Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
|
DuGalle (154): Ja zasa tvrdím, že pojem kapitál v daných podmienkach postráda akýkoľvek zmyseľ. Dělníka „nakŕmiš“ lístkami na prídel a materiál nakúpiš inflačnými peniazmi. Aký skutočný kapitál k tomu potrebuješ? „Vtip je v tom, že narozdíl od bolšáků, kteří stále měli ohromné rezervy, skopci je totálně vyčerpali.“ Nie je úplne pravda. Na konci vojny mali už aj Rusi problémy s doplňovaním vojska vojakmi. “Na frontu nasadili všechny chlapy, co mohli nést pušku, do průmyslu šel zbytek. Na příkladu těch flaků v "klidném" zázemí je vidět, že už neměli mužstvo ani na obsazení potřebných pozicí v armádě.” Úplný súhlas. Jediné v čom sa líšia naše názory je, že ty tvrdíš že sa tak stalo vďaka strategickému bombardovaniu, kým ja zastávam názor že vykrvácali na východnej fronte. Problém nedostatku ľudských zdrojov sa totiž začal prejavovať ďaleko skôr než sa vôbec dalo hovoriť o tom že prebieha nejaké SB. Chcel som napísať ešte dodatok do témy „Strategické bombardovanie“ ale po prečítaní Dzin-ových príspevkov by som len opakoval. |
|
|
|
|
Hele Dzine, zhruba kolem (135) jsme se bavili o tom, jestli mělo význam a šanci vylodění Němců v Anglii. Když argumentuješ, že na to neměli po technické stránce (však víš o čem jsme se bavili - proč to nezkusit atd.) napadá tě jiný způsob jak mohli zabránit právě tomu aby se Anglie ubránila a později odtud přišla invaze. |
|
|
|
|
Jó blížící se Vánoce, podzimní únava (navíc po letní únavě) etc. Všechno je možné... |
|
|
|
|
DuGalle: To ja bych spise rekl (aniz bych te chtel nejak urazit) ze spis mas nejake slabci obdobi.  Odpoved na (152) mas v Bombardovani. |
|
|
|
|
|
Práce, půda, kapitál jsou ekonomické pojmy, které nemají co dělat se starýma "dobrýma" časama... Kapitál s tím sakra má co dělat - dělníka slovama nenakrmíš, materiál si také nevykouzlíš. Sice to není nutné natvrdo platit, ale zadarmo se to rozhodně nezíská... Vtip je v tom, že narozdíl od bolšáků, kteří stále měli ohromné rezervy, skopci je totálně vyčerpali. Na frontu nasadili všechny chlapy, co mohli nést pušku, do průmyslu šel zbytek. Na příkladu těch flaků v "klidném" zázemí je vidět, že už neměli mužstvo ani na obsazení potřebných pozicí v armádě. To bombardování a nutnost neustálých oprav poškozených továren je donutilo použít veškerou lidskou sílu až na hranici možností. Tzn. neměcký průmysl v roce 1944 měl sice nejvyšší výkonost za celou válku (z hlediska kusové výroby), ale jel totálně na doraz, což je situace, která se nedá zlepšit, ale zato podstatně zhoršit... |
|
|
|
|
|
DuGalle: Obávam sa že ani ja nerozumiem. Práca, pôda a kapitál to mi voní (alebo skôr zapácha) po starých "dobrých" časoch, keď sme si boli všetci rovní ... Myslím si, že Nemci potrebovali zvýšiť nasadenie vo výrobe hlavne kvôli tomu aby výrobu zvýšili a tú potrebovali zvýšiť aby kryli straty na frontách. Aby toho dosiahli potrebovali zapojiť viac pracovných síl. Keďže mužov potrebovali hlavne na fronte a špecialistov vo výrobe zapojili do výroby (prípadne aj do domobrany) aj ženy (okrem väzňov). Ostatne Rusi to tak robili už od 1941 (a u nich nebolo takmer žiadne SB). Kapitál s tým nič nemá, nakoľko v čase vojnovej ekonomiky, úplnej štátnej kontroly a prídelového systému stráca pojem kapitál akýkoľvek zmysel. |
|
|
|
|
|
