaké příslušníky bezpečnostních složek k udržení pořádku, investice kapitálu do rozvoje místní ekonomiky a infrastruktury - a to by všechno chybělo na Slovensku a Podkarpatské Rusi"
bush napsal v č. 1983: Co já vím, tak se přetřásala i možnost úzkého koridoru, který by spojoval ČSR s Jugoslávií a naopak oddělil Rakousko od Uherska. Ono i to zrealizované připojení Podkarpatské Rusi není z hlediska předválečných a válečných představ o obnoveném českém státě příliš vzdálené nápadu mít kolonii v Africe. "A tohle se skutečně alespoň v náznacích a s vážným hlasem přetřásalo v české delegaci ve Versailles?" |
|
|
|
|
Pokud vím, tak se ještě uvažovalo o téměř polárním ostrově Jan Mayen... |
|
|
|
|
|
No právě, kolonie - fantasie - novinařina. Dokážu si představit, jak mi "obyčejní lidé", kteří o studentech historie mají prazvláštní představy, budou jako perličku pokládat otázku, zda vím, jakou německou kolonii jsme prý měli za první republiky dostat do vínku - vždyť to přeci tuhle psali v novinách! Proto vtipy a ne co by kdyby ... |
|
|
|
|
|
Tohle nějak, pokud si to dobře vybavuju, nějak vzniklo v Praze (a nějak spíše spontánně, ne že by to bylo přímo výsledkem nějaké oficiální vládní iniciativy) v euforii z toho jaké vážnosti se naše delegace v Paříži těší, což vzniklo nepochopením toho, že sice někdo konečně naslouchá českým politikům, ovšem převážně pouze ze zdvořilosti. |
|
|
|
|
|
ja_62: A tohle se skutečně alespoň v náznacích a s vážným hlasem přetřásalo v české delegaci ve Versailles? |
|
|
|
|
|
Ono je to hodně málo známé, nicméně fakt je,že jakési fámy v tom smyslu brzy po říjnu 1918 existovaly, dokonce Hašler složil písničku začínající nějak jako: "Togo, to není mnogo". Dokonce se tam údajně vypravila jakási delegace, kterou místní uvítali zpěvem písně "Kde domov můj?" na melodii "Zachovej nám Hospodine". Jinak problém s Togem spočíval v tom, že bylo na mapě takové maličké, a tudíž zdánlivě nezajímavé, ovšem na rozdíl od zbytku německé "koloniální říše" alespoň nebylo ekonomicky prodělečné, takže naděje že bychom ho dostali jako mandát SN byly mizivé. Obecně bych ml za to, že při našich ekonomických možnostech by se jednalo o zbytečnou zátěž - vyžadovalo by to přinejmenším kvalitní administrativní personál, nějaké příslušníky bezpečnostních složek k udržení pořádku, investice kapitálu do rozvoje místní ekonomiky a infrastruktury - a to by všechno chybělo na Slovensku a Podkarpatské Rusi. No a v Mnichově by to pravděpodobně rychle "napravili" zpátky ve prospěch Německa, zejména pokud by v zemi existovala německá menšina. |
|
|
|
|
|
spelter: Mám za to, že tohle patří spíš do vtipů, než do co by kdyby! |
|
|
|
|
zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=166&r=publi... MF DNES 20.7.2010, Naše (skoro)kolonie Togo
Po první světové válce se spekulovalo o tom, že by nově vzniklé Československo mohlo převzít západoafrickou kolonii poraženého Německa.
zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=166&r=publi... MF DNES, 20.7.2010, Zámořské území mohlo změnit naši historii Je to tedy hodně kdyby..
Československo bylo po válce vnímáno jako jeden z vítězných států, takže úvaha o správě území dříve patřících Německu měla logiku. Hovořilo se i o připojení Lužice, pak přišly na řadu kolonie. Ve hře byly kromě Toga i další možnosti převzetí držav v Pacifiku, dnešní Nové Guineje a ostrovů v Mikronésii.
