Američtí výsadkáři
|
|
|
|---|---|
|
Lipton napsal v č. 249: Ale to bylo ukolem výsadkářů asi vždycky, že "Skontrolovať výstroj, zaháknuť, zoskočiť, víťaziť a znepríjemňovať nemcom život"  Třeba Normanide. Tam vysadkáři měli jenom tuto funkci. Izolovat vyloďovací pláže, aby se tam nedostaly německé síly, což se jim s obtíži podařilo ( ty obtíže ale byly spíše způsobeny chybnými výsadky ). |
|
|
|
|
FUJ06 napsal v č. 244: Skontrolovať výstroj, zaháknuť, zoskočiť, víťaziť a znepríjemňovať Nemcom život. "Shrnul bych to, ukolem vysadkářu bylo co nejvíce vymlátit vojáky německé armády." |
|
|
|
|
Někde jsem četl, že Vašátko někde ve Francii vyskočil z jeho hořícího letadla z takové výšky, že se mu padák ani pořádně neotevřel. Letadlo (myslím Hawk) doadlo sotva 20 metrů od něj... |
|
|
|
|
Brunner: Podle mjr. Karla Hory, respektive jeho memoárů, existovali i fanatici, kteří to zkusili a přežili i z 80 metrů. Pan major sloužil u Svobodných Francouzů a u nich prodělal i výcvik pro hloubkový průzkum v úrovni anglických commandos. Nicméně to porovnávání výšky je vždy ošidné. On Vám totiž výškoměr v místě startu může ukazovat něco jiného než v místě seskoku. Dnes už jsou výškoměry i na jiném principu než barometrickém, ale za II. sv. války a ještě dlouho po tom to vypadalo tak, že před startem na letišti jste si výškoměr srovnali na nulu. Nad místem seskoku ukazoval třeba 200 metrů, ale jestli pod Vámi byla planina s nadmořskou výškou o 100 metrů větší než v místě startu, pak to mohlo být zajímavé... Nicméně pod 150 metrů chodí jenom Gurkhové... (vysvětlení v rubrice vtipy a fóry). |
|
|
|
|
|
Ještě poslední poznámka. Nevím, jestli v té době existovalo ještě letiště Johanistahl uprostřed zástavby. To by skýtalo jistou možnost. Ale jinak jsou pouze dvě možnosti vysazení. Špatná a špatná. Při vysazení na okraji města čeká dlouhá cesta k cíli. Jak to dopadlo v Arnhemu s 1. britskou díky takovému výšlapu je chronicky známé. Druhá je pustit výsadek rovnou na město. Ale o něco tak šíleného se nikdo doposud nepokusil. I s dnešními padáky a v míru by to byla akce pro lidi, kteří příliš nelpí na životě. Spousta domů, sloupy, dráty, turbulence nad střechami... A teď s trochou nadsázky v Berlíně navíc zfanatizované domovnice, psi, kočky, Hitlerjugend, SS, Wehrmacht a když to všechno přežiju, jak se pak seskupí útvar? |
|
|
|
|
|
Zase jenom můžu souhlasit  Mezi ukoly by asi patřilo obsazení duležitých objektů( např. Reichstag, ale hlavně nějaké letiště .... ). Jak si psal, dopadení špiček reichu by bylo jenom zbožným přaním politiků ve Velké Británii a v USA. Dalším ukolem by asi byly zase tebou zmiňované štáby jednotek. A naposled bych asi dal co největší rozebrání protiletecké obrany Berlína, která sice nebyla tehdy zas tak silná, ale mohla by způsobit nějaké ty ztráty. Shrnul bych to, ukolem vysadkářu bylo co nejvíce vymlátit vojáky německé armády . Ale mohlo by to skončit jak operace Market - Garden !!! |
|
|
|
|
|
Nejsem si jist, jestli zpravodajci měli alespoň mlhavý přehled o tom, kde se kdo nachází. Myslím, že bylo zbožné přání všech, aby nacistické špičky byly dopadeny. Berlín už musel být tehdy dost poškozený, ale přesto existovala sektorová obrana Berlína. Já bych osobně dal přednost útoku na jednotlivé štáby, ale jejich pozice se mohla měnit z hodiny na hodinu. V případě útoku výsadkových sil musí být cíl více než jasný. Jinak je to hazard, který si protrpěli po válce jak Francouzi tak Američané (Dien-bien-phu, Khe-san, apod.) |
|
|
|
|
|
Souhlas. Výsadkáři by měli celkem velké šance, ale za velké ztráty. Navíc by opravdu musely na frontě stát síly, které by byly rychle dorazit k výsadkářům a pomoci jim. Tak by se vyřešil problem z technikou. Dalším problémem by byla právě ta tobě zmiňovaná městská zástavba. Jak je známo, na střěchy domů se dopadá špatně . Prostě jak jsem psal na začátku. Úspěchy s velkými ztrátami. Ale teď k jejim ukolum. Co myslíte, bylo by ukolem kromě obsazení duležitých budov taky zajmutí Hitlera, Goeblese a jiných nejvyšších představitelů říše, kteří se nacházeli v Berlíně ??? |
|
|
|
|
|