Aniž bych se tě chtěl dotknout, musím konstatovat, že poslední dobou nějak nechápeš  Existuje taková zajímavá ekonomická závislost týkající se výroby - jedná se o tři položky - práci, půdu a kapitál. Roste li výroba a zároveň ještě prudčeji narůstá práce ( tzn. total einsatz apod, viz níže), lze toto vzít za naprosto jasnou příčinu zmíněného stavu. Absolutně bych si z toho ale nedovolil usuzovat co se děje s půdou, obzvlášť vezmu li v potaz neustálý propad kapitálu. To ti buď důvodem vzrůstající německé výroby, nikoliv tedy neefektivita bombardování. Zastavit takovýto typ nárůstu produkce by znamenalo zničit práci, tzn. totálně vybombardovat veškeré civilní objekty... Vezmu li v potaz, co donutilo skopčáky použít veškeré své zdroje na doraz, bylo spojenecké bombardování sakra efektivní... |
|
|
|
|
|
DuGalle: (147) Opravdu jsem nejak nepochytil, co tim chtel basnik rici... Pokud se ti ovsem nezda, ze by zbrojni vyroba stoupala, staci, kdyz se podivas na produkci zbrojni vyroby v Nemecku v jednotlivych letech. |
|
|
|
|
NECHCI |
|
|
|
|
|
Nechceš nám vlézt na záda? |
|
|
|
|
|
Nechcete si založit forum Průmysl. Souhlasým s Dzinem, že zlomový byl rok 43, protože po Stalingradu a Kursku to šlo všechno do kelu. |
|
|
|
|
|
Dzin: Jakto, že v roce 1944 tvořily v Plzni posádky Flaků z části ženy, jak to, že mužská populace byla buď na frontě nebo v továrnách? Že by to nějak souviselo s oním nárůstem výroby? |
|
|
|
|
|
Marek: V tom pripade, jakto ze v roce 44 vyrobilo Nemecko nejvice tanku a stihacu tanku za celou WW2? Zlomovy je rok 43, kdy nenavratne ztratilo nemecko strategickou iniciativu a zacalo se jenom branit. |
|
|
|
|
to dzin 99%neuspesnost?Cakaj hned idem do diskusie o vylodeni |
|
|
|
|
|
Když ono mi právě přijde že ten rok 1944 byl pro ně velmi zlomový. Bagration, Normandie, fronta v Itálii. Myslím, že každej tank, který nedokončili včas nebo který vinou "Jabo" nedojel na frontu byl pro ně citelný. |
|
|
|
|
|
Marek: O bombardovani by jsme si mohli pokecat v tematu "Bombardovani". Vem to takhle, kolik cinil pokles Nemecke vyroby v letech 42 a 43 vinnou strategickych naletu? Ty mluvis o letech 44 a 45, ale i tak byl prinos bombardovani do poloviny roku 44 zanedbatelny. Navic v te dobe uz bylo o porazce Nemecka rozhodnuto. Mimoto jeho vyroba tanku v roce 44 gradovala, takze opet, ono snizeni se tyka az pozdejsihi data a to uz je s krizkem po funuse. |
|
|
|
|
|
Vzkaz pro pbradler : předpokádám že jsi zastáncem neuskutečněné Seelowe. Rád bych se přidal, ale jak jsem uvedl v (140) č. 1 asi by mi chyběl ten správný střelný prach . Bojuj a já se připojím bude li to v mých silách. |
|
|
|
|
|
Marek: Toto sme dosť podrobne rozoberali v téme "Bylo vylodení v Británii v roce 1940 možné?". Ak sa pridáš na "moju" stranu budem rád lebo Dzin mi dáva pekne do tela. |
|
|
|
|
|
1. Může být. Já přesné počty jejich vysadkových člunů či toho co mohlo jako výsadková plavidla použít neznám a nevím ani jejich parametry (kolik mužů, jaká rychlost atd.) 2. Tady si dovolím nesouhlasit. Vždy když jsem četl o nějaké německé bojové technice a programu její výroby, vždy bylo velmi zmiňováno letecké bombardování, které mělo za následek velké rušení výroby. Relativně dobře na tom byla jen BMM s Hetzrem. |
|
|
|
|
|
Marek: Ale ono slo o to, ze ani pro tu zkousku nemeli na cem, presneji, kdyby to zkusili, jediny realny vysledek by bylo zniceni vojsk, ztrata materialu a potopeni lodi, pokud by se nestacili vcas stahnout. Ta pravdepodobnost byla 99 procentu, ze to nevyjde. Jde o to, ze mohli nalodit malo muzu, zbrani (hlavne tezkych) a materialu, neposkytnout jim zadnou namorni podporu a vzasade ani dostatecnou leteckou a nemeli ani moznosti, jak je rychle dostat pres kanal a efektivne vysadit. Mimochodem to decimovani nemeckeho prumyslu nalety tezkych bombarderu take nebylo tak zhave... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.