Bombardování
|
|
|
|---|---|
|
Honza M. (1492): Dá se říci, že ty těžší kalibry ano (cosi mi to připomíná i v souvislosti s operací Jericho). Samozřejmě plášť pumy musel — či měl — být dost masivní na to, aby se při dopadu nerozlomila či nerozpadla na více částí, to by explodovala je ta část trhaviny, kde zbyl zapalovač/zapalovače — nejvýše ovšem dva, v nose a dnový.Kromě toho mne zaujaly záběry z cvičného bombardování v severoafrické poušti - při letu v malé výšce bylo vidět, jak se bomby odrážejí od země a poskakují ještě pěknou chvíli za letadlem. Byl to běžný jev, nebo se na nácvik používaly nějaké "slepé bomby" které se při dopadu takto chovaly? Ale samozřejmě, třeba v případě „přízemního“ náletu na Ploiesti, ty pumy po odhozu příliš daleko „odskákat“ vesměs nemusely (po písku či zemi), protože je postupně zbrzdily a zastavily objekty stojící v cestě. Ale hlavně, vzhledem k množství použité munice, stejně i tak byly způsobeny jisté, ne zcela zanedbatelné škody (popř. nejen samotným bombardováním, ale i následnými požáry). Hlavním nedostatkem onoho zmíněného „prvního velkého amerického náletu“ bylo, že jej nebyli schopni (ve srovnatelném měřítku) v dohledné době opakovat. Prostě byl čas na nápravu škod — čemuž samozřejmě lze definitivně zabránit (před koncem války, resp. obsazením konkrétního území) těžko. Jinak se musí bombardovat stále dokola, takže protivník bude donucen stále dokola opravovat, stavět nové kapacity jinde (pokud možno ve vzdálenějších a tedy hůře dosažitelných lokalitách), a tak dále.
karaya1 (1469):
(…) — průvodce dokumentem tvrdil, že většina obětí V2 nezemřela na následky exploze jako takové, ale při následném "dešti trosek". Tunu Amatolu (resp. ekvivalentní trhaviny) umístili třicet metrů od domů do třímetrové jámy a zasypali. Domům se víceméně nic nestalo, do vzduchu se dostal obrovský gejzír zeminy (údajně pár tisíc tun zeminy - podle mě o řád přeháněli), který následně z výšky až kolem sta metrů padal zpátky. V zástavbě asi nic příjemného... Vypadá to smysluplně, ale nemá někdo k oné formulaci "většiny obětí" něco bližšího?
Honza M. (1470):
Pokud jde o oběti (tedy o mrtvé, nikoli o městskou zástavbu samotnou), tak vliv malého účinku trosek na samotné domy (i pokud, tak „shůry spadlá cihla, či třeba dlažební kostka“ samozřejmě spíše jen prorazí střešní tašky a skončí na půdě) je vedlejší; značné množství obětí, předpokládám, bude spíše způsobeno tím, že je exploze (a tedy i následný déšť trosek) zastihne nechráněné venku, zcela nekryté na ulici. Prostě v případě zásahu V2 „nebyl písknut“ žádný letecký poplach, tudíž lidé nevyhledali kryt. Asi podobně, jako vcelku nevelký americký nálet v únoru 1945 na Prahu způsobil velké ztráty na životech — kde v tomhle případě zase lidé neočekávali, i přes vyhlášený poplach, že Praha bude bombardována.
karaya1 (1469): To se mi nezdá - právě v zástavbě musí být účinek volně padajících trosek a zeminy minimální, protože konstrukce normálních domů jim spíše odolá, než střepinám a troskám odmrštěným explozí v horizontálním směru.
Domům se víceméně nic nestalo, do vzduchu se dostal obrovský gejzír zeminy (údajně pár tisíc tun zeminy - podle mě o řád přeháněli), který následně z výšky až kolem sta metrů padal zpátky. V zástavbě asi nic příjemného... Vypadá to smysluplně Nicméně karaya1 spíše měl na mysli, že výbuch oněm domům neuškodil, než že jim neuškodily ony padající trosky (resp. v tomto případě zemina). Pokud jde o domy samotné, tak těm samozřejmě nějak zásadně neuškodí ani „explozí horizontálně vržené trosky či střepiny“… Tam právě boří — z relativní blízkosti — právě tlaková vlna (tj. u výbuchů povrchových; nicméně podobné speciální pumy, jako byl britský Grand Slam aj., se používaly pouze proti velice specifickým typům cílů). |
|
|
|
|
| Mno… Ono to zafungovávalo místně a omezeně. Třeba, ehm, občas zmiňovaný (mimořádně koncentrovaný — a mimořádně úspěšný) nálet 5. skupiny na Darmstadt v září 1944. Popřípadě morálka v takových Drážďanech po 14. únoru také již měla jisté závažné trhliny — tj. že se už s takovým úspěchem nesetkávaly „morálku povznášející“ akce gestapa aj. | |
|
|
|
|
Algernon napsal(a) v [téma č. 485 - přísp. č. 214]: Mimochodem, někde se mi mate, že snad v severní Itálii v roce 1943 to docela fungovalo? Mělo snad ve velkých městech (Milán, Turín) dojít k demonstracím po sérii spojeneckých náletů? Mate se mi to správně, nebo to je fíkovina? "Útok na morálku je samozřejmě blbost, všichni vědí, že to zrovna přespříliš nefunguje."  |
|
|
|
|
zpravy.idnes.cz/zemrel-posledni-pilot-z-nici...