Co by se stalo po obsazení Československa v roce 1939, nepřemístila by se Benešova exilová vláda do tožského Lomé? Pokud ano, znamenalo by to těsnější kontakty s de Gaullem, který sídlil v Kongu. A zřejmě ne tak blízký vztah s Londýnem a mizivý kontakt s Moskvou. V případě správy území v Pacifiku by dopad byl ještě větší, protože Čechoslováci by bojovali s Japonci. To by znamenalo těsnější vztah s USA – a třeba by pak americká armáda neosvobodila jenom Plzeň, ale i Prahu.
|
|
|
|
|
FAMO9 napsal v č. 1976: Těšínsko, Orava a Spiš? Ponivač dýl jim to stejně vydržet nemohlo. "Aké možné následky by vyplinuli zo spojenectva Berlín - Varšava." |
|
|
|
|
|
FAMO9 napsal v č. 1976: Tak o Ukrajině se mezi Německem a Polskem v roce 1934 určitě jednalo a Němcům by to v tý době nebylo nemilý. Poláci ale popíraj že cokoliv konkrétního tajně podepsali, Rusové naopak. A tuhle jistotu máme od těch 30. let."Je vôbec takéto niečo možné vzhladom na historické fakty a časový harmonogram." |
|
|
|
|
FAMO9 napsal v č. 1976: Nechci komentovat gró příspěvku ani "co by, kdyby" (ani v tomto tématu "Následne že Varšava prvá prejavila záujem o spoluprácu s Hitlarom a Rusko muselo len následne jednať." ), jen bych si dovolil upozornit, že mezi Německem a Polskem byl 26. ledna 1934 uzavřen pakt o neútočení.Mimochodem, právě aby Poláci rozptýlili obavy z toho, že smlouva s Německem neznamená jen záruku míru, prodloužili v květnu 1934 pakt o neútočení se SSSR (původně podepsaný v půlce roku 1932 na dobu tří let) do konce roku 1945. |
|
|
|
|
Pred par dnami prebehol v tlači článok zaoberajúci sa stretnutím dnešných politických špičiek vo Westerplatte. Naznačili tam že polsko očakávalo ospravedlnenie za Katynski masaker od Putina nakoľko većśina poliakov považuje Stalina za agresora. Tohoto ospravedlnenia sa nedočkali ba čo viac "Lev Sockov" generál ruskej rozviedky obhajoval pakt Molotov-Riventropp nakoľko vyrukoval z materíálmy z roku 1937 zborník "Tajnosti polskej politiky" podľa ktorých Poľské vedenie chcelo vyprovokovať nepokoje v "Povolží,Ukrajine a na Kaukaze a na základe tajnej dohody destabilizovať tak Soviecky Zvez. Následne že Varšava prvá prejavila záujem o spoluprácu s Hitlarom a Rusko muselo len následne jednať. Je vôbec takéto niečo možné vzhladom na historické fakty a časový harmonogram. Aké možné následky by vyplinuli zo spojenectva Berlín - Varšava. Autorom článku s ktorého som prevzal uvedené skutočnosti je p.Prochádzková. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1972: Pokud je mi známo, projekt na úpravu 88 tak aby se do nové věže dostala byl.
"Zajímají mne rozměry zbraně a věže, tudíž zda-li se tato dostala či „nedostala“ do věže Patheru II. "
Algernon napsal v č. 1973: Kratčí zákluz zbraně podobného principu značí větší efektivitu brzdobratného zařízení (resp. celé lafetace) vypořádat se s jevy působící zákluz zbraně či celý pohyb zbraně. Protože to je jedna z věcí o kterou se snažíš při konstrukci zbraně, značí i to ony "lepší konstruktéry". Obecnou snahou je zmenšit maximálně možně co nejvíce rozměry zbraně, do které spadá i maximální možná eliminace zákluzu na co nejmenší dráhu pohybu zbraně."Kratší zákluz zbraně (řekněme že srovnáváme dvě zbraně přibližně stejného výkonu, či třeba stejnou zbraň v různých lafetacích, s různě „výkonným“ brzdovratným zařízením) značí „lepší zbraň“ a „lepší konstruktéry“..?"