FUJ06 napsal v č. 240: "Jak myslíte, že by skončil případný seskok amerických vysadkářů na Berlín ??? Krásně se o tom přemýšlí, ale obávám se, že boj lehké výsadkové pěchoty v městské zástavbě by byl dlouhý a krvavý. Určitá šance by mohla být při synchronním obsazení letišť Schönefeld a Tempelhof a následné vytvoření posilového vzdušného mostu. Ale jak si poradit bez těžších zbraní... |
|
|
|
|
|
Lexington napsal v č. 239: Nemáš zač "Děkuji všem za užitečné informace a odkazy" Ale te'd zase k tematu, nee??? Jak myslíte, že by skončil případný seskok amerických vysadkářů na Berlín ??? ( Tedy je jasné, že k němu nemohlo dojít, kvůli demarkační linii, která rozdělovala evropu ) |
|
|
|
|
|
Děkuji všem za užitečné informace a odkazy. |
|
|
|
|
|
Já jsem čerpal z www.wfrgames.com/patches.htm Je tam toho kapanek víc |
|
|
|
|
|
Lexington: Plno informácii o 17. divízii je aj na tejto stránke: www.ww2-airborne.us/18corps/17abn/17_overvie... |
|
|
|
|
|
Lexington: 17. divízia sa okrem iného zúčastnila aj výsadkovej operácie Varsity (Jubilant, Marec 1945), ktorej cieľom boli mosty cez Rýn a zajatecké tábory. Varsity bola samozrejme úspešná: Bol zlomený odpor v Porúrii a zajatých asi 300 000 nemcov. To len tak pre zaujímavosť. |
|
|
|
|
|
FUJ06: Velice děkuji. |
|
|
|
|
|
Divize byla složena z 517th Parachute Infantry Regiment, 193rd and 194th Glider Infantry Regiments, 466th Parachute Field Artillery Battalion, 680th and 681st Glider Field Artillery Battalions, 139th Airborne Engineer Battalion. Divze se zučastnila boju o přechody přes řeku ryn. Podzěji byla nasazena v oblasti Arden a Alsacka. Jejim poslednim pusobištěm byla střední evropa ( nejspíš jih Němeceka ). Jediným velitelem byl Majorgeneral William M. Miley. |
|
|
|
|
|
Nemá někdo informace o 17. výsadkové divizi nasazené v Evropě? Činnost 82. a 101. je poměrně dost známá, ale o téhle "popelce" nevím skoro nic. Děkuji. |
|
|
|
|
|
Lexington: Velice děkuji za objasnění naši záhady |
|
|
|
|
|
Chtěl bych se ještě zmínit o samotné "technologii" seskoku. Největší nebezpečí hromadného výsadku na málo pohyblivém padáku s kulatým vrchlíkem je srážka s kolegou. Zásadně se nesmíte dostat nad vrchlík někoho jiného! Tam totiž vzniká t.zv. úplav, kde je o něco řidší vzduch. Následně by došlo k propadnutí horního parašutisty vrchlíkem druhého, zamotání a dál už radši nemyslet... Typ seskoku podle existujících záběrů a snímků byl zřejmě s otvíráním pomocí trhací šňůry. Probíhá to tak, že výtažné lano s karabinou vám nejdříve otevře obal padáku (to je ten batoh na zádech), následně vytáhne ještě nenafouknutý vrchlík, vyšněruje šňůry. Pak se toto celé vahou těla parašutisty napne a v místě, kde je vrchlík uvázán k výtažném lanu se napne i trhací šňůra. Ta je spočítána tak, aby odvedla svou práci, ale zároveň nemá takovou pevnost, aby vydržela váhu těla a výzbroje. Přetrhne se, a teď se začíná nafukovat vrchlík. Je to poměrně spolehlivé i pro malé výšky, pokud má letadlo slušnou rychlost (cca 120 - 200 km/h). Bylo by to bezpečné podle mě tak do 150 m, ovšem s tím, že záložní padák s sebou máte jen jako zátěž. Dnes se tento způsob již neužívá. Rychlost pádu na otevřeném padáku bych odhadoval na 5 - 7 m/s. Pro představu to je asi jako skok z 2 - 3 m na zem, ovšem vítr vám může přidat. Američané byli s vývojem výsadkového padáku trochu dále než Britové a Němci. Jejich padák měl pólový otvor (to je ta díra uprostřed vrchlíku). Pokud padák takový otvor nemá, vrchlík se vylévá a zase nafukuje s tím, že to s parašutistou "houpá" a zároveň zrychluje a zpomaluje. (Pozn.: Na takový padák doplatil Gabčík při svém seskoku, též jeho předchůdce Svoboda. Porovnejte si též nějaký spojenecký výsadek, padáky jsou vyrovnány, s obrázkem německého výsadku, padáky se kývají jedna radost). Řiditelnost těchto padáků byla velmi malá, šlo to pouze stahováním popruhů (konstrukčně to bylo jiné až tak v 60. letech). Přistání s výzbrojí muselo být velice tristní a hoši museli být velice dobře cvičeni, aby zranění šla pod 10%. Takže to je zhruba vše a děkuji za trpělivost. |
|
|
|
|
|
FUJ06 napsal v č. 226: Jasné, že si rozumieme. Ja som len chcel poukázať nato, akým postrachom boli pre svojich nepriateľov. "Lipton:Však já ti věřím Ale jenom jsem ti napsal, že takový je učel výsadkářů. Teď už si rozumíme???" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Jednotky, uniformy
- > Američtí výsadkáři