Zemřel poslední pilot z letky, která „žabkami“ ničila Hitlerovy přehrady Pilot RAF John Leslie Munro se musel v květnu 1943 z náletu na německé přehrady vrátit, aniž by zasáhl cíl. Poškozený letoun i s posádkou ale dovedl zpět do Anglie, mnoho jeho spolubojovníků onu noc takové štěstí nemělo. Munro, který přežil všechny piloty ze slavné operace Chastise, zemřel ve věku 96 let. |
|
|
|
|
Ostatně jak napsal i Hastings ve svém Armagedonu, jestli chtěli nacisté zabránit zničení Drážďan, stačilo aby kapitulovali a žádný další Němec by akcí západních spojenců už nemusel zemřít. Ale ty akce jsou zajímavé, ani jsme netušil, žě něco takového se pořádá. |
|
|
|
|
Když už ty Drážďany..., stojí možná za zmínku, jak si je připomíná německá Antifa (upozorňuji, že obsah snímků je na hraně, možná i za...): tinyurl.com/ohdarz9 tinyurl.com/b5ru5lq Ovšem loňská akce Pirátů neměla chybu! tinyurl.com/q4v9bbg tinyurl.com/ngm5s77 |
|
|
|
|
|
fil2002 napsal(a) v č. 1612: Na svůj týden starý dopis jsem nedostal žádnou odpověď, ani v novém čísle týdeníku nebyla otištěna "V úvodu navíc poněkud pustil uzdu fantazii (nebo zapojil básnickou licenci) - viz zmínka o nenadálém klesání bombardérů/formace pod mraky )"  Chápu, že jim tam asi píše spousta lidí, ale univerzální formulka ve smyslu "děkujeme, přijali jsme a zamyslíme se nad tím aspoň pro příště" by potěšila.Mimochodem, viděl jsem nedávno tvůj článek na technetu. Já blbec si pod ním rozklikl diskusi |
|
|
|
|
andy22 napsal(a) v č. 1548: "Spíš by mě opravdu zajímalo, zdali tu někdo může říct něco víc k protiletadlovému dělostřelectvu či zbraním. Kupř. jak velký tvořili pro hloubkaře problém ( to, že v posledních měsících války větší než Luftwaffe o ničem nevypovídá :) ) či jak účinné byli při nasazení proti bombardérům.." Velký problém, stačí procházet MACR či hlášení o misích, event. nějakou souhrnnou statistiku o příčinách ztrát stíhacích U.S. letadel. Připomenu jen jednu událost, která jistě není neznámá: 16. dubna 1945 přišla v Čechách 4. stíhací skupina o osm letadel a 78. stíhací skupina o dvě (P-51) - všechny šly na vrub flaku. |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal(a) v č. 1605: "V novém čísle Respektu je docela pěkný článek o bombardování Prahy místo Drážďan. Škoda, že se do něj dostaly některé nesmysly ("i nejstřízlivější odhady hovoří minimálně o 35 tisících mrtvých [v Drážďanech]", "Američané od začátku války ztráceli 170 letadel denně", "požáry z fosforových pum", "H2X byl první radar na palubě letadla"...). Po dlouhé době mě to vyprovokovalo k dopisu, ehm, mailu s reakcí. " V úvodu navíc poněkud pustil uzdu fantazii (nebo zapojil básnickou licenci) - viz zmínka o nenadálém klesání bombardérů/formace pod mraky ) |
|
|
|
|
On tenhle člověk nejenže provokuje svými náckovskými výlevy, ale také nedodržuje zásady slušného chování a navíc ani nedrží své slovo. Napsal:
Pantata 31. 8. 2012 Od této chvíle už sem nikdy nevstoupím,což bude jistě ku prospěchu Vaší věci.