Algernon napsal v č. 1973: Ne nebyla, protože tím neeliminuješ negativní efekt zákluzu resp. pohybu. Pokud samozřejmně nemluvíme o zbrani, která je "na pevno" a současně je prostá od onoho negativního působení, čili řeší se zde eliminace pohybu jiným způsobem. "Jen tak velice na okraj, zeptám se tě tedy takto — nebyla by tedy „ideální“ zbraní, svědčící o maximálních schopnostech konstruktérů, „klasická“ zbraň (tj. nikoli bezzákluzový kanón) tak zvaně „bez zákluzu“ (tj. „s nulovým zákluzem“, či „s nulovou možností zákluzu“), instalovaná do tanku „na pevno“, tj. bez jakéhokoli brzdovratného zařízení..?" |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1970: Na toto téma bych doporučil řadu vyjádření ženistů - nejen ruských a německých - o tom, jak se pod Panterem a Tigrem či Ferdinandem apod. bořily nebo prohýbaly mosty na východní frontě a to rovněž nejen tam.. "že se téčko bylo schopno dostat tam, kam Panther ne " |
|
|
|
|
|
Algernon: Když shoří prachová slož, uvolní se z ní energie. Tato energie se potom rozdělí následovně. 30 procent je předáno střele, 60 procent unikne ve formě plynů a 10 procent tvoří ztráty. První hodnota je myslím jasná. Posledních deset procent představuje energii, která se podílí na zákluzu (tedy ta definuje, jaký zákluz zbraň má). Zbývá nám ona energie plynů. Ta se podílí na všem možném a pro nás je podstatné, že cca 45 procent z ní (tedy skoro stejně velká energie, jako je předána střele) se podílí na tzv. pohybu. Jde o to, že plyny, které uniknou z hlavně s ní následně pohnou (resp. přes ní se tento pohyb přenese na celý zbraňový systém). Její pohyb je potom všemi směry, tedy i že hlaveň tlačí dozádu a zvětšuje zákluz. Ale také ji tlačí třeba nahoru, dostran, kamkoliv. Ty potřebuješ proto tuto energii nějak eliminovat. Třeba použitím úsťové brzdy (nebo ejektoru), které pozvolně plyny upustí. Čili, pokud odstraníš úsťovou brzdu, musíš se s tímto jevem vypořádat nějak jinak (třeba lafetací), protože není možné, aby si to neřešil. Mohlo by to mít tragické následky. Byl jsem světkem, kdy selhala úsťová brzda u Dany (jen se poškodila a snížila tak svojí účinost) a při výstřelu to Danu nadzvedlo, až jsme se lekli, že se převrátí. Finálně, sovětské obrněnce úsťovou brzdu nepoužívají (ty s 85 resp. 100 mm kanonem) , čili s tímto pohybem se musí vypořádat jejich lafetace (resp. celý zbraňový systém). Oproti tomu, Němci úsťové brzdy používají a tedy ty tvoří základ jejich řešení v rámci zbraňového systému. Proto musí být sovětský způsob lafetace v tomto ohledu výkonější. A právě proto se mi nezdá, že by Panther II mohl nějak relevantně fungovat, ve fázy v jaké byl projekt ukončen. Sice neberu, že by Němci byli úplný pitomci, ale osobně nevím o tom, že by se v případě Pantheru II něco takového řešilo. Možná v pozdější fázy projektu, na kterou se ale nedostalo. Vše zůstalo jen v zárodku, takže celý projekt Pantheru II není možné brát jinak. Ohledně T-34/85 vs. Pantehr v pohyblivosti, projevovalo se to třeba tak, že se téčko bylo schopno dostat tam, kam Panther ne nebo třeba mělo větší zrychlení (alespoň co vím). |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1943: Je to pohyb hlavně, který je způsobem únikem plynů vzniklých shořením prachové slože. Je veden víceméně všemi směry, tedy i dozadu v rámci zákluzu. Ovšem primárně se na zákluzu nepodílí."Ech, mohl bys mi prozradit, co značí termín „větší pohyb hlavně“? Mám jej snad chápat tak, že máš na mysli delší, tj. „po delší dráze“, pohyb oné hlavně? (Resp. hlavně i se závěrem, a to „v“ lafetě.)"
Algernon napsal v č. 1944: Protože téčko jasně v pohyblivosti terénu dominuje, tak pokud se takto ptáš, potom ano, šestiprocentní lepší poměr značí jasnou dominanci."Ptám se tě znovu, *****, konvalinka (…), značí o cca 6% lepší poměr „jasnou“ (jasnou, JASNOU) dominanci..? "
Algernon napsal v č. 1944: Já ho nalezl jen na onom servru. Jinak obecně jen pněch udávaných 500 "No ti tedy nevím, Dzinová, ale výkon 520 k při 2000 ot/min. jsem nalezl pouze v příručce popisující motor tanku T-54, tedy u řekněme na V-2-34 blízce navazující V-2-54?" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Co by se stalo kdyby…