Kdyby slovo dodržel, jistě by to ke prospěchu nejen "naší věci" bylo. Ale zřejmě si ani nepamatuje, co kdy řekl či napsal. |
|
|
|
|
To má být volajaká provokace? Pokud ne, tak se hlásím k tomu, že jsem jeden z těch, kterým nadáváš do hňupů a sebranky. Takže se ptám, proč mi, kurva, nadáváš? Dal jsem Ti k tomu nějakou příčinu? |
|
|
|
| Teroristické bombardování Prahy spojenci je neomluvitelné do dnešní doby.Zahynuly stovky nevinných včetně např. dcery malíře Josefa Lady, Evy.Tolik obětí neměla za jediný den ani glorifikovaná "heydrichiáda",kdy mimochodem všichni,kdo se zůčastnili odporu jasně předem věděli,že se jejich chování trestá smrtí a problém budou mít i rodinní příslušníci.Zpochybňování a překrucování dějinných skutečností stran novinářské sebranky nezná mezí a mnohý český hňup jim na lep sedne. | |
|
|
|
|
|
spelter: na toto téma jsem měl v plánu sepsat článek - dá se to dohledat v Hinsleym anebo přímo v PRO. Ostatně silně zpochybněna je tato verze už v The Blitz Then & Now. |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal(a) v č. 1602: "Berlin nicht überflogen (nad Berlínem žádná letadla)" To mi připomíná jeden válečný: hlášení 1941: Nad říšským územím nejsou žadné nepřátelské letouny! hlášení 1945: Pod nepřátelskými letouny není žádné říšské území! |
|
|
|
|
|
technet.idnes.cz/bombardovani-coventry-0ba-/...
Prolomení německých tajných kódů byl nejdůležitější úspěch spojeneckých výzvědných sil během druhé světové války. Přesto není s největší pravděpodobností pravda, že britský premiér kvůli utajení tohoto úspěchu nevaroval obyvatele města Coventry před hrozícím náletem. |
|
|
|
|
|
V novém čísle Respektu je docela pěkný článek o bombardování Prahy místo Drážďan. Škoda, že se do něj dostaly některé nesmysly ("i nejstřízlivější odhady hovoří minimálně o 35 tisících mrtvých [v Drážďanech]", "Američané od začátku války ztráceli 170 letadel denně", "požáry z fosforových pum", "H2X byl první radar na palubě letadla"...). Po dlouhé době mě to vyprovokovalo k dopisu, ehm, mailu s reakcí. |
|
|
|
|
|
Ne, knížka je celá německy, nepředpokládám, že by ji někdo někdy do češtiny překládal. Vím, že to není úplně přesné, ale doslovně by to znělo divně. |
|
|
|
|
karaya1 napsal(a) v č. 1602: Ten preklad je z knihy? "Berlin nicht überflogen (nad Berlínem žádná letadla)" |
|
|
|
|
|
|
Je krásné porovnat práce německých historiků z různých ér. Takový Groehler k sovětským náletům na Berlín z léta 1941 píše:
V odvetu za teroristické nálety luftwaffe na Moskvu, Leningrad a jiná města SSSR se sovětské vrchní velení rozhodlo napadnout politická a hospodářská centra v německém týlu. Jedenadvacet minut po půlnoci 8. srpna zaútočilo třináct bombardérů Il-4 pod velením plukovníka J. N. Preobraženského na metropoli fašistického Německa, především zbrojovky v severní berlínské čtvrti Reinickendorfu. Sovětské letouny shazovaly také letáky, které Berlíňanům objasňovaly zločinný charakter přepadení Sovětského svazu německým imperialismem. Příští noci na Berlín zaútočily jednotky 1. torpédonosného leteckého pluku Baltského loďstva, které tam do konce srpna vyslaly 81 letounů. Koncem srpna a začátkem září napadly Berlín také jednotky 81. divize dálkového bombardovacího letectva, mj. skupina čtyřmotorových bombardérů TB-7...
Jiný německý historik, Laurenz Demps, v knížce z roku 2012 píše, že v onu první noc trefili kulový, resp. všechno jen ne zbrojovky - a hlavně shazovali letáky místo pum. Další noci pak označuje jako Störangriff (rušivý nálet) s poznámkou Berlin nicht überflogen (nad Berlínem žádná letadla), byť sirény zazněly |
|
|
|
|
Díky. Jestli to chápu správně, tak tam jim jde spíš o ten aspekt, že nedošlo k ohnivé bouři za které by mohly zcela zmizet ostatky obětí, alespoň ne v nějakém významném měřítku, ale ne že by k ohnivé bouři vůbec nedošlo?
Tak to jsem si nějak nezapamatoval přesně.
|
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Bombardování